Příspěvek: #21

Zdravím všechny!
Jsem moc rád, že jste tohle téma založili, protože o těchto úlech se na internetu píše opravdu hodně málo a přitom jsou nejpoužívanější. Zejména pak mladší a začínající včelaři čerpají hodně informací z internetu a můžou pak nabýt zcela mylného dojmu, že je tento systém nějak „zastaralý“ a nepoznají tak jeho velké výhody. Proto bych zde rád aspoň některé zmínil. (Samozřejmě nemám vůbec nic proti ostatním systémům, dobře včelařit se dá jistě ve většině z nich.)
Nejprve však zmíním největší nevýhodu, což je bezesporu málo zažitý / nejednotný název K39 / BVD …

Ale k těm výhodám. Samotná rámková míra 39x24 je dle mého názoru výborné kompromisní řešení mezi potřebou včel a včelaře. Dostatečná plocha pro plod (oproti nízkým nástavkům, které jsou pro toto nevhodné). Přiměřená plocha k ukládání a zavíčkování medu. (zvlášť proti větším rámkovým mírám) Tj. med je před vytočením všechen zavíčkovaný, zralý. S velkou rámkovou mírou je také problém v tom, že dostat malinko hustější med z panenských plástů je docela problém, aspoň mně se tedy často dost plástů potrhalo, nebo úplně rozpadlo. Z toho všeho plyne asi největší výhoda a tou je – jednotná rámková míra pro všechny včelstva i nástavky. Zvláště pak právě v kombinaci se čtvercovým nástavkem. To umožňuje např. velmi snadnou tvorbu oddělků, spojování včelstev, prohození celých nástavků dle aktuální potřeby, přidání celého nástavku mezistěn (obnova plodiště) To je také dobrá prevence proti nemocem.. Úsporu práce vidím také v tom, že nemusím mít zdaleka takové množství rámečků a s tím také spojenou každoroční přípravu mezistěn (oproti nízkým nástavkům). A takových výhod by se našlo víc.

---

Jinak sám jsem včelařil na různých rámkových mírách a teprve před 2 lety jsem přešel na jednu - 39x24 (11 rámků) a to mi samo osobě uspořilo dost práce. Ještě bych dodal pár poznámek k mému způsobu včelaření pro dokreslení.. Včely zimují ve dvou nástavcích, ze 14 mi během posledních 5 let uhynuly přes zimu jen dvoje, rojivost mám téměř nulovou, včelnice je umístěna v lese, okolo jsou louky, nekočuji. Medové výnosy mám určitě nadprůměrné a přátelé kteří rovněž nekočují a včelaří v jiných typech úlů, tak větší výnosy nemají. Spíš si tedy myslím, že je to o dobré volbě stanoviště. Rovněž častý argument proti nástavku 39x24 je, že plný medu je těžký. Třeba mému dědovi to v jeho 80 letech vůbec nevadilo. Záleží jak si to kdo zařídí. Já třeba rámky vyndám, oklepu, o 2m dále vytočím, vrátím, hotovo. Nebo celý nástavek zvednu, otočím se a hned položím. Minimum práce. Nebo lez přenášet ve včelotěsných bednách v množství které dotyčný unese..

Samozřejmě každý si musí najít ten svůj způsob a rozhodně zde nechci rozpoutávat žádné vášnivé diskuze. Chtěl jsem jenom přidat svoje zkušenosti s K39 / BVD, aby se mohli začínající včelaři lépe zorientovat a pochopit, proč tolik včelařů používá tyto úly, když se o nich píše tak málo dobrého.

Příspěvek: #22

Zdravím vsechny nevsiml jsem si jestli už tu padl nazev ale v nekterých knihach se uvadi K39 cili 39x24 jako ADAMCOVA MÍRA nevim je ji to pravy nazev nebo jenom dalsi z mnoha

Příspěvek: #23

Dobry den
4 Rokem včelařím v úlech 39x24 11 rámků Tenkostěnný ( K39 ) jsem Spokojeny a jediné co měním je že zavadím Hofmanovy rámky v tomhle rozměru podle mého oproti nízkým nástavkům Langstroth my stačí Pouze 33 Rámku Oproti Langstrothu kde min je 60 -80

