Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu

Nyní si vás, vážení přátelé včelaři, dovolujeme znovu oslovit a pozvat vás k imaginárnímu výletu do korun stromů, kde spolu nahlédneme do dutin volně žijících lesních včel. To proto, abychom získané poznatky včlenili do moderní včelařské technologie. Chceme vás seznámit se zcela novou a jednoduchou technologii včelaření, která (jak naznačují naše dosavadní výsledky) může zabránit možnosti propuknutí parazitóz i moru včelího plodu ve vašich včelstvech a pomůže efektivně zabránit nežádoucímu plodování včelích matek v zimním období. Jak asi dobře víte, hromadné úhyny včelstev trápí v současné době včelaře v nejrůznějších zemích.

Více na www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost

Metoda je též zvaná jako Rašovská metoda

EDIT: Článek již na webu Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim není k dispozici.
Je možné so jej stáhnout na adrese www.kmedubezjedu.cz/prilohy jako clanek1.pdf

Myslim ze je to opravdu zajimavý a použítelný způsob včelaření. Který by mohl být řešením na současné problémy s morem a varoazou.

Divím se, že na tuto metodu se zde nevedou diskuze. Já jako začínající včelař jsem se touto metodou docela nadchl. Něco na tom musí být, když divoká včelstva v klidu přežívají. Uvedu příklad. Jen připomínám, že jsem v té době nebyl ještě včelař. K sousedovi do zdi jeho domu se jednoho dne nastěhoval nějaký roj. Škvírou mezi pískovcovými bloky se postupně "nasoukal" dovnitř dřív, než přivolaný včelař mohl cokoli udělat. Ten jen řekl, že nepřežijí zimu. Přežily. Dokonce několik let obývaly tu zeď. Pamatuji, že se každé jaro rojily a jinak byl u škvíry běžný provoz jako u česna. Dokonce pamatuji i jarní prolety. Tehdy jsem ale ještě nevěděl, že se o nějaké prolety jedná. Aby toho nebylo málo, uvedu ještě něco. Ta zeď je postavená ze studených pískovcových kvádrů před více než sto lety a je obrácená k severu. Na škvíru která jim sloužila jako vchod do hnízda tedy nikdy nedopadalo slunce. Navíc proti této zdi je ve vzdálenosti asi 5 m částečně zeď i naší budovy. Je tam trvalý stín. Prostě celá teorie včelaření postavená na hlavu. Stejně tam žily. Bez fumigace, bez kyseliny mravenčí - tedy kromě té své Myslím, že kdyby noví majitelé domu tu škvíru nezadělali, byly by tam dodnes. Nezkoušel jste někdo výše popsanou technologií LBV včelařit? Docela by mě to zajímalo. Na blogu "Fascinovaný včelař" jsem četl na toto téma docela vášnivou diskuzi.

Já doktora Linharta znám, byl jsem u něj na včelnici, komunikujeme spolu stále , jeho metodu zkouším podle pokynů, ale teprve od minulého roku, takže nemám s tím tolik zkušeností, abych o tom mohl psát. Letos mám po prvním proletu, ale ne úplně dokonalým (přece jen bylo chladněji, než by bylo potřeba) a včelstva vypadají dobře, tak uvidíme dál. Zatím mohu jen upozornit, že Roman chová na čechoslovácké míře a pěkných pár let mu metoda bez problémů funguje a na to, jaké má snůškové podmínky, i s docela pěknými výnosy. Takže kdo má čechoslováky, není problém, u jiné rámové míry to chce vyzkoušet a jak zjištuji, trochu poupravit, ale jde to taky, jen chtít. A metodu chovu trubců mohu jen doporučit, jen by si měl člověk dobře rozmyslet, jestli ta včelstva kde je chová, mají dobrou genetickou výbavu...

