Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Ležan
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Dovolte abych se připojil s vlastní zkušenností. Bylo zde napsáno mnoho, s čím se dá souhlasit, přesto bych uvedl příklad z praxe. Taky mám pár ležanů, nejdříve to byla klasika ležan na rm. 39x35 na 20 r, u nich jsem se potýkal z problémy, které se tu popisují, ovšem pak jsem snížil rámky na 27,5 a přidělal polomedník na 39x17. Ostatně to jsou míry, na kterých včelařím i v kombinovaných nástavcích. Vznikl mi vlastně úl obsahově stejný jako dva velké nástavky + dva malé nástavky. Během jedné sezony jsem se v tom učil včelařit a v druhé uplatnil poznatky z první. A výhody žádné převěšování, žádná dřina s nástavky, žádné rojení a medu buď stejně nebo i více. Nevýhoda - špatně se s tím kočuje a specifický způsob včelaření. Je tam několik zásad, které když nedodržíte, tak se vám vymstí dost tvrdě, ale to je nakonec ve všech způsobech včelaření. Jsou to poznatky z praxe a nikoho nenutím, ať je zkouší. Ostatně ať si každý včelaří tak, jak mu to vyhovuje. Smile
Pokud by jste byl tak hodný a podělil se, měl bych zájem o vaše poznatky z praxe a ušetřil si tím spoustu nezdaru. Budu to s ležany ještě pár let zkoušet a klidně u nich i zůstanu. Letošní sezona s tím prvním proběhla velice dobře, ale to už jsem tu psal.
Teplá stavba v mednej krave alebo v ležane s rámikmi má výhodu v tom, že na jar sa dá úspešnejšie rozširovať plodisko s medzistienkami, ak tieto umiestňujeme na druhej pozícii od letáča a po vystavaní posúvame vždy o jednu pozíciu dozadu. Včely ich tu ochotne a hlavne bezchybne vystavajú. V priebehu troch týždňov vo včasnej jari je možné takto obnoviť polovicu diela v dvanásťrámikovom plodisku miery B. Bočný letáčový otvor = vchod včiel na pravej alebo ľavej strane letáča, je dôležitý hlavne v čase zakŕmenia, aby včely zásoby rovnomerne rozmietnili a aj zimný chumáč vytvorili na strane letáčového otvoru. Každá technológia sa dá osvojiť a úspešne s ňou včeláriť. Zaujímavé je aj riešenie 18 rámikového plodiska na teplú stavbu s 9 rámikovým medníkom, prípadne s dvoma polmedníkmi, nadstaveným v prednej časti úľa. Všetko sa dá technicky vyriešiť a aj technologicky zvládnuť.
(07.12.2010 13:23)Míra.P napsal(a): [ -> ]Pokud by jste byl tak hodný a podělil se, měl bych zájem o vaše poznatky z praxe a ušetřil si tím spoustu nezdaru. Budu to s ležany ještě pár let zkoušet a klidně u nich i zůstanu. Letošní sezona s tím prvním proběhla velice dobře, ale to už jsem tu psal.

Prozatím jen co dle mého názoru né.
Klasický ležan proč né:
  1. Rámek aspoň 35 cm vysoký obnáší velký medomet.
  2. Pokud budou menší, plod, med a pyl v celém prostoru pokud zúžíš česno, zlepší se jen částečně. Platí i pro vysoké rámky.
  3. Špatně se vyhledávají rámky s již zralým medem na celé ploše.