Příspěvek: #24

Zdravím přátelé, pokud se zajímáte o historii úlu či spíše rámkové míry, tak se můžete více dočíst zde:

http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_02_MV.pdf str 25
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_03_MV.pdf str26
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_04_MV.pdf str 19

Včelaříte v Langstrothu, jen trošku blbě okopírovaném, asi jako ruská širokorozchodná železnice.
Plocha mezistěny je skoro stejná - v obou případech 8dm2.
Úl vlastně vznikl jako kopie US originálu, takže až vám bude někdo vykládat, že je právě vypočítán a vyzkoušen do našich spec. snůškových podmínek a nic jiného se sem nehodí, tak jej dobře poslouchejte. Je to vlastenec. Ale ne odborník.

A dobré počtení, když nám tak pěkně začalo chumelit.

Příspěvek: #25

ja jsem to vyresil timto zpusobem a gut:::

Příspěvek: #26

(02.01.2011 15:41)Dragoneti napsal(a):  Ale k těm výhodám. Samotná rámková míra 39x24 je dle mého názoru výborné kompromisní řešení mezi potřebou včel a včelaře. Dostatečná plocha pro plod (oproti nízkým nástavkům, které jsou pro toto nevhodné). Přiměřená plocha k ukládání a zavíčkování medu. (zvlášť proti větším rámkovým mírám) Tj. med je před vytočením všechen zavíčkovaný, zralý. S velkou rámkovou mírou je také problém v tom, že dostat malinko hustější med z panenských plástů je docela problém, aspoň mně se tedy často dost plástů potrhalo, nebo úplně rozpadlo. Z toho všeho plyne asi největší výhoda a tou je – jednotná rámková míra pro všechny včelstva i nástavky.

Kolego, zkoušel jste mezi jinými originál Langstroth 448*232?
Hodně s vámi souhlasím, ale je těžké oddělit co je chvála střední výšky rámků (23, 24cm) a co toho je chvála zkrácení originálu o 6cm.
Pokud jste včelařil i v Langu 1/1 tak prosím o srovnání, ať vím v čem je rozdíl.
Je to skutečně dobrá výška rámku, dokud je schopen člověk vzpírat 40 kilo nad hlavu. Já mívám u extr. silných včel. až 6N. Ale i do výše ramen je to makačka.
Všechny ty nižší rámkové míry jsou dobré jen proto, že tolik neváží, včelám na úkor/překážku u včelařů co moc nevydrží.
Taky už chřadnu.

Příspěvek: #27

Jejda..., příteli Karle , pokud vás tak mohu oslovit.., kdybych měl tu možnost zvednout nad hlavu nástavek plný medu vážící 40 kg tak nejen že bych to udělal.. já bych u toho ještě tančil sambu..., , přesně tohle je můj sen...

Příspěvek: #28

Taky bych dřív býval tančil, měl jsem bídné výnosy, hodně pomohla změna stanoviště než úlu.
Brennery byly dobré, ale nešlo s nimi jednoduše kočovat - kočování je velmi dobré na nalezení dobrého stanoviště.

Ale pokud budete používat výkluzy jak já tehdy, zvedat nástavek nad 1,7m - tedy těsně nad obličej a včely budou pěkně bodavé (to jsem jim odpsutil, z jednoho nástavku to vytáhly na 6, které postavily a zanesly medem, některé dvakrát) a vy zavadíte dolní hranou zvedaného nástavku o výkluz, protože už to víc neuzvednete, tak si Sambu taky zatančíte

Příspěvek: #29

Už to tu bylo řečeno mockrát a každý má pravdu, každý systém má své.
Je jasné, že největší vliv má stanoviště a daný medný rok.
Všichni mluví o váze (výhoda nízkých) a plodišti (výhoda vyšších). Mít dva rámky v jednom úle je myslím opravdu nesmysl.
Ale jednou jsem medoval příteli začátečníkovi s nízkými nástavky a už jsem byl hotovej, kolik jich bylo. Přišlo mi, že je lepší zvednout, omést, dát do bedýnky, vyndat, odvíčkovat a dát do medometu jeden těžší rámek, než dělat vše dvakrát s výhodou nižší váhy jednoho rámku.
Ale možná se mýlím. Nicméně přijde mi, že většina Langů a Optimalů je spíše o tom, že je mají ti, co začínají včelařit na internetu a né se sousedy z okolí...

