Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Svítkova metoda omezování populace roztoče Varroa
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8
DALŠÍ, CO SE VARROÁZE, V.D. SMĚJE A NETLACHÁ.

Svítkova metoda omezování populace roztoče varroa.

Obsah:
- O mně
- Úvod
- Jak to děláme – množení varroázy
- Jak nad varroázou zvítězit, co dělat?
- Závěr

O mně – čísla a významné mezníky mého včelařského života
1969 – začínám včelařit, mám tři úly, dva Jordány a jeden Gerstrung (staroněmecké úly vyrobené po 1. světové válce)
1972 – absolvuji Kurz prohlížitelů včelího plodu
1973 – zakládám racionalizační skupinu mladých včelařů při ZO ČSV Chomutov
1974 – zahájeny práce na výrobním zařízení pro výrobu koplenových úlů
1975 – 15. 3. osazujeme prvních 20 včelstev do koplenových úlů – jde o čtvercový úl o velmi nízké váze a ceně. Celý úl o 4 nástavcích – váha 5kg, cena Kč 200,-. Velmi rychle zjišťujeme, že včely tyto úly milují a velmi dobře v nich prospívají.
1976 – Koplenový úl na mezinárodní racionalizační výstavě v Pardubicích dostává zlatou medaili.
- Začínám chodit v Praze do 1. ročníku Ústřední včelařské školy (učitelé včelařství)
1977 – při pokusu s doletem trubců v krajině zjišťujeme dolet 23 km za 3 týdny
1978 – končím ÚVŠ, diplomová práce, výroba koplenových úlů při Státní statku Chomutov se spoluúčastí Českého svazu včelařů
- dostáváme zvláštní ocenění na mezinárodní výstavě v Bratislavě za koplenový úl. Zároveň dostáváme s B. Pajdlou nabídku práce a bydlení.Naší pracovní náplní by byla výroba koplenových úlů v Chiraně Stará Tura na Slovensku, odmítáme.
1979 – ČSV zastavil přípravné práce výroby koplenových úlů při Státních statcích Chomutov. Bylo nám řečeno ,že jsme příliš mladí, o životě nic nevíme a naše úly by připravily o práci 170 truhlářů, autorem výroku byl Stanislav Kodoň, tajemník ČSV.
1. 1. 80 –se stěhuji se svojí rodinou na Přimdu (na rok až dva). Manželka je právem zděšena. Vše děláme pro zdraví své dcery. Stávám se profesionálem. Zděšen jsem i já – na provoze ve Velkých Dvorcích chybí nářadí, včelstva i včelaři.
1981 – jsem jmenován vedoucím včelařského provozu. Ze svých včelstev daruji 1000 souší,soc.velkoprovozu, aby bylo s čím pracovat.
1983 – situace na provoze se stabilizuje, přicházejí učni z učňovského střediska Nasavrk
1984 – nacházím první dvě samičky roztoče Varroa destructor na Tachovsku. Zkoušíme léčiva na varroázu, pokusy řídí VÚ Dol.
1985 Na Svitavsku a Chrudimsku je utraceno 36 tis. včelstev. Panika a neznalost zvítězily.
- v dalších třech letech jsem obsluhoval v Československu nejvíce včelstev
1986 – v tomto roce bylo ozdraveno od varroázy pohraničí s Německem, jednalo se o plošné ozdravení nebývalých rozměrů – celých dalších deset let jsem nechápal co jsem viděl - dnes již vím, že důvodem bylo vydatné kvetení smrků.
1986 – 1987 – pomáhal jsem znovu zavčelit Svitavsko a Chrudimsko. Dodali jsme necelých 1600 oddělků.
1990 – pád cen medu v celé Evropě – němečtí obchodníci dokonale využili naivity ve východním bloku. Špatná situace v cenách se opakuje po dobu osmi let.
1995 – za mé osobní účasti mi umírá okolo 150 včelstev.Důvodem je varroáza. Byla to přibližně ¼ mého stavu.
1996 – zahajuji výzkum za účelem ozdravení včelstev i celé krajiny
1998 – mým včelám se daří, jednomu z mých prvních učitelů umírá přes 50 včelstev
2002 – náhodou je objeven princip asistované loupeže. Jedná se o fenomén, kterých likviduje včelstva po celém světě. . Věřím, že práškový cukr je účinný a jediný možný způsob ochrany včelstev. Nikdo mi nevěří!!! V tomto roce jsem pochopil možnost sledovat zamoření krajiny varroázou v okolí mých včelstev.
Zahajuji výrobu medoviny studenou cestou.
2013 – popsal jsem princip vzniku kamenného medu.Opatření, která je nutno udělat aby nevznikal.Druhý článek se týkal obrany včelstev před varroázou. Redakci časopisu Moderní včelař se obojí nelíbí,neotisknou to.
2014 – po tragických úhynech v ČR jsem požádal redakci časopisu Moderní včelař o otištění článku týkajícího se varroázy. Bylo mi doporučeno napsat panu ministrovi zemědlství.
2015 - leden – píšu tyto řádky


