Jaké máte zkušenosti s nízkým a vysokým plodištěm? Někdo si nemůže vynachválit to, druhý zase ono. Nejvíce by mě zajímaly praktické zkušenosti, kdo může porovnávat obě varianty. Při vyběru RM se stále více přikláním k Langstrothu, jenom ještě nemám ujasněnou celkovou kombinaci úlu:
- vše 2/3
- plodiště 3/4 + medníky 2/3
Více je mi příjemná první varianta, jedna rámková míra, bezproblémové převěšování. Ale ne za cenu tísnění včelstva v "garsonce". Děkuji všem za rady a zkušenosti.
Pro včely je lepší vysoké plodiště (30 i víc cm) pro včelaře nízké. Praktici umí nevýhodu nízkých pro včely minimalizovat. Takto mi odpověděli na školení
šalamounsky řečeno, ale tak nějak to je.
postatné je, aby mezi rámky nad sebou nebyla velká nebo příliš mala mezera, ale jen +-včelí. No a zájemci mohou vyzkoušet výhodu langstrothů, k nízkým nástavkům přikoupit pár vysokých a porovnávat.
Srovnání na pár včelstvech nemá žádný význam. Včelstva jsou v různé kondici a rozdíl mezi vysokými a nízkými rámky v plodišti nezpůsobuje žádné závratné rozdíly v rozvoji včelstva(to už by mělli včelaři dávno jasno). Daleko větší vliv má ona mezera mezi patry při zimování ve více nástavcích.
Takže v podstatě jde hlavně o to, aby byla dodržena včelí mezera a matka nebyla omezována při přechodu mezi nástavky a přirozeně plodovala i ve výše umístěných nástavcích a netísnila se pouze v tom spodním. To by velice rychle spělo k RN. Hodně to tedy ovlivňuje konstrukce úlu, ale samozřejmě i kondice celého včelstva.
Havelka Jan:
Citace:jenom ještě nemám ujasněnou celkovou kombinaci úlu:
- vše 2/3
- plodiště 3/4 + medníky 2/3
Více je mi příjemná druhá varianta, jedna rámková míra, bezproblémové převěšování.
Nechci vypadat jako kverulant - ale ty zlomky v tom dělají asi trochu nepořádek...:
2/3 langstroth = výška rámku 159 mm
3/4 langstroth = výška rámku 185 mm
(viz
http://www.n-vcelari.cz/images/stories/s...loucky.jpg)
Tudíž: jaký má smysl tyto nízké výšky kombinovat...??
A pak je v dotazu ještě nesrovnalost týkající se "první" a "druhé" varianty - ale to je asi jen překlep...
PavelN:
Citace:Srovnání na pár včelstvech nemá žádný význam. Včelstva jsou v různé kondici a rozdíl mezi vysokými a nízkými rámky v plodišti nezpůsobuje žádné závratné rozdíly v rozvoji včelstva(to už by mělli včelaři dávno jasno).
Však oni už také někteří mají...
Pokud jde o dadant systém nebo jeho variace - skvělý zdoj informací je na
http://pandora.idnes.cz/conference/dadant. Doporučuji pročítat chronologicky od začátku - je to dobrá studnice.
Pokud jde o porovnávání - má smysl - ale chce to stejný plemenný materiál i stáří.
Moje zkušenost: včely jež jsou jen na NN se (standardní) mezerou žádný problém nemají a už od brzkého jara jedou na více nástavcích. Včely, které mají k dispozici vysoký nástavek, vnímají více mezeru (i standardní) jako překážku a nechce se jim (resp. matce) přes ní.
Otázka je, co je výhoda...
(23.06.2010 22:08)jdjd napsal(a): [ -> ]A pak je v dotazu ještě nesrovnalost týkající se "první" a "druhé" varianty - ale to je asi jen překlep...
Byl to překlep, opraveno. Příjemnější mi je první varianta, kompletní úl na jedné RM.
Je mi jasné, že jednou začnu experimentovat, hledat nové cesty. Pro začátek budu rád, když mi včely neuletí
U kamaráda, který mi nechává nakouknout do nástavků jsem se setkal se třemi RM v jednom úle. I on ví, že to není ideální, pořád to jaksi nestíhá ujednotit. Toho se ale chci vyvarovat. Snažím se poučit z chyb zkušenějších kolegů. Určitě ale neplatí jednotné pravidlo. Záleží na stavu včelstva, lokalitě . . . a spoustě dalších faktorů.
jdjd - o 2 příspěveky výše - ta citace není moje...ale PavlaN - medvěda
)
Opraveno - omlouvám se.
(23.06.2010 22:08)jdjd napsal(a): [ -> ]Tudíž: jaký má smysl tyto nízké výšky kombinovat...??
Souhlas! Kombinovat tyto dvě výšky by byl úlet, když už jiná výška plodiště, tak rámky s výškou L 232 mm nebo ještě lépe L 285 mm.