Letos jsem se rozhodnul, že použiju tuto metodu u všech svých včelstev. Mám zatím jenom čtyři, ale plánuji jejich počet zvýšit. Viz. výše zmíněná metodika dynamiky včelího díla mě velice zaujala a chci ji vyzkoušet. V tomto článku je hodně pravdy a myslím si, že by se hlavně starší včelaři neměli bránit novým metodám a neměli lpět na svém konzervativním přístupu. Já jsem taky svého otce přesvědčil, že má přejít ze starých úlů na nové nástavkové a vyzkoušet tuto metodu. Moc se těším na letošní sezonu. Počasí nám zatím přeje, duben je chladnější, takže to nebude takový nášup jako loni.

(11.04.2010 10:52)Rostislav Szturc napsal(a): [ -> ]výše zmíněná metodika dynamiky včelího díla mě velice zaujala a chci ji vyzkoušet.V tomto článku je hodně pravdy...

Nikto Vám v tom nebraní.

U nás na vsi znám místo, kde včelky přežívají již několik let v železné trubce. Jedná se o starý seník a trubka je součástí konstrukce seníku. Každý rok je pozoruji a nestačím se divit jak se jim daří.. Proto již neřeším zda zateplený či nezateplený úl...

(24.02.2010 19:48)František Kolčava napsal(a): [ -> ]Myslim ze je to opravdu zajimavý a použítelný způsob včelaření. Který by mohl být řešením na současné problémy s morem a varoazou.

Nesouhlasím, že tato tzv. metoda může vyřešit problémy s varroózou - nemůže, není patrný, známý, zdůvodněný žádný způsob, cesta, jak má populaci V.d. omezovat. Nevyřeší ale ani mor plodu, může jen malým dílem napomoci při snižování infekčního tlaku cestou výměny díla a tak odstraňováním části případných zárodků. Představa p. Linharta, že přesouváním včel na panenské dílo se včelstvo vyhne zárodkům, je zcela mylná. Pokud totiž zárodky ve včelstvu jsou, budou ve všech plástech, starších i panenských, v zásobách (medu, pylu). V tmavém díle jich sice může být více - pod kokony po vylíhlém plodu (pokud v době jeho vývoje zárodky ve včelstvu již byly, resp. nemoc se už vyvíjela) ve srovnání s dílem světlým, ale je naivní představa, že v zásobách v panenském díle nebudou vůbec! Druhou zásadní námitkou proti "metodě" je, že nelze zajistit pohyb včel vždy podle představ autora. Jak daleko se přesunou s plodem záleží na množství spotřebované potravy do doby snůšek, na datu a síle snůšek a na tvaru úlového prostoru. Tedy pokaždé tomu může být jinak. Navíc, pokud včelstvo má na výběr v rámci úlu tmavší a panenské dílo, panenskému se vyhýbá.
Jediným kladem článku je nabádání k časté obnově díla - plástů v úlu, což ale není v českém včelařství nic nového...
Je tedy cela zákonité, že to nemůže fungovat podle lidských představ, což dokládá i realita - včelařská praxe...
Také mám výhrady vůči názvu článku, protože není vůbec zřejmé, co si představit po spojením "přirozená dynamika včelího díla". Zní to sice honosně a záhadně, ale přesně to nic nevyjadřuje.
Takovéto články vycházející s nedostatečných poznatků o chorobách a biologii včelstva nic neřeší, naopak odvádějí pozornost od hledání účinných postupů. A to je hlavní důvod, proč jsem napsal tento můj stručný posudek metody!
Podstatně účinnější je selektovat včelstva s výborným čistícím instinktem, metodika je jednoduchá a proveditelná každým včelařem, není ani náročná na čas - viz http://vigorbee.cz/clanky/ - bod 2.

Předchozí hodnotný příspěvek se hodí do vlákna Včelaření - Rojová nálada. Zde, v tomto vláknu jsou pomíchané dvě záležitosti reagující na dva články autorů L-B-V. Zde bylo započato téma o potlačování chorob cestou obnovy díla, už v příspěvku #1 v tomto vláknu je to pomícháno - tam uvedený link se týká potlačování rojivosti umožněním neomezovaného chovu trubců.
Možná by to měl administrátor přetřídit, aby čtenáři nebyli dezorientováni.

