Jedno téma k zamyšlení. Bavil jsem se se známým, ptal se mě, proč jsem vlastně začal včelařit, když za chvíli nebudou mít včely pomalu co do sosáku. Po delší diskuzi jsem mu dal svým způsobem za pravdu. Kvetoucí louku v létě u nás nevidíte, ovocné stromy nikdo pomalu nesází a každý rok řvoucí pily zvoní hranu spoustě starších jabloní, hrušní. Nemáte taky dojem, že to za tak 10-20 let bude hodně zajímavý? Někde jsem četl, že ovocné vysokomeny to mají do 20ti let spočítané (hlavně třeba stromořadí u silnic), nové nikdo nesází, v podstatě max. nějaké zákrsky na malou zahrádku. Každý chce mít u baráku trávník jak na golf, kdo dnes suší na seno? Nebude se jednou včelařit stylem v srpnu narvat úly cukrem, aby vydržel do řepky, pak občas medovice a znovu...? Zajímá mě váš realistický (ne optimistický) názor. Díky.
No zcela realisticky, az nebudou mit lidi co do "huby" jeste radi preoraji sve golfove travniky, aby mohli neco zasadit...
No ja sem z vesnice a za barakem mam sad, tohle bude spis problem pitomejch prazaku.
Tohle je přímo giga téma. Já bych to neviděl jen jako věc pražáků či městských lidí,ale i venkovanů. To kácení starých jabloní je hrozný nešvar.Vždyť než ta jabloň vyroste ,co to je let! Já osobně nechápu s jakou lehkostí lidé skácí živé zdravé stromy na své zahradě a nejen tam.Nedaleko od nás před lety vykáceli starý jabloňový sad s tím,že tam budou dělat kemp.Bohužel z toho sešlo.Došly totiž "kupidlátka".No a teď tam jsou jen vyvrácené pařezy a stařina a nic se s tím už roky neděje.Nikoho nenapadne vysázet na mez dříny,trnky.nebo někde do kouta lísky,či jívy.Ale i to bych pochopil,protože každý chce mít na zahradě něco extra. Proč ale lidi sází do zahrad thuje jak o život ,mi hlava nebere.Přátelé,to je přímo thujomania,která trvá už několik let.Přitom je tolik krásných kvetoucích keřů,které snadno snáší naše zimy,které (např. i pro včely:vaigelie,chaenomeles,aronia,buddelia,atd.) vypadají skvěle i v době po odkvětu U nás prodáváme pořád thuje.Zákazník si to žádá a tak množíme thuje.Chtějí mít živý plot(nejlépe hned) ,aby jim do zahrady nikdo nekoukal.
Kdyby tam dali třeba nějaké tavolníky(na ně včely moc teda zrovna nejdou,ale to je jedno),já vím jsou opadavé,ale thuje jsou přez zimu stejně rezavé a na pohled také nic moc.U baráku udržují "angličáky" kde nevyroste ani sedmikráska a na skalce mají zakrslé jehličnany podsypané mulčovací kůrou.Co se týče luk,na to aby pořádně kvetla,se musí pravidelně sekat a trávu sklidit a ne mulčovat.To se ale často nevyplatí,protože přejet to mulčovákem je jednodušší,levnější a hlavně rychlejší.Hnojení luk rovněž neprospívá některým bylinám,podle mého.Dokud jsem neměl včely,tak jsem si toho tolik nevšímal a myslím,že u nevčelařů je tomu podobně.Nezajímá je to.
Rozhodně nejsem přítelem plošných nařízení, ale nařízení typu: "porazíš-li strom, vysaď 1-2 nové stejného druhu" by mně nevadilo. Kdysi dávno to naši prapředkové měli v sobě zakódované, pak přišel " velký únor" a všechny to pozitivní se musíme znovu učit, aby nám opět přešlo do krve. Každý rok vysadím nové stromy či keře a vůbec mi nevadí, že nejsou na mém pozemku. A to jsem se taky narodil v Praze.
(09.03.2011 8:50)miko napsal(a): [ -> ]...To kácení starých jabloní je hrozný nešvar.Vždyť než ta jabloň vyroste ,co to je let! Já osobně nechápu s jakou lehkostí lidé skácí živé zdravé stromy na své zahradě a nejen tam...
Jak jistě víme, všechno má hodnotu v čase!
Každý se jednou narodí a jednou zemře. Já, ty, ale i ta jabloň ve stromožadí, sadě atp.
V mém okolí jsem svědkem, jak se ve velké míře kácí nejenom staré jabloně, ale i lípy, třešně, špendlíky a třeba javory. Nejvíce je to zřetelné v dlouhých álejích, které působí jako celek (stejně jako nám dobře známé včelstvo). Důvodem může být stáří stromů, ale také předcházení rizika těžkého střetu s automobilem.
