(11.10.2011 23:10)Bobr napsal(a): [ -> ]mě se povedlo objevit nabídku na cukr za 15,-/ kg a tak jsem 200 kg koupil.Takže zatím předpokládám, že mám na těch mých aktuálně 5 včelstev snad vystaráno. Pokud se bude rozšiřovat (jako že bych rád na 10 ks) tak se bude muset zbytek případně sehnat - holt se nebude dát nic dělat 
na včelařské inzerci se nabídka na levnější cukr semotamo vyskytuje.
Proc tedy nezimovat na medu?
Je to preci ve vsech smerech pro vcelky lepsi.
já se nebráním ani tomu zimování na medu - vše se uvidí další rok co a jak bude probíhat
Od pristiho roku to chci take skusit.
Oddelky ale asi cukr na dokrmeni potrebovat budou.Nebo je tomu jinak?
(11.10.2011 23:25)StandaS napsal(a): [ -> ]Proc tedy nezimovat na medu?
1kg medu = 5,-€
1kg cukru = 1,09€
Celkom jednoduchá matematika, nie?
Samozrejme, u včelára, ktorý nie je schopný svoj med predať, tá "matematika" môže vyzerať inak.
Vojto, to je sice jednoduchá matematika, leč u zimování na medu se započítávají i t.zv. nepočítatelné položky, které nelze převést na penízky. Výživná hodnota medu a její úloha při zlepšování odolnosti a imunity včel, což má pak další konsekvence v rozvoji ... prostě spojené nádoby ... Tohle se spočítat moc nedá, a když, tak v delším časovém horizontu ... Pokud se mýlím, tož mne, prosím, zkušení, opravte.
Jiří
A taky bych doplnil, ušetřený čas a námahu za krmení. Čas jsou taky peníze
Samozrejme, aj tu je pravda relatívna.
Skladovanie plástov taktiež niečo stojí a samozrejme včelami neošetrované plásty pri skladovaní sú určitým rizikom ako aj zámena plástov z rôznych včelstiev.
Ja mám medy s prevahou medovice, čo nie je práve "vyhovujúce". Inak aj z kvetových medov sa výkalový váčok rýchlejšie zaplňuje, ako z "cukrového sirupu".
S "prácou okolo" je to asi rovnako.
(12.10.2011 11:24)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Vojto, to je sice jednoduchá matematika, leč u zimování na medu se započítávají i t.zv. nepočítatelné položky, které nelze převést na penízky. Výživná hodnota medu a její úloha při zlepšování odolnosti a imunity včel, což má pak další konsekvence v rozvoji ... prostě spojené nádoby ... Tohle se spočítat moc nedá, a když, tak v delším časovém horizontu ... Pokud se mýlím, tož mne, prosím, zkušení, opravte.
Jiří
Jirka,Vojto má pravdu, avšak nielen v tom že je cukor lacnejší (v podstate je to najvyšší tromf), pretože včela či med alebo cukor využíva len ako "pohonný" materiál pri výletoch za potravou, lebo včela má dokončený vývoj už dávno a obsah medu nehrá u včely žiadnu rolu. Cukrový roztok včely štiepia na jednoduché cukry, teda na tie ako sú v mede, preto je invert v tomto prípade rovnocenný medu. Moja prax rešpektuje zásadu, neber včelám to, čo je v plodisku a to do bodky plním, potom práve liahnuce sa včely sa dostanú nielen k invertu, ale i k medu, ktorý tak preferuješ. Tono
Rozumím, Antone, to je věc pohledu. A samozřejmě: jiný je pohled včelaře, jenž má doma pár včelstev a může si dovolit hrát si s nimi a jiný je pohled včelaře, který má včelstev desítky až stovky, ne-li tisíce, tudíž je jeho provozní metoda vedená jinými pravidly a jinou metodikou. Ale to už se dostáváme do jiných tématických okruhů, když to vezmu extrémně, tak třeba je velkovčelaření z tohoto úhlu pohledu a z pohledu třeba i roztočové problematiky a problematiky léčení tak trochu problémem ... Je tu vždy třeba hledat fungující kompromisy. Nemám nic proti velkovčelařům, to zdůrazňuji. Nicméně skutečnost, že med je pro zimování včel zdravější, dokazují poslední výzkumy. Něco o tom jsme mohli slyšet i na brněnské konferenci 15. 10. od dr. S. Dubné, viz MV.
Jiří
Vieš Jirko, ono sa mienka, čo je zdravšie otáča "podľa vetra". 10 rokov je lepší cukor a 10 rokov je lepší med a ďaľších 10 rokov sa to otočí späť.
Cukor taktiež prejde enzymatickými zmenami, ako aj prírodný nektár. Zrejme bude ochudobnený o niektoré minerály, ale látky, ktoré včely dodávajú medu tam určite budú - ich vlastné enzýmy a propolis. Med má navyše "balast", ktorý im hlavne naplní výkalové váčky. Zdravé včely viac nepotrebujú. Mám dojem, že v dnešnom rozvoji rôznych "...cilov" sa nám snažia nahovoriť, aké sú bezpodmienečne zdravé a potrebné. Viď rôzne jogurty. Mám dojem, že dnes "nechcú liečiť" ale udržiavať stav.
