Já mám jen jeden poznatek, nedával bych pod úly nic bílého. Jak na to zasvítí slunce a bude to odrážet světlo, tak včely to splete a budou do toho narážet. Spíš bych se držel silné izolace stěny i dna úlu. Jako podstavec si vyrobit paletu, tak aby byla horní plocha plná(desky na sraz) a natřít ji matnou barvou. Dřevo jako špatný vodič tepla to sálání částečně může zmírnit.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Bílá sice možná může mást včely, ale nevidím důvod proč by měly na ní narážet. Co se týká barvy a struktury povrchu tak tady platí, že čím je barva světlejší a lesklejší tím odráží více světelných paprsků. Ty co nejsou odraženy se pak mění v teplo (proto špinavý sníh či ledovec taje rychleji). Jinými slovy energie pohlceného elektromagnetického záření se přemění v kmitavý pohyb molekul materiálu na něž to záření dopadá. Naopak černé matné povrchy pohlcují nejvíce záření v celém spektru viditelného elektromagnetického a tepelného záření (infra) (prostě nic se neodrazí a proto naše receptory v oku nedostanou energii a my to vidíme černě). Toho se využívá při konstrukci solárních ohřívačů kapalin. Dále je nutné si uvědomit, že naopak tmavé a matné povrchy vyzařují daleko více tepelného záření v nočních hodinách než bílé a lesklé předměty (sníh je tedy i z tohoto důvodu dobrý tepelný izolant). Pokud tedy potřebujeme aby se nám něco přes den co nejméně ochlazovalo a naopak v noci si co nejdéle udrželo teplo, tak volit bílé a lesklé nebo kovově lesklé povrchy hlavně ve směru jih a západ. Na východ z důvodu rychlejšího ranního prohřátí mohou být povrchy tmavší a matnější.
Toť zákony fyziky.
Tohoto se také využívá při konstrukcích slunečního tavidla, kde je zásadou dát pod materiál propouštějící světelné a tepelné paprsky (většinou sklo) povrchy tmavé a matné, které ve vnitřním prostoru přemění záření na teplo. Vnější stěny a dno pak z důvodu zabránění odvodu tepla a jeho vyzáření povrchem je ideální zaizolovat polystyrénem a pak povrch zpevnit třeba sololitem natřeným na bílo. Sklo jelikož je dobrým vodičem tepla a odvádí tedy teplo zevnitř je tedy nejlépe zdvojit a mezi nechat mezeru pro nehybný vzduch (bez výměny s okolím) nebo ideálně použít vakuované dvojsklo anebo sklo nahradit průsvitnými polykarbonáty s výcekomůrkovou strukturou. Jako koncentrátor záření je ideální nějaký sololitový trychtýř pokrytý alobalem. Sklon takové desky koncentrátoru záření je pak nutný volit dle zákona odrazu paprsků a polohy slunce tak aby se soustředily paprsky na ty černé plochy (tepelné kolektory), které vyhřívají vnitřní prostor.
Tady jde o intenzitu světla, pokud bude ze spod intenzita světla větší, včely se budou otáčet na záda a snažit se po tom polystyrenu v této poloze letět. Proto se také při prvním očišťovacím proletu v lednu, se musí sníh před úly něčím posypat, aby se neleskl. U včel tuhle dezorientaci způsobuje "třetí oko" na temeni hlavy, které pomáhá včelám s orientací podle slunce a to je nahoře. Takže buď polystyren natřít matnou barvou nebo zvolit jiný odstín např.styrodur, protože nejde o narážení molekul, to pozoruji denně v mikrovlnce, ale o přirozené chování včely.
Teória je to pekná
, prakticky nezmysel
. To by sa nám húfne topili v na hladinách vôd.
Vyzkoušejte a potom pochybujte, já to vyzkoušené mám. S vodou je to teorie s bílou plochou praxe, konkrétně s polystyrenem po víkem.
Mám s polystytenem stejnou zkušenost. Včelky do něj narážejí jako můry do žárovky.
Zajímavé info s tím polystyrénem. Možná je to tím, že jeho povrch je matný a bez odlesků a proto se včelám jeví jako rozptýlené světlo. Já mám jeden z úlů natřený na bílo a rozhodně do něj nenarážejí. Asi vědí, že je tvrdší než polystyrén
nebo mají krom zraku ještě nějaký sonar a od bílé pevné plochy zachytí nějaké echo, kdežto od vzduchem vyplněné polustyrénové desky ne (zvuk utlumí) .