Mám Langy 159 a vždy při manipulaci s tím množstvím nástavků a rámků v jednom úlu (obzvlášť když ty horní jsou plné medu) si říkám, že nejlepší by bylo mít plodiště jen v jednom pořádném nástavku (tzv. Dadant systém). Vždy když rozebírám úl a pak ho skládám, tak doufám, že matka je v tom spodním nástavku (aby se snížilo riziko, že svojí neopatrnou manipulací s nástavky o ní přijdu), který jediný nesundavám. Tehdy si vždy přeju mít jednoplodištní nástavek. Ale pak si zase představím natavování mezistěn, tvorbu oddělků a jiné odlišnosti s velkým plodištěm a zase mi to utvrdí, že mám zůstat u NN technologie
Misoka : Z pohledu plodování, je celé plodiště, které se skládá odhadem ze 3 nástavků využíváno? Včelařil jsi i v jiném typu úlů a můžeš porovnávat?
(23.06.2010 22:08)jdjd napsal(a): [ -> ]Však oni už také někteří mají...
Pokud jde o dadant systém nebo jeho variace - skvělý zdoj informací je na http://pandora.idnes.cz/conference/dadant. Doporučuji pročítat chronologicky od začátku - je to dobrá studnice.
Pokud jde o porovnávání - má smysl - ale chce to stejný plemenný materiál i stáří.
Moje zkušenost: včely jež jsou jen na NN se (standardní) mezerou žádný problém nemají a už od brzkého jara jedou na více nástavcích. Včely, které mají k dispozici vysoký nástavek, vnímají více mezeru (i standardní) jako překážku a nechce se jim (resp. matce) přes ní.
Otázka je, co je výhoda...
"Otázka je, co je výhoda...
"
To je právě ono
Výška rámku se nedá posoudit samostatně, bez vlivu stanoviště (n.výška, snůškové podmínky), genetických vlastností včel, zásahů včelaře (v jaké kondici, velikosti a zdravotním stavu), jeho zkušeností, dovedností a technologie práce. A to jse pravděpodobně zapomněl na spoustu dalších vlivů.
Zkráceně řečeno, každý používá to, co se mu při jeho pokusech a bádání osvědčilo, většinou bez ohledu na to, že jiný způsob vedení včel by byl srovnatlný nebo třeba i v jeho podmínkách lepší. Včelaři, kteří takto zakotví u nějakého fungujícího způsobu vedení včelstev pak mají jasno. Ve skutečnosti ale ne v tom, že jejich úl, rámek, včely, ... jsou nejlepší a nejvhodnější. Mají jasno v tom, že jejich provozní metoda funguje a jinou už hledat nechtějí/nepotřebují.
S tím srovnáváním maléhom počtu včelstev...
možná je to dáno mojí nezkušeností, ale když mám na jaře vedle sebe 2 včelstva, která mají matky ze stejné série, jsou ve stejném typu úlu a zdají se mi stejně silná, většinou se jejich rozvoj začne odlišovat. Prostě, každá matka, každé včelstvo je trochu jiné. Proto zastávám názor, že průkazné testování vlivu čehokoli na včelstvo se nedá provádět s malým počtem včelstev, kde náhodné nebo nepředvídatelné události v jednom včelstvu mohou ovlivnit výsledné porovnání v desítkách procent. Samozřejmě se to dá kompenzovat tím, že se porovnávání bude provádět po více let.
(25.06.2010 10:00)PavelN napsal(a): [ -> ]. . . Samozřejmě se to dá kompenzovat tím, že se porovnávání bude provádět po více let.
Jeden kolega včelař má krásné rčení :
včelař vždycky umírá blbej
Začínám mít jasno tom, že musím začít s nějakým úlovým systémem a postupně vystrkovat růžky a zkoušet nové metody chovu.
(25.06.2010 12:07)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]včelař vždycky umírá blbej
Je to tak. Jako třeba ve vinařství. Kolik má možností si znova něco vyzkoušet? 50? A každá ta sezona je jiná!
(25.06.2010 9:26)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Misoka : Z pohledu plodování, je celé plodiště, které se skládá odhadem ze 3 nástavků využíváno? Včelařil jsi i v jiném typu úlů a můžeš porovnávat?
Bohužel jiný typ úlu jsem nezkoušel a asi nikdy ani zkoušet nebudu
. Nerad bych dopadl jako jeden známí co má brennery, čechoslováky, optimaly i langstrothy. Na druhou stranu kdyby si pořídil ještě adamcovu míru, mohl by dělat prezentace rámkových měr
Pokud se ti líbí typ Dadant, zkus to se svojí mírou - Langstroth. Truhlářství Zelený nabízí pro sestavy Langstroth mimo klasiku také nástavek Jumbo, který má výšku rámku 295. Pak ti stačí tento na plodiště a k němu 2/3 (168) nástavky.
