Příspěvek: #21

Svitavy a okolí pozor!
Dle informací předsedy OO ČSV Svitavy p. Ehrenbergera, byly již v červnu zaznamenány kolapsy včelstev, mějte se tu na pozoru!

Příspěvek: #22

Znojemsko - Valtrovice, zatím bez kléštika. Aktuální stav zamoření lze zistit na Varroamonitoring. Zněj vypadá, že buď včelaři nestíhají zadávat pro shon aktuální stav nebo celoplošný nárus roztoču ještě nenastal.

Příspěvek: #23

Spíše je tam málo včelařů, co zapisují. Tak 40 na celou ČR. Což je škoda. Já v přímém okolí mám jen neaktivní, či bez spadu. Čemuž nevěřím. Takže spíše lenost. A nebo strach z krádeží. Ale, když to mají za plotem, tak by šlo dát souřadnice. Či - dát souřadnice na střed náměstí. Není potřeba přesná poloha.
Přitom by se dalo krásně sledovat, jak se kolaps šíří. A, když se včelaře - pár km od nás zeptám, co brouci, tak mi řekne, že letos se ještě nekoukal.Když by to byl děda, co má pět budečáků, ale .....škoda slov

Příspěvek: #24

Přátelé, myslím, že nářky nepomohou ničemu.To, že třeba na Sušicku začali více společně sledovat vývoj varroázy (nemělo by jít jen o sledování spadu klešíka) a zřejmě i analyzovat situaci, dávat návrhy na možné postupy, je důkaz toho, že to jde i jinde ne jen u nás v Mladé Boleslavi. kde to děláme od r. 2008. Mmj. je to ukázka skutečné spolkové činnosti. Co jiného by to mělo být než právě společný postup v diagnostice a postupu proti V.d.? Žádné komisionelní hubení roztoče nemůže spolkovou činnost utužit, ba spíše naopak. Tady je prostor pro činnost a příležitost pro spolkovou činnost. Vždyť naši dědové se sdružovali také pro to, že chtěli společně postupovat při prodeji medu. To jim leželo na srdci, nás zase trápí něco jiného. Tak se chopte příležitosti a nenaříkejte. VARROÁZA JE TAKÉ PŘÍLEŽITOST pro aktivní včelaře !!!
Já jsem v r. 1975 v naší ZO založil kroužek nízkonástavkového včelaření a byl jsem sám. Dnes máme v ZO 2/3 včelstev v nástavkových úlech, což je cca 1000 včelstev (to je ale informace stará 5 let). Další přistupující členové do kroužku se postupem času stali funkcionáři, tahouny organizace. Dnes v naší ZO působí také kroužek pro začínající včelaře a má kolem 20 ti členů. Letos členové absolvovali již 3 kurzy a pěkně nás starší honí. To je přeci spolková činnost, to je návod jak zlepšit situaci do budoucna. Ale abych se vrátil ke kleštíkovi.
Vždy jsem říkal, že mne zajímá , jaká je situace v okolí, protože svoje včely si prostě ohlídám. Pak se dá tzv. bádat ,mmj.dělat i testy vitality v reálném prostředí, žádné hraní si v izolovaném prostoru.
Účastníci hnutí ŠANCE PRO VČELY dostali již 25.6. tzv. Inforgam č 2 , ve kterém dostali návod,příklad, jak je možné postupovat v případě, že je třeba zasáhnout dlouhodobým odpařovačem KM a v úlech je ještě hodně medu nebo není ještě vytočeno. V naší základce jsme členy o situaci vývoje kleštila informovali ještě o týden dříve a organizace se hýbe. Kdo tyto informace využije, bude král, kdo ne, může zaplakat nad výdělkem. Letos je situace s kleštíkem velmi nevyrovnaná (více než v předchozích létech), a tak se nenechte uchlácholit tam, kde příznaky varroázy nejsou tolik patrné. Loni v sezoně VMS také nic neukazoval (ani nemohl) a pak v září padaly včely, protože loni byl tzv. zlomový bod posunut o cca týden , 10 dní dozadu. Pár červených nebo oranžových koleček nic neukazuje zvláště když to ani nikdo nevyhodnocuje.
Navíc loni se vyskytovaly varianty varroázy, kdy více působí viry (v mém členění varianty B.C) a Nosema ceranae. To pak ve spadu moc roztočů ani nevidíte, protože tam prostě nejsou. Tam k rozšíření infekce stačí jen docela malé množství roztoče. To, co bylo někde loni, může být letos jinde. V minulosti byly kolapsy někde v r. 2007 a pak se najednou další „bordeláři“(řečeno slovy klasika) objevili jinde v r. 2008. To nás může potkal po loňsku letos a žádní „bordeláři“ při podzimním hubení to nemohou ovlivnit.
Aktivní a vnímaví včelaři to však mohou ovlivnit právě nyní !
Situace u vás může být diametrálně odlišná než u souseda a naopak. Proto je třeba si vyměňovat včas informace především na lokální úrovni. Stále to na stanovištích ale jsou jednotlivá včelstva, která jsou hlavními šiřiteli kleštíka. Ta je třeba podchytit. Za chvíli se to ale jistě změní. U nás to odhaduji tak na max. 14 dní. Letos totiž působí i na lokální úrovní více vlivů současně, které hovoří pro větší šíření kleštila i jej výrazně omezují a výrazně to může ovlivnit právě sám včelař na svém stanovišti. Toto právě měl být stěžejní bod VMS. Včasná analýza situace a vytváření tzv. varroamap využitelných do budoucna, tedy informací, které zachycují výskyt kleštila a mapují určité zákonitosti jeho šíření. O těchto vlnách s L.Svítkem a jinými mluvíme snad již 15 let.
To se bohužel nestalo a tak VMS podává informace jaké podává. Více lokální přístupy to mohou změnit a je to na každém z vás.
Z Ml.Boleslavi zdraví všechny L.Dvorský

