hezké "posvátcích"...nedalo mi to a podíval jsem se opět MV- pro mne i nadále psaného nějakou hindujštinou- a zaujala mne (hurá ) jedna věc a to, že matka na obálce má zastříhlé křídlo....je toto moderní včelaření? Jen se ptám, není tam myšleno nic osobního...já jen, že je zastříhlé nemám....děkuji
Tak třeba Čejkův Můj troják z r. 1944:
Např.:
http://www.fishing-nature.webz.cz/Muj%20trojak.pdf , s. 27-28
Kdy to vlastně začalo?
Co já vím, píše o tom už L. L. Langstroth (1853, např. zde:
http://www.gutenberg.org/catalog/world/r...&pageno=64 , s. 64. konec bodu 37, poněkud brutálnější varianta ...).
Jestliže nemáš, Karle, zastřižená křídla .. inu, z toho si nic nedělej, většinou pak člověk fakt blbě lítá ...
Zase relativita termínu moderní. Ale třeba články A. Přidala, J. Danihlíka, R. Slavíka a M. Julinové za moderní nepovažueš? To já jo ... A díky za ně ...
Jiří
Odpověď KarelRetík-
je to asi inseminovaná matka a jako taková se již při inseminaci takto poznamená z důvodu, aby po případném přidání do včelstva nemohla ještě vyletět se přirozeně spářit a byla zárukou genetického materiálu.
Pane Retíku,
veliká pochvala za všímavost. Myslím, že jste na dobré včelařské cestě.
Přemýšleli jsme v redakci, zda fotku s (na můj vkus) tak brutálně ustřiženým křídlem použít. Výsledek potom vzešel z faktu, že včelaření je všechno jiné než vznášení se na růžových obláčcích a netřeba nám přikrašlovat skutečnost.
zdravím
Ivan Černý
Trochu mne zarazilo to,že by to zastřižené křídlo mělo zajistit,že ta matka nevyletí z úlu.Skutečně to je jistota,že se případně o to nepokusí a nespadne třeba někde před úl do trávy?
Ale o tom to je - aby neuletěla s rojem navždy. Pokud vyletí, tak buď padne do trávy a roj se usadí kolem ní, nebo někdy dolétne na nejbližší keř, či stromek, kde ji opět velmi snadno sebereš. V trávě sbírám tak, že přímo na roj, nebo lépe vedle něj postavím vystrojený nástavek s otevřeným očkem a ten si v klidu vpochoduje dovnitř. Pak jen vezmeš a postavíš na místo.
Účel toho zastřiženého křídla je, abys nepřišel o genetický materiál ve formě té matky a i o roj, který odlétne a další výsledek Ti už nedá.
iRP
OK,ale nahoře Jiří V. napsal,aby po přidání do včelstva nemohla vyletět a ještě se spářit.Pochopil jsem to tak,že by se už nejednalo o včelstvo v rojové náladě.Prostě,jako,že by matka ještě jednou vyletěla se po té inseminaci pomilovat (?) Je to možné vůbec?
Koukám,že jsem zase mimo téma.....
To bych také řekl, že jednou oplodněná a již kladoucí matka se už nikdy pářit nebude. Opatření je tedy pouze proti ztrátě roje, jak píše Rosťa.
Přátelé musím to tedy trochu upřesnit,
matka po inseminaci se vrací zpět do oplodňáčku a to v klícce a se zastřihnutým křídlem proto aby byla zajištěna další nemožnost přizozeného spáření. Někdy se totiž stává, že matka bezprostředně po inseminaci a přidání do včelstva se snaží ještě letět na snubní prolet. Proto ten zákrok pro jistotu, kdyby se otevřel třeba úl a matku to lákalo vyletět. Ale jak se rozklade tak ji to přejde. Potom taky ta jistota gen. materiálu, že se tam něco nenamíchá. Pak se ovšem zastříhávání křídel dělá i u matek přirozeně spářených z důvodu možného snadnějšího sebrání roje. To je však již věc jiná a s článkem a s ekologií to nemá myslím nic společného.