Příspěvek: #30

Je jedna výhoda komb.systému, která není příliš vyzvedávána - dle mě. Plod.rámky mám koncipované tak, že vyhovují do plodiště a medníkové tak, aby se snadno vytáčely. Proto mě to láká, v medníkách bez hofmanů, bez mezerníků a odvíčkovat snadno. Doufám, že se dostanu na 1/4 času který potřebuji na std výšku rámk 23cm.

Příspěvek: #31

S touto vizí bych se i ztotožnil, myslím však, že předpokládá rezignaci na rotaci nástavků z důvodu náročné manipulace. Praktici nekamenujte teoretika! Bylo řečeno, že NN úl vnímá matka jako celistvý prostor. Uvažuji, že toto dogma je částečně zpochybňováno používáním hofmanových rámků, jejichž horní loučka je velmi masivní. Pokud tedy, chtěje vyjít vstříc potřebám matky používáme plodiště s větší výškou než-li medník, dostaneme se v průběhu rozvoje včelstva do větší síly do okamžiku, kdy začne být omezována i momentálním plodištěm. To mne vede ke kacířské otázce: neměl by mít „hofman“ horní loučku stejné šíře jako spodní loučka?

Příspěvek: #32

Stejnou logiku používé př.Křapka.

Příspěvek: #33

(13.02.2011 22:51)architekt odpadu napsal(a):  S touto vizí bych se i ztotožnil, myslím však, že předpokládá rezignaci na rotaci nástavků z důvodu náročné manipulace. Praktici nekamenujte teoretika! Bylo řečeno, že NN úl vnímá matka jako celistvý prostor. Uvažuji, že toto dogma je částečně zpochybňováno používáním hofmanových rámků, jejichž horní loučka je velmi masivní. Pokud tedy, chtěje vyjít vstříc potřebám matky používáme plodiště s větší výškou než-li medník, dostaneme se v průběhu rozvoje včelstva do větší síly do okamžiku, kdy začne být omezována i momentálním plodištěm. To mne vede ke kacířské otázce: neměl by mít „hofman“ horní loučku stejné šíře jako spodní loučka?

Zcela kacířsky odpovím: ANO!

Příspěvek: #34

(23.01.2011 13:03)palo napsal(a):  Zdravím vsechny nevsiml jsem si jestli už tu padl nazev ale v nekterých knihach se uvadi K39 cili 39x24 jako ADAMCOVA MÍRA nevim je ji to pravy nazev nebo jenom dalsi z mnoha

Adamcova míra je právě 39x24 cm. Zavedl ji tento včelařský inovátor a guru. Když v minulosti byla snaha sjednotit různé rámkové míry, tak tato byla vybrána a prohlášena za národní.František Adamec
Jen mě zaráží, že se pořád pídite po nějakém názvu. U nás na Znojemsku se používá "nástavkový úl" a pokud to někoho zajímá tak přidáš r. m.

Příspěvek: #35

(23.01.2011 14:55)KaJi napsal(a):  Včelaříte v Langstrothu, jen trošku blbě okopírovaném, asi jako ruská širokorozchodná železnice.
Plocha mezistěny je skoro stejná - v obou případech 8dm2.
Úl vlastně vznikl jako kopie US originálu, takže až vám bude někdo vykládat, že je právě vypočítán a vyzkoušen do našich spec. snůškových podmínek a nic jiného se sem nehodí, tak jej dobře poslouchejte. Je to vlastenec. Ale ne odborník.

A dobré počtení, když nám tak pěkně začalo chumelit.