Příspěvek: #25

Vážení kolegové včelaři,
Souhlasím s příspěvkem pana L. Dvorského a chci taktéž varovat před kolapsy včelstev. U nás v lokalitě kolem Ivančic není roztočů mnoho. Dne 8.července u svých včelstev mám sporadický spad roztočů (0 až 2) a to jsem již u těch, která vykazovala spad 2 roztoče denně raději dal můj odpařovač KM, jestli se spad nezvětší. Musím říci, že se zatím i po čtyřech dnech nezvětšil. Z čeho mám však obavy je nozema. Situace v některých včelstvech na to vypadá. Objevují se ve větší míře vynášené mrtvolky před česny a je méně starších včel v úlech. U nás zase tak silná snůška nebyla aby se včely upracovaly. Tudíš mám obavy, že nastupuje vliv nosemy, která může být i způsobena vykrádáním jiných včelstev. Taková zeslabená včelstva nosemou pak mohou být odsouzena ke kolapsu a nemusí být hlavní příčinou varoóza.

Příspěvek: #26

(08.07.2012 7:44)Leoš Dvorský napsal(a):  Ta je třeba podchytit. Za chvíli se to ale jistě změní. U nás to odhaduji tak na max. 14 dní. Letos totiž působí i na lokální úrovní více vlivů současně, které hovoří pro větší šíření kleštila i jej výrazně omezují a výrazně to může ovlivnit právě sám včelař na svém stanovišti. Toto právě měl být stěžejní bod VMS. Včasná analýza situace a vytváření tzv. varroamap využitelných do budoucna, tedy informací, které zachycují výskyt kleštila a mapují určité zákonitosti jeho šíření. O těchto vlnách s L.Svítkem a jinými mluvíme snad již 15 let.
To se bohužel nestalo a tak VMS podává informace jaké podává. Více lokální přístupy to mohou změnit a je to na každém z vás.
Z Ml.Boleslavi zdraví všechny L.Dvorský

Existuje VMS, to je dobře. Vidím to jako manuální zjišťování dat. Data mají i takovou hodnotu. Dobudoucna si myslím, že by měl být prostor pro monitoring automatický. To znamená, že data by měla být vkládána když to tak napíšu, přímo úlem. Jak to dokážou stanice např. meteorologické. Dokud nebude takový hardware, který bude pro každého včelaře nebo ZO finančně dostupný, ohříváme si tu akoráte každý svoji polívčičku. Potencionálně ten hardware by měl zastat práci detekce a zápisu počtu spadeným samiček na dno. Potom vyhodnocení na úrovni monitoringu reinvaze a stupně nakažení přes počet a světlost krunýřů. Dále přenos na lokální úrovni a potom teprve do nějakého centrálního systému zadávání dat._gp_

Příspěvek: #27

Pokud vyjde grant, začne se právě na tomto pracovat.