Uvidíme, čo prinesie budúcnosť. Dnešná doba rozmýšľa cez peňaženky, peňaženky druhých.
Nech sa snažíme ako chceme, cesta "späť", ako to bolo za prastarých otcov a mám neexistuje. Súhlasím, že sa dá všeličo ešte vylepšiť, ale v prvom rade by sa mali vylepšiť svoj pohľad na realitu.
Rozhodně nesouhlasím, Vojto, srovnávat zimování na cukru a medu (že med má balast, co jen zaplňuje výkalové váčky). To je jako bys srovnával mateřské mléko se Sunarem. Samozřejmě vyjma melicitózního medu. Cukr bílý, je látka, která je rafinací ochuzena o všechny vitamíny, minerály, stopové prvky.... je to jen glukóza. Zatímco med je těmito látkami doslova nabytý. Včela cukrovému roztoku většinu vitamínů a stopových prvků nedodá, ty jsou rostliného původu. Podle mě včely také potřebují i ostatní látky obsažené v medu. Navštívil jsem pár včelařů zimujícíh na medu a nikdy si neztěžovali, že by včely byly v nepohodě.
Cukr není jen glukoza viz. příspěvek výše.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sachar%C3%B3za
100 lidí, 100 názorů. Zeptejte se včel a včelařů,co je pro ně nejvýhodnější.
Již bylo mnoho výzkumů na toto téma,co je pro včely lepší. Stačí je vyhledat,zamyslet se a vybrat si,co je pro mě asi nejvhodnější.
Včely žijí na medu 80mil let a jsou tu pořád.
Na cukru taky přežijí a na invertu taky. Vše má své pro i proti.
Výběr je na každém z nás.
Vojto, rozumím, je to složité, souhlasím i s Rostislavem, je to prostě otázka volby. Já na to nemám školení, ale zase vím, že ti, co je mají, tak medu připisují stran zimování a celkové imunity včel mnohá pozitiva. Ale to by se musel vajádřit někdo v této věci kompetentní, jeden zdroj jsem už výše uvedl a snad bude víc i v MV. Nebo bychom mohli zapátrat v zahraničních odborných zdrojích. Je to hodně zajímavá otázka a má řadu dalších souvislostí, např. není-li lepší soustředit se víc na dlouhodobou odolnost včel i za cenu snížení výnosů, než na momentální maximalizaci výnosů a zisků. A to zase implikuje spoustu dalších otázek a souvislostí o metodách, velko- a malovčelaření a tak ... Je ale dobré se o tom bavit. Mi to tedy furt straší v hlavě ...
Ano, promiňte, spletl jsem sacharozu s glukosou. Před několika lety na fakultě jsme dělali pokusy s různými cukry a jedno je jisté: sacharoza se musí nějak rozštěpit, k jejímu enzymatickému štěpení jsou třeba určité látky, které se většinou v přírodě vyskytují spolu se zdrojem sacharozy. Rafinaci je člověk odstraňuje a musí je brát z jiných zdrojů. Je docela dobře možné, že i včela potřebuje ke štěpení sacharózy určité látky, které v medu jsou, v cukerném roztoku však ne... Toť domněnky a přemýšlení na papíře.
Samozřejmě Ivíku, že máš pravdu v tom, že med je pro včely přirozenou" pohonnou látkou". Jde jen o to, kolik balastních látek obsahuje. Rozhodně je rozdíl v obsahu balastu mezi medem květovým a medem medovicovým. A to se snažil Vojtěch svým krátkým příspěvkem namítnout. Takže to zkusím rozvést trochu obšírněji.
Pokud zimujeme na medovicových medech, je vše odvislé od počasí, které umožní či neumožní v průběhu zimy vyprázdnění výkalových vaků mimo úl. Jinak se včely vyprázdní v úlu a to je jejich konec. I když cukr neobsahuje příznivé látky jako med, neobsahuje také v nebezpečné míře látky balastní a tudíž nehrozí v našich zemepisných šířkách nebezpečí úplavice z přeplněných výkalových vaků. Proto včelaři po objevení třtinového a řepného cukru počali před zimou nahrazovat (ředit) zvláště medovicové medy cukernými zásobami. Jinak je tomu v oblastech, kde je možno bez problému vytvořit již na jaře "medné komory z květových medů - viz Dvorský" a ty ponechat včelám na zimu. Jinak je tomu v oblastech, kde tato možnost vlivem nabídky snůškových možností není či je pouze nepravidelně.
