Dnes mě včelky překvapily. Po příchodu z práce jsem se na ně šel rovnou podívat, ale cestou jsem ještě zobal jahody na záhonu cca 10m od úlů. Najednou bum do hlavy - něco na mě narazilo. Až jsem si říkal, že asi brouk. To už tu ale byla další včela a pigaro do ramene přes triko a další jsem cítil na tváři. Okamžitě jsem je začal zabíjet (dle pravidla - už se rozhodla, stejně zemře) a dal jsem se na ústup. Po chvíli mi to nedalo a šel jsem zpátky, jestli tam nesbíraj a já jim nějak nevadil v cestě - je tam kousek osetý pohankou v květu. Neměl jsem to dělat. Okamžitě nálet jak v Pearl Harbor. Už jsem nestíhal plácat. 3 žihadla, jedno pod okem.
Co to do nich vjelo? Je divnej tlak? Začali létat potomci nějaké nové matky, která se nevyvedla? Docela jsem nervózní, kvůli sousedům. Odfrknu, obléknu zbroj a jdu zjišťovat, z kterého úlu to lítá. Včera navečer jsem kolem úlů chodil bez problému. Nakukoval jsem i dovnitř, přes fólii, někde ji i poodhrnul. Máte podobné zkušenosti?
Počasí...? Dusno - "předbouřkově"...?
A roční období...?
trochu dusno bylo ale nic extra. Večer se rojili chroustíci. A po hodině, když jsem k nim šel v klobouku (a tričku) už naprostý klid. Nejspíš byli něčím vydrážděný a já se k tomu nachomýtl
Myslím,že to bude právě to,že byly něčím vydrážděné,jak zmiňujete. Já zažil něco podobného vloni jedno letní ráno. Kolem jednoho úlu hromadně létaly včely jako by se rozhodli všechny naráz "přestěhovat".Nemohl jsem se k nim ani přiblížit.Létaly jako šílené na všechny strany. Během dopoledne se sklidnily,ale až do večera přetrvával před česnem nepřirozený provoz. Večer jsem se šel na ně podívat ,abych zjistil o co šlo a na výku úlu ležel mrtvý kos.Nebo spíš jen to co z něho zbylo.Nějaké zvíře se zřejmě rozhodlo posnídat přímo na úle.
Všiml jsem si také,že jsou trochu ve střehu když kolem poledne nejvíce létají trubci.To se pak zvyšuje pravděpodobnost,že mě některá "podaruje".Davová psychoza se včelstvu šíří přímo ukázkově.
Mohu potvrdit situaci s trubci. Mezi 12. a 13. hodunou se u nás pravidelně zvýší hluk okolo úlů. Spousta trubců se vrací domů, jsou pravděpodobně hladní a nemají volnou cestu do úlu a proto bzučí jako o život. V tomto čase jsou včelky podrážděněnjší.
Tomáš Blecha napsal(a):Opravdu se vyplatí selekce!
Selekci na mírnost provádím nesmlouvavě. Včely dostávají za různé druhy zlobení černé puntíky, jako děti na táboře. Pokud v době, kdy jsou ostatní včelstva klidná, má některé agresivní projevy, dostane jeden černý puntík. Nemusí ani bodat, stačí, když nalétává a otravuje. Cirka za týden zkontroluji. V případě , že je opět zlobivé, dostane okamžitě novou matku.
Je zajímavé, že i když ke kompletní výměně původních včel dojde až za 2 měsíce, téměř vždy se včelstvo po výměně matky ihned výrazně zklidní.
No a žihadla sú zas Tvoje "černé puntíky".
Ktovie, ako by to dopadlo, keby včely mohli selektovať včelárov.
Tak, tak, to by nás tu moc nezbylo!
Otázka je jak vysoko si ceníme ostatních vlastností včelstva. Pokud má včelstvo vlastnosti kterých si cením a bodavost je jediný zápor, je to na zvážení. Všechno má ale své meze. V době v jaké jsme, by jsme možná měli trochu přehodnotit "optimální" vlastnosti směrem k vitalitě. A potlačit emoce při objektivním rozhodování. To neznamená si nechat všechno líbit. Jen zahrnout do rozhodování i ty ostatní vlastnosti.
Tedy selektovat správným směrem.
Argentína a Brazília sa stala vďaka afrikanizovaným včelám svetovými producentami medu. Naučili sa s tým žiť...
Agresivita má i své kladné vlastnosti - jako ochrana před nežádoucími nenechavci a narušiteli na vzdálenějších stanovištích.
Mimochodem je nějaká korelace mezi agresivitou a schopností chránit se proti loupeži od ostatních včel a také s VSH?
Jirka P napsal(a):Jen zahrnout do rozhodování i ty ostatní vlastnosti.
Souhlasím. Černé puntíky, o kterých jsem psal, nedostávají včely jen za bodavost, ale i za mezerovitý plod, pomalejší rozvoj, za výnos pod průměrem stanoviště.