  4. Těžká protirojová opatření.
  5. Velké množstvý rámků v jedné bedně (čím menší rámek tím větší počet)
Z některým z bodů ses určitě potýkal. Pokud ovšem přidáš polomedník, tak vytlačíš med směrem vzhůru do polonástavku, kde na menší ploše bude stejnoměrně odpařena voda a zavýčkován med na celém rámku. Můžeš klidně vystrojit celý polonástavek mezistěnami, bude vystaven a zanešen medem, potom ovšem musíš při vytáčení zacházet z rámky jako s pannenským dílem. Pokud budou v plodišti rámky vysoké aspoň 27,5 cm a včelstvo dostatečně silné, matka jen velmi nerada klade v polonástavku. Co se týče plodiště, zimuji minimálně na 15 rámcích, každý rok přidám minimálně 5 mezistěn a 2 stavební rámky na takto uspořádané plodiště a hlavně obsednuté dám na začátku květu řepky polomedník. Mřížku nepoužívám. Po prvním vytočení sundám prázdný medník, vyřežu stavební rámky, udělám oddělek, pokud je tam hodně zavíčkovaného medu, je třeba některý odebrat, doplním mezistěny, nasadím polomedník a už dolu až do připravení včelstva na zimu nejdu. Toť zjednodušeně poznatky z mé praxe včelařské v ležanu z polomedníkem. Jistě jsi pochopil, že nic nepřevěšuji, nepodsouvám a krom rámků a prázdného polomedníku nic nezvedám. Přesto upozorňuji, že je to jen vyjádření vlastního názoru a nikomu ho nevnucuji. A pořád tvrdím, ať si každý včelaří, jak mu to vyhovuje. Smile
Takže jim na zimu zužujete plodiště přepážkou? To doufám ne. Jenom jim to dole poskládáte a upravíte. Tak rámky můžu mít až 30 cm kvůli kazetám v medometu, aby se tam vešly. Na jaře už jim budu moct dát do polonástavku skoro samé souše, tak by se měly rozvíjet rychleji.
Přepážku nedávám, není potřeba. Při přípravě na zimu odstraním stavební rámky a podle obsednutí ještě zužuji někdy o jeden, někdy dva, nejvíce však tři rámky. To záleží spíše na citlivosti včelaře, někdy jsem rád, že odeberu jen stavební rámky. Vznikne mi tím mezera na léčení, při léčení dávám dávku jako na dva velké nástavky. Při jarní prohlídce, pokud jsem neodebral 5 rámků, tak se snažím udělat prostor pro 2x stavební rámek a minimálně 3x mezistěna, úl je na 20 rámků a každý rok v něm obměňuji 1/3 díla (22 rámků by bylo praktičtější, už podvědomě nejstarší rámky soustřeďuji do prostoru, kam včelstvo ukládá med a používám do oddělků). Včelstvo už silně ploduje, někdy posouvám jeden až dva odvíčkované rámky k plodu pro podnícení. Samozřejmě, že někdy se vyskytnou specifika, třeba že matka zaklade dole všechny rámky nebo je včelstvo opravdu silné, pak prostě nakrmím na polonástavek a zimuji i s polonástavkem a řeším to najaře. Také je dobré mít možnost plodiště rozdělit, může se stát, že včelstvo z jakéhokoli důvodu nesílí, pak se plodiště rozdělí třeba i na tři díly a do každého se dá oddělek (ostatně přesně tak osazuji nový úl) a po čase se to celé spojí, no to už jsou takové vychytávky. Smile
Skvělé! Plnohodnotný jednoduchý úl se srozumitelnou zootechnikou. Úl pro seniory. Na stará kolena je možné uchytit polonástavky na panty a jenom je odklápět. A dal bych dva dělené polonástavky vedle sebe- ta mezera uprostřed tvořená stěnami dvou sousedních by určitě nevadila.
Protože přes 20 let včelařím ve smíšeném provozu na 39x30+39x15 s 10-11 r. v nástavku a s přibývajícími léty mě začínají ty komíny zmáhat, rozhodně Váš úl vyzkouším. Ty pravé ležany už mám také za sebou. Vaším směrem- takovým dlouhým dadantem- nejspíš povede cesta.
