Anton Turčáni
Posting Freak
Příspěvků: 2.258
Připojen(a): 24.12.2010
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
Dobre Debora, ak si naozaj ona lebo žena takto nereaguje, ešte si len krátko na tomto webe a už nieto téma, čo by si na ňu nereagoval , ale povídky píšeš ty, keďtvrdíš niečo na základe toho "že ti to povídali včelaři, ktorí dlouhou dobu nechávají včely stavať na voľnom diele". Ako to títo tvoji informátori vedia, vari to neustáli merali a vyhodnocovali. Ja som len reprodukoval svoje skúsenosti, ktoré som za 54 rokov pri včelách získal.
Mám jeden klát asi 8-mi rok, včely sú na voľnom diele a každý rok po fumigáciách zisťujem, že klieštiky padajú. podľa teba sa to už mali naučiť. Ak to nie je pravda, tak potom píšeš sprostosti ty. Howgh
|
|
Hlasování: | |
10.11.2012 15:26 |
|
Josef Křapka
Posting Freak
Příspěvků: 2.491
Připojen(a): 03.01.2010
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
Od roku 1985 dávám včelstvům cíleně stavět povícero (5 - 6) stavebních rámků. Na některých, které jsou vystavěny později, staví již stavbu smíšenou. Diskuse o průměru dělničích buněk mne vyhnala do magacínu, kde jsou plásty připraveny k třídění a k vyhledání několika takových plástů se smíšeným dílem. Na pomoc jsem si vzal i šupléru (pro nezasvědcené - posuvné měřítko) a počal měřit. Naměřil jsem průměr trubčích buněk od 6,2 do 6,9 mm. U dělničiny se míry průměru buněk pohybovaly od 5,1 do 5,4 mm. Zcela specifické jsou buňky přechdné, jsou různě šišaté, čtyř i pětiboké, ale to není žádné překvapení. Podstatné je, že u dělničích buněk jsem nenaměřil méně než 5,1 mm, to po dvacetisedmi letech, kdy včely měly možnost se menší buňky naučit stavět. Patrně nejsou ochotny stavět menší průměr plodových než činí průměr jejich těla? Je to jen můj laický odhad.
Sahnul jsem do starší lioteratury: Křemen, Moderní včelaření 1908; J. Savin, O včelách a včelaření 1947; obě uvádí průměr dělničích buněk cca 5 mm. Novější literatura Beránek - Geisler - Lisý - Rošický - Sawin - Svoboda - Tocháček - Vítek, Včelařská enciklopedie 1956 uvádí u dělničích buněk průměr 5,37 mm; Veselý a kol., Včelařství 1985, uvádí průměr 5,1 - 5,4 mm a totéž i v pozdějším vydání z roku 2003. Pouze Claudia Benzien v publikaci Ekologický chov včel z roku 2008 uvádí cituji: " Bádání, jehož cílem bylo zjištění, jak si včely proti roztoči pomohou samy, totiš prokázalo, že včely, které plodují v menších buňkách (4,6 až 5,1 mm), jsou celkově vitálnější a s roztočem žijí mnohem lépe než ty zvětšené. Dnes tedy na mnoha místech vidíme snahu zvykat včely na menší buňky, i když ani to není žádný všemohoucí léčebný prostředek, protože i tak existují včelstva, která napadení roztočem nepřežijí". Konec citace. Je tedy otázkou, jaký smysl má tento nesmysl, nutit včely ke stavbě buněk menšího průměru a tím se jim snažit vnutit i menší rozměr.