Úvod
Panika a neznalost varroázy při jejím nástupu do evropských včel způsobila vydání se špatnou cestou – cestou ochrany včelstev pomocí chemie. Chemické látky ve své podstatě jsou silně agresivní a velmi jedovaté, lidskému zdraví škodlivé. Proto jejich použití je možné po vytočení medu nebo ukončení odběru včelích produktů. Tak trochu se pozapomnělo, že i včelstva mají svoje zdraví. Jedy aplikované do včelstev ve stále větším množství způsobují špatný zdravotní stav včelstev a nízké nebo žádné výnosy medu. Největší nedostatek chemie spočívá v nemožnosti použití v předjaří a z jara. V tomto období je tlumení varroázy nejúčinnější! Včely a včelaři se stávají nedobrovolnými množiteli varroázy. Varroáza od března do července má dostatek času na to, aby její početní stavy několik set krát vzrostly. Chemické léčení začíná v době, kdy varroáza dosáhla počtu tisíců kusů na úl a silně poškodila zimní generaci. Mnohá včelstva se léčení ani nedočkají. Nutno si uvědomit, že žádná včela – ať ve stádiu nymfy nebo dospělá – se nemůže po napadení varroázou uzdravit. Roztoč varroa vysává její energii a otevírá cestu infekcím. Pokud se nymfa vůbec dožije dospělosti, je málo výkonná a krátkověká.

Přestaňme s množením varroázy!
Navrhované řešení je velmi jednoduché, levné a snadno realizovatelné. Lidé v posledních letech dávají přednost nenávisti a zlobě. Já, ale říkám, včelám je nutné pomoct, milovat je. Ani proti varroáze nic nemám, vždyť i ona se snaží žít a množit se. A právě to množení je pro naše včely problém.
Roztoč se množí přibližně každých 14 dní 4x (nebo tak nějak). Vím, že matematika a statistika do přírody moc nepasují, ale uvádím tato čísla pro názornost. Představte si, že k 1. 3. máte v úle 50 samiček roztoče. K 15. 3. je 50 x 4, což je 200. K 30. 3. je to 200 x 4, což je 800. K 15. 4. máte 800 x 4, což je 3 200. K 1. 5. máte 3 200 x 4, a to je velký problém. Z této malé matematické ukázky je jasné, že chemie daná v červenci vašim včelám nepomůže. V této době jsou již dávno mrtvé. Ani vyřezávání trubčiny vám příliš nepomůže.

Asistovaná loupež
Trvalo mi 15 let než se mi podařilo tento jev pochopit a zdokumentovat. Nečetl jsem, ani nečtu žádnou odbornou literaturu. Nechci vědět, co si myslí vědec XY nebo odborník té nejvyšší úrovně. Mě zajímá, co říkají a dělají včely.
Včely řekly následující:
“Pod tlakem varroázy, při silném poškození včelstva ztrácíme budoucnost a obranný pud. Lupičkám otvíráme dveře, vítáme je ve vlastním úlu a ty z nás, které jsou ještě schopné letu, se k lupičkám přidávají. Jako odměnu si ze silně napadeného úlu odneseme med a pár tisíc kusů roztočů k tomu.“
Situace lupiček se během krátké doby stává kritickou a dostávají se na úroveň včelstva, které před několika dny vyloupily. Tento jev je velice nenápadný a těžko postřehnutelný, proto o něm včelaři nevědí. Je základní podmínkou celosvětových úhynů včelstev, bohužel i těch z České republiky.
Příklady z praxe
r.2002- 5. března je pozorován let pouze u jednoho úlu. Na stanovišti je 40 včelstev, teplota 6
stupňů, zataženo.Druhý a třetí den je vše stejné. Večer 3. dne je zapálen proužek s
léčivem.Ráno je u tohoto léčeného včelstva plná podložka varroy.Napočítali jsme
1 573 kusů samiček varroy.Zimní měl na tomto stanovišti byla čistá.
r. 2007- podletní diagnostika i celosezóní pozorování na varroa podložce vykazují nízké zamoření. Aerosol na konci listopadu odhalil plné podložky s parazity.
r.2000- 2014- Na stanovištích o počtu včelstev 50-60 nacházím vždy jedno až čtyři včelstva s vysokým spadem varroy. Moje bezvaroazní včelstva vždy v krajině najdou nějaký
volně žijící roj anebo včelstva s vysokým počtem zamoření.
4.1.2014 –Jasno, 4 stupně, klid. Kamarádi co aerosolují čekali na majitele včelstev před jeho
kočovným vozem . Jedno včelstvo létalo na plné česno .Na jaře od tohoto stanoviště
ve vzdálenosti 300m bylo stanoviště jiného včelaře s 9 včelstvy. Ani jedno z těchto
včelstev jara nedožilo.
r.2015 – Jižní Slovensko- tento případ ještě běží- jedná se o moji prognozu.Informace mám
pouze telefonické.Při podletních ozdravných opatřeních padalo málo varroázy.Koncem roku byl udělán aerosol. Spad u více než poloviny včelstev byl rekordní.O co se jedná : 1.Na jaře od tohoto stanoviště ve vzdálenosti do 1km bude veliký úhyn.
Zřejmě jinému včelaři uhyne celé stanoviště.
2. Dotyčný včelař s nízkými spady neprohlédl svá včelstva, zda pod víčky
Zbytkového zavíčkovaného plodu nemá mnoho samiček varroy /myslím po chemickém ošetření v podletí/.Pokud se jedná o varrou jeho vlastní, bude mít slabá včelstva nebo úhyny na jaře.

