Med po vyrojení včelstva je danajský dar.Zejména během silné řepkové snůšky ,která je na mém stanovišti jediným větším zdrojem.I když před vyrojením včelstvo moc nenosí tak i zahuštění fláká. Dá se s medem lecos udělat /sušení,přidání celých nástavků jinam/ ale to už je všechno práce navíc a mnohdy není ani prostor a čas.
Co udělat v případě když zjistím,že včelstvo má našlápnuto k rojení a plný medník nezralého medu 40-50kg.To může být za hodinu,den nebo také ne.
Nezkoušel jste někdo co včelstvo udělá,když mu uzavřu česno mateří mřížkou na týden ,čtrnáct dnů.Jde mi jen o to, je-li schopno med zahustit a zavíčkovat.Co udělá po odstranění mřížky není podstatné,ať si letí.
Neprobírejme tu žádná protirojová opatření, jde mi jen o tuto navozenou situaci.
Příteli nezkoušel,nic ve zlém, ale myslím ,že to není zrovna štastný nápad,uzavřít ul mat.mřížkou na 14 dnů jen aby dozrál med.
Tím zastavíš chod celého včelstva (dynamiku),ve včelstvu ti bude chybět další generace včel do pozdější snůšky atd,atd.
(14.02.2011 20:19)Korous napsal(a): [ -> ].....Nezkoušel jste někdo co včelstvo udělá,když mu uzavřu česno mateří mřížkou na týden ,čtrnáct dnů.Jde mi jen o to, je-li schopno med zahustit a zavíčkovat.Co udělá po odstranění mřížky není podstatné,ať si letí.
Neprobírejme tu žádná protirojová opatření, jde mi jen o tuto navozenou situaci.
Já jsem to tedy také nezkoušel, a ani zkoušet nebudu. Podstoupil bych tím velké riziko toho, že včelstvo nadobro ztratím. Pokud jsou naražené matečníky těsně před zavíčkováním, rojení se těžko vyhnu. Umístím-li v tuto dobu mateří mřížku do česna, zabráním tím sice odlet staré matky společně s rojem, ale co na to nové matky, které se za pár hodin vylíhou?
Vzniknou tím sestro-vražedné souboje a nedej bože když v úle zůstane (vyhraje) neoplozená matka, která nebude mít šanci se spářit (protože jí budu věznit 14 dnů)... Co se stane dále? Bude trubcokladná? Nevím, zkušenost nemám...
Já osobně bych do česna mat. mřížku nedával z důvodu:
NEZNÁM JEDINÉHO PANA VČELAŘE, KTERÝ TUTO METODU POUŽÍVÁ A ZÁROVĚN JÍ OBHAJUJE...
PS: raději bych udělal oddělek, který by měl dost času řídký med kvalitně "vyfoukat"
Krom už řečených nevýhod by včelstvo přestalo lítat a bez sítovaného dna by se asi i udusilo, protože by mřížku zacpali trubci.
Není jednodušší chytit starou matku, s 2 rámky plodu a hrstí včel z ní udělat oddělek, nechat jen jeden matečník? Stará se musí snažit na svém a v mateřském včelstvu je hned klid, normálně pokračuje ve snůšce...
Niekde som čítal, že existuje metóda, kde sa pri silnej znáške včelstvo nechá existovať bez matky. Malo by to byť za účelom dosiahnutia vyššieho výnosu tým, že sa včelstvo nestará o plod. Ale podrobnosti si nepamätám, bolo to podľa mňa proti prírode. Bolo to niekde na webe.
(14.02.2011 20:19)Korous napsal(a): [ -> ]Co udělat v případě když zjistím,že včelstvo má našlápnuto k rojení a plný medník nezralého medu 40-50kg.
Neprobírejme tu žádná protirojová opatření, jde mi jen o tuto navozenou situaci.
Včelstvo, ktoré donieslo nárazovo plný medník medu, 40-50 kg, sa nemôže rojiť. Upracuje sa. Včelstvo, ktoré sa aj napriek nárazovej znáške vyrojí, nemôže doniesť plný medník medu, pretože také včelstvo odmieta pracovať. Podľa mojich skúseností, pri nárazovej znáške včelstvo najskôr zaplní nektárom plodisko, obmedzí matku v plodovaní a vyhryzie nasadené matečníky. Ak po nárazovej znáške z repky príde na pár dní bezznášková prestávka, až vtedy sa včelstvo môže opäť dostať do rojovej nálady. A tú treba pred ďalšou znáškou riešiť radikálnym zamedzením vyrojenia včelstva preletákom na plod alebo matečník. Preleták treba oddeliť medzidnom. Musíme ho robiť dopoludnia, aby všetky lietavky preleteli do preletáka. Tým oddelíme mladé včely od starých a zabránime rojeniu. Najspodnejší nadstavok vybavíme medzistienkami a dvoma plástami s najmladším plodom. Z dodaného plodu lietavky vytiahnu núdzové matečníky. Po deviatich dňoch vylámeme všetky núdzové matečníky z najspodnejšieho nadstavku a nasadíme ho ako najhornejší, bez novinového papiera. Sila včelstva zostane zachovaná.