Příspěvek: #28

gupa: HW tu máme já bych uvítal nějakou aplikaci pro Android, kde jen nacvakáte počet spadlých samiček a hned jak se připojíte k síti tak se data objeví ve VMS. Možná by nebylo od věci aby se úly označily QR kódy a i to by ušetřilo čas. Zda by nějaký SW dokázal spočítat počet samiček nevím, to už by byla vyšší dívčí, občas mám problém nějakou nepřehlédnout sám.

Příspěvek: #29

(09.07.2012 21:56)Mlha_cz napsal(a):  ... Zda by nějaký SW dokázal spočítat počet samiček nevím, to už by byla vyšší dívčí, občas mám problém nějakou nepřehlédnout sám.

SW vyloženě na počítání samiček neznám, ale obecně na počítání roztočů ano. Nechal si ho na míru napsat p. Kv. Čermák, více ve vlastním tématu.

Příspěvek: #30

Připojím se k varování před letošní silou kleštíka.
Oproti minulému roku, kdy byl u mě letní spad minimální, letos je situace o poznání horší. Monitoruji u většiny včelstev, během června spad téměř nulový, začátkem července padalo kolem jednoho denně, s vyjímkou včelstva 22, kde spadlo 5 roztočů. Všem jsem nasadil KM, po které spadlo v průběhu třech dnů 10 - 30 r. na včelstvo, u vč.22 byl spad 150 r! Po opakovaném ošetření KM spadlo u vč.22 dalších 100 r. , u ostatních byl spad do 10 na vč.
V neděli jsem do vč. 22 vložil gabon a do druhého dne spadlo 250 r, přičemž u ostatních je přirozený spad do jednoho roztoče denně. Pro kontrolu jsem vložil gabon ještě do dalších dvou včelstev s mírně vyšším spadem po KM, ale ani u těch se po gabonu spad nezvýšil.
Takže pozor na reinvazi, není snůška, včely hodně slídí a stovky roztočů jsou schopna si nanosit z neléčených nebo divoce žijících včelstev během několika dnů. Vysočina, Havlíčkobrodsko 600m n.m.

Příspěvek: #31

Je to sice na Vaše poměry asi více, nicméně pro alespon průměrně citlivá včelstva vůči sekundárním infekcím, které varroózu doprovází by tyto počty neměly znamenat pro včelstva nějaké nebezpečí. Je ale perfektní, že to máte pod kontrolou...

Příspěvek: #32

Nejvíc mne překvapilo, jaké mohou být rozdíly v napadení mezi jednotlivými včelstvy. Plyne mi z toho raději monitorovat všechna včelstva, než pár nejsilnějších. Jednou týdně zkouknout podložky mi zas tolik času nezabere. Kdybych tohle přehlédl, myslím, že bych o to včelstvo přišel, nehledě na rozšíření roztočů do dalších včelstev které by díky zalétávání, případně loupeži později zeslabeného včelstva mohlo nastat.

Příspěvek: #33

Protože jsem nervózní z letošní situace, mám nezvykle málo kleštíků, uvítal jsem návod na monitoring pomocí práškového cukru, který vyzkouším. Je na stránkách ČSV a VÚVč http://www.beedol.cz/monitoring/ . Letos mi mravenci luxují podložky nebývalou měrou. Zakroužkovaní roztoči na podložce do druhého dne zmizí a pro představu napadení nepomohl ani jinak spolehlivý Formidol-test.