Já bych laicky typoval, že vtom hraje roli teplo. Když si sáhnu na stejně teplý beton a polystyren, polystyren bude pocitově teplejší, je izolantem, odráží teplo, které vyzařuji.
S tím narážením do polystyrenu bych si dovolil oponovat. Mám ve všech nástavcích zezadu pozorovací okénko, stejně jako v boku medné krávy, vše je zakryté bílými polystyrénovými a růžovými a zelenými styrodurovými destičkami (přidělané obrtlíky), ale žádné narážení včel jsem do nich neviděl. Občas zafouká a nějakou tu destičku to shodí na zem, ale ani tehdy jsem žádné včely na zádech neviděl.
Hraje v tom hlavní roli slunce, když je pod mrakem tak to včelám nevadí. Rozřezával jsem na dvorku bílou dřevotřísku a abych mohl na ni nakreslit tužkou kudy budu řezat a ukázalo se slunce, musel jsem si vzít sluneční brýle jak bílá plocha zářila. A manželka mi donesla svačinku a čaj oslazený medem a to přilákalo několik včel, které lítaly kolem toho čaje odloženým na desce. A jak se ukázalo slunce za mraky, tak šup včely se otočily na zádá a letěly po desce až na okraj, kde spadly na zem, pak se normálně zvedly a odletěly. Ale jak bylo slunce za mrakem, tak na tu bílou včely nereagovaly, byla to sranda pozorovat. A když zavírám úl, pokládám polystyren, svítí slunce a nějaká včela je dost blízko tak je to podobné. A platí v tom přímá úměra, čím je plocha menší, tím musí včely letět blíž, aby na to reagovaly. Na té desce 2x3m padaly z větší výšky.
(14.10.2011 23:28)Roman Pochop napsal(a): [ -> ]Já bych laicky typoval, že vtom hraje roli teplo. Když si sáhnu na stejně teplý beton a polystyren, polystyren bude pocitově teplejší, je izolantem, odráží teplo, které vyzařuji.
Je to trochu jinak - polystyrén se ti zdá teplejší v tomto případě ne kvůli odrážení záření ale právě proto, že jak jsi podotkl je tepelný izolant a při dotyky si neodvede teplo z tvé ruky resp. odvádí ho jen minimálně a jeho povrch v místě dotyky (teňoučká vrstva) se ihned ohřeje na teplotu tvé ruky a tepelné receptory na ruce pak oprávněně říkají, že je to teplé. Při dotyku na beton se stane to, že beton odvádí teplo z tvé ruky hlouběji do betonového tělesa, prostě to teplo z tebe vysává a povrch opravdu zůstává studenější delší dobu. V každém případě tu odraz záření prakticky nehraje roli.
Tak s tím polystyrénem a možná bílých ploch je to asi jen pokud jsou položené vodorovně. Nebo jste něco podobného pozorovali i u svislých ploch?
Takže správně, polystyren nepřijímá teplo.
Stává se, že když držím víko izolované polyst., právě sundané z úlu, více méně ve svislé poloze, včelky do něj narážejí. Pravděpodobně se
v ten okamžik změní dramaticky teplotní poměry, které je matou.
Zajímavé, včelařské ochranné obleky, kukly, klobouky jsou také bílé - že by proto, aby do nich včely narážely a lehaly si na klobouk na zádech - blbost. Prosím, může někdo vysvětlit?
(14.10.2011 7:39)Guliver napsal(a): [ -> ]Tady jde o intenzitu světla, pokud bude ze spod intenzita světla větší, včely se budou otáčet na záda a snažit se po tom polystyrenu v této poloze letět. Proto se také při prvním očišťovacím proletu v lednu, se musí sníh před úly něčím posypat, aby se neleskl. U včel tuhle dezorientaci způsobuje "třetí oko" na temeni hlavy, které pomáhá včelám s orientací podle slunce a to je nahoře. Takže buď polystyren natřít matnou barvou nebo zvolit jiný odstín např.styrodur, protože nejde o narážení molekul, to pozoruji denně v mikrovlnce, ale o přirozené chování včely.
Guliver presne udrel klinec po hlavičke, včela má na temäne hlavy tri jednouché oči (veľké oči sú "zložené"), ktorými sa orientuje chrbtom tela na slnko a prienik slnečných lúčov cez redšie oblaky, čím zabezpečuje svoj let v prírode.
