Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Pro ty, kdo čtou trochu pravidelněji moje příspěvky už o nás trochu něco tuší. Pokud si dáváte cíl 5 včelstev, ani tyhle řádky nečtěte – ztráta času.
Velice letecky popíši svůj příběh.
Včelařím od roku 1968, tehdy jsem začínal s tátou jako 12-ti letý kluk. Rodiče mi o 4 roky později tragicky zahynuli při autohavárii a já zůstal v podstatě jako kůl v plotě. Co teď – na krku na hadry rozbité auto (mimo jiné jsem v tom byl i já a moje mladší sestra), rozestavěný rodinný domek, ve 2. ročníku průmyslovky a 16 včelstev. Puberta s Tebou mlátí, ale není nikdo, kdo by ti ve správnou chvíli pořádně nafackoval.
Píše se v tuto chvíli rok 1972. Koneckonců, to je ta správná startovací pozice. Tak jsem to pomalu začal dávat dohromady. Auto částečně zaplatila pojišťovna, RD jsme pomalu doplakali tak, abychom se konečně mohli přestěhovat. Průmku jsem dokončil a začal VŠ. S problémy, ale dodělal.
Mezitím jsem se taky oženil. Nastoupil jsem do práce a stále přitom „dělal“ včely. Někdy jich bylo 15, jindy 40. Moc jsem si na to nehrál.
Někdy v roce 1984 jsem si řekl, že věci buď budu dělat pořádně, nebo raději vůbec. Výsledkem bylo absolvování kurzu učitelů včelařství. Tehdy m.j. začal činnost kroužek NN včelaření v Brně. Samozřejmě – pro mne každý měsíc výlet do Brna.
Skončila totalita a já začal podnikat. Včelstev jen tak 8 – 10, spíš jako pieta. No a v roce 2002 jsem konečně „úspěšně“ zkrachoval. V tu dobu jsem měl 7 včelstev, nevěděl co dál. Totálka a myšlenky….
Řekl jsem si, že včelařinou už nemůžu nic ztratit, ostatního jsem už ztratil dost.
Druhá životní startovní pozice, a opět na nule. Resp. na velikém mínusu, díky konkurzu z podnikání – cca 3 mil. Kč.
Takže v roce 2002 z původních 7 včelstev 22, další roky 45, 72 96, 110. Nyní vybavením cca 220, cílový stav pro letošek 300.
Někdy před 7 lety mě sklátila mozková příhoda. Prostě jsem se zbořil v autě. 18.5. mne odvezli do nemocnice a na tehdy zhruba 70 včelstev zůstali moji 2 synové 12 a 13 let. Bez jakýchkoliv znalostí, auta…. Včely samozřejmě na včelnicích 3 – 5 km od chalupy, doma ani křídlo.
Takže 3. a snad poslední malér, ale obrovský odpich – moji 2 synové od té doby vlastně včelaří samostatně. Ještě před 2 lety jsem je musel na včelnici dovézt, dnes mi auto v podstatě ani nepůjčují.

Konečně se tedy dostávám k meritu věci – hlavně pro LumaB i když nejen pro něj. Na tom, že sezóna se prohrává v zimě nic nezměníte ani Vy, ani já. To je prostě fakt. Je tam ale to kouzelné slůvko ALE.
Rozhodující je si věci naplánovat a hlavně je držet. Pokud se rozhodnete mít 300 včelstev, je to v podstatě brnkačka.

Rozhodující je ale rána do stolu - a jde se na věc.

Alfa a omega je úlový systém. Hlavně jednoduše. Musel jsem se naučit truhlařit. S klasickým materiálem a na profi mašinách? Hohó – na jedné dřevěné a z odřezků. Prostě pokud byl kde jakýkoli kousek dřeva delší než 50 cm, musel „vydat“ nejprve něco medu, aby teprve poté mohl skončit tam, kde původně měl – tedy v kamnech. Co vyrábět nejdřív, co pak, co počká? Postupně jsem se naučil nejprve materiál pomalu shromáždit, pak rozmyslet, co z něho a nastavit vše tak, aby to byla pokud možno velká série – alespoň 300 kusů. Protože nejsložitější je mašinu nastavit, vlastní práce je otázka několika minut. No a zkušenost – každého nad plán min o 30 včelstev navíc a stejně to nikdy nestačilo. Stovky nástavků. Tisíce rámků. A pokud uděláš chybu, nebo něco blbě změříš…. Znovu. A toho vzteku!!!!
Veškeré finance, které to prakticky doposud vyprodukovalo – nekompromisně zpátky. Protože pořád něco potřebuješ, ale nikdy nemáš na to koupit pořádnou věc. Takže neustálé kompromisy.

Když už si myslíš, že máš nejhorší za sebou, přijde letošní rok. Vyzimování snad nejhorší, co kdy pamatuji, jarní (ne)rozvoj, prakticky nulová snůška. Anebo nejhorší, co dlouho nepamatuji.
Korunu všemu nasazují morová pásma. Ze 6-ti stanovišť 4 v pásmech. Další průšvih.

Hlavu ale nevěším, to jsem ostatně mohl udělat už kolikrát. Platí jednoho slavného heslo „Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme“. Praha se staví 1000 let a stále není postavená. Pro bych já měl být za 5 – 10 let hotov?
Hegrot, to jsem se zase ňáko rozepsal – raději jdu na pivo.
iRP

Pokračuji z vlákna "Cena medu" zde, ono se totiž ani jinde pokračovat nedá.

(15.07.2012 12:11)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]... a ty recepty, to je dobrý nápad, nedáte nějaké na nástěnku???