Zeptal bych se ale ještě na velikost a umístění česna během roku a vůbec na ventilaci (např. zasíťované dno atd.). Jak to máte zařízeno, aby v zimě plásty neplesnivěly-zvlášť ty neobsednuté, na kterých by mohla snadno kondenzovat voda? Jaké používáte víko? Je úl zateplený? Jaký máte podmet?Jak měníte matky? A ještě jedna otázka. Zmiňujete zásady, které když je nedodržíte, tak se to tvrdě vymstí. Jsou to ještě nějaké dosud Vámi neuvedené? A z těch uvedených, která je nebo které jsou ty nejdůležitější?
Moc děkuji za rady. To se ví, že i já budu zkoušet a že nedostanu stoprocentní recept, ale každá dobrá získaná zkušenost má cenu kusu života, když čas tak rychle utíká a jedno včelařské vyzkoušení trvá jeden rok...
Pokusím se odpovědět postupně a pokud možno stručně.Stávající ůly jsou ve včelíně síla stěn je 2,5 cm tedy nezateplené.Nyní začnu vyrábět úly ven ty už budou zateplené kartonem.A úplně jiný sistém hlavně ve dně.Stávající úly mají vlastně česna dvě protože jsou situovány užší stranou ze včelína kvůli prostoru tam je vstup do úlu.Chtěl jsem docílit studené stavby(první zásada)takže ůl má vlastně dvě dna ve vrchním dnu (to se dá vyndat )je česno 1cm široké kolmo k úzkému česnu po celé v mém případě hloubce úlu.V zadní ouzké straně je prosklené otevírací okénko pro vstup do plodiště taky velice prospěšné a dvířka pro vstup mezi dna.Víka nemají.Jako strůpek je použit jekor a zateplení kobercovinou .Nesetkal jsem se ze splesnivěním rámků.Matky měním celým oddělkem.Nejdůležitější zásadou je udržet včelstvo silné pokud se vyrojí musí se posílit pokud zeslábne tak matka začne klást v polonástavku.Další problém nastane pokud dole zůstane příliš mnoho medu pokud je věnec nemusí být vysooký nad plodem ve vysokých rámcích tak je to dobré pokud začnou zanášet celé vysoké rámky musí se odebrat a nahradit mezistěnamy Stále se při tom musí myslet aby měli dost zásob někdy je plod od loučky k loučce .Stává se to při silné snůšce kdy je polomedník plný.Vše řeším při prvním točení ,včelstvo většinou plní polorámky medem nad plodem a pak do stran. Studená stavba a česno do celého prostoru je velký pomocník u klasiky ležanu se ta část česna kde měl vzniknout jakoby medník zakrývá, pokud je na teplou stavbu tak včelstvo většinou ukládá med co nejdál od česna.Já chci mít med převážně v polomedníku.
Med točím podle potřeby obzvlášť první točení abych mohl udělat popsané úkony tak vytočím třeba třičvrtiny medníku výhodou je že med je opravdu zralý.
Dalším pomocníkem jsou odělky které mám k dispozici prakticky celou sezonu a s takovéhoto úlu se dají udělat i pětirámkové a většinou je to nutnost.
Vážený příteli,moc děkuji za odpovědi. Už mi to začíná pěkně do sebe zapadat, ale měl bych ještě nějaké otázky. Tentokrát se vyptám věcněji.
  1. Kam je nejlépe přidávat mezistěny? Předpokládám, že spíš k plodu nebo u tak silných včelstev i mezi plod co nejvíc do středu plodového tělesa. Kam vkládáte stavební rámky- úplně na kraje?
  2. Kam nejlépe se starým dílem? Pochopil jsem, že asi někam k okrajům a pak s ním nejlépe do oddělků.
  3. Pokud se ale snažíte z vysokých rámků netočit a raději je používáte k tvorbě oddělků (bude to skoro ze 100% produkčních včelstev krát 3 až 5 rámků), tak nebudou v těch spojených nově utvořených včelstvech z oddělků převažovat staré plásty? Nějak mi vychází jako nevyhnutelné, aby většina starého díla byla vyřazena při vytáčení.
  4. Kdy měníte matky? A zase, když je měníte oddělky s tím dříve odebraným starším dílem, nebude se Vám zpátky vracet do produkčních včelstev i to odebrané staré dílo?
