Příspěvek: #1

Nemáte někdo zkušenost, jak chutná jednodruhový med z hořčice (jako z hořčičného pole )

Příspěvek: #2

V knize "Včelařské byliny" je napsáno cituji:"....Med hořčice má stejné vlastnosti jako med řepky. Je zlatožlutý a rychle krystalizuje, má však příjemnější aroma než med řepkový...." Jinak pokud hledáte nějakou, jak bych to nazval, "chuťovku" mezi medy tak je přímo "úchvatný" med pohankový. Aroma připomíná prasečák v plném provozu a to dokonale. Chuť ale výtečná. U nás se dá koupit v obchodech s ruskými specialitami. Sám jsem si koupil jednu skleničku medu v takovém obchodě jen ze zvědavosti bez sebemenšího tušení, že se jedná právě o pohankový med. Výhodu to mělo tu, že se ho doma nikdo ani nedotknul. Všechen jsem ho měl jen pro sebe.

Příspěvek: #3

Mohu potvrdit. Když si odmyslíte ten puch, považuji ho za chuťově bezkonkurenční a vůbec se nedivím, že kdo si na něj zvykne, jiný nechce. Žel v mém okolí se pohanka nepěstuje, tak mám smůlu. R. S.

Příspěvek: #4

Jj o pohance vím, ale o hořčici jsem nevěděla, jak se to s ní má. A náhodou není v knize zmíněn i med "ohnicový"? A děkuji za info o hořčici.

Příspěvek: #5

(12.12.2010 20:24)kristule napsal(a):  Jj o pohance vím, ale o hořčici jsem nevěděla, jak se to s ní má. A náhodou není v knize zmíněn i med "ohnicový"? A děkuji za info o hořčici.

Ředkev ohnice: Med ohnice má stejné charakteristiky jako med řepkový. Je čirý, mírně nažloutlý, krystalizuje rychleji než med řepkový a v jemnější hmotu. Většinou bývá smíšen s jinými zdroji sladiny, a proto je v čistém druhovém stavu velmi vzácný.
Tolik z knihy "Včelařské byliny". A už neopisuji. Vyšla v nakladatelství Grada. Doporučuji koupit. Jsou tam i zdařilé fotografie jednotlivých rostlin. Je tam uvedena nektarodárnost i pylodárnost jednotlivých rostlin, trochu něco z biologie rostlin (květů) atd. Ale i tak díky za dotaz. Úplně jsem zapoměl, že tu knížku mám.

Příspěvek: #6

Jj rozhodně koupím, jen jsem ženská a jako taková chci některé věci hned. A na netu ne a ne to najít, ale už je v plánu tento týden při vánočních nákupech, hodím ji ježíškovi do tašky a nebo objednám na netu.

Příspěvek: #7

Využil bych tohle téma k dotazu, zda někdo víte, co se stane smíchám-li nějaký rychle krystalizující med např. z řepky s medem, který krystalizuje po velmi dlouhé době, např. z akátu? Jak se to projeví na celkové konzistenci? Budou ve vazkém akátovém medu chuchvalce zkrystalizovaného řepkového?

Příspěvek: #8

Tak už mám knihy doma a obě , z toho jednu z nich mám poslední přímo z grady z redakce .

Příspěvek: #9

Dneska jsem si koupil v Albertu,nebo kde jsme to vlastně byli, italský biomed z květů pomerančovníku.Těžce jsem u toho zkoušel,protože za 400g jsem vypálil 130,-Kč .Zvědavost byla ale silnější.Je pastovaný.Je dobrý.Taková jemná chuť.Malinko bych řekl,že jsou z toho cítit květy citrusu.Ale opravdu malinko.No nejsem žádný znalec.Pak jsem si vzal lžičku nějakého medu co má přítekyně už 14 dní stát na poličce.Sehnala od nějakého místního včelaře, a taky dobrý. Spíš možná lepší

Příspěvek: #10

Med s pomerančovníku tuším že nekristalizuje nebo když tak za hodně dlouho , nevím proč ho italové pastují a jak vlastně....

Příspěvek: #11

No to nevím.Tenhle je ale pastovaný a je z nektaru pomerančových květů,jak tam píší. "Cremoso Miele di arancio" Je tam nálepka v češtině.Italsky neumím. No jsou na tom i nějaké stránky na italského distributora:
http://www.rigonidiasiago.com

Příspěvek: #12

(12.12.2010 22:22)architekt odpadu napsal(a):  Využil bych tohle téma k dotazu, zda někdo víte, co se stane smíchám-li nějaký rychle krystalizující med např. z řepky s medem, který krystalizuje po velmi dlouhé době, např. z akátu? Jak se to projeví na celkové konzistenci? Budou ve vazkém akátovém medu chuchvalce zkrystalizovaného řepkového?