Hochu, hochu ,teď toho chceš ode mne trochu moc.
Ale napíšu pro změnu jeden příběh, jak je u mne zvykem, tedy trochu obšírněji.
Před nějakými 15 - 20 lety jsme měli několik málo včelstev - cca 20. No a vytočili nějaký med. Řekněme 500 kg. Co s ním? Do výkupu za 31,- Kč? tak bohatý nejsem, honím každý haléř. Padlo rozhodnutí
BUDEME PRODÁVAT VE SKLENICÍCH PO 1 KG.
Nikdy jsem to nedělal, zkušenosti veškeré ve stavu absolutní nula. Ale jednou se začít musí, nejlepší je průzkum bojem. Tak jsem natočil nějakých 50 kg do skleniček, nějaké etikety, zamačkávací víčka od okurek a začal. Z příspěvku výše jistě víte, že jsem měl svoji prodejnu stavebnin, dám tedy stolek před krám a lidi se pohrnou. Za nějaké 3 dny to všechno kompletně zkrystalizovalo a bylo "po hrnutí". Co teď - rozpustit. Dáš do horké vody, 2 sklenice prasknou, etiketa se rozmočí, nahoře nevzhledná pěna. Infarkt je popis pro jen slabý odvar stavu, kde jsem byl. Do pr....., jak to dělají ostatní, že to tak nemají!!!
Takže začít od vlažné vody, pomalu ohřát, přelít, zavřít, na novou sklenici nová etiketa a znovu. A ejhle - ono to vydrželo nezkrystalizovat 6 týdnů. Proboha proč? Co jsem udělal jinak? Nové studium literatury, kde o tom nic samozřejmě nenajdeš. Takže si to musím vysvětlit po svém (podotýkám, že ten odhad už tenkrát byl správný).
Trochu se prodávalo, sice pomalu, ale prodávalo. Ale já byl stále nespokojený - proč toho ti lidé nechtějí víc? Co dělám špatně, co zlepšit?
Napadlo mne k tomu něco přidat. Co? Všichni radili svíčku, já oponoval zase práce, navíc další náklady, efektivita nula.
Pak mi blesklo - RECEPTY !!!!!
No a od myšlenky u mne nikdy nebylo daleko k činu. Jaké, kde je vezmu, co tam dám, jak to napíšu, na čem .....Literatura o tomto cudně mlčí. Tak jsem sháněl a sháněl. Pak jsem taky neměl moc času, ale mám sestru. Při jedné takové diskusi se mi celkem sama nabídla, že by pro mne sama něco zkusila. A já už měl i celkem dobrou představu, jen chyběl někdo, kdo to zrealizuje.
Takže nejdřív sesbírat nějaké recepty, trochu utřídit a navrhnout nějakou formu. Zvítězil obyčejný papír A4, přeložený napůl jako leták, tedy 4 stránky A5. Na něj se vejde tak 8 - 10 receptů. Adresa, kontakt.
No jo, jenže přišla paní, že už ten receptář má. Ta ostuda, jak to že nemám další. Takže receptář č. 1, č. 2, .....
A zase průšvih - co bylo v receptáři č. 1, co tedy dát do č. 4 a 5? Číslo 6 mělo obsahovat recept na perníkovou chaloupku i s náčrty.....
A bordel s papírky, červený, zelený, tiskace, na stránku Rudého práva, leták od banky.....
Nakonec to ségra začala přepisovat do počítače. A další nepořádek, tedy roztřídit. Pečené perníčky, nepečené, maso na medu, nápoje.....
Když jsem tohle zjistil, povídám "Ty ségra, nestálo by za to ty recepty nějak vydat knižně?"
"Na čem si myslíš blbečku, že asi dělám....".
Takže po docela nelehkých peripetiích vznikla kniha "Med v kuchyni labužníka", prvé vydání v nakladatelství KMa s.r.o. na konci roku 2007.
Pro náramný úspěch takřka obratem rozebráno, proto v roce 2010 šlo na předvánoční trh druhé vydání z nakladatelství Levné knihy. Opět beznadějně vyprodáno. Koketuje se s myšlenkou..... Ale to bych prozradil asi více, než chce autorka.

Ta sestra se jmenuje PhDr. Jarmila Píchová, je z Tábora a je i díky této knize učitelkou medového pečiva.

Ještě její malé vyjádření - cituji z dnešního mailu:
"Receptů mám na další tři knížky. Potýkáme se ale s jedním velkým problémem, a to jsou FOTKY. I oči chtějí jíst, a fotka je velkou inspirací, jestli jídlo uvařit nebo ne, zvláště u takových receptů, jako jsou perníčky nebo cukroví. To udělá hodně hospodyněk, ale fotka je častokrát velkou inspirací, jak cukroví ozdobit jinak, především lákavěji.
JP"

Takže šmudlo, hledej, hledej. Anebo jinak - který z těch několika set receptů máš na mysli???? Určitě bys ani ty nechtěl, aby celá republika kopírovala jeden leták, byť sebelákavější.
Jak napsal Pepa Křapka - .... "když se nás na trhu sešlo 5 prodejců se stejnou etiketou..... " (Pepo promiň, pokud bys někde našel tu přesnou citaci, rád opravím. Díky)
iRP

Vážení přátelé, uživatelé tohoto fóra

původně jsem chtěl dodržet bobříka mlčení na dobu podstatně delší, mnozí mne přesvědčovali nedržet vůbec. Nakonec jsem se odmlčel na 10 dnů. Jako pocit úplně ne zrovna čistého svědomí.

Důvodem mlčení byla ta nešťastná soukr. zpráva, která neměla vůbec odejít. Jenže nechat si sr.t na hlavu taky nešlo. Tedy kompromis. I když zjevně ne ten zrovna nejšťastnější. Časem vyšuměly jiné aféry, vyšumí i tato, pokud se to již nestalo. Popravdě řečeno, jsem zase ale držitelem rekordu toto fóra, který mi asi jen tak někdo nevezme. Dostat totiž 22 záporných bodů od jednoho jediného uživatele, z toho 19 strojově za pouhých 26 minut - to se asi jen tak nikomu nepovede. Je mi tohoto člověka popravdě líto. Co se v něm muselo nahromadit negativní energie, že takto konal. Jeho zloba byla taková, že ho mám i za „souseda“ – viz http://www.vcelarskeforum.cz/uzivatel-P-uLie Ještě, že se liší alespoň rámková míra a začátek včelaření…..

Můj úhel pohledu na „červené“ hodnocení je veskrze negativní. Za celou dobu mé přítomnosti na toto fóru jsem nikomu záporný bod nedal a nikdy to neudělám. Myslím si totiž, že toto by mělo být vyříkáno jinými způsoby. např. místo slova "lžeš" použít vazbu "nejsem o tom tak docela přesvědčen", "nemusí být pravda", " toto tvrzení není z nejpřesnějších" apod. A vyříkat si to mimo fórum, např. právě tou soukromou zprávou. Proč do toho tahat ostatní. Nejhorší řešení jsou ta, která pramení z emocí. Je lepší mnoho věcí nechat vykvasit. Za to se omlouvám - stalo se.

