Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zdravím Vás přátelé,
zajímá mě jakou máte zkušenost se získáváním vosku (jakou metodou, pro - proti, úskalí atp.)
Uplně nejlepší by byly nějaké odkazy a hlavně foto.

Současně tavím vosk ve slunečním tavidle pro 4 rámky 39x24 ale nějak moc nestíhá.

Díky honza

Měl jsem sluneční tavidlo vlastní konstrukce, asi nepříliš povedené. Na plechu mi pod košilkami zůstávaly kapky vosku a to mi připadalo jako zbytečná ztráta.

Přechodem k nástavkovým úlům a metodě chovu trubců jsem ztratil potřebu průběžně cosi vyřezávat a tavit, takže mi stačí jednou nebo dvakrát ročně tavit hromadně. Souše vytavuji bez vyřezávání. Začal jsem v prádelním hrnci na velkém plynovém vařiči. Hrnec musí být tak velký a plný vody, aby se dalo ponořit víc než polovina rámku. Vodu jsem udržoval těsně pod bodem varu a posupně do ní namáčel rámky, po vytažení jsem je dočistil špachtlí. Po vytavení rámků jsem směs v hrnci přelil přes vařák na vosk po mém strýci a košilky dolisoval. Je to trochu nebezpečné, protože hrnec je velký, těžký a plný horké vody s voskem. Tento postup je vhodný pro včelaře s několika včelstvy.

Nyní tavím souše v pařáku na brambory. Naliju do něho tak 15 litrů vody a uvedu ji do varu. Mezitím si drátem svážu rámky po 5-10 k sobě. Každý balík rámků nechávám pod pokličkou v páře několkik minut. Po vyndání v rukavicích je stačí oklepnout a jsou krásně čisté. košilky postupně plechovkou přendavám z pařáku do vařáku na vosk, který průběžně prohřívám párou přivedenou hadicí z poklice pařáku. Po zkončení procedůry tam přeliju zbytek vody vosku a košilek a vylisuji. V pařáku nemusí být tolik vody a navíc se dobře a bezpečne vyklápí, což považuji za jeho výhodu.
Vařák na vosk by se dal v obou případech nahradit nějakým jednoduchým pákovým lisem ze dřeva.
Vosk s vodou nechám do druhého dne vychladnout, voskový koláč očistím a zpravidla ještě jednou přetavím.

Využití páry při tavení souší považuji za velmi vhodné a každý si může podle svých možností a schopností vymyslet vyrobit či zakoupit vlastní pomůcky k tavení. Tavit párou se dá třeba ve staré lednici, která se připojí k nějakému zdroji páry (hrnec, pařák, vyvíječ, ...), kde vosk prokapává skrz síto na zachycení košilek do nádoby na dně.

Děkuji za odpověď.

Trefil jste se, protože chci získávat vosk párou. Představoval jsem si nějaké zařízení (nejlépe pomocí ohně), které vytvoří páru, nějak jí budu, pomocí trubky, dopravovat do prostoru se soušemi a vosk bude odkapávat přes síto do nádoby.
V tomto mám jasno. Kdyby jste měl vyjádřit v procentech kolik % vosku vytaví vodní pára a kolik % zůstane ve včelím díle?
Nebo srovnání účinnosti sluneční tavidlo vs. pára. Co má větší účinost?

Díky Honza

Já mám sluneční tavidlo, ale předpokládám, že mnohem větší účinnosti dosáhnete použitím páry a lisu.

(05.10.2010 14:02)hanss napsal(a): [ -> ]Kdyby jste měl vyjádřit v procentech kolik % vosku vytaví vodní pára a kolik % zůstane ve včelím díle?
Nebo srovnání účinnosti sluneční tavidlo vs. pára. Co má větší účinost?

Díky Honza

Jak jsem psal, moje sluneční tavidlo byla vlastní konstrukce, takže těžko srovnávat. Mám zato, že sluneční tavidlo slouží k tavení divočiny - díla, ze kterého se ještě nevylíhl plod a tudíž neobsahuje košilky. Staré souše se v něm rozpadnou na jednotlivé košilky a pod každou zůstane kapička vosku. Pro mě tedy zbytečné ztráty.