U mňa je agátová znáška hlavnou znáškou, med je vynikajúci ak je čistý, bez prímesi npr. repkového medu, ale za posledných 30 rokov sa postupne kvitnutie odsúva a teda i znáška z nej sa prelína zo začiatkom kvitnutia agátu. Výsledok je ten, že agátový med do troch-štyroch mesiacov kryštalizuje do pomerne hrubozrnnej formy. Už 10% repkového medu (je v mede rozptýlený), dokáže agátový med zmeniť na nie veľmi lákavý med hlavne farbou, kryštalizuje do biela.Vlastne čistý agátový med môžeme získať až vtedy, keď v dolete včiel nie je žiadny lán s repkou. Aj výkupcovia znižujú výkupnú cenu takéhoto agátového medu a 1/3 a ak je dobrá úroda tak aj o 1/2. Anton

Příspěvek: #13

Dobrý den
minulý pátek mne moji lupínci uprosili, aby jsem holkám ukradl trochu medu na ochutnání. Nožem jsem jim tedy odkrojil kousek plástu (nedali ho zadarmo) s ještě nezavíčkovanou sladinou, lupeni si pochutnali, ale překvapila mne chuť, byla velmi výrazná, ale přitom lahodná, nechala by se popsat jako velmi ostrá.
Včelařím na konci vsi, kde mám pod sebou mnoho luk a samé zahrady, cca. 200 metrů je pak řepkové pole, ale to je zatím téměř nezajímá, převážně směřují do zahrad a hlavně švestky je letos velmi lákali. Barva sladiny byla velmi lehce zabarvená do sluníčkově žluté a krásně čirá.

Nemáte někdo ponětí z čeho by mohl tento med převážně pocházet?

Díky Libor

Příspěvek: #14

zdravím.. mě by spíš zajímalo jak vytočit druhový med?? narazil jsem na tohle téma a docela mě to zajímá.. ale když sem koukal jak se vtáčí med jak na těch plástech poznám co to je za med abych ho následovně při vytáčení nesmíchal s jiným...

Příspěvek: #15

Na plástech těžko poznáš o jaký med jde. Je třeba pozorovat nektarodárné rostliny v okolí a sledovat z čeho asi nosí. Problém je, že se mnohdy kvetení překrývá a pak je problém od sebe jednotlivé druhy oddělit, navíc i proto že je v plástech stále čerstvý přínos a med nelze odebrat, protože má vysoký obsah vody.
Pokud jsou včely u monokultury, je to jasné.
Já jsem např. letos poprvé vytáčel javorový med s příměsí třešní (jen 10 Kg pro chutě rodiny - velice lahodný)protože po květu javorů přišly deštivé dny a včely nelétaly, proto byl med pěkně zralý i z plástů plných jen z poloviny.
Jinak v praxi získávám začátkem června med květový(javor, ov.stromy,pampeliška, řepka)pak začátkem července malina + medovice, a koncem července čistá medovice(když se zadaří) a na jednom stanovišti svazenka kterou si sám seji pro tento účel.

Příspěvek: #16

(17.05.2011 11:56)zdviza napsal(a):  chuť, byla velmi výrazná, ale přitom lahodná, nechala by se popsat jako velmi ostrá.

Ostrou chuť v čerstvém medu tuším vyvolává peroxid vodíku, který později vyprchá a chuť zjemní.

Příspěvek: #17

Jsem si dělal zálusk na akátový med, ale zemědělci v okolí si naseli řepku pěkně na etapy, takže ještě kvete řepka a do toho už akáty, tak holt zas nic. Budu si ten čistý akátový muset u někoho koupit

Příspěvek: #18

Tak tak, jednak peroxid vodiku(vlivem zvysene enzymaticke aktivity) a pote kyselin, ktere pri zrani medu poklesnou. Krasne je to citit v jarni sladine, resp. jeste nezahustenem medu. Nekdy je to pekne ostra,ale zaroven vyjimecne aromaticka chut

Příspěvek: #19

Jsem byl teď na Slovensku a v jedné prodejně se sýrem prodávali i akátový med. Ale připadal mi hodně světlý a takový skoro až čirý. Měl takovou hodně světle žlutou barvu. Zajimalo by mne jestli to u akátového medu je normální. Já mívám květový nebo lipový a takhle "čirý" jsem ho nikdy neměl.

Příspěvek: #20

Akátový med bývá hodně světlý, až "vodojasný".