JK
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
|
|
Hlasování: | Karel Mišoň (+1), Petr Machoň (+1), Zdeněk Kučera (-1) |
10.11.2012 17:44 |
|
Anton Turčáni
Posting Freak
Příspěvků: 2.258
Připojen(a): 24.12.2010
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
(09.11.2012 0:29)Debora napsal(a): Cetla jsem v casopise "Moravská vcela", Leden 1937, Císlo 1, nekde ho mám, musím hledat, jak se vcelari ve 40tých letech snazily donutit vcelu stavet velké bunky, tak ze to potvrzuje teorii, ze velikost bunek byla na zacátku minulýho století mensí. Na rychlo obrázek z mého prispevku:
http://www.ig-dunklebiene.de/phpBB3/view...f=34&t=225
V casopise písou, ze vcely tenkrát bunky zvetsených plástú zmensovaly a bylo to k pláci se na ubohá vcelstva dívat. Teprve narkotizováním vcely byly prokázany první úspechy.
http://www.lilit.de/BIENEN/grosse_biene_...a_1937.pdf
Na tomto obrázku vidíme časť plástu s trúdimi bunkami- TB, ktoré sú zmenšené včelami na priemer približne 4,9-5,1mm. Robia to na plástoch s TBv čase, keď Už vo včelstve mladá M, čo značí, že rojová nálada je vo včelstve ukončená. Ak sú tieto bunky na plástoch, mladá M ich ešte zakladie. Aj tohotoroku som matke takýto plást ponúkol, ale príroda bola proti, vysoké teploty všetko v prírode spálili, vo včelstve pre 2 rámiky miery 420x420 mm bolo málo včiel, na plást M neprešla, ale ani včely.
Takýto trúdí pást so zúženými bunkami z priemeru 5,9 mm (ja mám taký vnútorný priemer), sa dajú pripraviť, najskôr dať do normálneho včelstva vystavať trúdí plást (voľná stavba) a potom vložiť do včelstva po skončení rozmnožovania včelstiev rojením.
Plást z r. 1927 je presne tak spracovaný ako tie moje, je však pravda, že M na tieto upravené plásty v pokusoch matka len ťažko kladie, ja som to dokázal ako som tu už písal. Ja to všetko zložité a vyžaduje si to poznanie a trpezlivosti. Škoda, že sa toho nechytia povolanejší.
|
|
Hlasování: | |
10.11.2012 18:19 |
|
MilanBencúr
Posting Freak
Příspěvků: 771
Připojen(a): 09.10.2010
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
(10.11.2012 17:44)Josef Křapka napsal(a): Od roku 1985 dávám včelstvům cíleně stavět povícero (5 - 6) stavebních rámků. Na některých, které jsou vystavěny později, staví již stavbu smíšenou. ... Podstatné je, že u dělničích buněk jsem nenaměřil méně než 5,1 mm, to po dvacetisedmi letech, kdy včely měly možnost se menší buňky naučit stavět. Patrně nejsou ochotny stavět menší průměr plodových než činí průměr jejich těla? ...
To je správne položená otázka. Okrem tých 5-tich stavebných rámikov bolo včelstvo stále nútené stavať dielo s bunkami 5,4 mm na predlohe. Nebola mu daná možnosť prejsť komplet na bunky menšie ako 5,1 mm. To isté som pozoroval aj pri prechode na prírodné dielo. Čerstvo osadený roj postavil dielo v strede plodiska s bunkami 5,1 mm. Až v druhom roku, po obnove diela, začali včely stavať bunky 4,9 mm a menšie.
©Milan Bencúr
našapravda Warré
|
|
Hlasování: | bohemia.gall (+1) |
10.11.2012 18:20 |
|
bohemia.gall
Posting Freak
Příspěvků: 1.331
Připojen(a): 05.07.2012
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
Přesně tak, je obecně známé, že včely staví buňky podle velikosti svého těla. Logicky tedy, pokud vychováme jednu celou generaci na malých buňkách, zákonitě bude tato generace také stavět buňky podle svého těla, tedy opět malé buňky. Stejně to musí fungovat i obráceně, jen si nejsem úplně jistý, zda lze toto také ovlivnit geneticky. Pochopitelně musí být tyto buňky v celém úlu tak, aby byly všechny včely stejné, nestačí jen pár plástů.
we for bees - bees for us...
|
|
Hlasování: | Debora (+1) |
10.11.2012 18:39 |
|
Debora
Senior Member
Příspěvků: 473
Připojen(a): 27.10.2012
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
(10.11.2012 15:26)Anton Turčáni napsal(a): Dobre Debora, ak si naozaj ona lebo žena takto nereaguje, ešte si len krátko na tomto webe a už nieto téma, čo by si na ňu nereagoval ,..