Každý z nás, kdo do čehokoli (tedy i do tohoto fóra) dobrovolně přispívá, věnuje tomu nemálo svého času. A deklasovat ho červeným bodem – nevím, nevím. To musí pisatele přejít chuť radit ostatním, i kdyby měl hroší kůži. Nutně se musí zeptat - proč to dělám? Vždyť z této aktivity žádný profit nikde není, alespoň já jsem ho nikde nezaznamenal. Pokud snad někdo o nějakém víte, sem s tím.

My, služebně starší jsme si ve svých začátcích museli všechno osahat. Těch chyb, zmařených oddělků, padlých včelstev, rojů, složitostí a zbytečné práce!!!!! Vám, nově začínajícím jsou naše zkušenosti předávány doslova na stříbrném podnose. A odměna některých? Nejlépe červený bod.

Není důležité, jestli je v čele nejlépe hodnocených Franta, nebo Tonda. Daleko důležitější je, jaké rady dává a jaký je jeho úhel pohledu na celou včelařskou problematiku. Kdesi mi kdosi prohlásil, že když do Tebe kopou zezadu, buď na to hrdý. Je to neklamným signálem toho, že jsi vepředu.

Tedy Vy všichni, kterým Vaše včely ve Vaší rodině, kamarádům a přátelům dělají radost, věřte, že přidám i já svůj díl toho, abyste byli převedeni jedním z nejsložitějších období včelstva, tj. podzimem a zimou. To proto, abyste jednoho dne mohli říci – mně osobně poradil ten a ten a když Ti náhodou není něco jasného, přečti si jeho příspěvky. Může i Tobě být pomoženo. Myslím, že to mohu slíbit za všechny z nás, služebně starší.
iRP

Neustále se množí dotazy začátečníků, jak postupovat na jaře, jak rozšiřovat (zvláště za stavu, kdy nemají ani jedinou souš), jak s oddělky, jak nasazovat (podstavovat) další nástavek, jak krmit apod.
Tyto záležitosti jsem již jednou, docela podrobně popsal, ale i já sám mám mnohdy problém tyto příspěvky najít. Proto jsem se rozhodl je trochu upravit a hlavně postupně přemístit do tohoto vlákna. Do tohoto vlákna nelze ostatními účastníky přispívat, proto se příspěvky nemohou ztratit v balastu dalších komentářů a budou tak všem snadno k dispozici. Doufám, že admini nebudou proti.

Začneme tím nejčastějším a i současným problémem

Jarní rozšiřování prostoru a stavba díla

Dokud není na dohled kvetení ovocných stromů, tak snad kromě nějaké zběžné kontroly nebo jiného akutního důvodu do včel nejdu. Do té doby je jakýkoli pokus o rozšíření špatně. Včely nyní začaly s obnovou dělnic ze zimní na letní generaci a prostoru na kladení matky je vždy dost. A to i tehdy, kdy se to nezdá. Včely totiž zimovaly zalezlé v prázdných buňkách a přes zimu i spotřebovaly něco zásob, tedy určitou část buněk uvolnily. Navíc je včel v této době v úle relativně málo a je stále docela zima, proto o nějakém masivním plodování nemůže být řeč. Ale k vlastnímu rozšiřování.
Základem je fakt, že ke stavbě díla je nutný dostatek včel, teplo a snůška. Pokud cokoli chybí, stavba buď skomírá, nebo v horším případě ustane. Protože je to všude jinak, jsou časové termíny odvozeny od předpokládaného rozkvětu ovocných stromů.

Týden před předpokládaným rozkvětem, ne dříve!!!!! zezadu, nebo z boků (podle způsobu stavby teplá / studená) vyjměte z horního nástavku 2 prázdné souše. "Prolistujte" ostatní rámky a první 2 mezistěny vložte do bezprostředního kontaktu s plodem, ale ne mezi něj. Prostě z obou stran na okraje plodového tělesa. Je dobré, když má být 3 - 4 dny hezky. V takovém případě včely předložené mezistěny obratem postaví a matka zaklade.
Pokud by mělo být chladněji, včely předložené mezistěny prostě neobsadí a vlastně se nic neděje. Samozřejmě po oteplení se na ně vrhnou s o to větší energií.

Rozkvětem ovocných stromů můžete vložit další, tentokráte už 3 mezistěny. Předpokladem je, že minule vložené mezistěny jsou postaveny a zakladeny, nebo se tak stane do 1 - 2 dnů. Pokud to není, raději vyčkejte, abyste včelstvo "nepodtrhli". Po jedné na kraje plodového tělesa, jednu už můžete dát i doprostřed plodu. Opět - pokud bude chladno, včely se z krajních mezistěn stáhnou ale tu uprostřed plodu každopádně postaví a M zaklade. Samozřejmě všechny přebytečné rámky vyjmout a zatím uskladnit. Pokud by včely "měly" na nasazení druhého nástavku, je to možné, ale rámky se musí srovnat "nad sebe". Včely milují komín. Dozadu, do volného prostoru zaparkujete klidně 2 - 3 mezistěny. Na ně dojde opět za týden.
Tento termín, tedy rozkvět ovocných stromů je zároveň ideálním datem pro vložení různých nedostavěných souší, zejména panenských z loňského roku. Pokud jsou vloženy do plodiště, jsou matkou dychtivě zakladeny, takže nikdo nemá šanci rozpoznat, že byly stavěny vlastně "nadvakrát".

Zhruba týden po rozkvětu ovocných stromů vložte, nebo prohažte další mezistěny. Do plodiště opět kolem plodu, nahoru mezi již postavené. Ale tak, aby nikdy nepřišly 2 nepostavené vedle sebe!!!!
Je dobré oddělit plodiště, alespoň v této fázi mřížkou. Jinak matka uteče nahoru do tepla a včely ty spodní staví někdy ne moc ochotně. S mřížkou dole musí, protože matka nemá kde klást a nahoře je teplo, takže opět ideální podmínky.
No a v dalších zásazích si to ještě jednou , nebo několikrát zopakujte. Budete se divit, kolik mezistěn dovedou včely takto postavit.
Samozřejmě, pokud stavíte pouze s proužky, je stavba podstatně pomalejší. Ale i tak še da. Technologický postup je v podstatě vždy stejný.
iRP

Včelaření s mřížkou, nebo bez?
Jsou úvahy, zda včelařit s mřížkou, nebo bez. Co se včelstvem, které má vrchní nástavek plný plodu atd. Tedy můj úhel pohledu na tuto problematiku.

