Příspěvek: #41

Tak ono je to určeno především na ochranu před hmyzem jako je tesařík nebo červotoč, tedy zejména proti jejich larvám, které se vyvíjejí přímo ve dřevě. Ale na výrobu úlu bych to taky nepoužíval, protože člověk neví, do jaké míry by se jedovaté látky uvolňovaly do prostoru úlu. I když je paradoxní, že k moření v interiérech je to běžně používané, takže to lidé zcela běžně vdechují (a doporučuje se pouze překrýt další vrstvou nějakého nátěru).

Příspěvek: #42

Prozkoumal jsem si dnes dutinu v jasanu. Tento strom dělá krásné dutiny po zlomených větvích, které začnou vyhnívat. Vnitřek dutiny je z částečné shnilého dřeva, ale jinak je povrch stromu neporušen. Lýkem proudí živiny. Potom přeci nelze tvrdit, že dřevo "dýchá". Nestává se debata o propustnosti stěn spíš umělým tématem, které v přírodě nemůže prakticky nastat?

Příspěvek: #43

Přesně! Nad tím jsem také přemýšlel a zrovna tak některé dutiny nejsou zrovna tenkostěnné.Spíše pěkně tlustostěnné.I kdyby už ta běl byla bez života,stále to je pořádná stěna bez přerušených vláken(ne jako prkno),která toho ven a ani dovnitř moc nepustí.O nějakém odvětraném dnu či víku podle mne nemůže být řeč.
Jinak jsou i studie o dutinách,které mizí z přírody díky tomu,že stromy se kácí mladé a pokud nějaký strom vykazuje známky shnilé dřeňové části,tak se považuje za nemocný,případně život ohrožující a pokácí se.Tím i mizí fauna,která dutiny využívá k životu.Takže vlastně činnost člověka v přírodě vytvoří podmínky pro život charakteristických živočichů a její změnou jejich existenci zase ohrozí.Třeba sova pálená už moc není vidět,protože její oblíbené pro ni přístupné tmavé tiché půdní prostory v domech či stodolách ubývají.
Tady něco pro ty koho zajímají ty stromové dutiny:
http://www.calla.cz/stromyahmyz/dutiny.php

Příspěvek: #44

Dobrý den,
chtěl bych se optat. Vyrábím si svoje zateplené úly a jeden starší včelař mě zarazil tím, že se pro včely nehodí jehličnaté dřevo. Že prý včelám vadí pach pryskyřice. Máte s tím nějakou zkušenost? Lipový nebo kdovíjaký dřevo se mi mco kupovat nechce, doma máme řeziva kupy, ale jenom smrkového a borového.

Příspěvek: #45

Ahoj, to si z tebe asi udělal srandu. Lípa se používá jen na rámky, ale dělají se i z jehličnatého.

Příspěvek: #46

Zdravím,
zdělím vám jednu myšlenku, není moje, ale 100% pravdivá.

NENÍ DŮLEŽITÉ V ČEM, ALE JAK.

(nezáleží tolik na velikosti, typu, materiálu úlu, ale na technologii ošetřování)

Příspěvek: #47

Nedělal si srandu, je to poměrně rozšířená pověst. On tomu věřil. Zda i ty, to je na tobě

Příspěvek: #48

Již se psalo v jiných tématech, ale pro zopakování.
Je to jedno, z čeho jim ten úl uděláme, včely si vnitřek úlu potahnou tenkou vrstvou propolisu a vosku, takže jim to jehličnaté smolnaté dřevo zas až tolik nevadí.
Jinak sám to posoudit nemohu, v době, kdy včely žily jen v dutinách stromů jsem nežil, ale pokud včely našly vhodnou dutinu, i když byla z jehličnanu, myslím, že se v ní zabydlely.
JK

Příspěvek: #49

Děkuju za informace. Už jsou hotové, jenom spodky a hurá stěhovat do většího

Příspěvek: #50

chtěl bych si od příštího roku vyrábět úly sám, protahovačku a formátovací pilu mám u kamaráda. Jde mi jen o to kdy, jaký a v jakém stavu koupit dřevo. Mám ho kde mít . Jak pod střechou tak venku. Co je lepší? Někdo kupuje hotové prkýnka, někdo fošny (jaký co nejvýhodnější rozměr?) někdo kulatinu a nechá si jí pak nařezat. Co vyjde nejlépe? Jaký je váš názor díky?

PetrM upravil 11.06.2012 14:11 tento příspěvek z důvodu: Nezakládejte duplicitní témata. Sloučeno s existujícím tématem. Asi jsi nezkoušel vyhledat slovo "dřevo" pouze v titulkách, že?