(14.02.2011 20:19)Korous napsal(a): [ -> ]Med po vyrojení včelstva je danajský dar.Zejména během silné řepkové snůšky ,která je na mém stanovišti jediným větším zdrojem.I když před vyrojením včelstvo moc nenosí tak i zahuštění fláká. Dá se s medem lecos udělat /sušení,přidání celých nástavků jinam/ ale to už je všechno práce navíc a mnohdy není ani prostor a čas.
Děkuji za názory vás všech.Mně šlo v příspěvku pouze o dozrání medu,ne o včelstvo jako takové.Přiznám se vám,že vloni jsem učinil dva pokusy s MM v česně.Jedno včelstvo v podstatě nijak nereagovalo, pokračovalo ve snúšce .Matečníky z medníkových nástavků byly odstraněny včelami po pěti dnech.Nepoužívám MM.Asi si rojení rozmyslelo.Kontrola po vytočení-zůstala stará matka.
Druhé včelstvo reagovalo zcela jinak,viděl jsem dva pokusy o vyrojení.Asi sedmý den byl již klid a při kontrole zjišteno slabší včelstvo.Ne jak po vyrojení,ale slabší.V těch sedmi dnech byly dva silné roje a tak si myslím ,že část těch včel se k nim přidalo.MM jsem odstranil a za dalších čtrnáct dnů včelstvo vytočil.Později nalezena oplozená mladá matka.
Níže uvedu záznam úlové váhy z roku 2008,musím podotknout,že včelstvo se již nevzpamatovalo a bylo někam smeteno.Chci tím naznačit že asi nelze říci,že se včelstvo bude chovat tak a tak.Jak vidíte níže, makaly do poslední chvíle a vyrojily se.Nebylo to nedostatkem místa,po vytočení 20.5. měly čtyři prázdné nástavky cca na 60kg.Prostě se chtěly vyrojit.
záznam úlové váhy 21.5.-5.6.08
dat...................Váha úlu...+/- den......+/- celkem
20.5. vytočeno 40kg
21......................78kg..........................0
22......................79...........+1..............1
23......................85...........+6..............7
24.....................102........+17............24
25.....................117........+15............39
26.....................123..........+6............45
27......roj...........118...........-5............40
28......................122.........+4............44
29......................122............0
30...vytočeno....112.........................-10 řídký
3.6.....................110...........-2
4.6..vytočeno......83..........................-27 řídký
Čo to znamená riedky med? Koľko % vody obsahoval? Agátový med je predsa sám o sebe riedky a keď je vysoký plást z 1/3 zaviečkovaný, agátový med je zrelý. Ak máme také poznanie, tak v úľových NN zostavách, v ktorých sa medník skladá aj zo štyroch nadstavkov, musíme nadstavky so zrelým medom odoberať na vytočenie postupne a nie naraz. Stará skúsenosť hovorí, že keď pri strasení včiel z medového plásta nefŕka z buniek nektár, vtedy med môžeme vytáčať. Včelstvo je živou odparkou a pri nárazovej znáške stíha nektár zahusťovať od večera do rána. Z toho vyplýva ďalšia skúsenosť, že plásty s medom na vytáčanie treba odoberať ráno, pred dennou znáškou. Preto je dôležité sledovať na váhe prínos medu až ráno, keď lietavky odleteli za znáškou. Večerné záznamy o dennej znáške sú nepresné, pretože donesený nektár obsahuje 40-70% vody a povedzme tri kilogramy lietaviek tiež večer skresľujú denný prínos. Na kočovke som vždy po asi 5-dňovej znáške z agáta med vytáčal a nikdy nebol problém s jeho kvalitou, nikdy nekvasil. K procesu kvasiť má sklony repkový med, ktorý včelári predčasne vytočia z obavy, aby sa nedostal do agátového medu a druhým dôvodom kvasného procesu v takto nezrelom mede je veľké množstvo peľových zŕn. Repkovému medu trvá zrenie v pláste dlhšie ako agátovému. Preto si myslím, že med z úľa po vyrojení včelstva nemôže byť darom prinášajúcim nešťastie a skazu.