Vše je jednoduché máte-li varrou mimo svůj úl, nemůžete mít včelstvo osabené nebo dokonce uhynulé!!!!
Děkuji svým kamarádům za důvěru. Sám bych na svých včelstvech nemohl takovéto množství informací shromáždit. Informace získané aerosolováním jsou od mých přátel. Kyselinu ani aerosol moje včely nikdy neokusily!!!!

Varroa tsunami
V předchozím jsme si popsali průběh asistované loupeže u jednoho včelstva. V případě, že zima byla mírná a jaro teplé (pozor na jaro 2015!) je počet roztočů varroázy přes zimu zvýšen o roztoče, kteří se vylíhnou z podzimního a zimního plodu. Startovací počet samiček varroa destruktor bude na jaře 2015 vyšší než v zimách tuhých a dlouhých. Přirozený způsob množení varroázy je přes mírnou zimu ideální. Zamoření krajiny varroázou stoupá již od začátku nástupu masivního plodování z jara.Na většině území ČR již od března .Koncem května dosahují hodnoty varroázy v silně zamořených včelstvech tisíců samiček varroy. Vznikají ideální podmínky pro vznik asistovaných loupeží .V důsledku výpadku snůšky a zvlášť koncem sezony /vyhnání trubců- červenec/ se z jednotlivých případů přechází na loupeže hromadné. Hynou prvá včelstva a pokud ani v tomto stádiu včelař nezasáhne, hynou velké územní celky, jako se to stalo v roce 2014. Tento jev se v ČR poprvé objevil v roce 1985 na jihu Moravy při hranicích s Rakouskem. V tomto stádiu množení varroázy je chemická ochrana vyhazování peněz. Je pozdě! Začít s ochranou včelstev se mělo o čtyři až pět měsíců dříve! To znamená v časném jaru!

Varroáza a hlad
R. 2014 byl ukázkovým příkladem spolupůsobení hladu a asistované loupeže. Jaro 2014 bylo nádherné, kvetlo všechno dohromady – včelařský ráj. I pro varroázu byly podmínky ideální. V tomto roce jsem poprvé životě musel začít již vytáčet 28. 4. Medu a rojových misek bylo v úle spousty. Po řepkách přišlo NIC. Na lípách a javorech medovice, ale včely ji nesbíraly. Hořčice, která mnohdy dává více medu nežli řepka, dala velmi málo. Včely silně omezily plodování. V této době dostatečně namnožená varroáza napadla podstatně zmenšené plochy plodu. Po vylíhnutí tohoto plodu přešla na dospělé včely. Ani trubci v tomto období nepomohli naředit zamoření úlů varroázou. V tomto období byli trubci předčasně vyháněni z úlů a tak veškerý tlak varroázy se soustředil na dospělé včely.Včelstva umírala. Na Moravě padlo více včel než v Čechách. Roky 2014 a 15 si včelaři budou kvůli úhynům pamatovat dlouho.

Co dělat, abychom zabránili úhynům
1. Musíte včelstva chránit a ne množit varroázu! Nejúčinnější období likvidace varroázy je předjaří. Jedná se o dobu před zavíčkováním prvního trubčího plodu.
2. V případě dlouhodobé bídy - včelstva pokrmit, stačí řídký roztok cukru, 3 litry na týden .
3. V sezóně udělat 3x – 4x průzkum, zda je ve vašich včelstvech varroáza. Pozor na asistované loupeže!
4. V podletí udělat zkoušku na zamoření krajiny v okolí vašich včelstev.

