Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Kolegyně a kolegové, po delší úvaze jsem se rozhodl založit zvláštní téma, ačkoli téma pesticidů probíhá řadou vláken. Ale tu by se to mohlo sjednotit. Vedla mě k tomu informace, kterou jsem našel díky webu PSNV. Ano, Cech i jíní mají pravdu, když tvrdí, že se utápíme v žabomyších válkách, zatímco v reálu se rozhoduje o daleko podstatnějších věcech ... A my u toho jako stát a obor zase nejsme, tak zkusme něco s tím udělat ...
Jiří

zdravím všechny , přikládám zde odkaz kde jsou uvedeny postřiky , které jsou pro včely "bezpečné" nebo velmi nebezpečné snad to někdo z Vás využije a ochrání své včeličky
http://www.agromanual.cz/cz/ -

Ja som minule natrafil na toto.

Je dolezite si uvedomit, ze ta toxicita silne zavisi aj od casu a sposobu aplikacie. V tejto brozurke je to prehladne rozdelene. Aj ked je starsieho data, aj tam sa uz varuje pred neonikotinoidmi. (Myslim, ze ta tabulka bude zrozumitelna aj pre tych, ktori sa s anglictinou velmi nekamaratia)

Btw. nehorazne ma rozculuje obrazok vcely na kvete na reklamnych letakoch na Mospilan (uc. latka acetamiprid - neonikotinoid). Kto cita casopisy Sadar-Vinar, alebo Sady a vinice, vie o com hvoorim. To je klamava reklama ako hrom. Potom to este niektori vcelari aj s dobrym umyslom schvalne kupuju, ze je to "neskodne".

Nechci jen brát rozumy takže napíšu moji letošní zkušenost, která se okrajově dotýká včel a použití Herbicidu. Letos jsem rekultivoval větší svah za použití herbicidu Dominátor. Za čtrnáct dní jsem provedl posekání uschlého plevele a zasadil stromky pro svah určené. Díky špatnému výpočtu jsem jich neměl dost pro celý svah. No a teď k jádru věci. Během celého roku jsem měl možnost pozorovat velkou proměnu svahu, zatímco okolní svahy jsou jen zatravněné, téměř jednolité můj svah je přímo růžový od pcháčů v kombinaci s mrkví obecnou a jen to na něm hučí.
Tímto chci říct, že by diverzity druhů na stanovišti možná šlo dosáhnout použitím herbicidu na malých plochách s různým časovým odstupem. (herbicid funguje jen na zelené části rostlin, semena nechává na pokoji). Semena jsou většinou v půdě přítomna, (zanesena, větrem, ptáky a jinak) jen nemají ideální podmínky ke klíčení (vláha, stín, nebo jen místo pro zakořenění).
Je mi jasné, že použití chemie se spousta lidí brání, ale je to pro mě zajímavá zkušenost a asi zkusím pokusně udělat to samé příští rok na různé ploše se zpožděním vždy jednoho týdne. Jsem zvědav co to udělá.

Nie som veľkým zástancom chémie, skôr naopak, ale skúste odstup 14 dní. Predpokladám, že účinnou látkou vo Vami aplikovanom postreku sú glyphosáty. 14 denný cyklus pri nich je lepší.

Sidel: Ale stejnou práci uděláš, když to posekáš, zryješ a urovnáš. Proč tam cpát glyfosát, o kterém se už delší dobou vedou polemiky o jeho "neškodnosti" - viz náhlé zmizení sloganu biologicky odbouratelný, což není ani náhodou pravda.

Nebo považuju za lepší se podívat na webové stránky firmy Planta Naturalis a tam si vybrat luční směs podle libosti i na tuším 100m2.

To doktor: Stejnou práci právě neudělám a je to vidět i na mém hokus pokusu. Pokud bych to posekal a poryl, tak mi tam žádná obecná mrkev nevyroste (kvete až druhým rokem) Tady jde o ten princip, že selektivně zabiji rostliny, které raší dříve a nebo později.
Ale beru to jako další nápad a dám si tu práci a poryju metrový pruh svahu, abych viděl co to udělá.
Jsem stejného názoru cpát do půdy co nejméně chemie, ale pokud mám prudší svah v oblasti s větším úhrnem srážek, tak nějaká orba není úplně vhodný nápad. A letošní deště mi daly za pravdu a jsem rád že jsem to neudělal.

Glyphosaty sú totálne herbicídy. Veľmi vhodné je postriekať porast pýru, ktorý uvolní priestor pre iné rastliny, ktoré sú pre včely zaujímavejšie. Ono to, ale niečo stojí . Ked si predstavím plochu, ktorá je v dolete včelstiev, táto aktivita bude asi nerentabilná. Celkom iné je ale vysádzať dreviny, okolo včelnice, ktoré kvitnú na jar, ked včely ešte daleko nelietajú.