Při tavení párou využíváte navíc ve větší nebo menší míře lisování = menší ztráty. Neumím to ale vyjádřit v procentech. Myslím si, že i bez lisování - když košilky okapávají na sítu a prohrábnou nebo zmáčknou se lopatkou - jsou mnohem menší ztráty než ve slunečním tavidle.

Chtěl bych napsat, jak získávám vosk já.
Jakmile má slunce sílu, zapojím do práce své staré sluneční tavidlo. Když je teplý sluneční den, dají se v něm tavit i tmavé souše. Ovšem zbytky, které obsahují ještě dosti vosku, dám do papírového pytle.
Po sezoně vyřadím všechnny tmavé souše a ty jsem vyřezal a vytavil ve vařáku na vosk. Tento rok jsem je nevyřezával, ale použil jsem vyviječ páry, abych ušetřil drátkování. Samozřejmě opět odpad schovat do pytle, neboť obsahuje taktéž hodně vosku.
Na konec tyto zbytky, jak z tavidla, tak z vyviječe přejedu ve vařáku a získam ještě zhruba 30 % vosku z tmavých zbytků.
Panenský vosk ze stavebních rámků ještě nezakladených zmačkám do krychle a pošlu jej do výz. úst. do Dolu, kde jej vykupují za docela slušnou cenu. Používá se v potravinářství.
Zakladené stavební rámky a víčka z medobraní tavím ve slunečním tavidle a tento vosk mám zvlášt, není zasažen jedy z léčiv.
Každý vosk po vytavení obsahuje nečistoty, čím tmavší, tím více. Je žádoucí použít lis.
Zdraví Vlada.

Dříve jsem veškerý vosk spolu s vyřezaným tmavým dílem naházel do jutového pytle a jednou za rok pytel hodil do kotle s vodou, zatížil kamenem a nad ohněm vařil tak dlouho, až se veškerý vosk "naprofiltroval" přes pytel. V pytli zůstaly košilky, pyl, drátky, atd. Po vychladnutí jsem spodek koláče oškrabal a koláč vyměnil za mezistěny. Fakt je, že práce s touto horkou lázní není ani příjemná, ani bezpečná.
Nyní používám sluneční tavidlo, které má jednu velkou výhodu - energie je zadarmo. Taky se neporuší drátkování rámku. Ale pokud chci využít naplno jeho kapacitu, je nutná, zvlášť v horkých dnech jeho v podstatě trvalá a celodenní obsluha (výměna rámků, pootočení na slunce, atd.).
Vařák na vosk nemám, je pro mě moc drahý, takže se musím spokojit i s tím, že trochu vosku prostě vyhodím.

V katalogu vcelarskych potreb (Vast-oil) jsem nasel Zarizeni na taveni vosku za 3.900,- Kc, prodejce neuvadi jak velke ramky a kolik ramku lze pouzit. Jest-li nekdo mate zkusenosti s jeho pouzivanim, tak se prosim ozvete.
Diky.

Jestli to z obrázku dobře vidím, jde o parní vyvíječ s nádobou a korýtkem na vosk.

Ve zkratce - dobré tak max. do 30 včelstev a neochotě něco vymýšlet a vytvářet.
Bezpracnost je jen iluzorní - rámky z toho nelezou zdaleka tak čisté, jak bývá inzerováno (zejména s drátkovanými je problém).
taktéž vosk z korýtka (či jiné nádoby) je takový zvláštní patvar - často s dutinami apod. Za teplých dnů láká včely - topí se vněm.
Nádobu je víc než vhodné izolovat.

Variantou je využití brutaru s víkem, izolovanou parovodní hadicí (5/4") a tavení rovnou v nástavcích. Výše uvedené nevýhody zůstávájí, ale aspoň se zvyšuje výkon a snižuje cena zařízení... (A taky se v tom nechají vařit jitrnice )
---
P.S. Zkusím to také natočit na video - ať je porovnání...

Já jsem si pořídil něco hodně podobného, prostě velký plastový kbelík s dírou a k tomu vyvíječ páry, něco kolem 4200 Kč od www.vcest.cz.

Souhlasím, že rozhodně vosk neteče ven tak lehce jak se píše v materiálech (navíc když při narovnání na boční loučky zavazí některé ve výtoku ) a pro větší počet včelstev si to moc nedokážu představit, ale pro mých 6 to stačí.