Mám jeden klát asi 8-mi rok, včely sú na voľnom diele a každý rok po fumigáciách zisťujem, že klieštiky padajú. podľa teba sa to už mali naučiť. Ak to nie je pravda, tak potom píšeš sprostosti ty. Howgh
znalec zen, čo? Coho sa bojís?
A čo by nepadali, kedy som ti navrkala, zo na volnom diele nebudú padat? Oni budú padať aj bez liecby. Ma len udivuje, ze ty si doteraz nepochopil, čo sa iní naucilyi za pár rokov. Nehnevaj sa, ze tu pisu sprostosti, ale život včiel je mi milšie, ako tvoj choulostivej žalúdok.
Aleši, odpocítej si 10 bunek a poloz na ne pravítko. Mer svislou vnitrní roztec paralelních sten.
frankfurt main
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 10.11.2012 20:32 od Debora.)
|
|
Hlasování: | |
10.11.2012 19:46 |
|
gupa
Posting Freak
Příspěvků: 2.145
Připojen(a): 07.06.2011
Hodnocení:
Oslovení: Vykání
|
RE: Dílo s velikostí buněk 4,9 mm
(09.11.2012 23:31)Čermák Kv. napsal(a): Dnes víme, že to není správná cesta a objevují se ve světě snahy jít zpět k přirozenosti včel, tedy buňkám, které stavěly po miliony let, tj.menším, cca 4,9 mm.
O článku vím delší dobu, myslel jsem, že oněm víte. Co říkáte na ty hospodářské výsledky? V číslech přínosů, jak jsem to pochopil, byl právě ten důvod zavést větší včelu. Mé zkušenosti ze začátku včelařství, kdy jsem konečně rád vyvařil koupené dílo zčernalé a černé jako bota, buňky menší a včely viditelně zmenšené. Co si pamatuji, tak se včelstva měla snahu více rojit ve smyslu více porojů. Bojoval jsem s výnosy. Možná jsem měl ještě materiál co zbyl z okolí rozmnožovacího chovu, který se dovážel z Ukrajiny, možná si to asi namlouvám, ale ty viditelně zmenšené včely, spíš včelky nezapomenu. S výnosem jsem byl nejvíce spokojený hlavně když se vkládalo nejvíce mezistěn, měl jsem obrat cca 1 tunu vosku během třech sezon. Nyní jsem zvolnil a také je to znát na výnosu souběžně s e snížením obratu mezistěn. Podle zkušeností si myslím, že velikost buněk má vliv na výnos včelstev._gp_
(10.11.2012 21:23)MilanBencúr napsal(a): Môžem potvrdiť, že na veľkosť buniek má značný vplyv riadkovanie medzi rámikmi, čiže veľkosť medzery medzi nimi. Ak je vzdialenosť od stredu horných latiek rámika 37 mm, veľkosť buniek je 5,4 mm, pri uličke veľkej 35 mm je veľkosť buniek 5,2 mm a ak je riadkovanie rámikov nastavené na 32 mm včelstvo postaví v priestoroch hniezda bunky 4,9 mm veľké. Moje merania mám tu.
Proč si Milane myslíš, že tak činí? Nejde jen o množství stavitelek a teplotu hnizda? _gp_
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 10.11.2012 22:12 od gupa.)
|
|
Hlasování: | |
10.11.2012 21:55 |
|