Včelařím ve dvouprostorových ulech B 10. Měl jsem je ve voze. A teď z nich dělám dadant. Jak by bylo nejlepší přejít na tento systém. Polorámky mam nachystené jenom mezistěny. Já si to představuji tak že bych v období třešně podstavil pod VN NN s mezistěnami a 3x st. rámek.a podněcovat 1:1. Potom další NN s mezistěnami na VN a podle situlace stále podněcovat.Dále váhám jestli použít na VN mřížku. Co Vy na to?:
Já jsem loni přeložil včelstvo z 39x24 na eurodadant prostě tím způsobem, že jsem do VN vložil tři zavíčkované plásty(volné místo pod něma včely použily na trubčinu) a původní včelstvo. Zbytek doložil vysokými rámky s mezistěnami. Samo musí být snůška, případně krmit.
Mřížka je úplně zbytečná, matka si vybere VN.
Chtěla bychvědět jesti zde někdo včelaří v Eurodadantu, ale způsobem dvě plodiště (r.m.39x30) nad sebou s tím, že oba VN má spojené např. pantem a kvůli váze horní částečně překlápí? Setkala jsem se s tím u včelaře, ke kterému chodím a pochopitelně se mne snaží nadchnout pro stejné. Děkuji moc za odpovědi. Hana
A to mu z těch 26 vysokých rámků ještě vytlačí med do nízkých?
On vůbec nízké nástavky nepoužívá. Je mu 81, síla už chybí. Na straně k česnu má tyto dva VN spojené panty. Medník odklopí, opře o "kozu na dřevo", kterou postaví před úl a jen střídá rámky podle situace a potřeb včel. Pracuje s mateří mřížkou. Dřív měl i NN 39x15, tak 10 let je nepoužívá. Chodím k němu od srpna, tedy jsem zatím téměř bez bližších informací. Vzala jsem k němu veterináře a ten byl nadšený sílou včelstva a zdravotním stavem (poč. října 2O13).
Dotaz jsem vznesla z důvodu, že chci r.m. zachovat, ale uvažuju i o NN nebo přechodu na čtverec. Pán má 13 rámků v obou vysokých nástavcích 39x30. Mám totiž obavu, že tolik tak velkých rámků zvedat časem u víc včelstev bude řádná fuška.
Obavy jsou na místě a brzy se začnou naplňovat. Já sice do 73 let pracoval s nástavky 39x24 cm a pak v jednom roku radikálně přešel na 39x17 cm, ale měl jsem tak učinit rozhodně dříve ne jen k vůli ubývající síle.
S dotyčným včelařem jsem mluvil a myslím, že to jeho řešení je pro starého člověka velmi zajímavé.
Prostor jeho úlu je stejný jako 3 nástavky 39x24 ale na rozdíl od práce s touto soustavou on vůbec nikdy žádný nástavek nemusí sundavat, nebo přehazovat. A přehazování nástavků může být namáhavé i při práci s NN.
Dá se dokonce říct, že v tomto systému by byl schopen včelařit i ten, kdo má téžce postiženu jednu ruku, třeba úrazem nebo po mrtvičce.
Dala by se sice najít řada nedostatků tohoto systému, ale přesto si myslím, že "vynález" pana J. by neměl upadnout v zapomenutí, protože by mohl posloužit třeba včelařům, kteří pro tělesné postižení horní končetiny musí včelaření nechat.
Priatelia,
Zabúdate na jeden veľmi dôležitý detail a to je váha plne zaplneného medového rámika. Toto bol jeden z dôvodov, prečo som prešiel na NN.
Každý by měl včelařit s úly, které jemu nejlépe vyhovují. Ty vysoké rámky i v medníku jsou jedna z možností.
Například známý profesionální včelař Vydra takto vysoké nástavky používá na produkci medu, nižší na oddělky.
Váha plného plástu může dosáhnout max. 4 kg a to je váha, se kterou jsem schopen manipulovat i jednou rukou.
Plásty je nutné vyndávat po jednom a přendat do přepravky a ta už může stát na vozíku, na kterém plásty odvezu k vytáčení.
Systém samozřejmě není vhodný pro včelaření ve velkém právě proto, že se pracuje s jednotlivými plásty a ne s celými nástavky.
Pokud ovšem není k disposici mechanizace, nebo několik svalovců.
Vladimíre zdravím a obdivuji tvoji výbornou fyzickou kondici. Ono teoreticky 4 kg nic nejsou, ale musíš z nich sklepat včely a spoustu jiných úkolů a mnohokrát po sobě. Rozhodně to není pro invalidy a nikoho se zdravotním hendikepem. Já od nich ze stejných důvodů utekl! Zdraví R. S.
Zdravím!.
