05.02.2011, 23:26
Přátelé.
Rád bych využil tohoto fóra k diskusi o smysluplnosti metodiky ošetřování proti roztoči, jak je např. pro JM kraj zveřejněno v nařízení KVS JMK. http://www.svscr.cz/download.php?idx=4448
Vzhledem k tomu, že diskuse na tomto fóru jsou nekonfrontační a k příspěvkům se dá kdykoliv vracet, snad bude možné rozvinout o problému plodnou diskusi.
Po zkušenosti ze včelařské konference s diskusí na toto téma chci předeslat, že mi nejde o přesvědčování někoho o své pravdě, ani o navážení se do včelařů, kteří mají na věc jiný názor.
Jde mi o argumenty pro i proti smysluplnosti této metodiky. Každý vidíme problematiku roztočů z různého pohledu a z jiné lokality. Třeba se takto můžeme lépe pochopit a hlavně si tříbit názor, kam se může naše včelaření se současným postupem ubírat, kde jsou jeho hranice, a zda by se třeba něco nedalo udělat lépe. Jak s případnými argumenty, které by z diskuse mohly vyplynout, naložíme, bude záležet na každém z nás.
Jak už jsem napsal na včelařské konferenci, můj názor je, že metodika obsažená v nařízení VS je špatná z různých důvodů.
Dá se vyjít už z cíle metodiky – udržet počet roztočů na co nejnižší míře. Toho se dosahuje nařizováním plošných ošetření, často preventivních, na základě průměrných výsledků ze zimního monitoringu měli.
Důsledek takového postupu se jeví – šlechtění roztočů a ztížení selekce včel na varroatoleranci.
Alternativní přístup k ošetřování včelstev – ošetřovat jen včelstva s množstvím roztočů, které by vážně ohrozilo včelstvo, případně testovat vybraná včelstva na odolnost proti roztoči, tato metodika znemožňuje (námitky jsou ve smyslu že se dá testovat od jednoho plošného ošetření k druhému popřípadě včelařit v eko režimu).
Jako rychlou laickou analýzu uvedu shrnutí z konference:
Děkuji vám za reakce.
Rád bych využil tohoto fóra k diskusi o smysluplnosti metodiky ošetřování proti roztoči, jak je např. pro JM kraj zveřejněno v nařízení KVS JMK. http://www.svscr.cz/download.php?idx=4448
Vzhledem k tomu, že diskuse na tomto fóru jsou nekonfrontační a k příspěvkům se dá kdykoliv vracet, snad bude možné rozvinout o problému plodnou diskusi.
Po zkušenosti ze včelařské konference s diskusí na toto téma chci předeslat, že mi nejde o přesvědčování někoho o své pravdě, ani o navážení se do včelařů, kteří mají na věc jiný názor.
Jde mi o argumenty pro i proti smysluplnosti této metodiky. Každý vidíme problematiku roztočů z různého pohledu a z jiné lokality. Třeba se takto můžeme lépe pochopit a hlavně si tříbit názor, kam se může naše včelaření se současným postupem ubírat, kde jsou jeho hranice, a zda by se třeba něco nedalo udělat lépe. Jak s případnými argumenty, které by z diskuse mohly vyplynout, naložíme, bude záležet na každém z nás.
Jak už jsem napsal na včelařské konferenci, můj názor je, že metodika obsažená v nařízení VS je špatná z různých důvodů.
Dá se vyjít už z cíle metodiky – udržet počet roztočů na co nejnižší míře. Toho se dosahuje nařizováním plošných ošetření, často preventivních, na základě průměrných výsledků ze zimního monitoringu měli.
Důsledek takového postupu se jeví – šlechtění roztočů a ztížení selekce včel na varroatoleranci.
Alternativní přístup k ošetřování včelstev – ošetřovat jen včelstva s množstvím roztočů, které by vážně ohrozilo včelstvo, případně testovat vybraná včelstva na odolnost proti roztoči, tato metodika znemožňuje (námitky jsou ve smyslu že se dá testovat od jednoho plošného ošetření k druhému popřípadě včelařit v eko režimu).
Jako rychlou laickou analýzu uvedu shrnutí z konference:
- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.
Děkuji vám za reakce.