Pole se orají každý rok, každý rok jej zemědělci stříkají a plevel tam pořád roste. Zahrádku si poryji každý rok, nestříkám, ale používám motyku a plevel tam pořád roste. Břeh za zahradou jsem neryl, nestříkal, neokopával, udělal jsem dvakrát za rok sestřih kosou a místo kopřiv a rákosu začala sama bez výsevu růst tráva a postupně začaly se objevovat a rozšiřovat i kvetoucí rostliny. Nic moc na snůšku, ale je to už malá louka, kde je možné dosít dle libosti různého kvítí.

A co s pokosenou trávou?

Sidel: Tu nechuť chápu. Ale takhle snadné to ani s glyphosátem není. Já bych to na podzim vzal křoviňákem na zem, zaryl a nasel nějakou luční směsku s převahou květin. A pokvete to vlastně celý rok a časem se tam vyselektují druhy, kterým bude vyhovovat ten který systém péče.

Když zoráš svah, tak tam máš taky co nejdřív něco nasít/nasázet, aby to rychle vyrostlo a zabránilo to erozi vodou. A když oráš/ryješ po horizontále, tak to hodně vody zachytí a není problém (příval je ovšem jiná situace a někdy ani porost nemá šanci).
A jako výrazné protierozní opatření se dá buď vynechávat pruhy na meze, nebo udělat svejly (zjednodušeně ryješ 1 brázdu a skývu skládáš směrem po svahu, čímž vytvoříš něco jako strouhu, kde se velmi mnoho vody zachytí a vsákne do půdy.

Aleš Molčík: Aby ne. Jsou plevele, které mají klíčivosti 100 let. A vítr a ptactvo je také k nezastavení...

František Němec: Tu trávu je možné nechávat na místě, ale potom v půdě roste množství přístupného dusíku a dále to podporuje rozvoj trav a navíc klesá pH půdy. A když se tráva odebírá, i kdyby to bylo jen na hromadu sena někde na kraji, tak se půda sice postupně ochuzuje o živiny, ale podpoří se tak rozvoj různých květin na úkor právě trav, pokud to nebude někdo sekat každé 2 týdny...

(21.08.2013 21:49)František Němec napsal(a): [ -> ]A co s pokosenou trávou?

Z počátku než došlo k " samovyčištění " jsem trávu kupil na hromádku a jak ztlela tak zaoral do zahrádky. Takový rostlinný kompost je jedno z nejlepších hnojiv. Ale i kdyby zůstala na hromádce, tak je to líheň pro ostatní hmyzí drobotinu, patří to do přírody. Dnes je to na seno pro králikáře, chodí sami a už si to i sami sečou. Dokud tam rostl rákos a kopřivy tak se o ten pozemek nikdo nezajímal, ale jak je to čistý, tak je o to zvýšený zájem.

Ku glyfosatom a asi celkovo herbicidom - kedysi som ich pouzival vcelku hojne, asi aj preto, ze som ich mal zadarmo. Hoci to posledne plati stale, uz ich nepouzivam. Cenim si svoje zdravie a snazim sa vyhybat kontaktu s chemikaliami, pokial je to len mozne. Za druhe, vzdy sa mi pri glyphosatoch (ale aj inych herbicidoch) stalo, ze aj ked som cielene a v izolacii postriekal nejaku burinu, tak to po case pocitili aj okolite rastliny, tipujem, ze po splaveni zbytkov postreku, co dopadli na povrch pody, k ich korenom. Tolko k ich odburatelnosti ...

Tiez som pochopil, ze travnik je jednak pust pre hmyz a jednak otrocka robota pre mna s neustalym cyklom koseni a hnojenia. Tak si radsej budujem kvetnatu luku.

V zeleninovej zahrade (t.j. tam, kde sa s podou hybe) si radsej dam tu namahu a pri rylovani vyberiem vsetky korene pyru, pichliaca a pupenca (=svlacec), co mi pridu pod ruku. Pyr sa tak da zdecimovat prakticky okamzite, pupenec postupne tiez (pravidlene vykopavat skor nez vykvitne).

Na vacsich plochach sa da aplikovat pozmeneny postup, pri ktorom sa poda pocas 1 roka neustale - cca kazde 2 tyzde rotavatoruje, cim sa korene trvacich burin postupne nasekaju na male kusky, prilis slabe na to, aby z nich vyrastli nove zivotaschopne rastliny.

Mat nehorazne zaburineny pozemok, tak asi najprv pokosim, vsetko zhrabem a skompostujem pri vysokej teplote alebo zapalim, pokial je tam vela semien burin. A potom podla mnozstva a druhu trvacich burin bud rotavatorujem, mulcujem alebo nasadim zelene hnojenie.