(16.02.2011 4:28)MilanBencúr napsal(a): [ -> ].....Na kočovke som vždy po asi 5-dňovej znáške z agáta med vytáčal a nikdy nebol problém s jeho kvalitou.......
Pane Bencúr, vytáčel? Já myslel, že medobraní provádíte pouze lisováním
I zavýčkovaný med při nepříznivém počasí může obsahovat až 20%vody.
(14.02.2011 20:19)Korous napsal(a): [ -> ]Med po vyrojení včelstva je danajský dar.Zejména během silné řepkové snůšky ,která je na mém stanovišti jediným větším zdrojem.I když před vyrojením včelstvo moc nenosí tak i zahuštění fláká. Dá se s medem lecos udělat /sušení,přidání celých nástavků jinam/ ale to už je všechno práce navíc a mnohdy není ani prostor a čas.
Co udělat v případě když zjistím,že včelstvo má našlápnuto k rojení a plný medník nezralého medu 40-50kg.To může být za hodinu,den nebo také ne.
Nezkoušel jste někdo co včelstvo udělá,když mu uzavřu česno mateří mřížkou na týden ,čtrnáct dnů.Jde mi jen o to, je-li schopno med zahustit a zavíčkovat.Co udělá po odstranění mřížky není podstatné,ať si letí.
Neprobírejme tu žádná protirojová opatření, jde mi jen o tuto navozenou situaci.
..beru to spíše jako přítelův experiment nebo žert :)
Včelař ,který chce mít med i v následujících snůškách neuzavírá česna MM.,popř. udělá jiné zásahy,aby udržel dynamiku včelstva po celou sezonu.
Nehledě na to ,že v takovém včelstvu zůstane nová matka s rojovými sklony. Takový postup (příspěvek
1 a
7) bych nedoporučil ani svému nepříteli :)
(16.02.2011 10:30)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]Pane Bencúr, vytáčel? Já myslel, že medobraní provádíte pouze lisováním
Lisovaním nie, ale precedením. Vytáčal, to je predsa vyjadrenie minulého času.
(14.02.2011 20:19)Korous napsal(a): [ -> ]Med po vyrojení včelstva je danajský dar.Zejména během silné řepkové snůšky ,která je na mém stanovišti jediným větším zdrojem....
.. Dá se s medem lecos udělat /sušení,přidání celých nástavků jinam/ ale to už je všechno práce navíc a mnohdy není ani prostor a čas....
.....Jde mi jen o to, je-li schopno med zahustit a zavíčkovat.Co udělá po odstranění mřížky není podstatné,ať si letí.
zdravím Vás příteli Poláchu
opět jste pečlivě nečetl můj příspěvek.Na mém stanovišti je
jedinou snůškou ,šnůška z řepky a té podřizuji vše.Na chovné a výchovné zásahy mám času dost až po skončení snůšky.Ono hledat matku a nebo vylamovat matečníky v šesti nástavcích/nedávám mřížky/ není žádná slast a proto to nedělám.Pokud jsou včelstva schopna přinést 15-17kg denně tak to nejsou žádní chcípáci a ta práce za to nestojí.
¨Ze začátku (s příspěvkem č.1) jsem si myslel příteli, že si děláte legraci ,tet už vím ,že ne. Ani ve skutečnosti by mě nenapadlo, že tuto medodu v dnešní době, může ještě někdo praktikovat.
..před XX lety byla ve včelařství přímo o tomto tématu vkládání MM. do česen debata. Možná si někteří na to vzpomenou.
Závěr byl asi takový, že tento způsob byl zavržen,ne proto ,že to bylo něco nového, ale proto, že to ve skutečnosti nic neřešilo.
Ano, každé "druhé" včelstvo se v tomto směru zachová jinak,ale budeme milý příteli kvuli tomu brakovat tu druhou polovinu,když to náhodou nevyjde. I proto se tento postup masově ani jinak nerozšířil..
(16.02.2011 21:17)Korous napsal(a): [ -> ] (14.02.2011 20:19)Korous napsal(a): [ -> ]Med po vyrojení včelstva je danajský dar.Zejména během silné řepkové snůšky ,která je na mém stanovišti jediným větším zdrojem....
.. Dá se s medem lecos udělat /sušení,přidání celých nástavků jinam/ ale to už je všechno práce navíc a mnohdy není ani prostor a čas....
.....Jde mi jen o to, je-li schopno med zahustit a zavíčkovat.Co udělá po odstranění mřížky není podstatné,ať si letí.