  5. Myslíte, že při výnosu 30 až 50 kg, který je u nás obvyklý při točení řekněme 2x- 3x z řepky a 1x- 2x po řepce, by šlo točit úplně nebo skoro úplně jen z nízkých rámků? To se mi prakticky stoprocentně daří v mém smíšeném včelaření, ale nejsem spokojený s pracností a se dřinou.
  6. Kolik krmíte na zimu na těch 15 a víc vysokých plástů? A jak si jednoduše poradíte s případnými přebytky zásob z cukru na jaře, aby se při točení z vysokých r. později nedostaly do medu?
  7. Jak zabezpečujete proti myším bez pevných vík ty koberce nahoře? Které ale jinak budou určitě v zimě perfektně propouštět přebytečnou vlhkost. Pletivem? Já se s myšicemi na stanovišti u lesa dost peru.
Těším se na Vaše odpovědi. Díky za trpělivost. Dost si od toho Vašeho řešení slibuji, ta vidina nízkých úlů bez dřiny a všelijakých zdviháků! Prostě paráda! Zdraví Luboš.
Mezistěny lze vložit po prvním vytočení téměř kamkoli při prvním rozšiřování před a za plod klidně dvě za sebou.Stavební rámek jeden před plod k pylovím rámkům druhý až k okénku po vytočení oba zase k pylovím rámkům.Může se stát že je matka už nezaklade ale včely zanesou medem.
Staré dílo se snažím odebrat do oddělků.Oddělek tvoří dva plně zakladené a obsednuté rámky a tři rámky z medem jeden z nich dávám hodně propylený. Oddělky se tvoří poměrně brzo a je nutné je rozšiřovat o mezistěny ,staré dílo se posouvá neustále ke stranám a poměrně brzo je možné některé staré dílo zrušit a zase upozorńuji že nejlepší je si to vyzkoušet.Já s oddělku vytočím některé staré dílo a nahradím mezistěnou a hned pokrmím matku to nastartuje lépe než když jí v plástech leží med.Pokud bych netvořil oddělky tak je samozřejmě vytočím už ze včelstva a vyřadím.
Ještě musím upozornit že pževážnou většinu včelastev mám na kombinovaných nástavkovích úlech samozřejmě používám stejné rámkové míry takže s obměnou díla nemám problém.Matky měním buď na jaře(nejlépe se hledají)v případě nutnosti kdykoli v sezoně někdy dokonce až třeba v září.U matky nepočítám rok narození a nechávám jí jednu produkční sezonu.Kvalitní inseminovanou do její přirozené smrti.
Pokud máte kvalitní stanoviště spíše s vyším výnosem, což zřejmě máte pokud ste schopen točit čtyřikrát tak se připravte že z polonástavku 39 x17 o 20 rámcích na širší rozestavění vytočíte na jedno točení zhruba 25 - 30 kg medu.
Krmím 15 kg cukru +- s tím že spodek nerabuju.Krmení je třeba posoudit podle dalších aspektů,někdy mě včelstvo přinutí zimovat i s polonástavkem pak se samozřejmě zvyšuje zásoba.
Zbylé zásoby se vždy hodí tak například dnes mám uloženo 120 rámků zásob.Využiju je na doplnění zásob na jaře pokud to bude nutné, na chov matek a do oddělků.
Co se týče myší tak kdo s nima nemá problém.Přes jekor se nedostanou zatím sem se s tím nesetkal to spíš prokoušou česno nebo zasíťování.No a nebudu tajit že je likviduji jak se dá obzvláště rejsky a myšice.