Ale na tý obálce to inseminovaná matka nebude, nebo aspoň neměla by být, protože inseminované matky mají na sobě také číslo kvůly přehledu a dohledání v evidenci. Očíslované matky z volného páření jsem viděl v Rakousku. Tam mají trochu jiný systém v oplozovacích stanicích, vedou i trubčí včelstva a registrační karty mají také podstatně propracované. Zastřihování je podle mě k ničemu pokud včelař nechodí denně na stanoviště. Matka vypadne před úl do trávy, kde později uhyne, roj je na větvi a po nějakém čase osiření se vrátí do úlu a počká na první vylíhlou matku se kterou vyletí a usadí se vysoko v korunách, kde setrvá několik dní než se mladá matka oplodní a potom roj pokračuje dál. Lepší je vyzkoušet lapače rojů z nějakého plemenáče, když už vyletí roj, tak aspoň zůstane doma.
Ale tady sa neresi jestli je nebo neni inseminovana. Nekdo zastrihuje kazdou matku. At volne sparenou ci inseminovanou.
Jak je napsáno v jiném tématu vše záleží na způsobu jakým je křidélko zastřiženo.Pokud je amputována půlka či dokonce větší půlka pak matka samozřejmě nemůže létat a z ůlu spíše vypadne než vylétne.Pokud je ale křidélko zastřiženo šetrně tak je matka schopna zčásti létat a usadí se v nevelké výšce roj jde tedy sundat bez desetimetrového žebříku .Takovéto zastřižení také matku nijak nemrzačí ani nedegraduje a není ani nijak pracné pokud je chovatel schopný ustřihnout kus křídla jen tak ledabyle tak by měl bít schopen to udělat i šetrně.Určitě je také dobré v době rojení mimo jiných protirojovích opatření obhlídnout včelnici každý den samozřejmě pokud k tomu mám možnost což každý nemá .No a samotné rojení to tu bude i když mi už tu nebudem.
Jak je to potom,ale z kladením vajíček touto matkou.Někde sem četl,že se při kladení opírá křídly a,že včely takto "upravenou" matku často vymění tichou výměnou.
Už som niečo prečítal v odborných včelárskych knihách a niečo také som nidy neobjavil, takže ak matke zastrihneme matke krídla, veselo kladie tisíce vajíčok denne.
Nevýhoda zastrihnutého jedného krídla sa môže prejaviť vo včelstve vtedy,keď sa včelstvo rojí a vy nie ste doma, totiž matka vždy končí na zemi, roj sa vždy vráti do úľa a čaká na moment keď sa 5 dnívyliahne mladá M, roj o ďalšie 4-5 dní odlieta s mladou matkou. Po asi 6 rokoch a opísaných negatívnych skúsenostiach som matkám prestal jedno krídlo zastrihávať.
Ak má matka so zastrinutým krídlom vyletieť z rojom, vždy sa dostane do vývrtky
(to preto, že jedno krídlo má záber a druhé nie) a padá na zem. Stalo sa mi, že matka zo zastrihnutými dvomi krídlami dokázala letieľ asi 10 m a sadla si na zem, rojové včely sadli na suchý ker, matku som k nemu preložil, preto je lepšie zastrihnúť len jedno krídlo.
Jednoznacne jedno z hlavnych protirojovych opatreni - funguje aj uplne zastrihavanie oboch kridel. Vcelarovi dava takych 5 dni navyse na protirojovy zasah. V pripade cieleneho ponechania jedneho matecnika casto umoznuje vymenu matky pri kontinualnom plodovani bez zbytocnych pridavani novej matky ci strate roja.
Pokles plodovania som nezaznamenal, taka matka v pohode aj prezimuje.
Striham vsetkym 2 rocnym matkam a matkam, ktore narazia viacero matecnikov naraz.