V mých počátcích včelaření v OPTIMALECH (1986) jsem také propagoval filosofii, že nejlepší umístění mateří mřížky je opřená před úlem, aby včely nepadaly do trávy. Jak jsem se tehdy mýli!!!! Všem, kdo to takto na moje doporučení udělali se omlouvám - prostě mladická nerozvážnost. Ale stalo se.

Ostatní točili vesele med, já stále čekal.... a čekal ..... a čekal. Jednou, až se vylíhne plod a včely to zanesou medem, jindy různými fígly lákal matku dolů. A stále jsem čekal.... Pak snůška skončila a čekat nebylo na co. Pak, když jako trochu bylo co, tak to nešlo. V každém rámku kolečko plodu. Nejsem prase, vozit plod na kolotoči.
Když konečně plod vyběhl, včely mezitím nosily medovici a já měl plný úl květu, který nešel vytočit. Prostě jen a jen problémy.

Popravdě řečeno - ono je to docela i pochopitelné. Všechny poučky musíme brát m.j. s ohledem na vnější okolnosti a odlišnosti. To, že včely s medem zatlačí matku dolů, je pravda. Ale platí to pouze u dlouhodobých a trvalých (min měsíc - 6 týdnů) snůšek - např. vřes. Ten u nás jaksi není. Zato je tu docela dost krátkodobých, ale o to vydatnějších.
Takže jsem se nas....l, poslal k šípku všechny ty radily a naslovo vzaté odborníky a pořídil mřížky (výběr, zda plastová či kovová je na samostatný článek) a od té doby je pokoj.
Teď, na počátku snůšky prostě přestavím včelstvo na hlavu. Zimujeme na 3 NN 42 x 17 OPTIMAL. V horním nástavku je prakticky jen plod + zbytky cukru, v prostředním plod a spodní bývá obvykle prázdný, resp. bez zásob a plodu snad jen plný včel.
Tedy původně 3. nástavek jde na dno, z něj vyhodit vše, co tam být nemusí, t.j. cukr a prázdné souše. Přidávám tam jako 4. a 8. stavební rámek a jako 6. mezistěnu. Dalším krokem je snaha, aby tu bylo maximum co nejsvětlejších souší. To proto, že do tohoto nástavku už prakticky celou sezónu nejdu, až zase za rok. Výjimkou jsou samozřejmě mimořádné okolnosti.
Prostřední nástavek zůstane, tam kde byl, opět vyházet nepotřebné a dát maximum mezistěn. I za cenu, že vyndám 2 - 3 rámky především zav. plodu na co nejtmavších souších. Opět snaha o co nejsvětlejší dílo v celém nástavku. Do něj v sezóně jdu jen vyjímečně, např. chov matek. Při každé návštěvě ale snaha vyndat opět co nejtmavší dílo náhradou za mezistěny.
Pak položím mřížku, do 3. NN (původně ten na dně) srovnám vše, co zbylo a úl zavřu. Matku nehledám, není proč.
Do týdne provedu letmou kontrolu, zda náhodou není nad mřížkou matka. V cca 80 - 90 % je dole, pod mřížkou. Přidám podle snůšky a síly včelstva další nástavek tak, že nový jde vždy nad mřížku a ostatní v původním sledu na něj. Do každého nástavku ale málokdy opomenu vložit 2 - 3 mezistěny. Klidně mnohdy přidám celý N mezistěn, jen jakoby rozmr....é po celém úle.
V případě, že je matka nahoře, je nutné ji najít a i s rámkem dát dolů. Jinak je medník plný plodu, ale medu velmi málo a "plodiště" plné pylu.
Pak už se jen podstavují další nástaky výše popsaným způsobem.

Za dobu včelaření s mřížkami jsem se naučil hledat největší profit ve včelstvu právě v okolí mřížky. Matka chce jít pudově nahoru, do tepla ale přes mřížku nemůže. Ve chvíli, kdy provedete jakýkoli zásah v oblasti mřížky, včely se snaží "roztržené" včelstvo znovu spojit. Proto zvýší úsilí a např. vložený prázdný nástavek obratem zanesou medem. Logicky, plodem to nejde - je tam mřížka. A další vložený nástavek - znovu stejný efekt. Vložené mezistěny - do 2 - 3 dnů postaveno. Lhostejno, zda nad, nebo pod mřížkou.

No a při vytáčení? Vyfouknu fukarem, protože matka je dole. A finito, obrovská úspora naprosto zbytečné práce. Bez nebezpečí, že jakoukoli manipulací přijdu o matku.

Je ale řada včelařů, kteří s používáním mřížky nesouhlasí. Tenhle názor jim neberu. Prostě někdo holky, někdo vdolky. Já holky s vdolkama.
iRP

K mému minulému příspěvku ještě dodám, že přetočením nástavků a postavením včelstva jakoby "na hlavu" zabráním vmíchání zbytků cukru do přinášených zásob a posléze vytáčeného medu. Tím, že pod mřížkou je včelám jaksi těsno navíc nutím včelstvo k tomu, že prakticky veškerý přinášený nektar (a posléze med) je ukládán nahoru nad mřížku, tedy do medníku. Dole totiž není kam a matka si nutí uvolnění prostoru pro další plod. Proto je tedy v plodišti přednostně spotřebováván překážející zimní cukr namísto nově přinášeného nektaru.
To je mimo jiné tajemství, jak "vyměnit" zimní cukr za med. A není v tom potřeba od různých škarohlídů hledat žádné fígle.
Veškerý cukr navíc je nyní jako zpracovaný odebrán a poslouží buďto pro oddělky na jejich rozvoj, nebo jako dodávka už zpracovaného cukru pro vyzimování, zejména opět oddělků.
iRP

Problematika volby mateří mřížky
Stále se objevují mnohdy protichůdné názory na volbu materíálu, případně konstrukce mateří mřížky, proto se pokusím dát k tomuto fenoménu můj úhel pohledu.
Dlouho jsem zkoušel různé mřížky, jak z různých materiálů, tak i konstrukcí.
Plastové mřížky nejsou tak úplně špatné, bohužel jsem se s nimi dlouhodobě s mnoha problémy nakonec musel rozloučit.