Ještě zvlášť upozorňji že to není návod jak včelařit ale spíš postřehy z praxe a samozřejmě se můžou vyskytnou odchylky ať v to či onomSmile
Ačkoliv už včelařím přes 20 let ve smíšeném nástavkovém provozu s 50 až 100 včelstvy a snad jsem se ve včelaření už něco naučil, musel jsem se teď držet na uzdě a jen se ptát a ptát. Jako začátečník jsem se totiž ocitl před Vaším novým úlovým uspořádáním. Na většině diskusních fór je totiž dost všeználků- teoretiků, kteří nic nevyslechnou do konce a jen tak od klávesnice radí a radí až se jim od kláves práší. I já jsem už něco sestudoval, ale když mluví praktik, musím mlčet a naslouchat, fakta si usazovat do teorií a tak teorie prověřovat, porovnávat zkušenosti druhých s vlastní praxí. Jsem Vám vděčný, že jste to se mnou vydržel. Teď už budu opravdu zkoušet a s případnými vlastními vylepšeními (budou-li jednou) Vás rád, pokud o to budete stát, seznámím.
Jen prosím ještě o odpověď na jednu poslední otázku. Stojíte na prahu stáří a síly Vám ubývají. Abyste si práci ulehčil, včelařil byste klidně pouze (zdůrazňuji pouze) Vaším ležanovým způsobem?
A ještě na úplný závěr. S těmi mými výnosy jsme se asi nepochopili, totiž já se dost nejasně vyjádřil. Točím za celou sezonu 30 až 50 kg. Pravda je, že postupně po jednotlivých horních prakticky úplně zavíčkovaných nástavkách, které pak vytočené podsouvám pod zanesené(stimuluje to další přínos, uvolňuje vysoké plodiště od sladiny, působí protirojově…). Každé jedno točení znamená jeden odebraný polonástavek s 10kg medu. 3 až 5 točení na 30 až 50kg medu za sezonu. To jen na vysvětlení. V žádném případě neaspiruji na včelařského supermana.
Přeji dobrý včelařský rok. Luboš J.
Jestli jít do většího počtu zmíněných úlů?Pokud bych byl mladší a neměl zkušenosti tak bych zřejmě zkoušel více vybraných variant na menším počtu a podle toho se rozhodl a hlavně bych neustále myslel kolik vlastně těch včelstev ve finále budu obhospodařovat a za jakých podmínek .Když jsem začínal tak sem převzal sistém otce.Mít dnešní zkušenosti tak nevidím problém včelařit na těchto ůlech ve větším počtu,ale tak do sta včelstev pokud bych dělal všechno sám a měl ty podmínky které mám dnes.Dnes se prezentují především nízké nástavky je to z jednoduchého důvodu včelaření v levných úlech s co nejmenšími zásahy na co nejvíce včelstvách což je logické.Nedovedu si představit a vyvolává to úsměv na tváři když někdo tvrdí jak prohlíží sto a více včelstev každý devátý den jestli se náhodou nechystají vyrojit k tomu chodí do zaměstnání a samozřejmě dělá ostatní úkony ve včelstvech .Ale vrátím s k otázce , dnes mám téměř sto úlů nástavkovích nové už vyrábět nebudu spíše na nich budu včelařit pokud síli a zdraví dovolí a k nim si udělám už vylepšené kežany s polomedníkem kde už budou nějaké ty vychytávky uvažuju o polomedníku na pantech a hlavně udělám uzavřený krmný prostor na dvě 4 l lahve a k tomu prostor na jeden pětirámkový oddělek vše pěkně poruce prostě takové úlky pro radost na stáří v počtu tak do třiceti.Určitě vyfotím a foto zde pro zajímavost ukáži.Co se týče medu tak jak jsem zde psal tak výnos je srovnatelný s nástavky takže medu určitě nebudete mít méně jen budete točit více rámků než jeden nástavek.
ak používame na ležany polrámiky,je to skutočne včelarenie v ležanoch?
"ak používame na ležany polrámiky,je to skutočne včelarenie v ležanoch"

Přísně vzato? Asi není.

Mně šlo ale primárně o úl, který by byl bez složitých technických pomůcek jednoduše a hlavně bez dřiny obsluhovatelný. Ovšem, aby to nebyla ještě pouze hračka pro dědečka- i když i to možná s přibývajícími léty přijde a bude to hezké. Prostě i ve včelařině se priority s věkem mohou měnit.
