Začal jsem chovat včely před dvěmi lety. Kolega z práce, který mě tak trochu k tomuto nabudil mi vštěpoval do hlavy: "Nikdy si nepořizuj staré úly, ani nářadí, neber si od nikoho dílo, radši počkej, až si ho tvoje včelky vybudujou samy, ať si nezavlečeš nějakou chorobu. Proto jsem si pořídil všechno nové, od úlů počínaje a rozpěráky atp. konče a myslel jsem si, že žádná choroba moje včelky nezdolá. Loni jsem v jedné rodině objevil zvápenatění plodu a byl jsem značně rozčarován. Ptal jsem se co s tím mám dělat, kolega mi radil, ať včelstvo zlikviduji, nebo ať alespoň dílo vytavím a nechám vybudovat nové. Bylo mi toho díla líto, použil jsem koncentrovanou kyselinu mravenčí v odpařovačích nasenheider a tak jsem došel až do zimy. Nevím, zda se zvápenatění v tomto včelstvu objeví letos, ale po znalostech, které jsem vyčetl z různých zdrojů, bych určitě včelstvo přemetl na mezistěny a napadené dílo vytavil. Jaký je váš názor na léčení zvápenatění plodu ? Jak této chorobě předcházet ? Díky za zkušenosti. Jiří
Zdravím, nejjednoduší a i nejlevnější způsob léčby je výměna matky. Většinou totiž včelstva trpící zvápenatěním mají špatný čistící pud, proto by bylo vhodné vybrat novou matku s dobrým čistícím pudem...
Obvyklý recept je výměna matky. Jakmile to bude možné, vytvořte oddělek ze zdravého včelstva a v něm odchovejte matku. Když ho vytvoříte koncem dubna, matka bude na konci května klást. Pak v nemocném včelstvu zlikvidujte starou matku a na druhý den ho spojte přes noviny s oddělkem. Do té doby můžete aplikovat kys mravenčí podle návodu.
Při silném napadení doporučují někteří včelaři přemetení na mezistěny nebo neinfikované dílo a přidání nové matky do tohoto smetence.
Nejdůležitější je prevence - silné včelstvo a časté výměny matek.
(24.02.2010 22:03)JiříM napsal(a): [ -> ]Začal jsem chovat včely před dvěmi lety. Kolega z práce, který mě tak trochu k tomuto nabudil mi vštěpoval do hlavy: "Nikdy si nepořizuj staré úly, ani nářadí, neber si od nikoho dílo, radši počkej, až si ho tvoje včelky vybudujou samy, ať si nezavlečeš nějakou chorobu. Proto jsem si pořídil všechno nové, od úlů počínaje a rozpěráky atp. konče a myslel jsem si, že žádná choroba moje včelky nezdolá. Loni jsem v jedné rodině objevil zvápenatění plodu a byl jsem značně rozčarován. Ptal jsem se co s tím mám dělat, kolega mi radil, ať včelstvo zlikviduji, nebo ať alespoň dílo vytavím a nechám vybudovat nové. Bylo mi toho díla líto, použil jsem koncentrovanou kyselinu mravenčí v odpařovačích nasenheider a tak jsem došel až do zimy. Nevím, zda se zvápenatění v tomto včelstvu objeví letos, ale po znalostech, které jsem vyčetl z různých zdrojů, bych určitě včelstvo přemetl na mezistěny a napadené dílo vytavil. Jaký je váš názor na léčení zvápenatění plodu ? Jak této chorobě předcházet ? Díky za zkušenosti. Jiří
Dobrý deň,
nová matka v úli určite predstavuje pre včelstvo veľkú výhodu a nový genetický potenciál pre včelstvo. Vie nesporne prispieť k odolnosti včelstva. Pýtal ste sa na prevenciu. Ascosphera apis - pôvodca zvápenatenia je huba a huba má rada vlhko a teplo. Neviem ako u Vás ale u nás sa rok 2010 vyznačoval vlhkým počasím a askosferóza sa vyskytla aj na našej včelnici avšak iba vo včelstvách umiestnených v kočovnom voze v ktorom bolo nedostatočne zabezpečené vetranie. Proste v ňom bolo sparno. Vo včelstvách volne ložených sa na tom istom stanovišti vo včelstvách podobnej kondície a ani v slabších včelstvách askosferóza nevyskytla. Nie je to samozrejme pravidlo ale v prevencii určite pomáha vzdušnejšie prostredie pre úle a výber relatívne suchšieho stanovišťa.
ideální je včelstvo přemést na mezistěny, při tomto vyměnit matku. medné rámky vytočit a vyvařit. plodové rámky dát nad mřížku do medníku jinému včelstvu a po vytočení těchto rámků je vyvařit.
