Posledné záchvevy jesene sa pomaly končia, včely ešte využívajú možnosť sa preletieť a vyčistiť. Dnes som takýto deň absolvoval, keď sa preletelo vyše 50 % včelstiev. Včelstvá už neplodujú, ale na napájadle ešte stále sa objavujú v malom množstve včely. To by znamenalo, že predsa sa v pár úľoch plod nachádza.
Ako som tu párkrát napísal, že poslednú fumigáciu urobím tak ako každý rok už 10 rokov okolo 5.11, keď u nás už nebýva žiaden plod. V minulosti som matky zatváral na 31 dní do malých izolátorov, do ktorých majú včely prístup z boku IZO klietky. Je to najistejšie opatrenie na zabezpečenie bezplodovej fázy pri poslednej fumigácii včelstiev. J
Je to to najideálnejšie opatrenie ako dokonale očistiť úľový priestor od varroa destructor. Samozrejme aj tu nie je nič bez práci, musíme otvoriť úľ a pri trocha praxi sa matka dá nájsť a ju vychytiť a vložiť do izo. Vychytávanú matku vždy chytajte od zadu za krídla, ktoré ustupujúca matka pre vašimi prstami krídla zodvihne. Pred 10-timi rokmi som s tým prestal (tá lenivosť) a spolieham na november - listopad, keď už plod nie je doteraz mi to vždy vyšlo.
U vás je to trošku inak, tieto práce s bojom klieštika vykonávajú ľudia na to určení, no ja by som na to neprijal, sú to moje včely a majetok, tak si ho i ošetrím. Anton
Dnes bol deň ako vyšitý, s azúrovou oblohou, s teplotou až do 12°C, bezvetrie, mnohé včelstvá to využili na slabé lety, už nepotrebovali niž zbierať a donášať do úľov. Takéto vhodné počasie so slnkom, je výhodné pri nutných zásahoch v úľoch, treba si pripraviť aj dymák budú včely zvedavé na nás
Moje dve dnešné návštevy na včelnici boli zamerané na kontrolu všetkých podmetových podložiek, s dôrazom na prítomnosť predátorov v úľoch. Moje posledné úpravy letáčov po poslednej fumigácii 5.11 mali byť zárukou, že v úli nebude ani jeden piskor či myš a predsa tak nebolo, v niekoľkých včelstvách som našiel stopy po piskoroch a dvakrát to bola myš- ryšavka krovinná, ktorá sa prezradila vyhryzenými voštinami z plástov na dne úľa. Bol som istý, že žiaden predátor v úli nebude, nemal som pravdu, včelár si nikdy nemôže byť istý, náhodilá kontrola prekvapila aj mňa.
Podozrivé úle som prezrel, odložením hornej debničky kde včelstvá zimujú na kozlík a v dolnej som rámiky prebral, podmet som mal otvorený aby predátor mal kadiaľ ujsť. Urobím ešte jednu kontrolu úľov, ktoré sú podozrivé aby som mal istotu. V tomto čase, stačí povytiahnuť podložku, na ktorej zistíme votrelca v úli, ak je tam piskor, tak nájdeme len rozhryzené včely, uložené vzadu a podri stenách dna, ak je tam myš, tak nájdeme aj rozhryzené včely na podložke, v menšom množstve a hlavne rozhryzené voštiny, z miest, kde je zabudnutý peľ alebo malé zásoby, ak si chce myš postaviť hniezdo, tak tých voštín je viac.
Píšem to pre (starší včelári to už vedia rozlíšiť, ale na stránku chodí veľa mladých včelárov a tým treba poskytnúť naše skúsenosti. Anton
Pane Turčáni,napište paměti ze svého včelaření.
Ne,je to dobré. Je to pro mne inspirativní i poučné číst.
na podložce občas nacházim jen křídla....dá se podle toho taky něco usoudit?