'Uplné odsranění křidélek je dvojsečná zbraň včelstvo se může vyrojit bez toho aby si to včelař všiml co následuje včely se sice vrátí zpět do rodného úlu ovšem po několika dnech většinou následuje další rojení tentokrát už z mladou ale většinou neoplozenou matkou nebo dokonce z několika matkami.Nedovedu si představit že bych ostříhal takto křídala matkám všech včelstev ,používám tedy jiná protirojová opatření.
Pokud pak mluvíme o zastřižení křidélka spíše pro roj v dostupné výšce používám pouze takového zastřižení křidélka které umožňuje matce částečný let a tím usazení roje někde poblíž v nevelké výšce.Následně pátrat z kterého úlu roj je obzvláště u většího počtu včelstev je poněkud problematické samozřejmě pokud nejsem u samotného rojení přítomen.Dříve jsem všechny matky poctivě čísloval dnes je jen označím.Číslování mi sice následně řeklo odkud roj pochází ovšem problém byl v tom že než se někdy podařilo zjistit číslo matky uteklo pár dní a v původním úlu už byla matka mladá a hledejte ji v plné sezoně.Nyní spíše pokukem odhadnu odkud roj asi je a nahlédnu pokud je zrojeno udělám poznámku zrojeno a po určité době zkontroluji zda nová matka klade tu značím na jaře kdy se lépe hledá.Ve skutečnosti jiná rojová opatření většinou rojení z velké části zabrání samozřejmě že úplně bez roje se to neobejde
Ale ak bol ponechany cielene iba jeden matecnik vcely sa vratia a ostanu fungovat s novou jedinou matkou. Ak by aj mali narazene druhotne matecniky tie vcelar odstrani pri prehliadke (ak by ich neodstranil to by zanmenalo, ze 3 tyzdne v sezone neurobil prehliadku).
(25.10.2013 13:27)Josef Skala napsal(a): [ -> ]Pokud pak mluvíme o zastřižení křidélka spíše pro roj v dostupné výšce používám pouze takového zastřižení křidélka které umožňuje matce částečný let a tím usazení roje někde poblíž v nevelké výšce.
Můžu požádat o bližší specifikaci jak na to? Díky
(25.10.2013 13:36)Scipio napsal(a): [ -> ]Ale ak bol ponechany cielene iba jeden matecnik vcely sa vratia a ostanu fungovat s novou jedinou matkou. Ak by aj mali narazene druhotne matecniky tie vcelar odstrani pri prehliadke (ak by ich neodstranil to by zanmenalo, ze 3 tyzdne v sezone neurobil prehliadku).
Jde o to jak k tomu cílenému matečníku dojdeme zda ta pracnost vůbec stojí za to.Zda nejdříve amputujeme obě křídla již v útlém věku matky (nikdy jsem nezkoušel nemohu tedy posoudit zda to včely akceptují či nikoli)pak každých 9 dní provádíme kontrolu celého plodiště.Jakmile se objeví matečníky ponecháme ten cílený s tím že musíme provést ještě další kontrolu jestli nám včely někde nevybudovaly další(u včel chystajících se rojit většinou bývají matečníky různého stáří).Nebo jestli hledáme matku v době rojové nálady a teprve tehdy je provedena amputace.No nevím zda je to to pravé ořechové ovšem pokud to tak někdo praktikuje je to jeho věc.
Co se týče zastřižení aby mohla matka částečně létat a co se osvědčilo mě je šikmé zkrácení jednoho křidélka s tím že je stříhané křidélko i o něco kratší než křidélko nekrácené.Pak pokud roj je ,je většinou na sebrání z nížšího posedu.Opět vyjímka potvrzuje pravidlo a některá zdatná matka to zvládne i výš nedá mi než se v podobném případě zmínit o mém dědovi který také bez nohou vylez vymést komín ovšem dolů sme ho musely snést na zádech.
většina zde píše o tom, že zastřižení je problém při rojení .. ale na otázku, zda včelstvo potichu nevymění matku, v případě zastřižení křidélek, jsem tu odpověď nenašel - tak kdyby se prosím někdo vyjádřil i k tomuto? děkuji