Práškový cukr
Musí být suchý, jemný, bíložluté pytlíky z Dobrovického cukrovaru. Nezáleží na množství cukru, který do úlu dáváme, ale na jeho včasném použití! Předávkovat cukr není možné. Opakované cukrování vám dá jistotu, že ani asistovaná loupež v průběhu sezóny vás nepřekvapí. Já cukruji při každé návštěvě včel (vrchovatá polévková lžíce stačí na 4 nástavky 39 x 24).
Jak působí práškový cukr?
Práškový cukr působí příznivě na včelstva v několika směrech.
1. Mění povrch včel a trubců tak, že varroa ani v plné síle se na včelách ani trubcích neudrží!
2. Zvyšuje čistící pud včelstev. Toto je důležitá prevence u nemocí včelího plodu/ mor plodu /.
3. Aktivizuje včelstvo při vyhledávání snůšky/ jako u podněcování/.
4. Při odebírání medu na několik minut „drží „ včely v plodišti.Nedochází k mačkání včel při manipulaci s nástavky / pozor nesypat medné plásty/.
5. Upozorňuje včelaře na bezsnůškové období. Je-li nedostek sladiny v přírodě, dělnice se seřadí okolo práškového cukru na horních loučkách. Nutno dát řídký cukerný roztok.

Pracovní postup
Vyrobil jsem cukřenku z prázdné umělohmotné dózy od Granka. Víčko jsem provrtal otvory o průměru 7 mm. Kdo si cukřenku neumí udělat, stačí sáhnout do pytlíku s práškovým cukrem a posypat horní loučky nástavku. Dávkování v tomto případě je trochu problematické, dejte raději 2 hrsti.Lepší je dát cukr do rámkových mezer, nerozebírejte včelstvo. Cukr sypte přímo na horní loučky plodového truhlíku.Ostatní práci s cukrem udělají včely samy. Doba použití cukru je důležitá. Pod víčka plodu se cukr nedostane. Musíte stačit včely pocukrovat 2 – 3x před zavíčkováním první trubčiny. Tím zajistíte, že se samičky varroázy se na trubce nedostanou. Doba po důkladném jarním proletu je to nejlepší!

Kontrola úspěšnosti vaší práce
Na první zavíčkované trubčině ve stádiu nymfy – starší trubčí plod – napíchněte odvíčkovací vidličkou na med trubčí plod. Vytáhněte jej z buněk a pohledem na spodní stranu vidličky zjistíte, zda na trubčích nymfách je varroáza. Na úlu stačí prohlédnout 2 – 3 vidličky, na stanovišti prohlédněte alespoň polovinu včelstev-minimálně 10. Neměli byste najít ani jednoho roztoče! Když varroázu najdete, jsou možnosti následující:
- máte špatný cukr – vlhký, hrubý, zhrudkovatělý
- u vašich úlů proběhla asistovaná loupež
Chcete-li se varroázy zbavit i při zavíčkovaném plodu, musíte vědět, že práškový cukr působí na varroázu pouze krátce. Včely jej snědí během 12 – 16 hodin. Jeho účinek musíte obnovit novým cukrováním. Stačí abyste překryli dobu, po kterou je varroáza schována pod víčky plodu, musíte cukrovat 7 – 8x, každých 48 hodin.

Podzimní kontrola zamoření okolí vašich včelstev
Jak jsem se již zmínil, cukruji při každé návštěvě včelstev, tj. 15 – 20 x za rok. Spotřeba cukru činí na úl cca 2 kg. V polovině září přestaňte cukrovat, koncem října nebo začátkem listopadu - dle počasí – zapalte večer doutnající pásek s léčivem, ráno zkontrolujte podložku. V případě silného zamoření okolí vašich včelstev, bude na podložce vždy u několika úlů silnější spad než u ostatních. Z 50 -60 včelstev na stanovišti jsou zpravidla 3 – 4 včelstva se silným spadem v počtu stovek až tisíců roztočů. Toto jsou výsledky ze silně zamořené krajiny, kde je spousta volně žijících rojů. Včelstva, která se podílela na asistované loupeži u rojů ve volné přírodě nebo u vašich sousedů, jsou ta se silným spadem. U oddělků dělaných brzy z jara je spad roztočů minimální a počítá se na kusy. Podle spadu se rozhodněte, jak moc důležité je ochránit včelstva v předjaří roku příštího.
Pokud budete včely cukrovat, vyndejte varroa síť / síto nad podložkou/. Uvidíte tak čistá dna jak nikdy předtím.