1. Když uvážím cenový rozdíl, tak je to cca 1 kg medu. Při plánované životnosti min. 30 let pouhé 3 dkg ročně. Navíc - jestliže budu předpokládat životnost plastové 10 let, pak (protože plast obecně křehne a praská) je kovová vlastně nastejno.
2. Při každé manipulaci je velké riziko poškození, mřížku není za co chytit. Přistavěná k voskovým můstkům velmi ráda praská, posléze je neopravitelná. Je ale zase výhodou, že výškově jakoby nezabírá prostor. Ovšem čas na její uvolnění - u kovové v rámu ji snadno nadzvednu, díky její tuhosti není prakticky riziko poškození. Prostě velká úspora času. Pro toho kdo má 3 včelstva zanedbatelná, s vyššímy počtu obsluhovaných včelstev nikoli nevýznamná.
3. Zkuste si porovnat procento volné plochy u plastové a kovové. Už jen letmým pohledem zjistíte, že to je nebe a dudy. Díky malému průlezu u plastové (zejména ploché - durofol?) dochází jakoby k rozdělení včelstva na dvě poloviny. Zejména ve chvíli, kdy rozšiřujete relativně slabší včelstvo. To někdy vede k pocitu osiřelosti části včelstva nad mřížkou a narážení matečníků, které by jinak naraženy nebyly. A pokud se náhodou včelstvo díky těmto matečníkům vyrojí, je relativní láce takovéto plastové vlastně velikánským prodělkem.
4. Obrovské problémy s čištěním po sezóně - kovovou vyvařím v horké vodě, plastovou musím čistit VELMI OPATRNĚ!!!!!!! ručně s obrovským rizikem poškození. Časovou úsporu je zbytečné hodnotit, navíc je mřížka horkou vodou (lze použít i louh) i trochu vydesinfikována.
5. Pokud kovovou navíc osadím do dřevěného rámu tak, že mřížka je vsazena do drážky (vytvořena pilovým kotoučem tl. 3,2 mm), je takováto mřížka vlastně nerozbitná. V případě, že se dřevěný rám po sezóně nějak poškodí, rozříznu ho opatrně pilkou, rozeberu a mřížku vsadím do nového. Nekonečný příběh.
   Je třeba se ale vyhnout konstrukcím dřevěného rámu a mřížky jen v polodrážce (i to jsem viděl). Sponky mají docela problém mřížku v rámu udržet a proto takovouto konstrukci odmítám.

Když tedy uvážím všechny tyto aspekty, je pro mne kovová mřížka jasnou volbou. Prostě plastová se musí mým včelstvům obloukem vyhnout.
iRP

Přidávání matek

Neustále se objevují příspěvky a rady, jak přidat, zejména ušlechtilou matku. Bohužel jich spousta končí neúspěchem. To proto, že včelař ve většině případů nepochopil mechanismus "implantace nového orgánu" včelstva, tedy v dané chvíli naprosto cizí matky do včelstva. Zklamání bývá o to vyšší, čím vyší částku, či úsilí za matku včelař vynaložil. Pak se to mnohdy svádí na producenta matek se slovy "ona byla ňáká špatná".
Nebyla, prostě to včelař neudělal dobře.

Jedná- li se o přidání matky (zejména ušlechtilé - např.inseminované....) do jakéhokoli včelstva, existuje vždy riziko nepřijetí. To je vždy o několik řádů vyšší, jde - li o nějak "poškozené" včelstvo, například delší nepřítomností matky. Při přidávání nové matky totiž musíte mít 1 000% jistotu, že :

1. V úle není přehlédnutý matečník nebo matka v jakékoli fázi vývoje. Lhostejno, zda neoplozená, oplozená, ale ještě nekladoucí, či neoplozená, ale z různých důvodů třeba jen neschopná páření. Prostě je - li v úle matka, je jakýkoli pokus o přidání jakékoli jiné předem odsouzen k nezdaru. I kdybys za tu matku dal milion, stejně ji zamordují. Tečka.....
2. Ve včelstvu, které je delší dobu bez matky a nemělo možnost si ji vychovat, nebo se mu to z různých důvodů nepodařilo, začnou vznikat díky dlouhodobé absenci mateří látky trubčice. Pozor neplést si s trubcokladnou matkou!!!
   Přítomnost těchto trubčic, tedy dělnic se zduřelými vaječníky, lhostejno, zda kladou (samozřejmě neoplozená vajíčka) nebo nekladou je opět 100% jistota, že přidávanou matku (opět lhostejno, kolik jsi za ni dal) spolehlivě zničí. Bohužel, velikostně se tyto trubčice nijak neliší od normálních dělnic a jejich přítomnost mnohdy nedokáže rozeznat ani docela zkušený včelař, natož začátečník.

Máš - li tedy jen NÁZNAK pochybnosti, raději se o nic nepokoušej a zvol úplně jinou cestu.

Z FUNKČNÍHO!!!! včelstva, tedy takového, kterému klade řádně oplozená matka řádný plod, smeť z medníku (tedy nad mřížkou) několik rámků včel. Je dobré min. 2 hodiny před tímto krokem vložít do takovéhoto medníku 2 - 3 rámky plodu důsledně ometné od včel. Na ně se totiž přes mřížku natáhnou mladušky a Ty máš 100 % jistotu, že smetané včely jsou bez matky a bez těch proklatých trubčic.
Tento smetenec nech cca 2 hodiny uzavřený, aby včely pocítily osiřelost, tedy z nich vyprchala mateří látka původní matky.
Do takovéhoto smetence klidně dej novou matku, samozřejmě v klícce s pootevřeným těstem. Večer je vystav na stanoviště a otevři očko. Pokud to uděláš se mladuškami ometenými z plodových plástů, klidně na tomtéž místě - ty na rozdíl od létavek neuletí. Včely matku vysvobodí a ta prakticky obratem začne klást. Je úplně jedno, že v jiné bedně (pardon nástavku). Je dobré nasadit krmení.