No včela pri výlete z úľa, ale i v prírode, sa často dostáva dostáva do obrátenej polohy voči slnku a ak má pod sebou silnejší alebo i rovnocenný ktorý prichádza zhora, začne letieť smerom dolu, kým sa správne nezorientuje. Je zle ak zdola na obrátenú včelu odráža svetlo čerstvý sneh, voda, olej v sudoch a pod., včela väčšinou hynie. Často vidieť na tichej hladine vody v sudoch mŕtve včely, ktoré doplatili možno i na našu nevšímavosť, preto vodu vodu treba prikryť, prípadne odstrániť.
Toto platí i pre zimné obdobie, kedy často nachádzame mŕtve včely zaborené v snehu, ale lan vtedy, keď napadne sneh prašan, vždy keď včela pri náhodných výletoch sa zdravá včela dostala do letu v opačnom garde ako je naučená!, padne na firnový alebo udupaný sneh, vždy dokáže odletieť.
V zimnom období pri návštevách včelnice prechádzam popred letáče úľov a pozorujem koľko včiel uviazne v snehu. Posledné roky ich nachádzam málo, sú to zimné včely, na ktorých okom nič nevidieť a premýšľam čo ich donútilo vyletieť z úľa, pričom ani slnko po snežení nesvietilo. Možno ich stav ich donútil sa oddeliť od chumáča a spáchať dobrovoľnú smrť. Anton
(15.10.2011 9:36)JKL napsal(a): [ -> ]Zajímavé, včelařské ochranné obleky, kukly, klobouky jsou také bílé - že by proto, aby do nich včely narážely a lehaly si na klobouk na zádech - blbost. Prosím, může někdo vysvětlit?
Hlásí slunečný víkend a dnes by to i odpovídalo. Tak běžte na slunce, vemte si sebou zrcadlo, polystyren a včelařský oblek. Položte to před sebe tak, aby i slunce bylo před Vámi a porovnejte si vlastní dojem s odrazem světla. Je to přece jednoduché, každý povrch má nějakou schopnost v nějaké míře pohlcovat a odrážet, světlo i zvuk. Ale to také záleží na konkrétních vnějších podmínkách.
A včelařský oblek je světlý, protože včely když útočí, tak jdou po tmavých místech, jako jsou oči nebo ústa. Proto také když máte na sobě včelařský oblek s kloboukem a nějaká včelka se rozhodne, že bude bránit, tak útočí kolem hlavy, je to nejtmavší místo. Všechno vychází z přirozeného chování včel a k tomu se musí přihlížet i na té střeše ve městě. Dopřál bych jim stín, ale to je riziko, že když přijde vítr, tak nějaký přístřešek, třeba i stanový sfoukne dolů a někomu to ublíží. Takže bych šel do větší izolace úlu a přivázat kolem úlu provázkem i víko. S tím mám zkušenost, že i silnější vítr sfoukne víko i s cihlou, ale co používám provázky, tak se to nestalo.
Ja mám inú skúsenosť.
Kedysi som sa s deťmi zabával tým, že sme sledovali ako chodia piť vodu z veľkých sudov. Stačila malá ploška, kde mohla včela pristáť (kúsok drievka, plávajúci mach atď.) a sadla si tam. Ak ju to neunieslo, jednoznačne išla "pod vodu". Samozrejme, deti ich ihneď zachraňovali
Strávili sme touto zábavou každý rok niekoľko desiatok dní, ale nikdy som nepostrehol, že by narážali na hladinu dezorientované. Vždy to bolo zlým odhadom nosnosti "plaváka", alebo sa "plavák" obrátil, alebo sa pokúšalo naň sadnúť niekoľko včiel, prípadne ich sfúkne vietor.
Obdobne je na tom aj kolega, ktorý má včely pri priehrade. Nemá žiadny nadmerný úbytok včiel z dôvodu prítomnosti vodnej hladiny. Aj s bazénmi to nie je kritické. Počet utopených včiel nie je väčší ako iného utopeného hmyzu.
Polystyrénové oplodniačky - keby to bola pravda, čo sa tu tvrdí, po otvorení na slnku by nastala "katastrofa". A to sa vyrábajú aj polystyrénové úle!
Biele plochy odjakživa lákali včely. Pri jarnom prelete sú výkalmi "napádané" v prvom rade biele miesta. Odskúšané autami - modrým a bielym. Ešte dnes mi lezie mráz po chrpte pri predstave, že by som to mal opäť čistiť
. Dokonca staršia včelárska literatúra odporúča pri vysýpaní včiel, sypať ich na
bielu plachtu. Nie inej farby, alebo nebodaj na trávu. Ale včelárekemu obleku "dajú pokoj" a idú po tmavých miestach. "Záhada?"
Ani pri križovatkách so zrkadlami som si nevšimol výskyt narážajúcich včiel, do okien taktiež.... a mohol by som pokračovať donekonečna, končiac zrkadlom vo včelíne.