Pokosena trava - pokial je aspon mierne presusena, sa da vyborne kompostovat, idealne prevrstvovanim s vrstvou ilovitej zeminy. Ten il (resp. hlina) ma vyznam z hladiska zadrziavania vody, zapachu, no hlavne tvorby ilovito-humusoveho komplexu, tzn. stabilnej drobkovitej struktury (vid napr. Kalina: Kompostovani a pece o pudu).

V suchsich a teplejsich oblastiach sa tiez da priamo nastielat v hrubej vrstve na podu ako mulc. Vrstva v kontakte s podou sa rychlo rozklada, je tam plno kadejakych podnych zivocichov, poda si ovela lepsie zachovava vlhkost. Vo vlhsich a chladnejsich oblastiach hrosi premnozenie slimakov (ktorym ta trava chuti) a pokial na mulcovanej ploche nieco pestujete, moze skodit slabsie prehrievanie pody.

U velkého množství trávy používám několik kompostéru plechových 1x1x výška1m, případně 1x2x výška1m a po naplnění bez přehazování a doplněním,snad jen špatným ovocem, na třetí rok po uzrání na materiál připomínající dobytčí hnůj, rozvážím v mokrém stavu a ihned zaorávám, převážně pod sadbu zemáků, ale i jiných plodin. Seču traktorkem Mountfield. V jednom roce tři kompostéry, dva plné zrající a třetí se začíná plnit.

Ano, asi nejúčinějším prostředkem jak zrušit už vzniklý "biotop" je využít žďáření. I to jsem s "úspěchem" zkusil na několika pozemcích. . Keře a stromy, které jsem chtěl zachovat do jediné rostliny přežily a dalším rokem valili ostošest.
Postup byl následující: Za relativně suchého počasí (ale ne při delším stávajícím suchu) jsem ráno ze zbytků dřeva proutí listí a suché trávy vytvořil vatru. Po prohoření jsem rozžhavenou směs rozvážel v kolečkách po pozemku a postupně hráběmi posouval až jsem docílil rovnoměrného kontrolovaného spálení. Pozemek tak zůstal glykofosfátů ušetřen a byl téměř dokonale zbaven plevelů. Důležité je do večera počkat a v ideálním případě pozemek dostatečně zvlažit, aby nedocházelo k dalšímu hoření.
Samozřejmě pokud bych někdy plánoval něco jako včelí pastvinu, tak se soustředím hlavně na pěstování dřevin a decimaci všeho ostatního. (pozn.sází se to jen jednou)

Je to zaujímavá metoda, ale pri jej použití zničíš časť fauny, nachádzajúcej sa v tom čase na nesprávnom mieste. A to je zlé.

Oproti glyfosatom je to urcite lepsie riesenie. Ale ked uz, tak este lepsie je ten bordel vysusit a potom postupne palit na jednom mieste. Vacsina hmyzu a inej fauny sa bude nachadzat v pode a na rozhrani pody a tej suchej hmoty, takze sa tym usetria.

Bavíme sa tu o herbicídoch, čo nie je pre včely až tak nebezpečné. Rád by som upriamil pozornosť na insekticídy v repke. Proti krytonosovi šešuľovému sa strieka v čase plného kvetu repky a to už je pre včely mimoriadne nebezpečné, zvlášť ked polno podnik má stovky ha repky a strieka počas celého dňa.

Zdravím! Ono to není jen o neskodnosti jednoho postřiku. Nejhorší a netestovane Jsou hlavně kombinace různých přípravku. A nejlépe od různých výrobců. Tam se neda dohledat Ani prokázat nic. Maximálně použité neškodné přípravky. A tam vidím kamen úrazu. Vim, z pohledu agronoma a ekonoma ZD je to jiný pohled než z úhlu vcelare. On vidí jedním pojezdem aplikací dvou či tři postřiku, takže 1-2 pojezdy ušetří a navíc tak neničí porost.... jenže.... je to bohužel tezka domluva, leč když se za agronomem nebo tím jejich chemikem dojde, občas je s nimi řeč. Zduraznuji občas. Ale začít se jednou musí. I oni pochopí, když se to vyzkouší u nich přímo s kocovanim, jaký je to pro ne přínos ve výši sklizně oproti poli s náhodným doletem včel z okolí. Pak je někdy i taková domluva, ze na protierozni. Pasy Jsou ochotni naset i něco pro vcelky na podleti... jde to pomalu, ale jde. Přeji aby se vam to též dařilo!

Možná větší nebezpečí než ošetřená kvetoucí plodina je pro včely zelený list ošetřených plodin. Kapalina uvolněná z hydatod na konci listů obsahuje nejen vodu, ale i soli, sacharidy a organické sloučeniny a také pesticidy, .... a je atraktivní "vodou" pro včely. To hlavně z mladých rostlin vzešlých z ošetřeného osiva.