Závěr
Metodika cukrování chrání včely po celý včelařský rok. Nedovolí, aby se varroáza v sezoně přemnožila. Za dobu co práškový cukr používám , jsem ochránil 5000 svých včelstev bez vnějších známek poškozením natož úhynu.Je s podivem, že tyto zkušenosti nechce odborný tisk poskytnout svým čtenářům. Pokud varroázu v úlech nemáte, nemůže vám včelstva poškodit! Zimní rušení včelstev aerosolem je zločin, za který jsou včelaři trestáni podstatně nižšími výnosy medu. Hlavní rozdíl mezi cukrováním a chemickou ochranou spočívá v tom, že já varroázu odstraním a kontroluji její nulový stav v úlech. Chemická cesta toto neumožňuje, protože používané látky na zabíjení varroázy jsou škodlivé lidem i včelám. Gigantické úhyny včelstev, jež se za dobu 30 let v krajině vyskytly, stačily. Odejděme od chemie, je to slepá ulička.
Všechny informace zde napsané, můžete s mým souhlasem šířit. Svítek Ludvík, Přimda
svil@svil.cz
Dobrý deň!
Zaujímavý článok, mňa by zaujímalo, či okrem pána Svítka ešte niekto používa práškový cukor na liečbu varoa destruktor a s akými výsledkami. Ak som dobre čítala, a čítané aj pochopila, pán Svítek v jeseni predsa len jedenkrát fuminguje tvrdou chémiou - tento krok používa ako zistenie zamorenia vo včelstve. A mňa napadá otázka- neprežívajú Vaše včelstvá práve vďaka tejto jednej fumingácii?
1986 - vydatné kvetení smrků - jakou to má prosím spojitost s Varroázou?
Děkuji
(05.02.2015 8:29)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Svítkova metoda omezování populace roztoče varroa.

Asistovaná loupež
Trvalo mi 15 let než se mi podařilo tento jev pochopit a zdokumentovat. Nečetl jsem, ani nečtu žádnou odbornou literaturu. Nechci vědět, co si myslí vědec XY nebo odborník té nejvyšší úrovně. Mě zajímá, co říkají a dělají včely.
Včely řekly následující:
“Pod tlakem varroázy, při silném poškození včelstva ztrácíme budoucnost a obranný pud. Lupičkám otvíráme dveře, vítáme je ve vlastním úlu a ty z nás, které jsou ještě schopné letu, se k lupičkám přidávají. Jako odměnu si ze silně napadeného úlu odneseme med a pár tisíc kusů roztočů k tomu.“
Situace lupiček se během krátké doby stává kritickou a dostávají se na úroveň včelstva, které před několika dny vyloupily. Tento jev je velice nenápadný a těžko postřehnutelný, proto o něm včelaři nevědí. Je základní podmínkou celosvětových úhynů včelstev, bohužel i těch z České republiky.
Příklady z praxe
r.2002- 5. března je pozorován let pouze u jednoho úlu. Na stanovišti je 40 včelstev, teplota 6 stupňů, zataženo.Druhý a třetí den je vše stejné. Večer 3. dne je zapálen proužek s léčivem.Ráno je u tohoto léčeného včelstva plná podložka varroy. Napočítali jsme 1 573 kusů samiček varroy. Zimní měl na tomto stanovišti byla čistá.
r. 2007- podletní diagnostika i celosezóní pozorování na varroa podložce vykazují nízké zamoření. Aerosol na konci listopadu odhalil plné podložky s parazity.
r.2000- 2014- Na stanovištích o počtu včelstev 50-60 nacházím vždy jedno až čtyři včelstva s vysokým spadem varroy. Moje bezvaroazní včelstva vždy v krajině najdou nějaký volně žijící roj anebo včelstva s vysokým počtem zamoření.
4.1.2014 –Jasno, 4 stupně, klid. Kamarádi co aerosolují čekali na majitele včelstev před jeho kočovným vozem . Jedno včelstvo létalo na plné česno .Na jaře od tohoto stanoviště ve vzdálenosti 300m bylo stanoviště jiného včelaře s 9 včelstvy. Ani jedno z těchto včelstev jara nedožilo.
r.2015 – Jižní Slovensko- tento případ ještě běží- jedná se o moji prognozu.Informace mám pouze telefonické.Při podletních ozdravných opatřeních padalo málo varroázy.Koncem roku byl udělán aerosol. Spad u více než poloviny včelstev byl rekordní.O co se jedná : 1.Na jaře od tohoto stanoviště ve vzdálenosti do 1km bude veliký úhyn. Zřejmě jinému včelaři uhyne celé stanoviště. 2. Dotyčný včelař s nízkými spady neprohlédl svá včelstva, zda pod víčky Zbytkového zavíčkovaného plodu nemá mnoho samiček varroy /myslím po chemickém ošetření v podletí/.Pokud se jedná o varrou jeho vlastní, bude mít slabá včelstva nebo úhyny na jaře.