Měl jsem sestavy jen z 2/3 a nyní přecházím po odzkoušení na sestavu Jumbo + 2/3 nástavky. Je pravdou, co zde v diskuzi zaznělo, že manipulovat s 5 až 6 nástavky je maso. Jistě to má opodstatnění v profesionálním provozu, kde se hraje na omezování času k ošetření.
Ve mě pořád dřímá myšlenka držet se jedné RM. Odpadají náklady na pořizování jiných nástavků a rámků, nejsou potíže s převěšováním . . . těch výhod by se našlo více. Záleží ale hlavně na tom, jak to bude vyhovovat včeličkám. Tuším že Leoš Dvorský někde psal, že úlová se sestava je problém včelařů, ne včel, ty už to mají dávno vyřešené.
No, jsem sice začátečník, ale mnoho jsem toho pročetl, právě také z tohoto důvodu - hledal jsem, co by bylo nejlepší, respektive jakou míru a úl. Dočetl ve více článcích, že vysoké plodiště se hodí do vyšších nadmořských výšek cca od 450-500 m.n.m. , je na něm ucelenější plodové těleso a to má vliv na lepší jarní rozvoj. Ale vše, jak je psáno v příspěvku výše, záleží na včelách, no a také na včelaři. Ale včela je tvor velice přizpůsobivý, myslím tím, že dokáže žít jak v nízkonástavkovém úlu, tak kombinovaném, či vysokonástavkovém, takže já bych se rozhodl pro jednu variantu a v té bych včelařil. Když jsem se rozhodoval já, v čem včelařit, tak po přečtení spousty článků jsem se rozhodl pro r.m. 39x30cm + polonástavky. Nebo vyzkouším i 39x30 jako medník - budu zkoušet různé varianty. Jsem totiž v nadm. výšce 560 m.n.m., takže rozhodování pro mě bylo po přečtení článků o výšce rámků z "pohledu včel" jasné. A pokud chcete Langy, tak je vyzkoušejte. Já sem toto napsal, abych vás trochu naťuknul ohledně té nadmořské výšky. Ale pokud jste do těch 450 m.n.m., tak bych to snad ani neřešil, spíše bych se rozhodl pro jednu výšku, z důvodu právě té jedné míry - jednoduchosti. Pokud se naučíte určitým způsobem včelstva vést, tak jim bude jedno, v jakém nástavku budou. Tak snad jsem vám nezamotal hlavu ještě víc, přeji dobré rozhodnutí, Pavel.
Já jsem si myslel, že je to právě naopak, že vysoké plodiště se hodí do nížin? Tam všechno kvete dřív a proto potřebuješ na jaře rychlejší rozvoj...
No, to je právě to. Kdyby toto, praktickými pokusy vyzkoušené zjištění, včelaři ctili, tak by jak ti na horách, i ti v nížinách měli stejné úly a ctili by přirozenou potřebu včel - mít v příbytku plásty, a ne samé dřevo. Na med by mohly být také vysoké nebo i jen nízké rámky, na ten je to jedno - dle potřeby včelaře. Alespoň by si zastánci těch či oněch "výšek" nemuseli desetiletí mezi sebou stále něco vyčítat, dokazovat a zkoumat. Ono to v těch vyšších polohách je totiž tak, že tam to s tou květenou jde trochu rychleji, tak aby se ty včelky mohly rychleji dostat do síly a něco z nabídky přírody nasbírat. V republice je tolik včelařů, kteří ošetřují včelstva v takových úlových systémech (výškách rámků a druhů úlů) a takovými způsoby ošetřování a daří se jim, ať už lépe či hůře vytočit ze včelstev dostatek medu, že mi přijde už úplně trapné, když jeden chválí to a tamto zase haní. Ono jde o snůškovou oblast, nadm. výšku a o mnoho a mnoho dalších faktorů, které včelaření ovlivňují. To ale všichni vědí. Ale jak jsem psal výše, ať se každý pro něco rozhodne (způsobů ošetřování a úlových systémů je u nás, možná až zbytečně moc), pak ať si způsob nebo lépe řečeno výšku rámků změní - hledá, najde to, co mu nejlépe vyhovuje a tak ať si včely vede. Nemyslím to zle, ale stačilo by si přečíst pár článků od pana Boháče a trochu si o tom všem udělat úsudek sám, co? Pavel
Taky trošku přispěju do mlýna: Mám Optimaly, NN 42x17 a VN 42x27,5. V 1. sezoně jsem mezistěnami rozšiřoval oddělky ze 6 plástů NN na 2 plné NN - v pohodě. Ve 2. sezoně jsem nám (sobě i včelkám) dal za cíl vybudovat plodiště ve VN. Dalo mi dost práce přesvědčit včely, že by ty VN měly vystavět, místo toho, aby se rojily (rojily se stejně
) a ještě víc práce přesvědčit matičky, abych do těch krásných čistých nových velkých výhodných plástů začaly klást
V podstatě jsem je k tomu donutil až v podletí, když jsem je cpal cukrem a těmito zásobami zatlačil matky dolů do VN.