Příspěvek: #1

Dobrý den, včelaření vůbec nerozumím, ale rozhoduji se pro téma na bakalářskou práci a byl bych Vám moc vděčný za odpovědi a nyní k věci.
Potřebuju vědět, zda by se Vám hodil do úlu (nebo jinde) datalogger (tj. záznam teploty z x čidel) http://cs.wikipedia.org/wiki/Datalogger
Pokud tedy ano, napište, prosím, co by se Vám přesně hodilo a pokud ne, ale víte jinou aplikaci, kde by se to hodilo, napište mi také. Moc Vám děkuji.

Předpokládané požadavky budou:

• záznam na SD kartu ( karta do foťáku, mobilu)
• volitelná doba snímání teploty (1min, 10min, 1hod...)
• dlouhá výdrž minimálně půl roku
• cena do 500Kč
• možnost připojení displeje s průměrnou teplotou a zobrazení max a min teploty
• a jestli by jste něco dále potřebovali (viz komentář)

Příspěvek: #2

No určitě by se to hodilo, dala by se tím měřit okolní teplota i teplota v chumáči, např. přes zimu.
Dále by se hodilo udělat jednoduchý obvod, který by měl vstup jeden mikrofon a výstup řekněme tři LEDky zelenou, žluto a červenou a ty by se rozsvěcovaly dle frekvence. Jde mi o to udělat nějaké jednoduché poslouchátko dle návodu:
http://jjvcela.sweb.cz/Poslouchame_vcely.html
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/jak-n...ly-zpivaji
Samozřejmě, kdyby se to nějak logovalo tak by to nebylo na škodu.
Další věc co by se hodila je úlová váha, tedy nějaké piezosensory, co by měřily váhu úlu a tu pak logovaly.

Příspěvek: #3

Super, děkuju mockrát.
Měření frekvence by se dala udělat, ale vzhledem k tomu, že to má být energeticky co nejúspornější, tak zhodnotím několik možností.
Jak časté logování by stačilo? 1x za hodinu? nebo častěji?
A ještě poznámka, jaká je zhruba váha úlu?

Příspěvek: #4

K hmotnosti: moje úly mají v průběhu roku rozpětí přibližně 40 až 120 kg. Některá i kapku víc, záleží na situaci.
V praxi stačí včelaři znát denní přírůstek (úbytek) hmotnosti. Dle toho se posuzuje vydatnost snůšky.
Pokud by ale šlo o výzkum včelí pastvy, je vhodnější měřit častěji, max. po hodině. Raději ale po menších čas. úsecích.
Pokud jde o teplotu, přes zimu stačí po hodině, nebo po dvou. Toto roční období není zase až tak zajímavé. To že včely úlový prostor nevytápí je dávno známá skutečnost. Nadruhou stranu by se daly sledovat reakce včelstva na změny teploty venku a jaký to má vliv na změny teploty uvnitř chomáče včel.
Jarní rozvoj včelstva už bude zajímavější, měřit také max po hodině, ale raději častěji.
Měření frekvenčního spektra myslím postačí 1x, nebo 2x za den. Tady se sleduje dlouhodobý vývoj přípravy včel k vyrojení.
U elektronických zařízení je ale velký problém. A to dost výrazné zkreslení naměřených hodnot v závislosti na teplotě prostředí, hlavně v chladu. O mrazech ani nemluvě.
Pokud jde o interval měření teploty a frekvence, třeba se ozve někdo, kdo to již praktikoval a doplní nějaké praktické poznatky. Já to mám jen v teoretické rovině.

Příspěvek: #5

Měřit hmotnost úlu během dne je zajímavé, ale mylsím, že nastane problém interpretace dat.

Hmotnost včel - létavek je srovnatelná s přínosem, proto se váží v době kdy včely nelétají.
Navíc jedna váha se sběrnicí přichází na trh v českých cenových relacích.

V praxi by stačilo jedno dvě teplotní čidla/včelstvo na zimu, aby včelař zjistil, kdy včely přestaly plodovat - určil čas ošetření,případně mohl zvažovat selekci na včely, co nejdříve přestaly plodovat, nebo taky mohl mít strach, že plodovaly tak dlouho, že neměly dostatečnou zimní generaci - nemoci - VD. Na to by možná byla poptávky i od zkušenějších včelařů - tedy větší trh. VD bude čím dál větší prblém.

Na jaře by dvě až pět čidel udělaly jistou představu, jak včely rozšiřují bez rozebírání včel. Tedy mohlo by to být dopňující k tomu, co dnes zjistím pohledem pod strop, nebo pod nástavek.
Ale tato data by byla digitální a mohlo by to být k porovnání meziročně. Výhoda.

Dále ve Včelařských novinkách.cz a snad v Moderním včelaři byl publikován článek L.Dvorského o aplikaci Bretschkova pozotování, že teplota venkovní ovlivní kladení matky, na webu Ing.Čermáka vigorbee.cz býval program, který počítal kladení matky. Ale na to by stačil běžný logger venkovní teploty. Ovšem u tohoto je otázka a proto i výzva pro koumáky, že LD i Ing Čermák parametry programu nastavily na 25mm stěnu ze dřeva. Takže prostor pro výzkumníky s uteplenými úly zůstavá.

Příspěvek: #6

Tak vidíte, my tu o tom jen mluvíme a Bulhaři už to mají:
http://www.zive.sk/clanok/99789/monitoro...moderny-ul

Příspěvek: #7

Hezké. Jenom nevím, jak je myšlena věta "Riešenie od Bee Smart Technologies je určené najmä pre včelárov s populáciou nad 5000 včiel".