Včela sa aj pod mrakmi orientuje podľa
UV žiarenia. A slnko je veľmi intenzívny zdroj a žiadny odraz a rozptyl ho nemôže prekonať. To je fyzikálny zákon. A orientacia včiel sa vyvíjala miliony rokov.
S vodou bych si starosti nedělal. Tam to nefunguje stejně jako u té bílé plochy, protože jde o úhel odrazu, který se při letu mění a včela se může orientovat. A ve vodě se odráží víc než jenom slunce.
A vidím, že se všichni pochybovači chytáte pořád jen toho, že jde o bílou barvu. Ne a už jsem to zde psal za jakých podmínek jsem to pozoroval a při změně podmínek co se dělo jinak. Jedna věc je číst a druhá věc je vnímat co čtu.
(15.10.2011 10:58)Guliver napsal(a): [ -> ].... vemte si sebou zrcadlo, polystyren a včelařský oblek. Položte to před sebe tak, aby i slunce bylo před Vámi a porovnejte si vlastní dojem s odrazem světla.
Odskúšané - nula bodov. Včely na to nereagovali.... ale svieti slnko a je veterno...
(15.10.2011 11:28)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Včela sa aj pod mrakmi orientuje podľa UV žiarenia. A slnko je veľmi intenzívny zdroj a žiadny odraz a rozptyl ho nemôže prekonať. To je fyzikálny zákon. A orientacia včiel sa vyvíjala miliony rokov.
Neviem či Tvoj komentár platil mne, ale ak, tak ma oslov, alebo cituj.
Vojto, vysvetli mi, prečo včely pri silnej oblačnosti odlietajú húfne domov a pritom UV žiarenie neustále dopadá na zem. Niekedy v snahe vysvetliť nejaký jav pre nás nepochopiteľný, snažíme sa zvaliť na to čo je neobhájiteľné? Vždy reagujú na intenzitu svetla, veď npr. pri silnom zatmení slnka včely nelietajú na blízke napájadlo a pritom sú naozaj dobre zalietané na odberné miesto.
Včela sa skutočne pri lete vo voľnej prírode vždy orientuje na viditeľné slnko a niekedy aj na priesvit slnka cez riedke oblaky. Nikdy som nemal na hladine vody "drievka", z ktorých by sa prevracali do vody, je to pre mňa úsmevné vysvetlenie. Anton
Vojto, včela má temäni (a má ich tam všetok hmyz) hlavy umiestnené tri jednoduché očká, ktoré reagujú len na svetlo. Do opačného gardu sa včely dostávajú často, hlavne pri výletu z úľa ale i v prírode a vtedy sa ich jednoduché očká orientujú na odraz svetla, ak ho niečo spôsobujem a letia opačne. Na tom nič nezmeníš. Anton
Anton, zámerne som necitoval a napísal som, že mám "inú skúsenosť" vzhľadom na to, že názory môžu byť rôzne.
Ale môžem sa k niektorým bodom vyjadriť. Sú to moje názory, ktoré sa vyvinuli z mojich skúseností a poznatkov. Nemusia byť 100% správne. Ako príklad uvediem toto: Pri otázke, ktorá farba je najbledšia bolo povedané, že biela. A jeden maliar sa vyjadril, že nie. Najbledšia je vyblednutá biela.
Ono sa to zdá byť "mimo", ale poukazuje to na uhol pohľadu na celú tému. A nielen túto.
Oblačnosť - môže byť predzvesť dažďa, preto putujú do úla. Slnko je pre včely a mnoho iných živočíchov orientačný bod a "padajúca" voda nie je ich najlepší kamarát. Predsa keď je teplo a je "pod mrakom", včely lietajú bez problémov. Neblúdia, nepadajú a pokiaľ je znáška normálne pracujú.
Drievka na hladine. Treba to chápať ako plaváky. Nájdeš to skoro v každej napájačke so stojatou vodou (včelárska literatúra - Križan, Novacký a taktiež na nete). Nie najlepšie riešenie, ale lepšie než otvorená hladina. A dokonca v tomto fóre som čítal "vylepšenie" o drevenné uhlie z dôvodu dezinfekcie vody. Madra alebo "architekt odpadu", už presne neviem.
O očiach na temäni viem veľmi dávno. Ako malému chlapcovi, keď som chytal muchy, trúdy a iný hmyz a nedarilo sa mi, sused, učiteľ, vtedy prírodopisu to vysvetlil. A v duchu som si hovoril, že niečo také by sa hodilo aj mne!