Jirko, je to ťažké, z mŕtvej včely vždy musia ostať pevné časti včely s chitínu, nohy, tergity a sternity, hlava a krídla, piskor vyjedá cez prvý tergit medový vačok a hrudné svalstvo, včely loví živé zo zimujúceho chumáča-hrozna ale zožerie i čerstvo uhynutú včelu. Osy odnášajú hlavne hrudné svalstvo pre svoju mlaď, keď osa "spracúva" čerstvo uhynutú včelu, tak ako prvé "odstrihne" krídla od hrude.
Myši tie zožerú celú včelu , vyžierajú peľ, medové zásoby a v snahe pripraviť hniezdo aby mohla vrhnúť svoje mláďatá, vyhryzie v plástoch priestor na vybudovania hniezda. Dobre je rozoznať, exkrementy piskora, sú vlhké a menšie, často na kôpku zbytkov včiel vykonáva svoju malú potrebu, myšie sú väčšie a od ôs sú výlučky tvorené s chitínu, sú nepravidelné hrboľaté a suché, nerovnakej veľkosti.
Ty si našiel na podložkách len krídla a zvyšky tiel nie, tak potom sa mohlo stať, že si zbytky včiel a mŕtvolky vymietol z podložky a krídla ostali prilepené npr. mokrej podložky. Mohli by pochádzať od od ôs. Anton
Niekde som zachytil dopyt na nález bielych kryštálikov na dne úľa a prečo padajú, keď on zakŕmil včely cukrovým roztokom.
Už viackrát tu bolo povedané, že cukor v bunkách nekryštalizuje, ale mnohí z nás nachádzame na podložkách kryštály, hlavne v zime, ale našiel so ich aj v lete. Sledujem to pár rokov, ale príčinu nájsť len z pozorovania chovania sa včiel je bez labáku ťažké, napriek tomu jednu príčinu by som mohol opísať. Príčinou by mohol byť repkový med, ktorý rýchlo kryštalizuje.
Po repkovej znáške ostanú väčšie zásoby v plástoch nad plodom a v krajných plástoch, v ktorých môže zostať až do jesene. Už v čase podanie 2/3 v auguste a 1/3 v septembri, sa môže repkový med dostať do cukrových zásob, v ktorých kryštalizujú. Postupne ako čas beží, aj včely postupne ujedajú zo zásob a ak natrafia na kryštály, vyhadzujú ich ako odpad z invertu, pretože ich považujú za cudzie telieska.
V podstate včelám z tohoto javu nehrozí nebezpečie, ale treba si to zapísať a na jar včelstvo prekontrolovať na množstvo zásob. Anton
Tak to bych se taky rád zeptal. Jeden ze zazimovaných oddělků má spolu s bílými krystalky ještě loužičku sirupu velikosti plochy velké dlaně. Ochutnal jsem jej a byl kyselý?! Každý týden podložku omyji, ale opakuje se to. Pouze u jednoho z 18.
Ani u mňa vždy všetky včelstvá nerobia to isté, možno náhoda chcela, že včely sa pustili do zimných zásob, kde sú kryštály. Čo s tým narobíme? Včelstvu sa nič nestane. A taktiež mláčka vody, nie sirupu na podložke je v tomto čase bežná, noci chladné, dni taktiež, včelstvo dýcha, pary niekde sa musia vyzrážať a pod. Ak včelstvo zimuje v kontakte zo zásobami a majú dosť (to ty musíš vedieť), potom môžeš spokojne "zimovať" Antoni
Skončil rok a tým i posledný mesiac, človek sa nejak podvedome vracia k dobe, ako to bolo v tom ktorom roku. Preto predkladám priemerné teploty za mesiac december od roku 2006, ktoré platia pre juh BBSK.
Rok 2006: +1,1°C
Rok 2007: -1,8°C
Rok 2008: +2,6°C
Rok 2009: -0,3°C
Rok 2010: -3,1°C
Rok 2O11: +0,8°C
Už sme za toto obdobie mali aj teplejšie priemerné teploty ako npr. rok 2008, veľmi chladný rok 2010, čiže tohoročný december je teplotne priemerný, dá sa povedať nie veľmi výhodný pre zimujúce včely.