Můj názor na tuto metodu jsem napsal na http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm dotaz č. 13, víc k ní nemá smysl dodávat snad jen to, že přání je zde otcem myšlenky.

(17.10.2010 11:25)Čermák Kv. napsal(a): [ -> ]Předchozí hodnotný příspěvek se hodí do vlákna Včelaření - Rojová nálada. Zde, v tomto vláknu jsou pomíchané dvě záležitosti reagující na dva články autorů L-B-V. Zde bylo započato téma o potlačování chorob cestou obnovy díla, už v příspěvku #1 v tomto vláknu je to pomícháno - tam uvedený link se týká potlačování rojivosti umožněním neomezovaného chovu trubců.
Možná by to měl administrátor přetřídit, aby čtenáři nebyli dezorientováni.

Děkuji za upozornění.
Příspěvky týkající se metody chovu trubců jsem přesunul do nového tématu Metoda chovu trubců - Metoda LBV.
Stávající metodu mylně označovanou jako LBV jsem v prvním příspěvku označil jako Rašovská metoda.

Dobrý den všem, jako první autor metody veřejně známé jako Rašovská-či LBV se jen stručně vyjádřím k následujícímu: Předně ačkoli si Dr. Čermáka vážím jako odborníka který mnohé dokázal, nemohu se než divit tomu, že se veřejně uchyluje k záměrně mylné interpretaci obsahu našeho článku o dynamice včelího díla. Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde. Dále si pan doktor stále na veřejnosti účelově plete výskyt spor moru ve včelstvu a nemoc v klinickém stadiu jako takovou. Přemýšlivý čtenář jistě dávno ví, že přítomnost původce choroby a choroba sama jsou dvě zcela jiné věci. Kdo tomu nevěří, nechť se zeptá jakéhokoli studenta střední zdravotnické školy. Ne každý kdo má v ústech původce zubního kazu musí být nutně bezzubým a ne každé včelstvo se sporami moru musí mít mor v klinické formě...Základní myšlenka metody je tedy o tom, jak snížit infekční tlak na takovou míru, že nebude nebezpečný. Každý včelař si tedy musí sám rozhodnout, zda je lepší chovat běžné včely na čistém díle a nebo včely hygienické na díle tmavém-následky si ale v případě výskytu moru ponese sám. Připomínám, že platí Gausova křivka a tak jako se může i vysoce inteligentním lidem narodit prosťáček, tak může pan doktor nevědomky prodat matku špatnou-a ta až její včelstvo mor dostane a shoří včelnice za miliony, vyléčí každého z představy, že šlechtění zde má význam. Copak si opravdu myslíte, že včelu která běžně stíhá jednu generaci ročně lze šlechtit rychleji než bakterii moru, která takových generací stíhá stovky??? Rašovskou metodu mnozí považují za okrajovou kuriozitu. Veřejnost díky embargu časopisu Včelařství neví mnohé zásadní informace. Neví, že metodu již přednáší známý apidolog Doc. Ptáček. Neví, že na Slovensku je o ní velký zájem a že byla zcela nedávno v Banské Bystrici přednášena na celostátní výstavě, při příležitosti dekorování prvních absolventů zdejší včelařské školy. Neví, že mi ředitel této školy osobně sdělil, že tuto metodu již oficiálně vyučují. Ani to, že zde pohovořil významný komerční včelař Josef Sekula -majitel firmy APISEK apisek@stonlive.sk Veřejně potvrdil, že včely takto chované jsou ve výrazně lepším stavu než ty vedené tradičně a také to, že na rozdíl od jiných včelařů byl i v letošním roce díky metodě úspěšným-což se o jeho sousedech řici nedá. Vše slyšely stovky včelařů na přednášce a musím zde tedy hovořit čistou pravdu. Je pro mě značně unavující každý týden obšírně odpovídat na cca 10 dotazů včelařů a zvažuji na dané téma samostatnou publikaci. Zájem bude zřejmě obrovský a už se těším až na to bude čas-toho se mi ale bohužel díky psaní grantu financovaného EU (učebnice ekologie) nedostává. Také testuji novou metodu likvidace roztoče a pokud vše půjde tak jak zatím jde, má se včelařská veřejnost nač těšit. Tento příspěvek chci ukončit tím, že každý z nás je sólista a musí se rozhodnout sám. Konec konců chtěli jsme demokracii a k té volba různých cest patří. Závěrem všem včelařům přeji zdravý úsudek a to, aby se nenechali klamat těmi, kteří mají z nepravdivých tvrzení finanční prospěch-prodej vysoce čistotných matek. Záruku že včelstva jimi založená mor nedostanou vám tito pánové nikdy nedají. Naše metoda LBV tuto záruku v mnohem vyšší míře dává, protože je aplikována v oblasti morem extrémně zatížené a to dlouhodobě. Nespoléhá se na proměnlivé a přísně individuální vlastnosti matek, ale pracuje s principy obecnými a tedy univerzálně platnými. Tedy rozum do hrsti a správnou volbu přátelé R. Linhart