Pozor - do tohoto smetence nesmí přijít nic jiného, než suché souše!!!!!!!! Ani buňka plodu v jakékoli fázi vývoje!!!!!! Přehlédnutí znamená obrovské riziko pro přidávanou matku!!!!!

Po cca týdnu, až se matka dobře rozklade, sejmi z toho včelstva, kam jsi původně matku chtěl přidávat, víka, polož na ten nástavek mřížku a na ni noviny. Nejlépe propíchané. Na to polož nástavek se smetencem a rozkladenou matkou, uzavři a dej opět nějaké krmení.

Dojde k postupnému spojení obou včelstev tím, že včely prokoušou noviny a doslova bezbolestně a nenásilně se spojí. Spodní "pseudo" včelstvo se postupně přižebrá, včely se jakoby nasají mateří látkou a trubčicím (opět si neplést s trobcokladnými matkami) vlivem mateří látky odezní zduřelé vaječníky.
Pokud je spodní včelstvo bez matky delší dobu, je mnohdy vhodné jej vymést na vzdáleném místě. Létavky se vžebrají postupně a nenásilně ke smetenci. Prudkému nárazu včel brání mřížka a zejména noviny. Určitou dobu totiž trvá, než je přižebrávající se včely překonají. Pokud by tam byla matka, je jistotou právě ta mřížka. Družina "dvorních dam" nedovolí, aby se s jejich novou matkou cokoli stalo.

A o to jde. Dokud tato družina není, nebo není funkční, je matka s téměř 100% jistotou zamordována. Největším tajemstvím je totiž při přidání nové matky vytvoření právě té družiny "dvorních dam" čili fraucimoru.

Celý postup lze modifikovat tak, že včelstvo v medníku FUNKČNÍHO VČELSTVA!!!!! prostě jen rozdělíš pevnou přepážkou (např. sololitem), to po cca 2 hodinovém odkladu přidávanou matku bez problému přijme a Ty pak takto vzniklé včelstvíčko přidáš tomu bez matky. Samozřejmě s mřížkou a novinami, jak jsem popsal.

Metoda není celkem moc pracná, zvlaště její medníková modifikace, ale je na 100 %. Tady jsem se ještě prakticky nesetkal s neúspěchem.
Zkuste zariskovat třeba s inseminovanou matkou, kdy jsou včelaři, kdy za zvlášť ušlechtilé zakladatelky linií dají i několik stovek EUR......
iRP

Vhodnost či nevhodnost použití DTD desek
Stále se objevuje mnoho různých názorů na vhodnost, či nevhodnost použití dřevotřískových desek.
S tou nízkou životností dřevotřísky tak trochu nesouhlasím. Je to ale o úhlu pohledu. Pokud se smířím s tím, že vydrží cca 7 let, není to zase až tak špatná volba.
My jsme před cca 5 - 7 lety, tedy v době, kdy jsme každoročně "rostli" o cca 30 - 40 včelstev (viz http://www.vcelarskeforum.cz/tema-ing-Ro...pid30382), nutně potřebovali řešit urychlenou výrobu v podstatě jakýchkoli použitelných nástavků. Jednoduše proto, že za zimu jsem byl schopen vyrobit cca 120 - 150 nástavků plnokrevných dřevěných, ale potřeba byla o dalších zhruba 100 vyšší. Protože mám 500 m od domu velkou fabriku na výrobu právě DTD desek (a v ní samozřejmě spoustu známých), padla volba právě na tento materiál. Z různých odpadů po formátování se dařilo získat odřezy přijatelných rozměrů za celkem symbolickou cenu. Práce velmi jednoduchá, dokonce bych řekl triviální. Po nařezání na požadovaný formát, vyfrézování drážka pro ouška a vyvrtání očka stačilo na nástavek jak 42 x 17, tak i 39 x 24 8 ks "63" hřebíků. Celé jsem to pak natíral bílým latexem ředěným 1:1 vodou. Po prvním nátěru jsem vždy vibrační bruskou obrousil naježené chlupy.
A výsledek? Velmi mnoho nástavků používáme dodnes, jen je samozřejmě postupně vyřazujeme. Není ale výjimkou, že jsou používány celoročně!!!!! cca 7 - 8 let. Pak samozřejmě postupně nasáknou vodu, nabobtnají a je nutné je posléze vyřadit.
Dnes už nástavky z DTD desek nedělám, ale zase na různé plemenáče, či oplodňáčky a hlavně přepravní boxy pro oddělky je to vynikající materiál. Rozhodně tisíckrát lepší, než různé papírové boxy s dalším vyztužováním.
Proces bobtnání je jakoby pozvolný, nikoli jednorázový, jako například u MDF desek. Tam je během jediné sezóny "vymalováno".
Prostě dál vyrábím ročně oněch cca 120 dřevěných nástavků, ale potřeba se zastavila a tak řeším vlastně prostou obměnu za ty DTD vyřazované. Jenže ročně jich vyřadím jen tak 10 - 15. Prostě není důvod, dokud je lze používat dál.
Mohu - li celou problematiku použití DTD shrnout, tak si myslím, že to pro nás byla na svoji dobu velmi dobrá volba. Každopádně svůj účel splnila a umožnila založit takto veliký provoz. Osobně si myslím, že celá problematika je hodně řešena právě tím nátěrem latexu, který prostě rozhodující vlhkost "odbrzdí".
S problematikou různých škodlivin, zejména formaldehydu tak trochu nesouhlasím. Pracovník laboratoře měl dokonce prohlásit, že v dřevotřísce je nižší procento této látky, než např. ve dřevě dubu (ale nemám to ověřeno). Jestliže tento materiál splňuje velmi přísná kritéria pro výrobu nábytku (případné výpary tohoto formaldehydu bychom dýchali celou noc), pak ve včelařství problém nevidím. Zvlášť za situace, kdy v jednom úle jsou např. 3 - 4 nástavky dřevěné a jen jeden jediný z DTD.
iRP

Vážení přátelé, včelaři
Prolamuji svou hradbu mlčení a jsem opět zde.
Důvodem mého odmlčení před zhruba 5 ti lety byly tato skutečnosti:
1. Mých příspěvků bylo 999. Ten jubilejní, 1000 jsem si chtěl nechat na nějakou zvláštní příležitost. A ta myslím nastala nyní.
2. V mých příspěvcích jsem se snažil, aby byly nějakým přínosem. Nemám rád tlachání o ničem. Špatně se pak ve fóru hledá, pokud něco potřebuji.