Já bych to posoudil trochu jinak.
Zvápenatění si nosí včely z okolí úlu a prostředí úlu je sporami trvla kontaminováno v závislosti na situaci v přírodě.
Včelstvo s tím může bojovat - m.j. čistícím pudem.
Pak je důležité posoudit, jestli bojuje - tedy v úle by neměly být nikde vidět tmavé sporující části.
Pokud jej jich tam spousta, hlavně na dně, pak je možné výýměnou matky dosáhnout zlepšení. Pokud tam jsou jen bílé válečky, tak pak včelstvo dělá co může.
Před cca 10 lety se tady u nás hodně rozšířilo, pořídil jsem kvůli tomu Vigorky a samozřejmě se to zlepšilo - hlavně to že zmizely sporující zelené části.
Ale ani Vigorka ani jiné matky nezamezí donášení spor včelami do úlu.
Možná má značný význam i mikroklima, stanoviště atd.
Ascosferóza sa včelniciach vyskytuje sporadicky, ale keď dosiahne maximum vie narobiť poriadne škody a to i na celkom novom diele, čiže rada "vymeniť dielo" nevedie k cieľu, ďalšia rada , ktorú často čítam na webových stránkach, je "vymeniť M". Táto rada taktiež zlyháva, veď čo má matka spoločné s infekčnou chorobou? Ďalšia rada " posypte včely a dno úľa jedlou sódou", skúšal som aj to, no neviedlo to k cieľu. Ale stalo sa mi, že som si prestal tento jav všímať a zvápenatenie plodu sa spontánne z napadnutých včelstiev vytratilo.
Najviac rád odznelo aj na tejto stránke, "použite kyselinu mravčiu" istotne ascosferózu zastaví, nezastavilo.
Trošku som si pohral na Google a našiel som toto: "kyselina mravčia systémový názov kyselina metánová HCOOH, pôsobí na prostredie bakteriocídne". A sme doma, naša snaha je zbytočná, jej výpary vedia ešte tak zlikvidovať Vd, ale na plesne je bez náboja.
Pri hľadaní som natrafil na "kyselinu propiónovú, je účinná proti plesniam", čo tak použiť túto, ale či je vhodná aj pre živý organizmus (včely), to neviem. KP využívajú npr. poľnohospodári na ochranu krmiva pri jeho skladovaní cez zimu v množstve 85% plus KM 15%.
Výměnou matky mělo být spíš myšleno vyměnit chovaný kmen za něco s lepším čistícím pudem.
Plísně jsou vázány na vlhčí stanoviště, tedy včely stavět spíš na kopce, než dolů k vodním tokům.
Snažit se "léčit" zrovna zvápenatění? Myslím, že jsou aktuálnější problémy. Každopádně pokus podporuji, je třeba zkusit všechno
Účelem použití postřiku jedlou sodou, hypermanganu, kyselinami ... je narušit vnitřní prostředí v plodišti a vyprovokovat napadené včelstvo k čištění. Sám používám, pokud naleznu některý rok na podložkách některého včelstva "vápenku" obyčejný 8% kuchyňský ocet ve kterém vyperu podložky a ještě mokré podložky vložím pod plodiště. Je nutno každý den podložku vyměňovat a mumie likvidovat, nejlépe ohněm. To provádím tak dlouho dokud na podložce nalézám mumie. Jiná opatření nedělám.
Zajímala mě ta propionová kyselina,kterou tu zmiňuje pan Turčáni v souvislosti s ničením plísní a tak jsem něco našel na nethu.No je toho tam vlastně dost.Je to docela zajímavé.
Např.