Pane Linharte,

už kdysi dávno jsem pročetl návod k metodě, dnes jsem to udělal znova... Mám ale z celé práce dojem, že v podstatě není nic nového - o výměně díla za nové se mluví již x-let, ale jen málokdo to dělá pravidelně a ve velkém. Což je plus Vaší metody, jinak jsem se tam nic nového nedozvěděl. O sporách a jejich šíření ani o klinických příznacích chorob mi vykládat nemusíte. Stačí jen brát věci do souvislosti. Z článku o metodě jsem nabyl dojmu, že v panenském díle spory nejsou - je totiž tak napsaný! Což, jak sám píšete, je nesmysl. Spory se budou nacházet po celém úle, pokud tam budou.
Jinak diskutujete kvalitu matek...no ale bez matek s dobrým čistícím pudem nebudete dílo stačit vyměňovat - včely se totiž nebudou alespoň zčásti nakaženého nebo uhynulého plodu zbavovat. Mimochodem na webu píšete, že kvalita matek je podmiňující pro tuto metodu Cituji: "Akcentujeme nutnost mít výkonné matky, které doporučujeme měnit každé dva roky. Bez kvalitních matek by naše metoda nefungovala."

Ještě jedna citace z minulého příspěvku: "Každý včelař si tedy musí sám rozhodnout, zda je lepší chovat běžné včely na čistém díle a nebo včely hygienické na díle tmavém-následky si ale v případě výskytu moru ponese sám."
Jelikož běžné = nešlechtěné včely (HG test i více než 24 hod) jsou velice nehygienické, je chovat nehygienické včely na světlém díle totéž jako chovat hygienické na tmavém díle => nulový výsledek


Včely nechovám první rok, ale to, jak metodu popisujete odpovídá hodně ideálním podmínkám - myslím popis, jak včely ochotně a najednou přecházejí mezi dílem, resp. panenským a starším. V praxi nic nefunguje jednoznačně a stále stejně - každé včelstvo je jiné. Krom toho, matka upřednostňuje spíše tmavší než vyloženě panenské dílo.
O účinku na varroózu dost pochybuji - matka ploduje podle slunce, denních teplot atd. I když bude včelstvo na panenském díle, nebude velký rozdíl v začátku plodování, takže to kleštíci doženou => výsledný efekt = 0

Možná by spíš stálo za to změnit "marketing" této metody a zamyslet se nad předloženými argumenty proti, myslím tedy i ty v minulosti. Nicméně proti gustu...

