Zdravím,
chtěl bych se zeptat.
Někde jsem četl, že je dobré pro rovnoměrnější zaplnění medníku tento otočit (na teplou nebo studenou stavbu, tak aby byl jinak než plodiště).
Praktikuje to někdo?
Nešlo by otočení medníku na opačnou stavbu než je plodiště používat místo mateří mřížky? Matce by se na opačnou stavbu asi moc nechtělo ne?
Díky za názory.
Možná šlo o otočení medníku o 180°, ne jen o 90°.
U mě se někdy stává, že je plnější medník na jedné straně, ale ony to pak doženou (mám studenou stavbu a dlouhý rámek). Otočení o 90° mi připadá divné.
Ono otočit Langstroth o 90° by asi nebylo příliš vhodné
(01.09.2014 20:17)vilda napsal(a): [ -> ]Zdravím,
chtěl bych se zeptat.
Někde jsem četl, že je dobré pro rovnoměrnější zaplnění medníku tento otočit (na teplou nebo studenou stavbu, tak aby byl jinak než plodiště).
Praktikuje to někdo?
Nešlo by otočení medníku na opačnou stavbu než je plodiště používat místo mateří mřížky? Matce by se na opačnou stavbu asi moc nechtělo ne?
Díky za názory.
Já pojmy medník a plodiště nepoužívám tak budu používat termín nástavek s plodem NP a nástavek určený pro med NM. Doufám, že se zorientujete.
Otočení NM třeba na studenou a NP na teplou (nebo obráceně) má své výhody i nevýhody a jsou u každého včelstva diametrálně odlišné!
Jestli shledáváte výhodu jako nahrazení mateří mřížky tak Vám říkám, že v mé asi tříleté praxi to matky cca z 50% nezastavilo. Matky byly rychlejší než včely s přínosem sladiny. Zkoušel jsem i větší rámkovou rozteč, která snížila tyto ataky matky, ale i tak se našly rámky se zakladenou trubčinou.
(doplněno pro upřesnění: zakladené trubčí buňky u spodní loučky plástu, nebylo tím myšleno rámky s trubčinou ani stavební rámky!)
Není to tedy z mého poznání stoprocentně pravda! Roli hraje mnoho faktorů.
Pokud máte trubčinu v NM, včelaříte bez MM a trubčina není zanesená medem, matka ji většinou zaklade.
(02.09.2014 8:38)NB1 napsal(a): [ -> ]Matky byly rychlejší než včely s přínosem sladiny. Zkoušel jsem i větší rámkovou rozteč, která snížila tyto ataky matky, ale i tak se našly rámky se zakladenou trubčinou.
Z tvojho príspevku som si vybral len tieto dve vety. Môžem ťa ubezpečiť, že matka si nikdy nevyberá sama na ktorom pláste bude klásťn vajíčka, to miesto jej vždy musia pripraviť včely, počnúc vystavaním, vyčistením a vyleštením nových buniek propolisom, ale i starších plástov. Takže kde bude klásť vajíčka matka, rozhodujú včely.
Ja osobne mám rozteč plástov v medníku 14 mm, ak včely objavia nejakú chybu na mater. mriežke, tak tak M "prepašujú" a najväčším lákadlom pre včely (nie pre matku) sú trúdie bunky, pretože nie M potrebuje klásť neoplodnené vyjíčka ale včelstvo ako také, pretože aby prežilo musí sa rozmnožovať. Matke je jedno aké vajíčka kladie do buniek, pretože uvoľňovanie spermií rieši veľkosť-priemer buniek.
Ak je je to robotníčia bunka, kladie M do nej oplodnené vajíčko, ak do trúdej, kladie neoplodnenie vajíčko. Tento problém rieši tzv. tlaková teória, ak rob. bunka vyvinie tlak na M bruško, uvoľnia sa zo spermatéky spermie a M položí do bunky oplodnené vajíčko. Ak zasunie zadoček do trúdej bunky steny trúdej bunky nevyvinú tlak na jej bruško, čím sa neuvoľnia spermie pre vajíčko v spermatéke a M položí do TB neoplodnené vajíčko. Je to zložité, ale dá sa to pochopiť.