Rámky hned po otevření ještě za tepla dočistím nožem a volné voští co jsem měl v pytli na vosk "doždímu".. Hotový "voskový útvar" potom s dalšími nakonec stejně převařím ve vodě na čistší a úhlednější tvar!

Vejde se mi tam cca 10rámků 39x24 a k tomu dávám pytel s odřezky všeho druhu, do vyvíječe 3l vody a hotovo je tak za hodinu. Toť moje zkušenost.

Hodně rozšiřuji, tak jsem teď v poslední době neměl tolik potřebu tavit.
Ale když jsem před lety likvidoval staré rámky - jiný rozměr, tak jsem vyzkoušel tavení ala JDJD. Možná by to fungovalo, ale neměl jsem tehdy k dispozici vařák na odebírání vosku a košilek z hladiny. Taky mám drátkováno. Takže z čistotou rámků jsem nebyl moc spokojen, protože hladina byla plná bince.

Udělal jsem pak druhou várku - někde můžu dohledat fotky - a nechal se inspirovat JJ - vana s párou a taky ten vařák co nemám a Radimem Poláškem, který používal na tavení odšťavňovací hrnec. A zkombinoval to.

Do vany jsem stloukl provizorní rám se sítem, pod něj nalil vodu, nad naskládal svisle rámky - 15 kusů - fungovalo to hlavně s Hofmany.

A topil pod tím. Rámky jsem měl výborně čisté - přikládám to tomu, že v prostoru byla skutečně vysoká teplota. Byl vyhříván i spalinami co šly okolo a pěkně se to prohřívalo.

Minulý týdne jsem zkoušel nějaké zbytky tavit v pytli pod hladinou, ale nebyl jsem moc úspěšný - hlavně pytel nevydržel teplo ode dna a roztavil se.

Ale na experiment to stačilo. Dávám si udělat koš do vany z děrovaného plechu, půdorys jen těsně menší a boky cca 25cm. V rozích prostrčím závitové tyče a mám obě možnosti.
Pokud budu vyvařovat ve vodě, přiklopím košilky ke dnu obráceným sítem, pokud budu pářit, tak tyče budou tvořit 10cm nožičky a koš bude lapat košilky, vosk proteče nad hladinu.
Měl jsem minule obavy ze zmýdelnatění vosku dlouhým varem s vodou pod sítem, ale vosk si dávám zpracovat přímo a kamarád co mi z toho dělal MS nic neříkal. A včely taky nic.

Pokud někdo váhá nad nákupem sudu a vyvíječe - já taky - tak si může udělat z nějaké větší bedny testovací laboratoř.
Vařič nebo ohniště, nad to nádobu s vařící vodou a nad pekáč s podloženými rámky - doporučuji na stojato a přiklopit nějakou bednou - leckde se dá přijít k překližkové, sololitové, nebo pár desek sololitu na pokus obětovat.
Podle mě to bude fungovat lépe jak vyvíječ a sud. Je zbytečné páru vyvíjet vedle a hadicí přivádět do další bedny.

Podle mě to na západě takhle dělají - po té co jsem "objevil Ameriku" - jsem našel takové zařízení v katalozích - vana na rámky a na čelní straně elektrický vyvíječ páry.

Tady mají pěkné tavidlo
http://www.vcelarskyobchod.cz/index.php?...61ce8dd626

K tavení vosku jsem používal velký smaltovaný hrnec a jutový pytel fungovalo to perfektně, ovšem juťáky se špatně sháněj a v umělohmotných to jaksi nejde, poněvadž se přitaví ke dnu a v hrnci se časem vyskytla díra a pořizovat dnes smaltovaný hrnec patřičné velikosti taky není žádná legrace. Takže jsem hledal jiné řešení. Sluneční tavidlo je dobré, jen potřebuje poměrně slunné dny a těch zas tolik není a taky většinou tavím v zimě, kdy je méně ostatní práce a využiji kamna v dílně, kde stejně musím topit. Tak jsem vyštrachal starý odšťavňovač z DDR a panečku tavím o stošest. Na foto lze nahlédnout i na http://vceli-farma.Webnode.cz

Mám to samý. Krása, pohoda, klídek. Pro malovčelaře, ideál. Ještě řeším zvýšení výtěžnosti odstředivkou.