Všetky včelstvá žijú, odpočul som ich hadičkou a prezrel som i podmetové podložky, kde vidieť mŕtvolky a veľmi málo meliva. To by značilo, že včelstvá ešte nezačali plodovať
Spotrebu zásob doplním, nebol som na včelnici, mám nejaké zdravotné problémy:
Spotreba zásob: 11 a 12. mesiac: 0,6 kg:2 = 0,3 kg, Je to bežná spotreba včelstva, keď bežne trávi svoj čas v chumáči.
Zvykom je do nového roku popriať veľa šťastia do práce pri včelách a stráviť veľa pekných dní na včelniciach, Vám praje Anton.
Tiež by som vám všetkým chcel popriať všetko dobré aj vašim včielkam a musím podotknúť že tohtoročná zima nám riadne preverí včielky(teda aspoň u nás) priemerná denná teplota od 1.2.2012 do dnešného dňa bola -5°C ale naštastie som ešte nezistil žiaden úhyn, včielky veselo šumia
Zdravím a požádám o radu:
Mám dva letošní oddělky na 2/3 langu, od června při krmení vystavěli z mezistěn dva nástavky a zhruba půlku třetího. V tom třetím mají cca 2 rámky zavíčkované a zbytek zanesený sladinou s buňkami většinou nedotaženými ke krajům louček, to už nedostavěli. Čili stav je dva nástavky zásob, v dolním ještě nějaký plod, třetí horní nedodělaný. Mám dilema, zda ten třetí nechat nebo ho zrušit, případně ještě dále krmit nebo ho třeba přemístit úplně dolů? Včelstva jsou celkem silná, obsedají ve všech nástavcích všechny uličky mimo krajních, rád bych proto zimoval na 3n, pokud to není zásadní problém?
Díky předem za informaci!
(08.09.2012 17:40)RomanKriz napsal(a): [ -> ]Mám dilema, zda ten třetí nechat nebo ho zrušit, případně ještě dále krmit nebo ho třeba přemístit úplně dolů?
Radím nic už nepřehazovat, nechat tak. V teplejších podzimních dnes si ze třetího ještě asi snesou co budou moct dolů a v předjaří budou s plodem směrovat vzhůru na nové plásty (částečně vystavěné mezistěny). Zásob asi mají dost a při plodování směrem vzhůru budou mít v zadní části nástavku dostatek zásob "poruce". To je velká výhoda dlouhých rámků.
Zásahy v tuto dobu už včelám spíše budou škodit. A na jaře stačí jen nasazovat další nástavky s mezistěnami, ani bych nic nerotoval.
(08.09.2012 17:40)RomanKriz napsal(a): [ -> ]Mám dilema, zda ten třetí nechat nebo ho zrušit, případně ještě dále krmit nebo ho třeba přemístit úplně dolů?
Letos mi uhynulo jedno včelstvo kvůli podobné situaci. Krmil jsem v sestavě tři vysoké nástavky a jeden nízký nahoře, ze kterého jsem plánoval udělat krmnou komoru. Královna ale zůstala v horním vysokém nástavku a včely většinu sladiny zanesly k ní, do horního něco zanesly, ale moc toho nebylo. Včelstvo asi bylo slabší, takže aby zachovalo teplo, přesunulo se do horního nástavku, vyjedlo zásoby a nad nástavkem plným zásob umřelo hlady. Takže bych dnes přesunul ten nedostavěný nástavek pod dostavěný tak, aby měly nad plodovým hnízdem jen zásoby, ale žádné nedostavěné dílo nebo dílo jen s trochou zásob.
A dilema je zase zpět.
Pro RadimO
Slabší včelstvo - ve třech vysokých a jednom nízkém nástavku?
Ale gratuluji ti k poznatku přirozeného chování včel, i když tě stálo úhyn včelstva.
Včelstvo se přesouvá za zásobami směrem nahoru a můžou mít dole klidně celý nástavek.
Pro RomanKriz
A těď máš dvě možnosti, buď udělat podobnou chybu prázného nástavku nahoře a nebo se poučit z chyb jiných. Hlavně nastuduj přirozené chování včelstva během celého roku.