Pěkný večer všem

(20.10.2010 18:54)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Konec konců chtěli jsme demokracii a k té volba různých cest patří. Závěrem všem včelařům přeji zdravý úsudek a to, aby se nenechali klamat těmi, kteří mají z nepravdivých tvrzení finanční prospěch-prodej vysoce čistotných matek. Záruku že včelstva jimi založená mor nedostanou vám tito pánové nikdy nedají. Naše metoda LBV tuto záruku v mnohem vyšší míře dává, protože je aplikována v oblasti morem extrémně zatížené a to dlouhodobě. Nespoléhá se na proměnlivé a přísně individuální vlastnosti matek, ale pracuje s principy obecnými a tedy univerzálně platnými. Tedy rozum do hrsti a správnou volbu přátelé R. Linhart

Pokud vím, tak žádní pánové, kteří chovají a šlechtí matky nedávají záruky, že jejich včelstva nedostanou mor.
To je velké zjednodušení.

Ale Vaše metoda je pro mě prakticky málo zajímavá z jiného důvodu - v podstatě jak pro mor, tak případně pro roztoče ignoruje vliv genetických vlastností chovaných včel. Tím přispívá k problému varroázy (v podstatě ho neřeší), a u moru může být doplňková k ohni stejně jako hygienické včely.

Takže pro všechny je opravdu dobré se zamyslet, co se komu kdo snaží namluvit, neignorovat genetickou výbavu svých včel a jak doporučují nejen pánové, kteří šlechtí a prodávají matky, vyměňovat pravidelně dílo.

Pokud totiž se ocitnou blízko ohnisek a ochranných pásem moru, potom si každý může spočítat, že použití maximální výměny díla má větší šanci ochránit včely proti propunutí moru s hygienickými matkami než s běžnými.