Jako i jiní přispěvatelé tohoto fóra, kteří se k problému vyjádřili přede mnou, ponechávám včelám veškerý med v plodišti. Odeberu med v mednících nad plodištěm a zimní zásoby podle potřeby doplním cukrem do požadované hmotnosti. Deficit zásob, (potřebné množství) zjišťuji vážením každého včelstva. U některého včelstva to činí 5 kg u jiného je to 12 kg. V Extrémních případech teřeba i 18 kg. To již je jedním z důvodů výměny matek v následujícím roce. A jsou i včelstva, která doplnění nepotřebují. To je v letošním roce. Roky však nejsou stejné a tak ty kg neberte jako dogma, nýbrž jako příklad rozdílné potřeby doplnění zásob u jednotlivých včelstev. Doplňovat včelstvům zásoby paušálně cca 15 kg pokládám u některých včelstev za zbytečné plýtvání a u jiných doplnění zásob nemusí být dostatečné a pak musíme včelstva v předjaří zachraňovat.
Takže i zimovat včelstva na medu či cukru a množství těchto komponentů, se musí dle okolností a s rozumem. Nemůžeme se upínat k módním trendům propagovaným v některých případech z čistě komerčních důvodů, např. inverty - nechci nikomu sahat do svědomí. Musíme si uvědomit, že to, co jednomu funguje bez problémů mnoho let, nemusí fungovat vždy a pak to bude fungovat opět a druhému třeba o 10 km dál fungovat nikdy nemusí. V chovu včelstev nemůžeme upadnout do stereotypu "průmyslové výroby". Zde není vždy jasné, že díra musí být větší než čep. Vždy musíme přemýšlet jak dál, získávat zkušenosti a tyto pak umět využít. No a cukr, cukr je léty prověřené a spolehlivé zimní krmení. Řekl jsem snad něco nového? Určitě ne.
Vše v dobrém a hezký den. JK
(27.10.2011 14:01)Ivík napsal(a): [ -> ]....... mateřské mléko se Sunarem.....
Pozor, tu nejde o výživu pri raste! Tu ide o "palivo". Takže netreba miešať hrušky s jablkami.
Mimochodom, keď sa pozriete do "sveta" médií, tak sa dozviete, aký je med škodlivý... A o cukre samozrejme tiež. Každý lobuje za svoje. Prosím, máte svoj názor. To je OK, ale ešte z cukru riadne podaného nikomu zdravé silné včely nevyhynuli. Čo sa týka medu, aj vo vašom vlastnom mede sa môžu (a určite aj nachádzajú) spóry MVP. Len ich nie je "dostatočné" množstvo, aby prepukla choroba. Cukrový sirup je akousi "súčasťou prevencie" proti chorobám. Podmienka - "čistotný" včelár.
(Teraz som dočítal aj ďaľšie príspevky a opakujem....
)
(27.10.2011 17:53)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Pozor, tu nejde o výživu pri raste! Tu ide o "palivo". Takže netreba miešať hrušky s jablkami.
V tom bude taky velký omyl. Pro zimování nejsou glicidové zásoby jen zdrojem energie, ale zdrojem výživy prvních jarních (i předjarních) generací plodu. Ty se neobejdou bez základních stavebních kamenů buněk - prvků získávaných ze stopových zdrojů z medu (a pylu). Podle mých krátkých zkušeností se zimováním na medu se přínost této "plné" potravy projevuje na dlouhověkosti přezimujících včel, na zkrácení plodové křivky včelstva a potažmo na snížení počtu roztočů na zimních včelach.
Ted to napisu uplne od huby
V cukru je pro vcely prd,jen ta energie. V medu maji vse co pro ne maticka priroda nachystala. Od enzymu az po laktobacily ktere je chrani a to je rozdil,ne?
(27.10.2011 18:49)StandaS napsal(a): [ -> ]Ted to napisu uplne od huby
.... Od enzymu az po laktobacily .......
Ono si trochu vedľa. Enzymy (s laktobacilmi neviem) sa dostávajú do cukrového invertu ako aj do medu od včiel, nie z prírody.
(27.10.2011 18:40)jjvcela napsal(a): [ -> ]... nejsou glicidové zásoby jen zdrojem energie, ale zdrojem výživy prvních jarních (i předjarních) generací plodu.
Súhlasím, peľ má prívlastok "včelí chlieb". Je to argument, ale zásoby peľu by mali byť v každom včelstve. To, čo je v mede rozptýlené, to nedokáže včely zasýtiť, resp. plnohodnotne nahradiť výživu. Nepopieram, že "včelstvo na mede" môže byť zdravotne silnejšie, ale nemusí to byť pravidlo. Ono práve ten med môže spôsobiť zdravotné problémy. Keď sa už "odvolávame na prírodu", je otázne, či vo včelstvách zostane "jarný" med na zimovanie. To je len opäť výmysel alebo aktivita človeka.
Inak, nepoznám včelára, okrem tých, čo používajú norské zimovanie" aby nemali čo len trochu medu v plodisku. Ja osobne len "dopĺňam" zásoby.