Kozervatnt E280 (kyselina propionová) Konzervant zabraňuje nitkování chleba,růstu plísní. Vedlejší produkt kvašení, příznivě ovlivňuje chuť. Přirozená složka piva, sýrů, mléčných výrobků. Použití proti plísním v pekárenství, sýrařství. Kyselina nemá žádné vedlejší účinky. Přecitlivělé osoby mohou pociťovat podrážděnost, bolesti hlavy a břicha. V ČR povoleno pro trvanlivost baleného chleba, pečiva, cukrářských výrobků. V USA povoleno.
Pro srovnání ze stejného zdroje kyselina mravenčí:
Konzervat E236 Přirozený výskyt v ovoci, zelenině, alko nápojích a je vedlejším produktem kvašení. Nezpůsobuje žádné zdravotní potíže. V ČR nepovoleno jako přídatná látka v potravinách. V Austrálii nepovoleno. V USA povoleno.
takhle to vypadá,že by se nechala ta k. propionová ve vhodném dávkování asi použít.V 0,1 až 1% (hmotnostně) koncentraci ničí plísně a některé bakterie.
Zdroj:
http://www.emulgatory.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_propionov%C3%A1
Nevidím důvod vymýšlet další nové nebo modifikované postupy léčení zvápenatění, nosemy, viróz atd. (V.D jsem vynechal záměrně, to je speciální kapitola). Když je zde řeč o zvápenatění, tak bych to vyřešil tak, že pokud je to moc akutní, tak jim dát KM (vyzkoušená, ověřená, dostupná) a pak co nejdříve vyměnit matku za jiný materiál (už jsem psal výše). Než se k tomu ale dostanete, zkuste si udělat u takto nemocných včel HG test...to budou hodnoty! Vyřazení z chovu je z dlouhodobého hlediska přínosnější (geny) než vymýšlet nové postupy v léčbě!!
Chovám včely 35 let v nadmořské výšce 560m, v rohu zahrady u lesa, kde je 1/2 dne stín (přestože mám včely mírné, nemohu je jinde na zahradě mít - žena je velmi alergická na včelí bodnutí). Přestože mám toto ne dost vhodné stanovíště pro včely, tak se včely dost dobře vyrovnávají se zvápenatěním plodu - mají poměrně dobrý čisticí pud ( se 12 včelstev se u 10 vůbec neprojevuje zvápenatění plodu, zbylá 2 včelstva se bez problémů svým čistícím pudem se zvápenatěním plodu vyrovnávají, chci říci, že zvápenatění plodu se ne vždy úplně u včel vyhnout). Po posledním vytočení medu používám ještě k ošetření včel destičky s kyselinou mravenčí, což u včelstev po dobu
jejího působení ještě zvyšuje jejich čisticí pud. Domnívám se, že na vznik zvápenatění plodu má vliv zejména počasí, okolní přírodní podmínky pro chov včel a jak se s tím včely vyrovnávají je jejich čistící pud (pokud je to možné, tak je potřeba potřeba chovat včelstva,která mají dobrý čisticí pud, má to vliv i na jiné nemoci - virózy, zamoření roztočem Varroa destructor, nosematózu apod.).
Celým komentárom sa nesie nosná myšlienka,"čistiaci pud" včelstva, prezentovaná autorom ako zábrana tejto chorobe. Ale choroba v počiatočných štádiách je pre včely neriešiteľná, nemajú čo čistiť. Takže problému musí včelár čeliť sám, aby sa táto nepríjemná choroba v v jeho včelstvách nevyskytla. Nasleduje otázka ako? S ascosferózou mám svoje skúsenosti, často sa objaví v silnom včelstve, za dobrého počasia, je znáška, nové dielo a silné včelstvo, nech s ňou robíte čokoľvek, nedokážete sa jej zbaviť, rezignujete a ona sa stratí zo včelstva bezozbytku. Čistiaci pud sa prejavuje u včelstva až potom, keď je včelstvo chorobou postihnuté. Tým, že má dobrý čistiaci pud, nezabráni chorobe sa zahniezdiť vo včelstve. Alebo sa mýlim?
Aj tohoto roku mám na včelnici jedno postihnuté včelstvo zvápenatením plodu (postrek pivom) a stále aj keď v malom množstve, ale pretrváva.