Zkoušel jsem mít nahoře prázdné nástavky, nebo poloprázdné, ale většinou do včely odnesly. I když josu lidi co jim to funguje. Dnes buď dokrmuji (což u světlého díla moc nejde, nebo rotuji.
Ale pod stropem chci mít plné plásty s alespoň cca8 cm v průměru zásob. Ona je tam většinou elipsa, beru to jako průměr. Důležité je aby v zadní části bylo plno.
Normální včeletvo nemívá problém, většinou si to nezařídí z nějakého důvodu - třeba právě světlé dílo a tak se drží v podletí pod ním.
Ono to funguje za istých podmienok.Zimoval som včelstvá a to tak,že nad mednou komorou som ponechal prázdne nadstavky.Včelstvá pri dostatku zásob v nižších nadstavkoch sa do mednej komory dostali až niekedy v marci,takže nemali šancu prejsť do prázdnych nadstavkov počas zimy a tak sa odtrhnúť od zásob.U väčšej časti včelstiev som sa ale poistil pevným rámom z ktorého som vybral výklz.
Inak súhlasím,nedostavané dielo a malé množstvo zásob nad plodiskom,to by som neriskoval.Ak by bol takýto nadstavok nad mednou komorou,neobával by som sa.
Všechno souvisí se vším. Já osobně teď, v tuto dobu provádím prohlídku všech včelstev s cílem zabezpečit dostatek zásob "nad hlavou". Ve včelstvech máme do této doby stále ještě nevyjmuté mřížky. Je tak automaticky a nenásilně zajištěno, že matka má plodové těleso většinou "opřené" o tuto mřížku. Včely tak mohou bezproblémově drtivou většinu dodávaných zimních zásob uložit do volného nástavku tzv. "nad hlavu".
V jediném zásahu tedy zkontroluji množství a správné uložení dodaného krmiva v drtivé většině pouhým sejmutím horního nástavku. Vyjmu vložený gabon, odstraním mřížku a zároveň zkontroluji, zda je zásob dostatek a na správném místě. Pokud je vše v pořádku, vrátím nástavek a do včelstva v podstatě celou zimu až do nějakého konce března nemusím.
Pokud tomu tak není, provádím úpravu. Je - li zásob dostatek, ale nejsou nad hlavou, vyjmu min 3 plně zavíčkované rámky ze spodnějších nástavků náhradou za částečně plné a ty dám nahoru, nad plodové těleso. To v tuto dobu zabezpečí, že včely si ještě udělají trochu pořádku a s takto připravenými a dobře umístěnými zásobami prakticky musí přežít zimu. Pokud bych tento zásah neudělal teď, musel bych ho dělat např. koncem února, kdy již ale pro některá včelstva může být pozdě.
Pokud není zásob dostatek, doplním podle potřeby a opět následně zkontroluji - většinou již stačí pouhým nadzvihnutím nástavku.
Prázdné souše samozřejmě i s případně nepotřebným nástavkem odstraňuji. To v těch případech, pokud z nějakého důvodu mělo včelstvo více, jak 3 NN (OPTIMAL). Snaha je zazimovat paušálně na oněch 3 NN, pouze ve vyjímečných a odůvodněných případech (slabší oddělky) ve 2.
Samozřejmě u "problémových" je ten zásah adekvátně složitější.
Pokud takovýto zásah provedete nyní, máte prakticky celou zimu a časné jaro pokoj a klidné spaní. Včely musí mít prostě zimní zásoby nad hlavou, všude jinde jsou jim platné, jako mrtvému zimník.
Než jsme na tento poznatek přišli a důsledně jej začali uplatňovat, byly problémy a i někdy nemálo včelstev na jaře padlých hladem v úlech doslova napraných zásobami, ale na nevhodném místě.
Věřte, že se vyplatí být právě v tuto dobu důslední.
O případně padlém včelstvu totiž nyní rozhoduje včelař. U přírodního včelstva si totiž včely ukládaly zásoby nad hlavu průběžně, ty tak nemusí nic složitě upravovat. To pouze jakési nenasytné hommo sapiens jim v tom udělalo bordel. A je tedy jen a jen na něm, zda a jak to dá do pořádku.
iRP
Pane Pešku, děkujem za zkušenost a radu.