Dobrý den, pokusím se ve stručnosti reagovat na obsah příspěvků přítele Danihlíka a Krušiny. Je pravdou, že v našem článku hovoříme o nutnosti chovu kvalitních matek. To ale ve vztahu k jejich schopnosti klást vajíčka. Ne tedy ve vztahu k doprovodným vlastnostem. Jen silné včely totiž v dostatečné míře staví nové dílo. Při naší metodě je lhostejné zda jsou či nejsou včely hygienické, protože metoda nepočítá s pouhou obměnou obsahu buněk (vyhození mrtvé larvy a nakladení nového vajíčka), ale s výměnou celých plástů. Nemůžete popřít, že je tato metoda učinnější než dílčí odklízení mrvých larev za ponechání téhož plástu. Pokud jde o sterilitu panenského vosku, tak ten je z hlediska výskytu spor moru sterilní když je žlázami produkován. Když z něho dělnice postaví plást, nanosí sem zásoby a vylíhnou se první larvy, již logicky sterilním není. Míra infekčního tlaku je ale dalece pod prahem nutným pro vznik nemoci. Například mě naměřili v gramu měli při této mětodě deset na druhou (tedy 100) spor. Chápete vůbec co to znamená? V jediném gramu půdy žije na 60 000 000 mikrobů. Na každém centimetru vaší pokožky jich žijí nejméně desetitisíce. A k vyvolání moru jich musí larva požít dle literatury 5 000 000 a to nejméně. Z tohoto hlediska je panenské dílo skutečně téměř sterilní a tedy mikrobiologicky bezpečné. Nemá cenu se zde přít o definici sterility. Jak v naší práci dokazujeme, mikrobi jsou všude a spory moru logicky též. Nejsme to my, kdo tvrdí, že mor je lokální a kdo vyhlašuje ochranná pásma - to si nás kolego Danihlíku s někým pletete. My tvrdíme pravý opak. Ohledně účinku na varroázu si prosím povšimněte, že také v této debatě se nacházejí lidé, kteří dokládají že volně žijící včely dlouhodobě přežívají bez toho, že by je roztoč zabil. Jsou snad tito lidé hlupáci či lháři? Já myslím že jistě nikoli a že tento jev existuje. Mým přesvědčením je, že právě uvedený mechanismus dynamiky díla je zde významným faktorem. Začátek plodování (jak ze zkušenosti vím) je u včel na panenském díle opožděn. Kdo tomu nevěří, má možnost si vše ověřit. K tvrzení že včely preferují tmavší dílo před světlým řeknu tolik, že jde o nepochopení problému. Jistě víte, že matky do světlého díla na podzim a v podletí nerady kladou. Ne proto, že by toto dílo neměly rády. Ale proto, že si ho chtějí uchovat čisté do dalšího roku. A kdo ví jak včely ukládají zásoby, tomu je ihned jasné jak to chodí. Pokud včely v podletí plodují na tmavém díle, pak při krmení dělnice přijatý roztok ukládají nejprve k plodu a teprve později dále od něho. Tak je tomu i za letní snůšky a dokud není v plodišti med, nedávajá ho včely do medníku. Včelaři většinou nekrmí velkými dávkami, ale malými a to v delším časovém úseku, aby matku neomezili v kladení. Dají tedy první dávku a včely ji dají do tmavého díla k plodu.Pak včelař třeba týden čeká a dá dávku druhou. Za týden se ale v plodišti vylíhne spousta včel a tak včely i další dávku dají do díla tmavého do uvolněných buněk po kuklách. Tak to jde až do nakrmení. Výsledkem je tmavé dílo plné zásob, slabé včely-protože matka neměla kam klást díky omezení zásobami a nad tím vším se nachází nástavek s panenským dílem, ale bez včel a plodu. Včelaři pak říkají jak je ta metoda špatná, protože včely světlé dílo nenávidí a ani zásoby do něho dávat nechtějí Správně je to takto: Před krmením včely prohlédneme a do horního nástavku k zimování dáme pouze panenské dílo. Plodiště na díle tmavém uspořádáme tak, aby se nacházelo ve dvou nástavcích a tvořilo úzký sloup. Za ideální považuji v každém nástavku tmavého díla nechat 7-8 rámků. Na takto uspořádané plodiště nasadíme nástavek s panenským dílem a nárazově zakrmíme na požadovaný stav. Co se stane? První dávku včely dají do tmavého díla v okolí plodu. Další dávky ale ihned následují a tak včely musejí tento roztok uložit do díla od plodu více vzdáleného - tedy panenského. Krmení je rychle ukončeno-zásoby jsou z asi 80% v díle světělém a matka není zásobami na níže položeném tmavém díle omezena. Až se z buněk plod vylíhne, může je zase zaklást. Plodování ukončí až uzná za vhodné a pak se chumáč vydá za zásobami na dílo světlé. Protože je plodiště zůženo a má vertikální tvar, nemůže zimní chumáč uhnout od směru k zásobám a umřít hlady, což se jinak stát může. Rozvoj probíhá již na díle panenském. K příteli Krušinovi tolik, že pánové šlechtící matky na čistící pud opravdu záruky nedávají a já se těším kdy konečně začnou. Pokud je šlechtění včel tou správnou cestou, pak navrhuji koupit jejich matky a mor tím vyhubit. Pokud to takto nefunguje, pak asi proto, že tato metoda nefunguje-nebo máte jiné vysvětlení? Víte já jsem skromný člověk. Úplně mi bude stačit když mi vysvětlíte, proč mých 50 včelstev nedostalo mor ani tehdy, když vylupovaly včelnici vzdálenou asi 200 metrů, která byla moru plná a byla spálena. Jaký anděl strážný mé včely chrání v oblasti, kde jsou již stovky spálených včelstev. Kdybych choval jedno včelstvo, byla by to náhoda. Kdyby dvě, pak náhoda dvojnásobná-ale takto to na náhodu svést nejde. Představte si pastvinu kde se toulá 50 krav jednoho velkého hospodáře a dalších 50 deseti dalších malých hospodářů. Celkem tedy 100. Náhle 50 krav malých hospodářů uhyne a musí být utraceno a 50 krav hospodáře velkého kypí zdravím. Je to náhoda? Na to nechť si odpoví každý sám. Já řeknu jen tolik že kdo chce, tak hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody. Rašovskou metodu lze milovat a nebo nenávidět. Snad žádného včelaře ale nenechává chladným. A to je myslím to hlavní. Pravda nakonec vždy zvítězí a já si rád počkám jak to celé dopadne. Závěrem se omlouvám všem, kteří se cítí být mými myšlenkami dotčeni. Nebylo to mým cílem. Opouštím tuto diskusi a dám zde prostor jiným, kteří toho o Rašovské metodě vědí více než já - její autor. Kdo bude chtít vědět, jak co dělám proč a kdy, má možnost se na mě obrátit. Ostatním přeji mnoho úspěchů na jejich vlastní včelařské cestě. S pozdravem R. Linhart

