Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Nízkonástavkový úl na rámkové míře 44,8×15,9 cm se čtvercovým půdorysem 44,8×44,8 cm na 12 rámků.

Máte s tímto typem úlu někdo nějaké zkušenosti?

Ne, ale to už jsme principem u Optimalu a jsou popírány základńí rozdíly, které tyto dva systémy odlišují. Já jsem volil Optimal, právě kvůli čtercovému půdorysu, výhodou Langstrotha je jeho světová kompatibilita. Tímto řešením tuto výhodu ztrácíš ( možnost nákupu úlových dílů od zavedených výrobců ) -vše bude atyp. Nevidím výhodu. Vyber si jeden ze zavedených systémů.
Radek

Ten půdory bude zřejmě 465*465mm.

dost se řešilo ve vlákně DADANT

Myslím, že modifikovaný Langstroth už není Langstroth a neměl by tak být nazýván.

Název tématu je dost nešťastný. Pole mého názoru pokud použiji název Langstroth, tak se jedná o úl na deset rámků, s šířkou rámku 448mm, který má různé výšky. Je to, nebojím se říci, standard. Je to tak samozřejmé, že většina výrobců v zámoří u nabízených nástavků uvádí jen výšku. Proto bych se přimlouval o to, pokud bude nějaká odchylka od originálu, tak ji pojmenovat nějak jinak. Jen ať Vás proboha nenapadne EuroLangstroth.
Ale ryze hypoteticky k provozu na 12 rámků 448x159mm. Tento systém nedává možnost kombinace vysokých a nízkých nástavků. Dovedete si představit hmotnost tohoto nástavků vysokého 232mm, nebo dokonce 285mm?

Nejvíc zkušeností s tímto má asi p.Žák (výrobce plastových rámků), takže bych dotaz směřoval na něho...a vzhledem k tomu, že mi posílá mnoho zákazníků, je jasné, že těch 12rámků nikomu nenutí (jeho názor nemohu prezentovat, protože se mi přesná formulace již vykouřila z hlavy).
Bude to mít své výhody i nevýhody, zavádět to jako nový standard se ale rozhodně nevyplatí.

(17.03.2011 23:24)PetrM napsal(a): [ -> ]Myslím, že modifikovaný Langstroth už není Langstroth a neměl by tak být nazýván.

Ahoj, nooo já nechci moc rýpat do Vás Langařů, ale každý z vás Langařů včelaří na modifikovaném Langstrothu...
Podívejte se na originál dno (případně víko) a porovnejte ho s Vaším .

Doufám, že tento příspěvek ode mě nevyzní negativně. Naopak já jsem zastánce toho, aby se výrobci co nevíce drželi originálu. Kutilové doma, ať si udělají to, co jim jejich schopnosti a vybavení dovolí. Stejně ze svého výrobku (oproti zakoupenému) budou mít nejlepší pocit a bude pro ně ten nej.

Pokud nazýváme jakýkoliv úl daným názvem, který vychází z daného výkresu (lang, Optimal, K39 atp.), měli by se především shodovat rozměry rámků a jednotlivých nástavků (vyrábět hlavně bez falců). To by mělo být pravidlem.
Ale jestli je rámek klasika nebo hoffman, nebo jestli je spoj nástavku cink nebo perodrážka, je úplně jedno. Samozrejmě u rámků se rozhodnout pro tu či to onu variantu a té se držet.
Když se toto dodrží nemůže se stát případ toho, že nástavek s rámky od tohoto výrobce nebude pasovat (př. nedodržení včelí mezery/mačkání včel) na nástavek s rámky o jiného rýrobce.
Honza

Ano Honzo, máš pravdu, že mnohé díly jsou modifikované, ale

(17.03.2011 22:50)milan.hula napsal(a): [ -> ]Nízkonástavkový úl na rámkové míře 44,8×15,9 cm se čtvercovým půdorysem 44,8×44,8 cm na 12 rámků.

bych rozhodně nenazýval Langstrothem.
U nástavků se jedná především o půdorys a ten je v tomto případě jiný.

Auta koncernu VW mají také mnoho stejných součástek a Passat není Škodovka.

Samozřejmě, lang je prostě lang!!!
Ale i ve světě má spoustu modifikací a pod jeho názvem se uvádějí úly s rámkovou délkou od 43 až po 46 cm.
(podívejte se třeba do Polska, čemu tam říkají langstroth)
A u nás v ČR jsem viděl nástavky 44,8 na 12, nebo naopak na 8 rámků!
S tím nikdo nic nenadělá , prostě co včelař - to názor!
Podívejte se na adamcovu míru - taky tu jsou úly s 9 až 13 rámky!
Třeba až jednou bude někdo vyrábět origo langy skutečně za hubičku, tak se na to ty koumáci a kutilové vykašlou
a přestanou se šířit tyhle pseudolangy!!!

pro Jan Pavlů: myslím si, že rozdíly u den a vík nejsou nijak podstatné, pokud mají totožný půdorys s origo langem.
tam žádný rámky nestrkáme, tak je to asi fuk. A druhů den a stříšek u včelařů-adamistů jsem viděl taky nezpočet.