Příspěvek: #51

Rozměry vstupního materiálu vždy záleží na rozměrech výrobku + předpokládaný ořez.

Na ohoblování počítej 3-4 mm (celkem) dle křivosti. Tloušťka řezného kotouče je ~ 3,5 mm SK plátky, 2,5 mm železný - dle nastaveného rozmítání zubů.

Nejprve si udělej výkres s rozměry. Pak popřemýšlej jak to vyrobit s co nejmenším prořezem. Měly by vystačit jen 2 rozměry. = prkna - pro rámky a stěny jednoduchého nástavku. A fošny pro boční loučky typu Hofman. Pokud budou mezerníky, tak jen prkna.
Dobrá inspirace je úl Lang. original, tedy americký - síla stěny nástavku a horní loučky 19 mm.
Stačí ohoblovat prkna na 19. Nejprve nařežeš na nástavky (19x168). Ze zbytku budou horní loučky (19x26) a z nejmenšího odpadu dolní loučky (19x10). V této fázi zbylý odpad má rozměry sirek = bezodpadové.
Na Hofman boční loučky 36x10 z fošen.
Tedy vstupní mat. prkna tl. 22-24 mm dle nabídky, fošny tl. 40-45 mm dle nabídky. Lepší je sehnat menší tloušťku, mně se to nepodařilo (24 a 45 mm) a měl jsem hóódně moc hoblin a po kubíku řeziva i ztupené nože na protahovačce = zajistit si nabroušení, ať práce nestojí (nebo rezervní nože, kotouč pro formátovačku).
Řezivo mám pod otevřeným přístřeškem, ale může být i volně (viz truhláři) hlavně musí být proložené (vyšpánované) aby mohl mezi jednotlivými prkny proudit vzduch a nezapařily se.
Schnutí trvá asi 2 roky. Pokud budeš zpracovávat dřív, počítej s dodatečným seschnutím cca 1 mm na 150 mm (dle rozměru a směru vláken - viz tabulky a koeficient smštivosti dřeva.)
Já dělám vše ze smrku a žádný problém se nevyskytl. Je možné použít mnoho druhů dřeva, dle nabídky a výhodné ceny. Také se tu o tom debatilo, kdyžtak si to dohledej.

Příspěvek: #52

už jsem se rozhodl pro výrobu tenkostěných úlujenže co použít jako materiál na výrobu při brouzdání po internetu jsem narazil na nástavky vyrobené z šalovacích desek máte s těmito úlu skušenosti a případně kde se dají tito desky koupit? děkuji za odpověd

PetrM upravil 03.07.2012 21:29 tento příspěvek z důvodu: Přesunuto do vhodnějšího tématu.

Příspěvek: #53

Lehký a tenkostěný úl: vnitřní stěna sololak přibitý na hranolcích 3x2 cm, vyplněno polystyrenem nalepeným na sololak lepidlem na polystyrem, překryto jakoukoliv folií s olištováním. Používám ve včelínu.

Příspěvek: #54

prosim odpovězte děkuji

Příspěvek: #55

Já znám šalování z mnoha materiálů (namátkou: plech, plast, EPS, sklo, PUR, mořené dřevoštěpky, překližky, dřevo,...)
Jaké desky máš na mysli?
Jinak doporučuji jednoznačně dřevo. Dobře a jednoduše se sním pracuje, je jakkoli zdravotně nezávadné a staletími prověřené (uvažuji na úly). A dá se sehnat na každém rohu za hubičku

Příspěvek: #56

poptal bych se ve stavebninách. Buď desky budou mít, nebo Vás odkážou na nejbližší pilu, kde je nařežou.

Příspěvek: #57

scháním šalovací desky jako jsou na tomto odkazu http://pupek73.blog.cz/0901/prvni-nastav...cich-desek výhoda bude že se desky nebudou kroutit a stačí z velké desky nařezat napile desky jaké budu potřebovat a už jen ofrézovat kdybych je chtěl ze dřeva to bych musel nejdříve virobyt spárovku aby se mi dřevo nekroutilo.

Příspěvek: #58

Zkus se zeptat zde firma LANA, Ždírec nad Doubravou.

http://www.lana.eu/_bin/encofrados_IRUL3.php

Příspěvek: #59

díky za reakci

Příspěvek: #60

Ano dřevěná spárovka jde použít dobře. Jen pozor na orientaci vláken, v každém směru (vláken) má dřevo jinou pevnost. Vlákna na nástavky mají být nejlépe vodorovně. Při svislé orientaci vláken hrozí po letech provozu roztržení stěny nástavku. (pevnost v tahu kolmo na vlákna je řádově 10x menší než podél.)