Chtěl bych zde uvést svůj dojem z diskuze, která se kolem této metody vede mezi včelaři. Jen dodávám, že nechci "dělat vlny", nebo přímo někoho napadat, ale mám pocit, že se někdy "pro stromy nevidí les." Pokud by tento můj příspěvek měl vést k nějaké názorové přestřelce či napadání, budu usilovat o jeho smazání. Jako včelaře začátečníka mě trochu zaráží to ironické spochybňování této "Rašovské metody" od některých včelařů všude možně po internetu aj. Sám sebe se někdy ptám, jestli je to ješitnost, závist, konzervatismus, nebo něco jiného? Já tomu prostě nerozumím. Pročetl jsem různé včelařské diskuze na nethu o této metodě a udivuje mě, že z takto vzdělaných autorů této metody si někteří včelaři klidně dovolí udělat úplné hlupáky. Já vím. Někdy je možná těžké přiznat, že jsem se třeba celá léta v něčem mýlil, ale přece v tom proboha nebudu pokračovat.
Já pořád čtu všude v knihách a časopisech, že včely nemají rádi panenské plásty. Že do nich matka nerada klade a já nevím co ještě. Ledas kde ve včel. příručce se o tom dočtu. Já nevím, ale mně to pořád nějak nesedí. Vezmě te si, že včely vytvoří doslova vlastnímy těly nové plásty a pak jimi opovrhují?! Proč?! Jaký by to mělo smysl? To prostě nemůže být pravda. Co když je to právě tak, jak uvádí p. Linhart v příspěvku výše...

Musím se přiznat, že se mi Rašovská metoda líbí, i když ne úplně se vším souhlasím, ale to jsou spíš prkotiny. Co však jí vytýkám je to, že chybí přesvědčivé důkazy o jejím fungování. A bez nich k žádnému velkému uznání RM nemůže dojít. Kdyby např. autor rozdělil svoje včelstva na dvě poloviny a u jedné praktikoval 4 letý cyklus obměny díla v plodišti, tedy způsob obvyklý u dost velké skupiny včelařů a u druhé poloviny RM. Současně by bylo dobré na tomto pokusu zainteresovat někoho zvenčí např. nákazového referenta z OV nebo MVDr. z OVS, aby jejich slovo mělo nějakou vypovídající hodnotu. No a pak jen roky pozorovat rozborovat měl a koumat. Ideální pro věc by bylo, kdyby první skupina kvůli sporám MVP se musela utratit a druhá byla bez problémů. Pak by jistě nebyl problém sehnat z oblastí ohrožených MVP pár včelařů, ochotných tyto pokusy rozšířit na svoje včelnice. V případě kladných výsledků by se určitě ledy hnuly. Žel druhý případ je také velmi pravděpodobný a sice ten, že by se nestalo vůbec nic, včelstva by byla v pohodě a možná že ta na starém díle by dala víc medu. To, že někde žijí včelstva není důkaz o tom, že RM funguje. Můj názor je ten, že každý, kdo tuto metodu testuje, by se měl vydat cestou 2 skupin včelstev a přítomností nějakého známého a rozumného včelaře jako pozorovatele. Jinak je to nanic. I kdyby se časem ale zjistilo, že RM třeba nefunguje, i tak by byl její přínos velký. Znova zopakovala zabedněncům význam nových plástů pro zdravotní stav včel a vyjádřila názor, že základ včelařova poznání je život divokých včel v dutině stromu. To jsou zlatá slova a měla by se vytesat do kamene. Zdraví R. Stonjek