Nakonec Vám dám jednu radu.
Založte si jeden soubor ve Wordu a do něj kopírujte všechny postřehy a fotografie. Časem Vám tak vznikne soubor o velmi ceněných informacích, které již nepůjdou smazat. Ledaže byste chtěli Vy sami. Jak ho nazvete, je lhostejné.
Dále (pokud chcete) si nejděte příspěvky autora a z těch si udělejte výcůc. Je v nich mnoho zkušeností, jak včelařství dělat lépe. A jinde je nenajdete.
Sám mám tyto soubory tři. Jeden je o včelařství obecně – 106 stran, druhý je věnovaný medovině. Má dosud 56 stran.
No a třetí soubor je zmíněný výcuc z mých příspěvků (těch zajímavých) zde na fóru. Ten je nejobsáhlejší, čítá 179 stran.
Vynikající počtení, zejména na dlouhé zimní večery!!!
Totéž lze založit i u fotografií.

Kontrolou jsem ale zjistil, že ne ale vše lze zkopírovat. Přece jen má tohle fórum omezený formát. Proto kdo bude chtít, pošlu originál. Prostě nástřel. Ne však všechno, pouze to, abyste si udělali obrázek. Totéž k medovině a k souboru výňatků.
Proto pište na mail irope@seznam.cz. Na SZ odpovídat nebudu.

iRP

Opakování je matka moudrosti.
Tedy ještě jednou po ty méně chápající

MOTÝLICE NESNÁŠÍ PRŮVAN

Uskladnění souší provádím tedy takto.
Po soustředění ze včelnic nejprve roztřídím a oškrabu všechny nástavky.
Ty souše, se kterými počítáme do další produkční sezóny důsledně očistím, oškrabu a vložím zpět do oškrabaných o očištěných nástavků. Má - li nástavek 11 rámků (Optimal), uložím do něj všech 11 rámků. Neubírám, kam bych asi dal ty přebytečné.
Nástavky odnesu na půdu.
Rámky, které "neprošly" do další sezóny (černé, rozpadlé z medometu, trubčí, nadostavěné či jinak defektní) okamžitě vyřežu, sešlapu a nejpozději do týdně okamžitě vyvařím. Je to nejlepší ochrana před pro motýlicí, navíc zdroj tolik potřebného vosku. Prázdné rámky vyvařím v horké vodě a uložím do nástavků na příští sezónu.
Na půdě položím na podlahu vysoká dna, která mají otevřené, nebo ještě lépe nenainstalované česno a zadní uzávěru. Toto je nutné, aby v komíně vznikl průvan. Čím větší, tím lépe.
Na tato dna položím zábranu proti vniknutí myším (v nouzi postačí i mateří mřížka), narovnám komín nástavků a navrch položím opět zábranu proti myším (mateří mřížku).
Důsledně uzavřu všechna očka a můžu bez jakýchkoliv obav klidně spát.
Rámky jsou až do jara jsou v naprostém bezpečí a na jaře opět v bezvadném stavu i po několika letech skladování.
ODPADÁ JAKÁKOLIV CHEMIE, JAKÝKOLIV OCET, JAKÉKOLIV DALŠÍ, ZEJMÉNA PRAVIDELNÉ SÍŘENÍ.
Tady je nutná jen podmínka ukládat rámky, které byly minimálně 3 dny ve včelách z důvodu vyčištění od medu.
Odpadá jakékoliv slídění, neboť kde nic není, ani .....
Uskladněno je takto více, než 300 nástavků, tedy množství více než malé.
Všechny rady typu Loukyho (kdes na to proboha přišel??????) je třeba odmítnout.
Čekal bych od Tebe při více než stovce zimovaných včelstev fundovanější rady. Prostě něco jiného, než tohle. Louky, Louky ....
Druhý způsob, podle mne použitelný je způsob dle př. Podolíčka viz
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Sklad...#pid200892
Ten jsem ale nezkoušel.
iRP

Ještě jednou, pro zopakování.
Vezmi si několik sklenic se šroubovacím víčkem a do těch víček vyvrtej 2 mm vrtáčkem dírky. Čím více, tím lépe. Víčko pak polož na svěrák, nebo nějaký tuhý předmět (např. kolejnici) a kladivem ty otřepy oprav. Pokud to zkazíš, vezmi víčko jiné, v kontejnerech jsou jich barikády. Pak do sklenice nasyp hrstičku štěrku (co se s ním sypou silnice) a sklenici zasyp po hrdlo cukrem. Je lepší krystal, než krupice - krystal je hrubší. Sklenici zalij vodou po hrdlo a uzavři víčkem.
Vzadu, bezprostředně za posledním obsednutým rámkem se včelami vyjmi 2 - 3 rámky a nástavek doplň tak, aby byl plný. Posledním rámkem může být i mezistěna, ale je lepší ji dát mezi postavené souše, ale mimo plod. Pokud nemáš souše, lze i mezistěnami. Včely si je pomalu postaví. Na dno úlu polož dva kousky dřeva o průřezu cca 1 x 1 cm, v nouzi stačí i 2 silnější větvičky. Na to ty sklenice převrať. Rozměr latěk není nijak kritický musí se pod to víčko prostě dostat včely.
No a tohle opakuj až do doby, kdy budeš ty sklenice měnit za větší. To celé do konce sezóny.
Pokud budou včely obsedat cca 7 - 8 plástů, dej další nástavek, aby obsednuté byly nad sebou. No a krmení opět za poslední obsednutý rámek ve 2. nástavku.
Výrobu dalších "harapáků" dále zvaž, podle mne jsou úplně zbytečné. Po nakrmení včelstev dej do těch skleniček kompot, ať je na zimu nějak využiješ (samozřejmě s jinými víčky).

