Příspěvek: #21

Vždy si říkám, jak by to ten zemědělec mohl zvládnout, kdyby dal na včelaře a jeho najivní představy o ochraně rostlin. On ochranář má vysoké školy a nějaký strýc nebo mlaďoch se včelstvy mu často i vyhrožuje. Byl jsem toho svědkem, kdy zblbý včelaři dělali na jednoho zemědělce takové dost drsné bububu. Dost jsem se za ně staděl a na dvě doby je seřval. Přitom se jednalo v tomto případě také i o má otravéná včelstva. Ale nejsem přeci hyena co cupuje lidi.
K příspěvkům:

1. Hnojiva prokazatelně zvyšují nektarodárnost rostlin.
2. Mavrik spolu s DAMem je pro řepku asi to nejlepší řešení které znám a pokud by šlo o tuto kombinaci, tak takovému ochranáři poděkuji za vstřícný přístup.

_gp_

Příspěvek: #22

K tomuto tématu mám ještě jeden postřeh. Všimli jste si, že v době plného květu řepky na ní prakticky včely nelétají? Všimli jste si také, že v prvních dvou třetinách kvetení není přínos ze řepky takřka žádný, že zajímavý výnos je až někde koncem květenství řepky? Začátek květu se oproti minulosti stále posouvá do dřívějšího data, za posledních cca 15 let bych odhadl i o 14 dnů dříve. Také řepka meduje čím dál tím méně.To si dovolím vyloučit stav včelstev i počasí. Máte k tomu nějaké vysvětlení?

Příspěvek: #23

Že by odrůdy byly stále více šlechtěny na větrosnubnost - méně atraktivního nektaru ?

Příspěvek: #24

Ano, je tomu tak. Včelař bude v rostlinné výrobě zanedlouho v pohledu národní zemědělské politiky jen nákladným přežitkem. Zcela vážně. Pokud samozřejmě nevyužije shromažďovacího práva a nezasáhne přes politický tlak do struktur co mají nastarosti výzkum a vývoj osiv. Vidím v tom výzvu pro zájmové organizace, protože to je právě jejich práce a cíl. Nikdo nebude poslouchat nadávájícího jednoho včelaře, ale mít plán a zjistit jak problém s osivy vyřešit v zájmu všech včelařů je dobré řešení. Protože opravdu se nektarodárnost také při produkci osiv sleduje a hodnotí.

Pár bodů coby hodnocení:

Je to o odbornosti v osevářství. Včelař často ani netuší co se seje vedle jeho včelstev, ale nenápadně se pohybujícíc zemědělci co nakupují osiva, přeci nenakupují zajíce v pytli. Oni ví o osivech hodně. Protože to jsou oseváři.

Vývoj osiv jde stále kupředu, sledují se stále nové a nové prvky co ovlivňují výsledný a i doprovodný produkt.

Tlak včelařů na nektarodárnost by ale posouval včelaře dále od přírody a blíže k intenzivní výrobě.

Co jako producenti medu budeme sdělovat konzumentovi? No když bude zajištěna nektarodárnost pěstovaných rostlin, tak něco se bude povídat, ale pokud se nektarodárnost vypustí z požadavků při produkci osiv, tak tu zbydou jen lesy, které jsou ale vlastně také umělou vysázenou kulturou v lesnictví. A tak se to točí stále dokola_gp_
_gp_

Příspěvek: #25

(26.08.2011 18:17)Petr L napsal(a):  Že by odrůdy byly stále více šlechtěny na větrosnubnost - méně atraktivního nektaru ?

Řepka byla a je větrosnubná, tam se na nektarodárnost neklade důraz. Teta pracuje ve šlechtitelské stanici, takže občas mám možnost nahlédnout až do "kuchyně". Sleduje se hlavně kořenový růst a potom květenství, délka kvetení, počet a velikost jednotlivých zrn apod. Základem každé rostlyny jsou kořeny, pokud ty jsou kvalitní, květenství má svoji kvalitu také a projeví se to i na množství nektaru.
Ono snižování výnosů medu není ani tak odrůdou řepky, ale spíš v tom hraje roli půda. Se snížením počtu stavu dobytka není čím hnojit. Pro ten dobytek bylo třeba vypěstovat krmivo a tyto plodiny byly výborné předplodiny. Nejcennější hnojivem je hnůj, půdě dodá humus a to je nejdůležitější složka půdy pro vázání živin. Zelené hnojivo se sice dá také použít, ale nemá to takový efekt. Minerální hnojiva bez organických se nedají používat dlouho, jak dojde půdě humus, tak "protečou" bez užitku do spodní vrstvy, kde na ně kořeny nedosáhnou.
Dnes se agronomům velmi špatně plánuje osevní postup. Jsou omezeni v počtu plodin, jde o to udržet se ekonomicky a musí pěstovat to co můžou prodat. Dnes už není vyjímkou, že půda nějakého malého hospodáře, který má vlastní drobnochov všeho možného, má lepší kvalitu půdy než velké zemědělské podniky.
A od zhoršujícího stavu půdy se odvíjí celkové výnosy, nejen medu.

Příspěvek: #26

Když je tady řeč o těch postřicích apod. mám shodou okolností složenou zkoušku na používání chemických látek pro lesní hospodářství. Sice to se včelami nemá přímo nic společného, ale otázky na používání chemických látek na polích, které navšztěvují včely se mi v testíku objevily. Samozřejmě že si už ty otázky nepamatuji přesně. Tak jsem navštívil stránky Státní rostlinolékařské správy http://www.srs.cz a pod záložkou Legislativa jsem vyhledal patřičnou vyhlášku č. 327/2004 Sb. kde se mj. v § 3 píše:

Ochrana včel

1. Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho registraci (§ 34 zákona) označen jako zvlášť nebezpečný pro včely1) (dále jen "přípravek zvlášť nebezpečný pro včely"), nesmí být aplikován:
   
   1. na porost navštěvovaný včelami,1)
   2. na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru, které navštěvují včely1) (dále jen "stromy a keře navštěvované včelami"),
   3. letecky.
2. Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho registraci označen jako nebezpečný pro včely1) (dále jen "přípravek nebezpečný pro včely")
   
   1. nesmí být aplikován v době, kdy včely1) létají,
      
      1. na porost navštěvovaný včelami,1)
      2. na stromy a keře navštěvované včelami,1)
      3. letecky, jestliže nejsou splněny podmínky podle § 8,
   2. lze aplikovat po ukončení denního letu včel,1) a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne.

V této vyhlášce je toho obsaženo samozřejmě více i to co se týče včel. Snad tím někomu trochu pomůžu