(21.10.2010 22:08)miko napsal(a): [ -> ]Jako včelaře začátečníka mě trochu zaráží to ironické spochybňování této "Rašovské metody" od některých včelařů všude možně po internetu aj. Sám sebe se někdy ptám, jestli je to ješitnost, závist, konzervatismus, nebo něco jiného? Já tomu prostě nerozumím. Pročetl jsem různé včelařské diskuze na nethu o této metodě a udivuje mě, že z takto vzdělaných autorů této metody si někteří včelaři klidně dovolí udělat úplné hlupáky. Já vím. Někdy je možná těžké přiznat, že jsem se třeba celá léta v něčem mýlil, ale přece v tom proboha nebudu pokračovat.

Abych pravdu řekl, tak ty diskuse o rašovského metodě čtu jen "na vedlejší koleji".
Ale podle mě nikdo v podstatě proti této metodě nic nemá, pokud ji autoři nepodávají tak, že oni objevili, jak je to přirozené a správné na mor (což je tak nějak zakomponováno již téměř v nadpisu).
To, že jako jedna část prevence propuknutí moru je nadstandardní výměna díla, již bylo před presentováním této metody přednášeno včelařům na každé přednášce o moru (mimo další preventivní úkony).
Takže z tohoto pohledu je to možné brát jako praktický postup této části prevence a praktické úspěchy autorů je možné brát jako potvrzení správnosti těchto doporučení.

Co mě osobně zaráží, je autorova ignorace těch dalších preventivních opatření včetně navážení se do šlechtitelů hygienických matek.

Osobně přeji autorovi hodně úspěchů v boji s morem a budu se řídit jeho doporučením, vzít rozum do hrsti a nenechat si nabulíkovat nějakou hloupost (například když budu důsledně praktikovat jedno z doporučených preventivních opatření proti moru, tak se nepřestanu zajímat o ty ostatní, a nebudu zlečovat práci šlechtitelů).

Přítel Stojnek má z metodického hlediska naprosto pravdu. Ale takto neprofesionálně to dělat nelze. Všichni víme, že jediné nemocné včelstvo by v praxi znamenalo spálení celé včelnice, tedy i včelstev na díle panenském. Shořely by tedy obě kontrolní skupiny. Ale víte od testování jsou tu jiní. Načpak máme výzkumák, když toto dávno neřeší? Nemají právě tyto mozky pracovat pro obor? Ani by nebylo nutné dělat složité terénní pokusy. Stačilo by vzít dílo tmavé a světlé-od každého třeba 100 vzorků a udělat kultivaci. Během pouhého měsíce by bylo jasno. Výsledek by byl statisticky zhodnotitelný, publikovatelný v prestižních časopisech a na provedení pokusu by stačil jediný student, který by to pod dohledem profíků udělal v rámci diplomky. Ale výzkumák i veterináři dělají dlouhodobě mrtvé brouky, ačkoli se na ně oficiálně obrátila vědecká obec. Pod naším článekm na portálu Osel.cz je uvedeno, že byli redakcí k vyjádření vyzváni. Kdo tomu nevěří, může nahlédnout sám: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4397 Pssssssst!!!! Slyšíte to ticho ??? R.Linhart

No já si myslím, že přinejmenším stejně neprofesionální je tvrdit o čemkoliv, že to funguje a nemít pro to jediný solidní důkaz. Nemyslím tím samozřejmě rozdělení při nálezech kliniky, kdy je to jasné, ale v situaci, kdy již nálezy v měli jsou ale nižších hodnot, nebo stahují-li se nad určitým místem mraky, protože je ze všech stran klinikou obklopeno. Tam by pak podobné pokusy měly svůj význam a navíc blbý srovnávací pokus je vždy lepší než žádný. R. Stonjek