Tomu rozumím a dělám právě taky tak, moc práce s tím nemám, včely si to většinou takto uspořádaly už samy.
Ale mám situaci, že v několika včelstvech se chystám teď - prvně v mé krátké dvouleté včelařské praxi - vyměnit třetiroční matky ("modré") za mnou letos vlastoručně odchované "žluté", které mám nachystané v jednonástavkových letošních oddělcích - desetirámkový L2/3, průběžně krmené, 8 obsednutých rámků (po stranách zásoby, uprostřed přiměřeně plodu, "zlutá" matka i deď klade) + dvojrámkové kapsové krmítko. Měněné včelstvo je rovněž zakrmeno, většinou na čtyřech NN L2/3 - horní nástavek skoro plný zásob, ten pod ním uprostřed 3-4 rámky plod různého stáří a po stranách cca 3+3 rámky zásob. Do nižších nástavků jim nekoukám a nechávám v klidu. Hodlám nadsadit nástavek s oddělkem přes noviny - ale co pak? Udělají si pořádek samy a už je nekontrolovat? Nebo do nich po nějaké době (jak dlouhé?) ještě kouknout a případně nějak korigovat rozložení ve smyslu vaší zásady: nad hlavou (plodem) plný nástavek zásob? Ten přidávaný nástavek tam nakonec asi zůstane jako horní, ale asi nebude plný zásob (plod vyběhne, matka snad zvítězí a stáhne se dolů a to místo tam už asi nezanesou novými zásobami, protože nebude snůška). Leda že by si to ještě přeuspořádaly z již uložených zásob?
A ještě jednu radu prosím - co a kdy (před přidáním?, nebo až po?) namísto dvourámkového kapsového krmítka v přidávaném oddělku. Volné prázdné světlé souše letos mám už odložené k dispozici. Moc děkuji předem.
Já teď asi napíši zvrácenost, ale co takhle tomu oddělku nasadit ještě jeden nástavek souší, do něj dát něco zavíčkovaných zásob (klidně i ze včelstva se starou matkou) a obě (jak oddělek, tak kmenové včelstvo) dotáhnout zásobami? Stačilo by přece několik kg cukru oběma. Není škoda to včelstvo zrušit, byť je to "jen oddělek", ale asi ve štontě? Co to nechat na jaro? A rozhodnout až tam, podle přezimování?
Přece ten oddělek je v docela slušné kondici, jemu asi ke zdárnému přezimování chybí jen ta trocha zásob, kterou může bez problémů v několika dnech uložit, ještě není pozdě!!!!!
Já bych to osobně nechal na jaro, ale to musíš vědět Ty.
Pokud to spojíš přes noviny, je to velmi bezpečný způsob. Je někdy ale lepší mít jistotu ve vychycení staré matky. Po spojení (3 - 5 dnů) by ale bylo stejně nutné a přímo žádoucí znovu uspořádat v takto spojeném včelstvu zásoby, protože nová matka bude na 100% nahoře, na jejím plodu a nad hlavou bude už jen strop. Tedy bez úpravy 100% jistota, že dojde k tomu, že padnou hladem v úle plném zásob.
iRP
(10.09.2012 19:06)NB1 napsal(a): [ -> ]Pro RadimO Slabší včelstvo - ve třech vysokých a jednom nízkém nástavku?
No jo, ono to při zazimovávání vypadalo jinak, asi v průběhu konce podzimu odletěly (až do uhynutí jich padalo jen nepatrné množství). A úplně stejně jsem to dělal u dalších čtyř úlů, a ty byly na jaře v pohodě, včely se držely zásob a nahoru nešly. Tak teď hraju na jistotu - nahoře mám plnou MK, kterou před zimou kontroluji a když mi teď vybraly MK a snesly vše k plodu, včetně toho, co jsem dokrmil, tak jsem rámky se zásobami zase přeskládal nahoru. A uvidím. V jednom dalším úle se mi zase odtrhla od zásob jen část včel a uhynula, zbyteček dožil jara a měl raketový start, že jsem se až divil.