Vše je jednoduché máte-li varrou mimo svůj úl, nemůžete mít včelstvo osabené nebo dokonce uhynulé!!!!
Děkuji svým kamarádům za důvěru. Sám bych na svých včelstvech nemohl takovéto množství informací shromáždit. Informace získané aerosolováním jsou od mých přátel. Kyselinu ani aerosol moje včely nikdy neokusily!!!!

Varroa tsunami
V předchozím jsme si popsali průběh asistované loupeže u jednoho včelstva. V případě, že zima byla mírná a jaro teplé (pozor na jaro 2015!) je počet roztočů varroázy přes zimu zvýšen o roztoče, kteří se vylíhnou z podzimního a zimního plodu. Startovací počet samiček varroa destruktor bude na jaře 2015 vyšší než v zimách tuhých a dlouhých. Přirozený způsob množení varroázy je přes mírnou zimu ideální. Zamoření krajiny varroázou stoupá již od začátku nástupu masivního plodování z jara.Na většině území ČR již od března .Koncem května dosahují hodnoty varroázy v silně zamořených včelstvech tisíců samiček varroy. Vznikají ideální podmínky pro vznik asistovaných loupeží .V důsledku výpadku snůšky a zvlášť koncem sezony /vyhnání trubců- červenec/ se z jednotlivých případů přechází na loupeže hromadné. Hynou prvá včelstva a pokud ani v tomto stádiu včelař nezasáhne, hynou velké územní celky, jako se to stalo v roce 2014. Tento jev se v ČR poprvé objevil v roce 1985 na jihu Moravy při hranicích s Rakouskem. V tomto stádiu množení varroázy je chemická ochrana vyhazování peněz. Je pozdě! Začít s ochranou včelstev se mělo o čtyři až pět měsíců dříve! To znamená v časném jaru!

Všechny informace zde napsané, můžete s mým souhlasem šířit. Svítek Ludvík, Přimda
svil@svil.cz

Děkuji panu Svítkovi za cenná pozorování.
Velmi dobře to koresponduje s bodem 2 ("Skrytá migrace kleštíků") stanoviska PSNV k úhynům http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf
Skryté migrace kleštíků z "divokých" včelstev od prosince 2013 do března 2014 považujeme za jednu z hlavních příčin probíhajících únynů. Na setkání uživatelů VMS v Brně http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...Itemid=111
zaznělo více případů pozorování migrací z jara 2014 (včetně příspěvku Milana Havelky). Ve výsledku se tyto migrace do vyléčených včelstev projevily nápadně vysokým napadením několika málo včelstev na stanovišti. Tyto "časované bomby" pak spouští lavinu úhynů. Pan Svítek dokládá větší počet dalších pozorování. Pro mě nové je vysvětlení mechanizmu hromadných přesunů kleštíků jako "asistovaná loupež".

Broněk Gruna
Kdybych chtěl vyzkoušt cukrovat včely, neriskoval bych při celozasíťovaných dnech, vyvolání loupeže? Kdyby cukr padal dolů a tam ho našla konkurence z vedlejšího včelstva.
(05.02.2015 14:33)Bronislav Gruna napsal(a): [ -> ]Děkuji panu Svítkovi za cenná pozorování.
Velmi dobře to koresponduje s bodem 2 ("Skrytá migrace kleštíků") stanoviska PSNV k úhynům http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf
Skryté migrace kleštíků z "divokých" včelstev od prosince 2013 do března 2014 považujeme za jednu z hlavních příčin probíhajících únynů. Na setkání uživatelů VMS v Brně http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...Itemid=111
zaznělo více případů pozorování migrací z jara 2014 (včetně příspěvku Milana Havelky). Ve výsledku se tyto migrace do vyléčených včelstev projevily nápadně vysokým napadením několika málo včelstev na stanovišti. Tyto "časované bomby" pak spouští lavinu úhynů. Pan Svítek dokládá větší počet dalších pozorování. Pro mě nové je vysvětlení mechanizmu hromadných přesunů kleštíků jako "asistovaná loupež".