Takto išlo včelstvo aj do agátovej znášky (odoberám od neho obnôžkovaný peľ a na prekvapenie, znášky sa zhostilo lepšie ako niektoré zdravé, má plné plásty medu. Anton
U zvápenatění je duležité stanoviště a kvalitní matka!
Před cca 15ti lety jsem koupil jedno včelstvo, mělo silné zvápenatění, po vyměně matky a přestěhováním na mé stanoviště se uzdravilo. Od te doby jsem zvapenatění již neviděl..
Zvápenatění včelař zjistí obvykle v podmetu, na česně nebo při prohlídce plodiště na plástech. To již zvápenatění propuklo plnou měrou. Běžně se doporučuje výměna matky a běžná hygienická opatření - odběr napadeného plodu a spálení, vyčištění úlu, přeložení včelstva ...
Jsem toho názoru, že stačí narušit vnitřní prostředí úlu napadeného včelstva jakoukoli cizorodou látkou jako např.: kyselina mravenčí, ocet, moučkový cukr, hypermangán, př. Turčáni použil postřik pivem. Každé narušení vnitřního prostředí podnítí u včelstva čistící pud. Během několika dnů jsou plásty vyčištěny. Včelař musí odstranit a zlikvidovat to co spadne do podmetu, na letáč, před úl...
To však nic nemění na faktu, že spory původce zvápenatění Ascosphaera apis jsou velmi odolné. V literatuře se uvádí, že zůstávají infekční cca 15 let. Přežívají v medu, pylu, plástech, na stěnách úlů, v půdě před úly... Jestliže vzniknou vhodné podmínky zapříčiněné oslabením včelstva nějakou chorobou, virovou nákazou, špatnou matkou, nevhodným krmivem..., onemocnění může vždy znovu propuknout.
No tvrdí se, že je to v genech a výměna matky pomuže, ale co se mi stalo. Vloni jsem udělal oddělek na výchovu nové matky. Když začala klást, tak jsem jí odebral, a nechal jim vychovat další, záložní, co kdyby někdo potřeboval. No, ale čas plynul a byla půlka Srpna a já je přendal z 4 rámkového "oplodnováčku" do normálního nástavku a nechal je pár týdnů osudu a už se projevila nemoc. Nacházel jsem mumie před ulem. Ale když jsem začal zakrmovat, tak se holky uklidnili a vše vyčistili. Takže jsem to cítil tak, že byli pod velkým stresem. Zima na krku a jídla málo, nejmenší včelstvo ve včelnici.Tak asi cítili, že zimu nepřečkají. Zimu přečkali v pořádku a zatím nejeví žádné známky vápenatosti. Pyl nosí už pár týdnů, tak bych řekl, že již plodují. Kdyby se něco změnilo, tak určitě ohlásím
Môžem potvrdiť Josefove slová. Odkedy používam na liečenie kyselinu mravčiu, nemám problémy so zvápenatením plodu. A to nepatrím medzi "extrémnych" užívateľov tejto látky. Len ako doplnkové liečenie.
Hodně podceňujeme v chovu stres. Včelstvo ve stresu je oslabené. Velmi. Víc, než si asi myslíme. Ale ono je to stejné s námi, t.zv. "pány tvorstva"
. Je to pořád
"otázka rovnováhy" (Question d´Equilibre), jak zpívá skvělý francouzský písničkář Francis Cabrel ...
Pardon, není to o včelách, ale filosoficky je to ta cesta ... Naše cesta, jak doufám ...
(
http://www.franciscabrel.com/ ) tu písničku si tam najdete ...
Tento týden jsem byl na včelařské schůzi a debatovali jsme i o vápenatění plodu. Hostem byl včelař, který má 600 včelvstev a tvrdil, že pomůže "vyčistit" úl když zakrmíte včelvstvo pylem. On si dělá takové pylové placky. Dělá směs pivovarských kvasnic, sojové mouky a sterilizovaného pylu a do toho jde cukrovy roztok. Případně zjistím poměry. Dá se to mezi dva pergamenové papíry a položí to nad včelvstvo na loučky.
Autorovi se podařilo odstranit silné projevy zvápenatění včelího plodu tím, že každému postiženému včelstvu dal 3 litry cukerného roztoku.
Eric McArthur (Skotsko) Odborné překlady 2/2010 str 42 - 44