Ve zprávách zrovna ukazovali, jak na letišti v Německu chovají včely a pak udělají rozbor medu - je-li čistý je i čisté ovzduší. Já ale někde slyšel, že med má schopnost "nenasávat" znečištění z okolního prostředí. Proto například není problém s chovem včel ve městech. Co na to odborníci?
Také jsem slyšel o bezproblémovosti a proto je mám v Praze.
Přesně tohle jsem zahlédl v dnešních zprávách také a přesně tohle je otázka, která mě také zajímá.
Tak se na to můžeme podívat. Aktéři pořadu, který jsem našel zde na fóru, mluví o ne/znečištění produktů včelkami:
Včely ve městě – 15. 5. 2007 ČT2, Přidej se / Na větvi:
http://www.ceskatelevize.cz:8080/ivysila...-na-vetvi/
Poslechl jsem si to a zaznělo tam: ... rozbory medu (Dol) ukázaly, že není rozdíl v medu z průmyslových oblastí a přírodních lokalit např. Krkonoš. Ale vosk a pyl (tuky) škodlivé látky vážou ....
Kdo hledá, najde.
Výborným zdrojem informací jsou poměrně slušně přeložené články v OVP (pochvala pro ČSV). V OVP 2005/1 je na straně 86 článek
Včela jako biologický indikátor a tento článek je v přímém rozporu s tím, co povídal včelař v mnou zmíněném pořadu.
Je otázka, s jakou přesností je ta či ona laboratoř schopna měřit a jaké "škodlivé" látky vlastně analyzuje.
(08.10.2010 10:20)PetrM napsal(a): [ -> ]Já se rozhodl mít včely v Praze po shlédnutí včelaření v Paříži na tom samém webu.
Včelaření na balkónech, to je nádhera. A já ten náš zrušil a udělal místo něj střechu . . .
A co teprve pozorovací úl přímo v bytě.
Jako je to hezká představa a bezesporu jde včelařit ve velkoměstě. Ale at mi nikdo neříká, že v medu (který hrozně rád přijímá cizorodé látky) nebude žádná koncentrace (stopové množství) smogu atp.
Okraj aglomerace je podle mě přijatelný, ale centrum s průmyslem dopravou nikoliv.
Ale zase pouze můj subjektivní názor...
(08.10.2010 10:31)hanss napsal(a): [ -> ]Jako je to hezká představa a bezesporu jde včelařit ve velkoměstě. Ale at mi nikdo neříká, že v medu (který hrozně rád přijímá cizorodé látky) nebude žádná koncentrace (stopové množství) smogu atp.
Okraj aglomerace je podle mě přijatelný, ale centrum s průmyslem dopravou nikoliv.
Ale zase pouze můj subjektivní názor...
Někde se to tu už řešilo a byl tu i link na nějakou studii. Skus pohledat. Jen tak na okraj, med z velkoměsta byl prvotřídní, pokud si dobře vzpomínám.
Ano čekal jsem, že někdo předhodí tuto sudii. Také jsem jí četl ale....
(08.10.2010 11:37)hanss napsal(a): [ -> ]Ano čekal jsem, že někdo předhodí tuto sudii. Také jsem jí četl ale....
Co víc chceš k tomu dodat, názor je jedna věc a vědecká studie druhá. Co je pro tebe přijatelnější? Med z centra Prahy bych bez potíží baštil, z průmyslové oblasti / železárny, chemičky . . . / nejspíše ne, i přes případnou pozitivní studii.
Uvidím, co by to stálo, ale mohl bych nechat udělat příští rok srovnávací rozbory Praha vs. Kokořínsko.
1.190 Kč pěkné! Ještě že tam je poznámka pod tabulkou s informací o dotaci 800 Kč.
A to už jde.
Jen jde také o to, zda tyto rozbory mohou najít možné zamoření z "průmyslové" Prahy.
PertM: Jen jde také o to, zda tyto rozbory mohou najít možné zamoření z "průmyslové" Prahy.
Právě toho se obávám, že tato analýza neodhalí přítomost cizorodých látek, bohužel.
Letošní med mám skoro prodaný, ale příští rok si taky pošlu půlkilovku na rozbor.
Honza
Na můj e-mail
Citace:Přeji pěkný den!
Rád bych se zeptal, zda rozbor medu (balíček 3) může odhalit cizorodé látky v medu z pražského ovzduší.
Přemýšlím o otestování a porovnání medu z Kokořínska a z Prahy.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem!