Včelám je úplne jedno,na akej rámikove miere včelárite.Pre zabezpečenie maximálneho využitia znáškových pomerov je treba chovať silné včelstvá v sezóne aspoň 200 l objemnom úle.Ja včelárim na rámikovej miere 37 x30 cm s piatimi 10 rámikovými nádstavkami.Technologický postup ošetrovania včiel mám zostavený tak,že nikdy nezvíham plný nádstavok,ale vyberám jednotlivé rámiky do nádstavku,ktorý je na vozíku.Zvládam to i napriek vysokému veku a som už 25 rokov ZŤP.
Bojo.
Ten přítel J. ale nemá Europdadant ale něco jako Razsochův úl, či jak se to jmenovalo. Byl tam příjemný for s tím pantem a zavíráním česna když se to vytáhlo do uličky.
Vyklápění plodiště lze dělat i bez pantů, já si tak ulehčuji práci a dávám na paletu dozadu NN a na ně plodiště překlopím.
A přítelkyně ať si to vyzkouší, když ji tím někdo povede tak je hloupé se bránit.
Panty se dají odšroubovat vždycky a NN medníky dodělat a je hned dvakrát tolik HW.
A k váze plástů. 45*30 mi vždy na jaře když se zapomenu připomene bolestmi prstů, že to není žádná 24 a jeho přetáčení je třeba věnovat pozornost a manipulovat s ním tak aby mi nevyvracel prsty.
Naštěstí se v plodšti hrabu spíše z radosti než abych tam musel. Tak si pak dám oraz a bacha
Úl, o kterém se poprvé včera zmínila tomanles, skutečně není Eurodadant a dokonce nepatří ani do velké skupiny úlů typu Dadant. Pro ty je charakteristické vysoké plodiště a ostatní nástavky nízké.
Abychom se tedy vrátili k tématu přechodu z dvouprostorového úlu na Dadant doporučuji se podívat na
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
I když v názvu článku je přechod na Eurodadant, jsou v něm popsány i způsoby převedení včel do jiných typů Dadantů-
Dadant system ma urcite viacero vyhod (plodisko vyska 2x mednik):
1. Dobry jarny rozvoj na vysokom ramiku,
2. Nepotreba prekladania plodu do mednikov,
3. Medniky bez plodu - moznost pouzitia vyklzov,
4. Ramiky v mednikoch polovicne, celkovo lahsie, nezaplodovane - nie je problem v zime a bezznaskovom obdobi s molami,
5. Protirojove prehliadky - uspora casu (celkovo mensi pocet plodovych ramikov).
Ako je to s prenosom medu nad matersku mriezku do mednikov bez plodu? Nestava sa, ze vcely zaplnia plodisko medom, obmedzia matku a aj tak neprenosia med do mednikov? Je naozaj jarny rozvoj lepsi na vysokom ramiku napr. 40 cm oproti 2x20?
Pokiaľ sa obávaš zanesenia plodiska nektárom, odstráň materskú mriežku. V Dadante je zbytočná. Až sa obávaš prechodu matky do nízkeho nadstavku, rozšír medzeru medzi rámikmi v medníku , vyňatím jedného rámika. Pokiaľ má matka dostok priestoru na vysokých rámikoch, do nízkych sa jej nechce.
To není úplně pravda. Kamarád to letos zkoušel s polorámky na cca. 20 včelstvech jako medníky bez mřížky a stejně mu některé matky zakladly i polorámky a to pod tím měl dvě bedny 39x30. Taky měl jednu matku, co mu kladla jenom v těch polorámcích.
To je stejné jako s tím, kam včely staví raději, jestli nahoru, nebo dolů. 9 mi jich raději stavělo nahoře a 1 raději dole. Ve včelaření není nikdy nic absolutní pravda. Vše je podmíněno tolika okolnostmi, že takový svatý, co včely pochopí se narodí jednou za 1.000 let a to ještě možná.
Začínal som na Čechoslovákoch. Ked som prechádzal na nízky rámik, tie matky nie a nie prejsť hore. Tlačili sa v plodisku až do vypuknutia rojovej nálady a ja som tak veľmi chcel aby prešli hore. Zbytočne, robili si po svojom.
Záleží taky na snůšce, vloni nebyl problém aby matky šly nahoru. Nic je netlačilo dolů a některé si přenesly zásoby do plodiště, jiné se vydaly za zásobami. Je tam trochu víc faktorů.
Třeba světlé dílo matku málo drží dole, tmavé víc. Větrání, atd.
A co sa tyka jarneho rozvoja? Mate skusenost ti co ste prechadzali z nizsej na vyssiu ramikovu mieru a zimovanie v jednom plodisku, ze je jarny rozvoj lepsi?
Tady u mě a v neizolovaných úlech to rozdíl je. ALe zavedením plast 2/3 se ten rozdíl docela setřel a pokud bych mohl odhadnout, spíš vede plast, neboŤ je to vlastně nejvyšší souvislá plocha - už jen dva NN jsou hodně vysoké, ale včely vyjedou i na 4 x 2/3