Broněk Gruna

Hoši, hoši, je vidět , že to nejpodstatnější jste z toho článku vůbec nepochopili. Máte před sebou ještě dlouhou cestu. Tak za 10 let si možná popovídáme. LD
Jestli jsem to dobře pochopil, tak podstata je identifikovat na své vcelnici loupezive vcelstvo. Identifikce je podle většího spadu a protože se ke vcelstvu pridalo i vcelstvo loupene, tak úl bude narvany. Bude i vetsi provoz na cesnu. Jenom jsem nepochopil tu cukrovou metodu. To pocukruje plodiste aniž by vyndal jediny ramek, nebo bere jsdnotlive ramky a cukruje z obou stran. Mam tedy cekat taky 10 let? Smile
(05.02.2015 8:29)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]DALŠÍ, CO SE VARROÁZE, V.D. SMĚJE A NETLACHÁ.

Svítkova metoda omezování populace roztoče varroa.

Tak by mě zajímalo, zda i zde bude pan Havelka postupovat podle pravidla uvedeného zde

Ale jinak každý článek jakkoliv na VF vpašovaný je dobrý pro vidění věcí z více stran. Za 10 let se to může hoditBig Grin
Jenomže tam mohlo dojít k porušení autorských práv, zde autor vyloženě souhlasí se šířením!
(05.02.2015 16:58)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Hoši, hoši, je vidět , že to nejpodstatnější jste z toho článku vůbec nepochopili. Máte před sebou ještě dlouhou cestu. Tak za 10 let si možná popovídáme. LD
Leoš, tiež som nepochopil. Celoročné púdrovanie práškovým cukrom bez použitia komerčného liečiva je dostatočná redukcia VD ? Odkaz od Prochy mi vysvetlil princíp pôsobenia prášku na VD. Je to pracné, ale stálo by to za vylúčenie liečiv z chovu.
Doba kolapsu rabujúceho včelstva v jeseni môže byť dlhá a včelstvo podľa mojej skúsenosti prežije, ak už má málo plodu. Lavína raboviek a kolapsov z nich je podľa mňa nepravdepodobná. Na jar je zase populácia VD zanedbateľná v pomere na vzrastajúce množstvo plodu a nejaký zákrok má význam najskôr až niekedy v polovici júna. Volne žijúcich včelstiev je veľmi málo a nemôžu ohroziť obrovské množstvo chovaných včelstiev ich vyrabovaním. Rizikom môže byť len premnoženie VD v chovoch a ich vyrabovanie v júli až septembri. Toto obdobie je už prekryté intenzívnym liečením, tak naozaj nechápem kedy zostáva priestor pre VD.
Leoš, na svojej stránke ste odpovedali na 250 otázok, tak by som vás chcel poprosiť o vysvetlenie podstaty tohoto článku.
O podstatě jde o to, že ty mikroskopické částečky cukru ucpou jejich přísavky a oni se už na ničem nikdy neudrží. A padají na dno úlu a hynou.
No bať ! Sypat je popelem - z roztočů !!!
Ten cukr jsem letos připraven zkoušet, jak jsem již ostatně tady někde napsal předtím, Takže díky za tu pudřenku, nemusím zkoušet nic jiného.

Nazývat podzimní Varidol neléčením a jen diagnostikou. OK.

Ale mám pochybnosti že toto by mě letos ochránilo od kolapsu toho jednoho stanoviště. Stejně jak autor jednou v zimě trávím Varidolem - ale v době bez plodu. Nepochopil jsem z jeho textu k čemu mu je ta informace co získá za cenu trávení včel varidolem před čímž sám varuje.

A pokud sundavá při prohlídkách roztoče cukrem, je to zajímavé, ale chybí tam info jak často v podletí v době těch loupeží chodí do včel práškovat.

A na kolik zásahů mu vydají ta dvě kila cukru na včelstvo.