Protože jsem patriot a ze Znojemska, kde český včelařský guru František Adamec působil, tak ti budu oponovat .
Lorenzo Langstroth bezpochyby vynalezl včelí mezeru a použil vyjmutelné rámky, ale u rozebiratelného úlu vycházel z úlu Švícara Hubera.
Ale hlavně kdyby jsi pořádně přečetl články, na které odkazuješ, místo stavění sněhuláků , tak je zde uvedeno: Použití již hojně včelaři využívaného trojrámku z českého nebo moravského stojanu, který se pootočí o 90 stupňů a vznikne rámek rozměrů 39 x 24 cm. Bylo argumentováno využitím stávajícího díla se zásobami a plodem. Sám Adamec uvedl několikaletou zkušenost s touto pootočenou variantou.
František Adamec se zasazoval jak r. m. 39x24 cm, ale u použití Langstroth úlu. Bohužel se mu podařilo prosadit jen r. m. a úly né. Na to si museli včelaři sto let počkat.

Příspěvek: #36

U obrázku v příloze #33 je názorně vidět, co způsobí úzká a tenká loučka. Je to spojení jednotlivých pater v jeden blok. V tomto případě se snad ani nedá hovořit o včelaření na rozběrném díle. Proto bych u plodištích rámků s rozměry louček neexperimentoval. Vyzkoušené je horní loučka 27x19 a dolní 19x10. Používám sílu stěny nástavku 19mm. To má i tu výhodu, že odpad z výroby nástavků využiji k výrobě rámků. 19mm má totiž horní i dolní loučka v jednom ze svých rozměrů. Stejnou šířku horní i dolní loučku je možné použít s výhodou u medníkových rámků. Je to praktické při odvíčkování nožem. Loučky tvoří linii, kterou nůž kopíruje. Pokud použiji u rámku v plodišti dolní loučku stejně širokou jako horní (27mm), ztratím možnost kontroly rojové nálady nakloněním nástavku. Mezera mezi spodními loučkami je totiž příliš úzká na to, aby v ní včely stavěly matečníky. V tomto případě nestačí jen pohled na spodní loučky nakloněného nástavku. Je třeba vyndat a prohlédnout jednotlivé rámky. Je to velice pracné.
Někdo možná namítne, že široká spodní loučka medníkového rámků zamezuje přechodu včel do medníku. To není pravda. Přechod včel do medníku zamezí období bez snůšky. Před mnoha lety jsem kočoval na vzdálené lesní stanoviště. Protože jsem ho navštěvoval v delších časových intervalech, nechal jsem jako rezervu pro případ silné snůšky jeden medník navíc jako poslední horní. Byl vystrojen mezistěnami a se spodními patry spojen jen úzkým průchodem při přední a zadní stěně (průchod byl omezen folií). V případě vydatné snůšky včely mezistěny vystavěly a zanesly. To ještě medoval smrk. Říká se, že staré časy krášlí špatná paměť. Přesto mám dojem, že v minulosti byly letní snůšky skutečně vydatnější. Dnes se těžiště snůšky přenáší do ranějšího období. Tato snůška je poměrně stabilní. Pokud přijde v létě medovice, je to prémie navíc.

Příspěvek: #37

(23.01.2011 14:55)KaJi napsal(a):  Včelaříte v Langstrothu, jen trošku blbě okopírovaném, asi jako ruská širokorozchodná železnice.

Nemám dojem, že by byl Langstroth pro metrickou soustavu „okopírován“ nějak špatně. Při zavádění Lang. s ¾“ silnou stěnou jsem porovnával plánky v palcích na
http://www.beesource.com/files/10frlang.pdf a http://www.beesource.com/files/dadantfr.pdf s plánky v cm

Pokud provedeme přepočty, zjistíme, že „metrický rámek“ pasuje do „palcového“ nástavku a naopak. Zato ruská širokorozchodná železnice po našich kolejích jezdit nemůže.

PS: Nenašel jsem palcové plánky rámku Langstrotha. Použil jsem proto odkaz na Dadanta, kde je šířka rámku 450mm. Většina rozměrů lze ale pro porovnání použít.

Příspěvek: #38

Zdravím mám dotaz: mám možnost získat zadarmo material na nástavky z voděodolné překližky - taková co se dává do dodávek na podlahu .. nástavky budou zateplené .. vidité v tom nejaky problém? Má nekdo s tím zkušenost? Nemůže to neco přenést do medu či na včely? Děkuji za info

Příspěvek: #39

chtělo by to vědět čím je to lepený - ono totiž není lepidlo jako lepidlo.

Příspěvek: #40

je to tato překližka jen nevim zda topol či jaky druh dřeva ..