2 puntíky = výměna matky. Při rojení automaticky, jak vyrojenou, tak nově vylíhlou (nebo ještě nevylíhlou).
Zatím nemám promyšleno, jak hodnotit varroazu.
Uhynulému včelstvu by asi moc nepomohlo měnit matku.
Zdravím.
Mám dotaz ohledně bodavosti v nynější době. Momentálně mám 2 včelstva, jedno je původní už mnoho let - to jsem převzal po otci, a to druhé jsem získal od jednoho včelaře, kterému se vyrojily. Obě včelstva jsou klidná. Úly mám dělané nízkonástavkové RM 39x17 bez varoa dna, zazimované ve 3 nástavcích ve včelíně.
Když jsem vybíral měl na vyšetření v neděli 22. 1. bylo +6C, od roje jsem to vybral v pohodě, ani jsem něvěděl, že tam jsou. U těch původních při vyndávání podložky jich asi 10 vyletělo a pustily se do mě - dostal jsem asi 4 žihadla - do obličeje, krku a dvě do ruky. Honem jsem dno zavřel a měl jsem nevybral. Do těch nevybraných včel jsem šel ve středu 25. 1. brzy ráno - bylo asi -2C, byl slyšet bzukot, ale nevyletěly. Měl se mi podařilo vybrat.
Dnes jsem jim chtěl znovu vyčistit podložky ať holky toho nemají tolik na čištění. Byl jsem tam kolem 18 hodiny, bylo asi +5C a situace se opakovala. Tentokrát jsem si dal pozor a když vyletěla první, hned jsem dno zavřel. U včelstva z roje jsem to vyčistil bez problémů. Dokonce včely chodily po spodní loučce a mě si vůbec nevšimaly.
Nevím, jak si to vysvětlit.
Něco jiného je když rušíš včelstvo v zimním chmáči to jim není příjemné.Při proletu mezi nimi klidně chodíš a nevšimnou si tě posadí se na tebe ohřejou se jdou si po svém pokud do tebe narazí div že se neomluví.Pokud je tomu jinak tak máš silně bodavé včely a ani v sezoně v nich nebude žádná slast pracovat.Přičemž je něco jiného rušit je v úle než mezi nima chodit
Začnu od konce. Okolo 18 hod je v tuto dobu již šero. Pokud včelám někdo za šera nebo za tmy leze do úlu, často špatně dopadne i u mírných včelstev. Je také pravděpodobné, že ty " bodavé" mají sedisko blíž dna, než ty "hodné".
Druhá možnost ovšem je, že jsou bezmatečné. Zkuste tam strčit hadičku a poslouchat. Důležité je srovnání tonu s těmi mírnými. Rozdíl je pak lépe patrný.
Pokud si nebudete jist, oblečte si "brnění" a vytáhněte plást z prostřed sediska. Mělo by na něm být alespoň nepatrné množství plodu. Když není, zkontrolujte za týden. Přitom také uvidíte, zda nejsou odtrženy od zásob. Využijte na to nynějších teplých dní.
Při proletu mezi nimi chodíš a občas si nějaká ne tebe sedne a..... podělá tě.
Na jaře jsou včely bodavější.Patrně vám seděly až dole,takže jste jim šmátral hned "u zadku",jak píše Polyster. Na toto je právě výhodnější varroa dno.A nebo jsou prostě více do "army stylu".
Mě takto děkují za rušení při zimování silná včelstva v moravských univerzálech, pokud zimují v plodišti. Je zde nízký podmet a při vysouvání podložky je táhnu ze spodu chomáče na podložce. Ale i u nástavkového úlu s vysokým dnem si vysloužím odměnu, když budu dlouho rušit přes dno. Stejně jako když zvednu průhlednou folii a budu na ně zbytečně dlouho koukat a řešit nesmysly.
Až tak mi to nevadí, protože patřím ke včelařům, kteří když nedostanou žihadlo přirozeně, vezmou včelu za křídlo a jezdí po předloktí dokud nebodne. A pak jestě do druhé ruky. Srdce, cévy atd. si žáda své.
Jednoduše mi naznačují ať dám pokoj, neruším a poškám na pravý okomžik. Nadarmo nejsou včely rodu ženského (něžná polovička lidstva jistě odpustí)
Následně při jarní prohlídce nebo nasazování medníků jsou včelstva klidná a mírná protože mají plno jiných starostí.
Vo vseobecnosti plati, ze cim su vcely starsie tym su bodavejsie. Preto su vcely na jar extremne bodave. Bodavost prudko klesne az po repke ked vsetky dlhoveke vcely vykapali.
Nemáš tak úplne pravdu. Pokiaľ je dostatok znášky a včely sú zamestnané, tak bodavosť nebýva problém.
Bodnutie od starých včiel býva bolestivejšie, ako od mladých, nakoľko mladé včely majú menší obsah jedu v jedových váčkov.
.....moje vcely snad nekam litaj na durman a maj z neho zasoby. No mozna v ule po vecerech maj nejake halucinogeni party ,ale ja poradne nevim co je to bodavost