Petr Mirovský
603 465 421
http://www.vcelarskeforum.cz
jsem dnes obdržel odpověď:
Citace:Dobrý den,
rozbor medu "balíček 3" neslouží k odhalení cizorodých látek v medu.
Jedná se o rozbor zaměřený na sledování hlavních kvalitativních parametrů medu, které vyžaduje vyhláška 76/03 Sb.
V tomto balíčku analýz se sleduje obsah vody, obsah sacharózy, obsah HMF, elektrická vodivost a obsah jednoduchých cukrů fruktózy a glukózy.
Výsledky charakterizují zejména správnou včelařskou a zpracovatelskou praxi včelaře. Sleduje se zda je med dostatečně vyzrálý a má li dostatečně nízký obsah vody. Dále jestli není med zatížen krmením řepným cukrem - sacharózou. Dále není li nevhodně ztekucován, nebo nevhodně skladován a uchováván - indikátor tepelného zatížení a délky skladování je HMF. Měření vodivosti rozliší zda se med má označovat jako medovicový, či květový. Typický Obsah a vzájemný poměr jednoduchých cukrů fruktózy a glukózy může být zase charakteristický pro některé druhové medy.
Na základě takovýchto výsledků se nedá posoudit čistota ovzduší.
K této problematice se prováděl šestiletý výzkum na 20 místech v celé republice a bylo naměřeno, že v konkrétně v medu nejsou prakticky žádné rozdíly mezi tzv. čistými a tzv. zatíženými lokalitami. Důvody jsou dva: jednak nektar i medovici musí včely sesbírat bezprostředně po jejich vytvoření, takže se nestačí znečistit. Druhá věc je skutečnost, že emise jsou ponejvíce přenášeny vzduchem a pro vítr je vzdálenost mezi Kokořínskem a Prahou zanedbatelný.
Otestovat by to šlo, ale rozbory jsou krutě drahé, provádějí je např. laboratoře St. veterinárních ústavů (Praha a Jihlava) a některé laboratoře další. Musel byste ale přesně říci, co tam chcete hledat (kovy, bifenyly, dioxin,....)
Podívejte se také na stránky http://www.svscr.cz kde je v levém sloupci oddíl publikace a tam je každý rok monitoring potravních řetězců. Med se sleduje a zatížení je zanedbatelné.
http://www.svscr.cz/index.php?art=4230
S pozdravem
Ing. Dalibor Titěra CSc
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.
Dol 94
252 66 Libčice nad Vltavou
beedol@beedol.cz
http://www.beedol.cz
220 940 480
220 941 259
mob: 607 985 393
Petře,
po tomto co ti odpověděl Ing. CSC Titěra, bych něměl strach chovat včely v Praze apod. Hezky to rozklíčovalo naši diskuzi.
Za to díky Honza
Takže je jasné, že testovat medy nebudeš a
hanss může klidně spát a sladit medem jak o život.
Teď ještě vymyslet, jak to politicky předložit vedení v práci, aby mi povolili mít pár (desítek
) úlů na střeše. Asi začnu tím, že Obama má svůj vlastmí med, kterým obdarovává vzácné návštěvy a nenápadně se zmíním o desátku pro magement.
" že v konkrétně v medu nejsou prakticky žádné rozdíly mezi tzv. čistými a tzv. zatíženými lokalitami. Důvody jsou dva: jednak nektar i medovici musí včely sesbírat bezprostředně po jejich vytvoření, takže se nestačí znečistit....."
Jaky je prosim rozdil mezi ekomedem a medem?
(15.10.2010 20:15)Petr Topiarz napsal(a): [ -> ]Jaky je prosim rozdil mezi ekomedem a medem?
To je předmětem vášnivých diskusí. Stanoviště včelstev pro produkci biomedu (nebo jak se tomu říká) musí být v nějaké minimální vzdálenosti od dálnic, průmyslových zón a podobně. Jak se ale píše ve zprávě z VÚVč - stačí aby zafoukal vítr ...(a máme tady písek ze Sahary nebo popel z Islandu). Další rozdíl je ve způsobu léčení a ošetřování. Léčí se jen kyselinou (to je ale v rozporu s nařízením SVS), kvůli reziduím a mezistěny přidávané do včelstev musí být také bez reziduí. Možná jsem na něco zapomněl, nestudoval jsem to nijak důkladně.
Porovnáme-li med od dobrého včelaře a eko-bio-med, rozdíl bude hlavně v ceně