Já chápu, že se kácí staré stromy, ale současně s tím by se měli zasadit mladé stromky a ani nemusí být včelám prospěšné.
Celý život jsem jezdil třešňovou álejí. V květnu to byla nádhera a teď? Ted mi za jízdy připomíná morzeovu abecedu přestárlých stromů...
Narodil jsem se v Sudetech (dnešní Frýdlant). Před 2sv. 70% obyvatelstva tvořili němci. Jména ulic, názvy měst, názvy obchodů, mapy vše bylo v němčině - německé. Celý frýdlantský výběžek znám jako své boty, a ve chvíli kdy prohlížím
dobové fotografie či pohledy jen žasnu, v jakém stavu se frýdlantsko nacházelo v první pol. 20 stol a nyní. Po odsunu němců, češi frýdlantsko jen zdevastovali a podotýkám na komunisty to nevádějme, jsou to češi jako my ostatní!
Chceme vše co má západ, ale nepřiznáváme si, že česká mentalita na to zkrátka nemá.
Hans von der Wünschendorf (snešní Srbská) in Böhmen.
Bohuzel pohranici je leckde v zalostnem stavu, je to dano tim, ze lide co sem po odsunu prisli, nemaji k mistu takovy vztah a hlavne nemaji mezi sebou vazby, prerusili sve tradice. To treba na Morave lide maji sve tradice a jine vztahy mezi sebou. No a to vse se odrazi i na pristupu k prirode a rodne hroude...
Nadruhou stranu jsou lide, kteri se snazi zachranit co se da. napriklad stare nemecke odrudy ovocnych stromu a ze jich je! Az lide v pohranici vice srostou s mistem kde ziji, vytvori si tradice, tak se zmeni i jejich pristup ke krajine a ja verim, ze se tak stane, v tomhle jsem optimista..
Dostal jsem od JP odkaz na tuto mapu
http://kontaminace.cenia.cz . Tam si můžete porovnat zalesnění mezi rokem 1949 a 1980. Zalesnění narůstá.
jj. ta mapa je super, krasne se da porovnat jak pred lety vypadala krajina. Nekdy je to sok, treba u nas jsou vsude lesy, pritom jeste pred 50-80ti lety tu byly v kopcich pole a pastviny
Co jsi mi to zase architekte ukázal
Nemůžu se od té mapy trhnout....
(09.03.2011 10:41)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]...Důvodem může být stáří stromů, ale také předcházení rizika těžkého střetu s automobilem...
Tomu já rozumím,já měl na mysli spíše případy kdy to není nutné porazit třeba starý strom. Je jasné,že si nenechám na zahradě stát suchou třešeň které akorát u kmene obraží podnož(ikdyž i to má svůj půvab
),nebo nenechám spadnout napadnutý staletý dub na střechu baráku.Zasadit nové stromky je OK,ale nějaký ten pátek uteče než dají nějaký ten stín a vyrovnají se svým předchůdcům,kteří pamatují časy ještě za první republiky.Ve městě to je jasné.Tam to musí být zdravé aby to nespadlo,ale v přírodě...ve volné krajině....tam bych je nechal žít.My máme u baráku stoleté čtyři staré břízy.Jsou obrovské.Sázel je můj děda se svými sourozenci.Zatím vypadají ,že jsou v pohodě.Kdyby spadla jen jedna,máme střechu na baráku na maděru a nebo přes náves sousedka dvorek.Platíme na to léta pojistku.Já bydlím celý život na vesnici.Jsme v chráněné krajinné oblasti a tak mám k přírodě blízko.Mě se líbí spíše divoká příroda....tam to vše do sebe zapadá jako puzzle....jsem v tomto směru trochu ujetej...
myslím,že by se mi líbily i ty přestárlé třešně.....
Jen dodávám,že chápu praktické důvody proč by neměly být život ohrožující vzrostlé stromy u cesty či uprostřed města.
No hodne se ted kaci i zbytecne-jde o drevo na topeni-dobrej kseft. To se vymysli,ze ten a ten strom je nemebpecnej, je starej a musi dolu...
Hodne spatne je kaceni stromu, kde ziji treba nektere velmi vzacne druhy brouku. Pripadu je hodne... Znici se tak lokality vyskytu a skody jsou nenahraditelne. Urednici za to odpovedni to s klidnym srdcem povoluji i pres protesty entomologu. ale seber nekde nejakyho brouka a uz jsou po tobe...
Já se letos chystám pokácet 4 slivoně, které jsem pře 10 lety rozsazoval jako dvoumetrové stromky. Důvodem je šarka. Zatím jsem na netu nenašel způsob léčby. Má-li někdo jinou zkušenost, sem s ní.