Pokud by nebylo invaze zvenčí, myslím si že stačí jendo ošetření v zimě a nic jiného, tak jako předloni.
Ovšem letos - jedině že by snad cukr zodolnil včely.
Takže jen opatrně, aby moučka nestála v květnu 100,-/kg.....Big Grin
Je dost dobře možné, že to bude i fungovat, a věřím, že spousta lidí to bude zkoušet. Vypadá to, že na plodiště na jednu návštěvu se dává tedy 100 -125 g.....(50-60g na nástavek)....v tom případě bych ale doporučil cukřenku s menšíma dírama než 7mm.
Ta rychlost množení nemůže takhle fungovat. To by na konci května bylo ve včelstvu 51 200 ks VD.....a to v mým loňským případě, kdy teda ze zrušeného včelstva spadlo po odlíhnutí celkem 5500 VD....a to bych si dovolil tvrdit, že startovací pozice k 15.3., kdy skončilo loupení, byla mnohem vyšší než těch 50 samiček. Při padesáti samičkách v březnu a týhle rychlosti množení by logicky žádné včelstvo nemohlo přežít do 1.7......protože 3.276.800 ks by znamenalo 41 ks VD na jedné včele....a to si nejsem jistej, že by to holka unesla......
Já odhaduju, že rychlost množení VD z jara se násobí koefiecienten....když hodně - tak 2,38 (jedna původní a 1,38 nových samiček)....ale taky počítám, že forenzní fáze je touto dobou o dost delší než 2-3 dny mimo buňku (minimálně do doby, kdy končí období rojení)...... Ale pokud budu počítat koeficient 4....(a to svádí k ironii) tak všecko co udělám mi sníží počet VD při 1. fumigaci na počet několika set až 1800 ks....(samozřejmě v případě, že včely budou mít v doletu jen průměrného "sponzora" na VD....a nikoliv "štědrého sponzora" Big GrinBig GrinBig Grin) ....ale v tom případě za léčebný zásah vedoucí ke snížení počtů VD můžu počítat i 17x pokropení svěcenou vodou - nejlíp 2l za sezónu......Nemějte tohle co píšu nikdo za bernou minci..... to že včelařím 35 let neznamená, že vím všechno nebo že jsem neomylnej..Dodgy Jediná věc, která mě zaráží je, že pokud má tohle někdo odzkoušený celé desetiletí, proč se čekalo s uveřejněním až když je s" křížkem po funuse",když od července bylo jasný, co bude následovat.Dodgy Zapoměl jsem......tou dobou už byla včelstva vlastně po smrti..... Nechci nijak snižovat výzkum podpořený dlouholetým pozorováním a praxí nebo tvrdit že by to nemohlo fungovat....ale to zvyšování stavu VD 4x za 15 dní je fakt neodpovídající skutečnosti.
Jediná věc, která mě zaráží je, že pokud má tohle někdo odzkoušený celé desetiletí, proč se čekalo s uveřejněním až když je s" křížkem po funuse",když od července bylo jasný, co bude následovat


Je škoda že to neotisklo Včelařství po té co MV nemělo zájem.

Tam by to mělo daleko víc čtenářů a větší dosah.
Třeba ve skutečnocti nikdo nechce jednoduché a efektivní řešení. Jestli to tedy funguje. Kdyby se problém s Varoázou zažehnal, tak by se musel najít nějaký jiný "závažný" důvod na kterém by se hlavouni neshodli a mohli pohračovat ve své svaté válce proti těm ostatním a štvát vzájemně své ovečky proti sobě.
(05.02.2015 23:22)KaJi napsal(a): [ -> ]Jediná věc, která mě zaráží je, že pokud má tohle někdo odzkoušený celé desetiletí, proč se čekalo s uveřejněním až když je s" křížkem po funuse",když od července bylo jasný, co bude následovat


Je škoda že to neotisklo Včelařství po té co MV nemělo zájem.

Tam by to mělo daleko víc čtenářů a větší dosah.

Dobrý večer a z čeho plynou tučné zisky-z nevzdělaných včelařů, kdo půjde na přednášku v touze se něco dovědět, když vám bude stačit svůj rozum jako mě.
Jsou přednášky a přednášky.

O spoustě z nich to je až příliš jemné tvrzení, ovšem v mém včelaření je mnoho zlomových bodů ke kterým došlo na přednáškách a hlavně při diskuzích po nich, setkáních bez přednášek a samozřejmě i při čtení a na netu.
Čemu ale moc nevěřím je můj rozum, proto si jej rád konfrontuji s jinými. Kde jinde než na přednášce. Smile

Tady je zajímavé rozdělit, jsou přednášky kde je na konci povoleno x otázek a pak ty, kde to přednáškou teprve začíná. Smile

Faktem je že dotace na přednášky v rámci technické pomoi je snad čerpána víc jak dotace na medomety. A obecně jde z té dotace daleko víc na celulozu ve Formidolu, matky, přednášky a kdysi semináře (na seminář ČSV byl v prvním kole snad příspěvek 70 tisíc) atd.

Ale prý to už nejde měnit, tak si to nastavili na začátku i s odměnou za přednášku.

(06.02.2015 0:04)JAREK255 napsal(a): [ -> ]Dobrý večer a z čeho plynou tučné zisky-z nevzdělaných včelařů, kdo půjde na přednášku v touze se něco dovědět, když vám bude stačit svůj rozum jako mě.

Tohle by právě docela dobře rozdělilo přednášející líp jak nějaké kvalifikační seznamy podmíněné nějakým školením a vysvědčením že se to přednášející naučil tím správným způsobem.

Prostě jsou ti na které by lidi chodili i kdyby se tam vybíralo vstupné a na jiné leda by se jim platilo.
Citace:že se to přednášející naučil tím správným způsobem

To není potřeba. Dohoda o provedení práce. Dohoda o provedení činnosti. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8
Referenční URL's