[Obrázky: Dopl_ov_n_z_sob_odd_lky.jpg] [Obrázky: Sklenice_s_cukrem_odd_lky.jpg]

Převedení včelstva na jinou rámkovou míru

Doufám, že máš mateří mřížku. Když ne - dokoupit.
Vychytíš matku.
Na VN položíš mateří mřížku, na ní dáš onen nástavek mezistěn a do něj vypustíš matku a rychle uzavřeš.
Včely si rychle matku najdou a začnou urychleně stavět. Matka to promptně zaklade.
Přesunutím vystavěných rámků s plodem (prozebrováním) docílíš vystavění celého nástavku.
Poté nasadíš další. Do něj můžeš dát 2 i 3 postavené rámky náhradou za mezistěny.
Po cca 25 dnech (až se dole vylíhne všechen plod) nástavky přehodíš.
Dole zůstane nově vystavěné plodiště s matkou, mřížka a další nástavek mezistěn. Prázdný nástavek už bez plodu může posloužit jako medník.
Po posledním vytáčení jej odebereš a vyřežeš.
Před krmením můžeš vložit i další nástavek mezistěn. Do něj dát 2 - 3 rámky s plodem jako šplhací. Budete se divit, ale funguje to.
Nakonec po nakrmení přendat nedostavěné mezistěny dozadu, nebo ke kraji. Dostaví je zjara.
Tak lze převést včelstvo bez ztráty medného výnosu a poteciálního plodování na jinou rámkovou míru během 2 sezón.
iRP

Pro p. Barnata - RE: Co se děje v úlech - teď přísp. 10801

Citace:A jak víte že bude snůška pokračovat a budou plné oba medníky a nebo snůška skončí a budou poloprázdné dva medníky? A nebo začnou nosit medovici a bude to pomíchaný. Na všechny možné situace je to vždy špatně. I obsah vody v medu bude vysoký pokud zůstanou dva poloprázdné medníky. Další medník vždy podsadit když je vrchní na 60-70% plný

Nerozumím Vašemu myšlenkovému postupu.

Přece další medník buď chce, nebo nechce vkládat.
Pokud nechce, je tato úvaha zbytečná.
Pokud chce a je předpoklad další snůšky, vkládá přece další prázdné souše - co nejblíž plodišti!!!!!
Znovu - největší profit hledat kolem mateří mřížky!!!! Nahoru matka kvůli MM nemůže, tak se to včely snaží alespoň spojit medem - náš cíl.
Včelstvo má tendenci spojit plod se zásobami v jeden celek. Nejjednodušší cestou - donesením dalších zásob, aby to spojilo. Vyvine proto maximální snahu, aby tohoto stavu dosáhlo. Jinak už bývá většinou se svou prací spokojeno.
Včelstvo přece nenosí zásoby pro nás, ale prioritně pro sebe a ukládá je tak, aby přežilo zimu. Netuší, že přijde jednoho dne člověk, který jejich původně zimní zásoby "zplundruje" a vrátí jim pouze souše od medu.
Totéž je s druhou, medovicovou snůškou - je - li z čeho.
Opět jim jí sebereme a odsoudíme tak k zániku.
Aby k němu nedošlo, vrátíme jim něco méně vhodného t.j. cukr.
Napadá mne v této souvislosti myšlenka, připravit pro zimováním základ cukerných zásob. A to přehozením cca 2 rámků s medem do vznikající komory cukerných zásob. Možno i vložením 2 mezistěn.
Na tom cukru už včela umí přežít, co jsme si už dlouhodobě odzkoušeli.
iRP

Přidám svůj poznatek k děrování a drátkování.

Když jsem začínal na rámkové míře 42 x 17 cm někdy v roce 1985, začal jsem všechny rámky předvrtávat vrtáčkem o průměru 2 mm a vložkovat zděřemi.
Podotýkám, že drátkuji vodorovně a to na 3 drátky. Bohatě to stačí.
Vyvrtával jsem na stojanové vrtačce po jedné loučce, ale s tím, že jsem si udělal 2 dorazy pro horní a spodní dírku a značku pro prostřední dírku. Je tak děrování snadnější a přesné - viz Louky a jeho video.
Vrtání více louček jsem zavrhl. Při tak tenkém vrtáčku docházelo velmi často k jeho uhnutí, zvlášť při větší rychlosti. Nemusí tak dojít u spodnějších louček k přesným dírám a tak i mezistěna nešla snadno zatavit. Je potřeba si uvědomit, že vrtání se provádí jednou!!! za celou životnost rámku. Ale to je pouze moje zkušenost. Možná, že to bylo vrtáčkem, možná že rychlostí.
Horní dírka je nutná vrtat ve vzdálenosti ideálně 1,5 cm od vrchu. To proto, že při větší vzdálenosti může dojít vlivem tepla a váhy zavěšených včel k přehnutí mezistěny a zkažení jinak perfektního díla. Při této vzdálenosti se to neděje.
Poté jsem všechny vyvrtané dírky osadil zděřemi.
Nejprve jsem zděře speciálně nabroušeným hřebíkem nabral a vložil do otvoru. Následně jsem je kladívkem doklepnul, aby lépe držely a nešly nožem tak snadno při čištění seříznout.
Drátkuji nerezovým drátkem o průměru 0,33 mm, tedy tenčím, než je ten koupený (0,4 mm). Ten se mi zdál příliš tuhý a tlustý. Tenhle je tak akorát.
A teď zkušenosti.
V prvé řadě musím konstatovat, že zatavování mezistěn i při napětí 24 V je zdlouhavé - trvá cca 12 - 15 vteřin na 1 rámek. Je to dáno tím, že drátek je nerezový (méně vodivý) a i průřez je menší, než standartní. Dále chybí na drátku vrstvička cínu, který vodivost podstatně zvyšuje.
Pokud by někdo věděl, jak napětí trafa 24 V zvětšit, ať se mi ozve - klidně i SZ. Viděl jsem to někde si silovými diodami zapojenými do Gratze a kondenzátorem na výstupu, ale nevím kde. Údajně to zvyšovalo napětí až 1,4 x, t.j. na cca 34 V.
Při drátkování nerezem zůstává při šetrném zacházení drátek na místě. Tam, kde se poškodí, stačí vyvolněný dratek napnut napínačem.
Drtivá většina dírek je ovšem volná a plně přístupná, jen skutečně občas je nutné použít šídlo.
No a závěr? Jednoznačně se vyplatí dírky vyrtat a osadit zděřemi. Je to prostě na furt - celou dobu životnosti rámku.
iRP