.......Na mém stanovišti je jedinou snůškou ,šnůška z řepky a té podřizuji vše.Na chovné a výchovné zásahy mám času dost až po skončení snůšky.Ono hledat matku a nebo vylamovat matečníky v šesti nástavcích/nedávám mřížky/ není žádná slast a proto to nedělám.Pokud jsou včelstva schopna přinést 15-17kg denně tak to nejsou žádní chcípáci a ta práce za to nestojí.
Zdravím Vás příteli.
Marně si snažím představit Vaše stanoviště, kde je snůžka z řepky jediným větším zdrojem... Nechci jen pomyslet na to, když se k Vám počasí postaví zády a řepka nebude medovat... Co si pak chudinky včeličky počnou... Ale to patří do jiného vlákna.
Teď k věci. Ať už vyřešíte situaci tak či onak to je na Vás. Ale přesto si myslím, že Vaše proklamovaná situace s "danajským" medem nenastane (krásně to vystihl a popsal M.Bencúr v Příspěveku: #8).
Mě se jen pouze moc nezamlouvá Váš postoj ke včelkám.
"Jde mi jen o to, je-li schopno med zahustit a zavíčkovat.Co udělá po odstranění mřížky není podstatné,ať si letí."
Chápu to, že toužíte po zisku z prodeje medu, ale o to víc by jste měl být za to včelkám vděčen, pro to co za svůj krátký život stihly, pro nás včelaře, vykonat.
Honza
Doporučuji k přečtení:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelare...te-rojeni?
Pokud se vám to nechce číst, tak tam rozebírá možnosti jak rojení bránit a jedna z metod je mřížka v podmetu.
(15.02.2011 11:06)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]Já osobně bych do česna mat. mřížku nedával z důvodu:
NEZNÁM JEDINÉHO PANA VČELAŘE, KTERÝ TUTO METODU POUŽÍVÁ A ZÁROVĚN JÍ OBHAJUJE...
A teď se zeptám neznáte přítele Sedláčka a nebo to není "PAN VČELAŘ"?
(Nemusíte odpovídat myslím dotaz jen jako žert. Vyprovokoval jste mě k tomu, abych našel na webu písemné vyjádření přítele Sedláčka, který o tomtéž mluví i na přednáškách.)
Karous v príspevku č. 1 spomína, že má len jedinú znášku z repky. V príspevku č. 7 uvádza denné prínosy, ktoré sú typické pre agátovú znášku. Tak o čo vlastne ide. Repka zvykne kvitnúť okolo troch týždňov, ale nebola výnimka, že kvitla šesť týždňov. Po ukončení znášky, ak nenasleduje iná znáška, stačí počkať s odoberaním medu zo včelstva niekoľko dni a med ( agátový ) bude hustý ako lepidlo.
(17.02.2011 16:29)roslp napsal(a): [ -> ]Doporučuji k přečtení:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelare...te-rojeni?
Pokud se vám to nechce číst, tak tam rozebírá možnosti jak rojení bránit a jedna z metod je mřížka v podmetu.
(15.02.2011 11:06)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]Já osobně bych do česna mat. mřížku nedával z důvodu:
NEZNÁM JEDINÉHO PANA VČELAŘE, KTERÝ TUTO METODU POUŽÍVÁ A ZÁROVĚN JÍ OBHAJUJE...
A teď se zeptám neznáte přítele Sedláčka a nebo to není "PAN VČELAŘ"?
(Nemusíte odpovídat myslím dotaz jen jako žert. Vyprovokoval jste mě k tomu, abych našel na webu písemné vyjádření přítele Sedláčka, který o tomtéž mluví i na přednáškách.)
Dovolím si odpovědět za Honzu,ano přečetl jsem si o akutním zabránění rojení přítele Sedláčka,a některé pasáže mne opravdu "pobavili". Vesměs jen potvrdili příspěvek č.14.
Někdy stačí i vyloupnutí matečníků k ukončení roj. nálady, což by jistě potvrdil i př. Čermák, kde je procentualnost uspěšnosti zabránění rojení určitě višší než 30 % jako u MM ,jak popisuje přítel Sedláček, samozřejmě to vše závisí i na jiných vlivech, kdy převáží zběrací pud nad rozmnožovacím.
Je mnoho zpusobů zabránění roj. nálady a různých tzv. "vylepšováků" s různou procentuální uspěšností.
Taky záleží na tom co chceme v daný moment s takovým včelstvem udělat.
Takže pokud ti příteli vyhovuje systém MM v česnu,tak ti držim palce a přeji do nové sezony dobré výsledky.