Koukám na nástavky na http://vceli-farma.webnode.cz/album/foto...to-012-jpg

Pokud používáš svislé svlaky, tak se ještě zavčasu koukni na slov. kolegu Dibuse. SVlaky mu nahrazují i falce - přesahují o cca 1cm dolů na spodní nástavek.
Pokud bych někdy dělal jen z hoblovaného mat. tak o tom vážně přemýšlím. Jednak při kočování, druhak při odkládání nástavků - můžu je postavit na nožičky a nemačkám včely.

Tak koukám že máme doma poklad a ani o tom nevím. Ten odšťavňovací hrnec máme doma ještě funglovku. Kdysi ho rodiče koupili, ale nikdy se v něm nic nedělalo, takže to zkusím já s voskem. Takže tam nalámete jen dílo a nebo používáte ještě nějaké sítko?

Odšťavňovač by se měl skládat ze 4 dílů. Spodní do toho naleješ vodu, prostřední s výtokem tam naleješ vodu po výtok, pak vnitřní pozor ten má ve vnitř ve středu ještě odnímatelnou děrovanou poklopku, nejlépe je jí přidělat na pevno, tento se vkládá do prostředního, je to vlastně síto, do toho nalámeš voští a nakonec poklice. Celé to postavíš na kamna či jiné topidlo, pod výtok dáš hrnec. Nalejvám horkou vodu, aby to dřív vařilo, na jednu várku tavím od 10 do 15 souší podle stáří, samozřejmě postupně, mírně to promíchávám, nechám pořádně vykapat a odpad ještě za tepla vyklepnu, doleju vodu do spodního dílu, tavím dál. Jak dobře si vytavil, poznáš po vystydnutí odpadu, pokud v něm máš kapky vosku, tak jsi pospíchal, jinak jde odpad po vystydnutí rozdrolit. Vytavený vosk ze spoda očistím a pak přetavuji znovu už jen v normální nádobě. Pak jsou ještě nečistoty na spodku vystydlého koláče, nožem odstraním. Na snímku je vosk po prvním tavení. Za zimu zpracuji vosk ze 70 včelstev. Mám také velké parní tavidlo, v něm je vše zdlouhavé a jedinou výhodou je, že se rámky nemusí vyřezávat. Ovšem čím větší prostor tím více páry, musel jsem prostor pro rámky dokonale zateplit a ještě v něm udělat malé etážové topení.

Tento princip těžby vosku je dobrý, ale vidím problém ve velikosti hrnce. Nejde do něho nastrkat celé rámky, musí se vyřezat a potom je ještě zvlášť někde čistit a v případě drátkování ještě provádět jeho opravy. To je zbytečná a otravná práce i v případě drobnovčelaře s 3 včelstvy. Chce to vyrobit něco většího, co bude pracovat na stejném principu.
Mimochodem, pomocí tohoto hrnce doma vyrábíme šťávu z ostružin, jahod nebo bezinek. Jde to rychle, jednoduše a výsledkem je výborná šťávička.

(06.12.2010 10:53)PavelN napsal(a): [ -> ]Tento princip těžby vosku je dobrý, ale vidím problém ve velikosti hrnce. Nejde do něho nastrkat celé rámky, musí se vyřezat a potom je ještě zvlášť někde čistit a v případě drátkování ještě provádět jeho opravy. To je zbytečná a otravná práce i v případě drobnovčelaře s 3 včelstvy. Chce to vyrobit něco většího, co bude pracovat na stejném principu.
Mimochodem, pomocí tohoto hrnce doma vyrábíme šťávu z ostružin, jahod nebo bezinek. Jde to rychle, jednoduše a výsledkem je výborná šťávička.

100% souhlas, ovšem má to ten háček, že pokud nejsis chopen si to udělat sám, tak to asi nebude zrovna levná záležitost. Pokud to bude někdo vyrábět v malém množství, pak někdo distribuovat, tak si to menší včelaři jen těžko pořídí i když by to byla sakra dobrá věc, ještě to vylepšit nějakou tou odstředivkou tak supr. Vem si takovej automat. medomet, nerez sud k tomu koš a jednoduchá řídící jednotka v automatické pračce je složitější cena nesrovnatelná.