Anton, ako potom vysvetlíš robotníčí plod v trúdích bunkách? S týmto javom sa stretávam každý rok.
Otočenie nadstavkov s plodom o 180° má účinok ako prehodenie nadstavkov so zásobami a s plodom medzi sebou. V nadstavkoch s dlhým rámikom včely ukladajú zásoby do zadnej časti od letáča a ich premestnením ku letáču v znikne v plodisku neprirodzený stav, čo núti včely zásoby prenášať a uvoľňovať matke priestor na kladenie vajíčok. Život vo včelstve sa odohráva v blízkosti letáča.
Pri otočení nadstavku s plodom o 90°, čiže na teplú stavbu, je treba letáč posunúť na pravú alebo ľavú stranu úľa.
Milan, vysvetlím ti to, teraz odchádzam na včelnicu.
(02.09.2014 9:14)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Pokud máte trubčinu v NM, včelaříte bez MM a trubčina není zanesená medem, matka ji většinou zaklade.
Doplním můj příspěvek a Vám ještě odpovím. Dalším odpovídat nebudu, protože by došlo k odklonu tématu. Já netvrdil, že rozhoduje matka o zakladení. Každému je jasné, že klade do včelami připravených buněk.
Vždyť to co Vladimíre píšete vy jsem já napsal taky. Možná trošku zamotaně a k nepochopení, ale schodujeme se oba na tom samém.
Chtěl jsem říct následující: nefunguje otočení NM (pro ostatní označení medníku) o 90 stupňů jako nahrazení MM (mateří mřížky). Za tři roky aspoň u mě se mi nepodařilo tohoto na 100% dosáhnout. Matka zaklade na spodku plástu trubčí buňky i když mají jiný směr (z teplé na studenou stavbu v mém případě a nedávám trubčinu = trubčí plásty do NM). Dříve když byla rámková rozteč 35 mm pak zakladla celý rámek i dělničím plodem a bylo jí jedno jaká je orientace. Nyní při zvětšení rámkové rozteče zaklade jen trubčí buňky.
Netvrdím, že jinému to může fungovat, ale mě tedy na 100% za tři roky nikdy.
Diskusi kolem kladení vajíček jsem přesunul do tématu
Kladení vajíček matkou.
V diskusi pokračujte tam, prosím.
rozhodl jsem se přece jen napsal , vzhledem k tomu ,že také MK používám. nebo spíše KK. Obecně platí ,že včelstva jsou při používají MK silnější výnosy jsou lepší , ale pokud množství zásob stoupne nad určitou mez mají některá včelstva menší motivaci ke snůšce. Zejména pro včelaře , který chce točit jen 2x za rok může být použití MK problém.
Při mém způsobu včelaření nejvíce ovlivňuje výnosy genetika, mám ku příkladu stejně vedená prakticky stejně silná včelstva a jedno je plné medovicového medu a druhé je prakticky bez výnosu lesní snůšky a je na výměnu matky. I mezi matkami F1 VÚ Doll jsou dramatické rozdíly v chování včelstev. Letos jsem vyzimoval slabé včelstvo na 2 nástavcích L159 vedené celou sezonu bez MK a mřížka na 3 nástavku - výnos přes 100kg. Jiné včelstvo zimované 5 NN , vedené s MK velmi pěkné výnos jen okolo 30 kg medu. Při dobrém ošetřování , úlovém systému a stanovišti má genetika dramatický vliv na dosažené výnosy ,bohužel matky prokáží svoje vlastnosti příliš pozdě na to ,aby bylo možné jejich výměnnou změnit vlastnosti včelstva ještě ve snůškovém období.
(13.09.2016 0:05)PSNC napsal(a): [ -> ]Při dobrém ošetřování , úlovém systému a stanovišti má genetika dramatický vliv na dosažené výnosy ,bohužel matky prokáží svoje vlastnosti příliš pozdě na to ,aby bylo možné jejich výměnnou změnit vlastnosti včelstva ještě ve snůškovém období.
Podívej se za Mirdou Zeleným. Výměny matek dělá i mezi vytáčením jakmile zjistí, že mu med včelky ukládají jinak než chce. Je tam prodleva, ale včasností ji zmenšuje. Základ: dostatek matek v zásobníku
.
PN.