Nad Šarkou nezvítězíš, jediná možnost je vysadit rezistentní odrůdy. Já mám na zahradě čtyři vzrostlé slivoně, vlastně už jen tři. Dvě napadeny, ale kupodivu je z nich nejlepší slivovice. Jednu starou cca 50 let jsem na podzim porazil i taky kvůli včelám. Přímo pod ní bude stanoviště a měl jsem obavy ze zpuchřelých větví a časem bych ji měl potíže porazit, aniž bych ohrozil úly. Jako náhradu jsem vysadil třešeň, která bude přímo nad úly, takže cílené zastínění.. Za pár let přijde na řadu další slivoň, ale až ji doroste náhrada. Bylo tady řečeno, že je problém s kácením vzrostlých stromů a vytváření golfových zahrad. I já jsem se nevyhnul vykácení většiny přestárlých jabloní, téměř žádná úroda z nich nebyla, ale částečně jsem je nahradil novými stromky různých druhů ( jabloň, hrušeň, broskvoň, ringle . . . ) Budiž mi odpuštěno . . .
Místo klasických švestek je vhodné vysadit "Durancie". Plod je trochu větší než švestka, je více šťavnatější (pro slivovici vhodnější), ale bohužel pecka nejde od dužiny. Výhodu je, že netrpí šarkou!!!
No se sarkou to je problem... Jsou rezistentni odrudy cacanska nabolja a cacanska lapotica, pak je odruda stanley, ktera je castecne rezistentni. Jenze tyhle odrudy nejsou alespon podle me vubec chutne. To se neda s pravou svestkou, vlaskou, zimerrovou, hamanovou atd. vubec srovnat. Tady u nas jsou stare odrudy po nemcich, ktere sarkou netrpi, ani neviv co je to za odrudy, neda se to identifikovat, jsou chutne, ale nekdy poradne nedozraji, nebo maji stridavou plodnost. Je zajimave, ze i nachylne odrudy jsou ve vyssich nadmorskych vyskach zdrave...
Dobre se mnozi myrabolan, treba v Praze je snad vsude. Ja vim o rozsahlych porostech na chodovci kousek od Tophotelu. Je to tam pro vcelky raj! Nektere krizence mirabolanu jsou dobre i konzumne a maji vysokou cukernatost-to si o prokvaseni a prohnani destilakem jenom rika...
Pozor i myrobalán trpí šarkou! Mám keř myrobalánu (třešňový) a třetí rok co začal rodit se mu na plodech objevily příznaky šarky.
Neco ke slivonim.
Rezistemtni odruda neegistuje.Ty odrudy, ktere jsou jakoze rezistentni trpi sarkou rovnez, ale proste jim nevadi a na plodech neni temr znat.
Cacanske vubec nejsou rezistentni, vim, o cem mluvim, jsem z kraje, kde v zadne zahrade slinon nechybi a navic se tim dost do podrobna zajimam, mam asi 15 odrud uz vzrostlych stromu.Rocne vysazuji nove a nove, sbiram zkusenosi.
Nejlepe jsou na tom durancie, na slivovici paradu, vyborna cukernatost.Jako slechtena nahrada by mohl byt TopTaste, obsahem cukru ji mozna i predci.
Jine vhodne odrudy jsou tophip, ze starsich je to gabrovska, ktera je rovnez zdrava.Dle pak Hanita.Jako rezistent se uvadi jediny zatim a to je JOJO, ktere vsak neni rezistentem, ale naopak je k sakce vyrazne citlive, pokud je strom napaden sarkou, postizene vetviky odumiraji a uschnou, coz zabrani rozsireni na cely strom. Z ryngli je to Wazovova, ktera ma velke plody, dostatecne cukernatosti, vhodne i na paleni.Nejsladsi je ryngle mala zelena, ale ta trpi sarkou.
Existuje slechtena mirabelka-mirabelka nanciska, ma vetsi plody, oproti divoce rostouci ma sladsi plody, barvy zlute.
U nas na morave je jeste rozsirena sliva, ktera ma mensi kulate plody, vhodna pouze do kvasu.
Neni dobre az tak verit skolkarum, nebot prodavaji starsi odrudy, ty nove jsou drzazsi, protoze jsou registrovane, jsou to nemecke vypestky, daji se taky bez problemu sehnat.
Doporuciji si prostudovat nejakou novou pomologii, ale tam taky neni casto, novnky najdete v casopise zahradkar.
Snad tento prispevek nejak pomuze.
Super prehled! No nejnovejsi pomologii mam cca z 95, tak mam co dohanet. Kazdopadne u nas moc se sarkou problem neni..
V nasa je učitel Zakladů přírodních věd ing. Marek Škrla a ten nám výprávěl historku ze svého mládí, kdy byl u příbuzenstva na Moravě a tam nějaký 80 letý dědeček sázel jabloně a jiné. On se ho zeptal:" dědečku, proč to děláte??? Vždyt vy z toho nebudete nic mít"
A on mu na to odpověděl:"to bych teda byl... ja to nesázím pro sebe, ale pro sve vnuky!!!"
Až se tohle naučíme....