V USA je běžný i Lang na 8 rámků - soudím dle katalogů.

A mám takový dojem, že právě Farrar zkoušel NN na 12r půdorysu.

Druhá věc je, že to co propaguje evropská PSNV je na 10R. Ale to je jen jedno hnutí, sekta či co jsme.

Ale jak jsem to viděl v NSR na té farmě i velkoobchodě, měli to na 12r, 465x465 vnitřní rozměr a nazývali do Dadant, i když do toho dávali 12xLangstrotí rámky.

No hlavně že se všichni domluvíme

Díky za odkaz na diskusi s tématem Dadant Blatt, je tam pěkný obrázek. Měl jsem samozřejmě na mysli úl složený z 5-ti nízkých čtvercových nástavků (nikoli vysoké) na rámky 44,8×15,9 cm. Jenom by mne zajímalo zda je tento typ úlu díky čtvercovému půdorysu a větší velikosti ještě o trošku lepší než OPTIMAL (celková plástová plocha i celková hmotnost nástavku bude asi srovnatelná)? Má snažší ometání a odvíčkování rámků? Včeli v něm díky většímu prostoru lépe žijí i přezimují? Snadnější dostupnost medometu na tuto rámkovou míru, apod.? Jinými slovy není OPTIMAL náhodou již také přežitý?

Docela by mne zajímalo, jak to bylo o počátku. Na Wiki je uváděn patentovaný lang s 10 rámky. Je to pravdivé tvrzení? Proč se objevuje lang s 8 rámky? (Zde připomínám tvrzení M.Bencúra, že včelstvo v přírodě staví jen 8 plástů.) Má tento nástavek jiný rozměr na šíř? Nebo mají rámky v tomto langu širší rozteč? Pokud ne, proč je tam tolik volného místa? Jak to tedy vlastně je? A co na to Jan Tleskač?

Protože velký "L" prý poprvé popadl bedny u hokynáře, tak se zřejmě jednalo o stand. bedny. Dodnes se používají přepravky široké 15" = +-375mm. Jen ta délka je trochu jiná /delší/ - u těch přepravek, šířka sedí.

Takže tedy původně asi 10R.

Z hlediska NN včelaření je 12R asi jediná výhoda - možnost to otáčet napříč do čtverce, ale ta podle mě nemá šanci vyvážit nevýhody. A těch vidím mnoho, velmi mnoho.

8R může být možná zajímavá kombinace, je to prostě komín. Co vím, tak já měl Brennery na 9r, pod vlivem nástavkářské literatury (i ta je zaujatá, neobjektivní, napsaná ne vždy podle nějakého podloženého výzkumu - v tom není ve včel. literatuře rozdílu ) jsem přešel na 10r. Jediná výhoda - alespoň jeden rozměr mateří mřížky byl standardní, včelám to bylo jedno, skutečně když mohou, tak jedou do výšky.

Ale mám zrovna před sebou katalog, kde je vše uváděno ve dvou rozměrech L a D. Podle všeho je oboje 10R.

To sjednocení půdorysu má ohromné výhody - výrobě i při nákupu. A právě mřížky, dna, víka, stropní krmítka - to jsou často nakupvané věci.

Vím o čem mluvím, 12R taky zkouším - ale jako Déčko. No nevím, podle mě by bylo rozumnější držet deset, žádný zázrak jsem zatím nepozoroval, kromě výměny díla "ala Ing. Řeháček", ale myslím, že to není jediná cesta.
U Langa to budu dál porovnávat, na 12 bych už normálně nešel, u 39 bych to možná zvážil, tam není žádný std. půdorys.

ALe když jsem se rozhodl zkoušet Langa na 12R, tak tady nebyly plast. mateří mřížky ani stropní krmítka atd.

Včelařský svět se u nás kupodivu velmi rychle mění, jen my si toho nestačíme všímat. Je to evoluce, tu nemůžeme vlastně vidět a proto méně zvratitelné jak revoluce.

(18.03.2011 22:19)KaJi napsal(a): [ -> ]Takže tedy původně asi 10R.
Ale mám zrovna před sebou katalog, kde je vše uváděno ve dvou rozměrech L a D. Podle všeho je oboje 10R.

Před 25ti léty jsem se rozhodl pro systém Lang s 9rámky.Tehdy to bylo na "místní včelu"
až,až. Nyní na plodnou Singrovku tak o jeden rámek víc,ale to již předělávat nebudu.

Buďte rád, že máte jen 9 rámků. Já kdybych nebyl líný se s tím předělávat, tak bych měl taky nástavky pro 9 rámků Lang 2/3. Už Bretschko vypozoroval, že je lepší používat 9 rámků v nástavku (u Lang a Zander úlů). K něčemu podobnému dospěl i pan Pravda u úlů Optimal. A kamarád, který chvíli experimentoval s úly Brenner na 8 rámků, si to taky nemohl vynachválit a rád na ně vzpomíná (nyní používá Optimaly a Langy). Včely údajně mají rádi komín vyšší a užší, než širší a nižší. Pochopitelně včelaři to vyhovuje přesně opačně, pokud pomineme zvedání plných medných nástavků