Kdyby si tak někdo, kdo by měl už něco konkrétního do začátků, troufnul na otevření tématu Včelaření pro seniory! Já myslím, že by se našlo hodně zájemců (potřebných)Smile.
Na ležanech je nejkrásnější ta jejich jednoduchost a pohodlí , až budu starej a včely budu mít jen a jen pro potěšění tak si jich pár vyrobím , nejlepší je že se v nich dá pracovat ze židle.., prostě sednout si na židli, zapálit fajfku a... včelařit , a pokud budu používat kleště na vyjmutí rámku tak to půjde i v ležeSmile, prostě ležan...
Musím souhlasit že už se nejedná o včelaření v klasickém ležanu spíše v upraveném ležanu na něco jiného.Toto vlákno vzniklo odtržením od jiného a vlastně jsem se snažil pouze odpovědět na kladené otázky v diskuzi.Také proto pořá upozorňuji že se nejedná o klasický ležan ale upravený.Možná by stálo zato před ležan umístit možná úprava ležanuaby název nebyl zavádějící.
Také mám téměř hotový a o některé drobnosti upravený úl a v nejbližších dnech se pokusím umístit fotografie pro včelaře které tato technologie oslovila.
Na tomto úle jsem se snažil uplatnit veškeré poznatky z včelařské praxe a udělal ho tak aby mi vyhovoval.Ano je to taková hračka pro včelaře ale,doufám že bude vysoce funkční a hlavně účelná.Tongue
'U na 22 rm.39x27.5 + 39x17 z převážně odpadového materiálu(krajiny).Součástí krmná komora(odzkoušený sistém),odělkový prostor s polomedníkem 5 + 5 rámků pro m.matku na výměnu,oplodňáček 5 r 39 x 17 dá se již zimovat jako záložní matka.Zateplení karton o síle zhruba 2cm.Nástavek,střecha na pantech.Zatím bez povrchové ůpravy a kování(nůžek pro držení střechy a nástavku ).Podmet 8cm přístupný jak zpředu tak zezadu v zadním krycím prkénku otvor pro aerosolování dno pevné,jistě by šlo udělat i zasíťované.Nevhodný na kočování poměrně těžký na pevné stanoviště ideální velmi stabilní pro zloděje docela dřina.
[Obrázky: pohled_zep_edu.jpg]


[Obrázky: pohled_ze_zadu.jpg]


[Obrázky: pohled_do_plodi_t.jpg]


[Obrázky: pohled_zboku_krmn_komora.jpg]


[Obrázky: v_e_otev_eno.jpg]


[Obrázky: v_ela_foto_070.jpg]


[Obrázky: otev_en_polon_stavek.jpg]
Mohu požádat o celkovou délku a délku jednotlivých komor. Děkuji.
Celková venkovní dákla je 140 cm .Krmná komora má vnitřní rozměr 19,5 cm x 40,2 cm stejný rozměr má i prostor pro oddělek hloubka je na rm.39x27.5 + podmet.U krmné komory úprava pro vstup pod krmné lahve v zadní části úlu tedy co nejdále od česna,česno u samotného plodíště je ke krmné komoře mírně zkráceno.Do krmné komory jdou vložit i rámky ze zásobami takže více využití.Samotné plodiště 81,5 x 40,2 Komory je třeba propočítat podle velikosti a šířce rámků které používáte.To samé je i v polomedníku jen na rm.39 x 17 Má představa je že budou na sojanu stát dva úly s tím že u jednohu bude krmná komora vpravo a u druhého vlevo.Pokud budu mít čas tak udělám ještě stejný úl nezateplený posoudím rozdíly a pak vyrobím více kusů.Smile
No tě-pic, slušná králíkárna Smile
Těšim se na fotky z provozu...
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Referenční URL's