Včera tj. 17/7 byl u mne na návštěvě MUDr. Šumera a tuto otázku jsme diskutovali. Diskutovali jsme i způsob provedení "třepacího válce" a z této diskuse vzniklo nakonec toto:



Nyní již potřebuji pouze ruce a trochu sušší počasí. Způsob se mi líbí i když to bude poněkud pracnější než jen "pohodlné" počítání roztočů na podložkách. Oceňuji též i šetrnější zacházení se vzorkem včel, než u způsobu monitoringu smyvem. Tak chutě do toho.
JK

Příspěvek: #34

Také se snažím sledovat spad,alespoň jednou týdně, podložky už mám v ůlech asi měsíc . Sice nemám formistop, takže zde může dojít ke zkreslení. Kolega z pokusného včelína hlásí zvýšený spad, ale já zatím nic takového nepozoruji, kontroluji 24hod spad a zatím je asi 0,7 na včelstvo. Trochu mi to připomíná loňslý rok , tam také byl dlouho klid a v srpnu to začalo padat víc. Zatím mi za tři roky nepadlo žádné včelstvo, ale na pozoru musím být. O jedno včelstvo jsem vlastně přišel a to asi před týdnem jsem se po deseti dnech dostal ke včelám a jeden ůl prázdný,ale asi prostě uletěli-vyrojily, nevím, skoro žádné mrtvolky jen prázdný ůl a nějaké zásoby, dost pylových i trochu medové.

Příspěvek: #35

(18.07.2012 8:07)Josef Křapka napsal(a):  Protože jsem nervózní z letošní situace, mám nezvykle málo kleštíků, uvítal jsem návod na monitoring pomocí práškového cukru, který vyzkouším. .....
Oceňuji též i šetrnější zacházení se vzorkem včel, než u způsobu monitoringu smyvem. Tak chutě do toho.
JK

Popravdě otloukat včely docela dlouhou dobu o kovové síto mi až tak šetrné nepřipadá.Sám jsem si koupil koš na papír, který jsem chtěl použít, ale nakonec jsem to neudělal. Mohl byste sem, pane Křapko, napsat, v jaké kondici byly včely po "protřepání"? děkuji
Aha .. teďmi to došlo .. .je to jiná metoda než ta publikovaná od Titěry kdy včely otlouká ... ale i tak

Příspěvek: #36

Franto, takhle přesně vypadá včelstvo, které padlo na Varoózu, ( s doprovázejícími virózami.)

Jěště: když se včelstvo vyrojí, třeba z nedostatku prostoru, vždy na místě zůstává spousta zavíčkovaného plodu, matečníky a dostatek včel k ošetřování. Včely se vždy vyrojí tak, aby dokázaly přežít. Tedy zůstane jen o trochu slabší včelstvo, než předtím.
Nikdy se nestane, že by odletěly a nic nezůstalo.

A proto, prohlédni pořádně souše (plásty plodu, pokud nějaké jsou) a hledej indicie, na co padlo. Popř. to vyfoť a dej do vlákna diagnostika dle fotografie zde, kde se to dá dále rozebrat.

Kdyby padly hladem, tak najdeš mrtvé včely zalezlé v buňkách. Jen špička zadečku vyčuhuje trochu ven.

Příspěvek: #37

Poprosil bych o radu. Když mám podložky na kontrolu spadu v podmetu a mají na ně přístup včely, vynosí spadlé kleštíky ven, nebo si jich nevšímají?

Příspěvek: #38

Můžou, proto by tam měla být ta dvě síta - hrubé jako distanční podložka a pak jemný Polynet.

Příspěvek: #39

(20.07.2012 10:55)Tom-Z napsal(a):  Poprosil bych o radu. Když mám podložky na kontrolu spadu v podmetu a mají na ně přístup včely, vynosí spadlé kleštíky ven, nebo si jich nevšímají?

Vynosí, jsou to čistotné holky ... dobrý je cca 2 cm rámek z latěk a na něm síťka. Rámek se položí na podložku - a je to
Jiří

---

(18.07.2012 21:42)franta napsal(a):  ... O jedno včelstvo jsem vlastně přišel a to asi před týdnem jsem se po deseti dnech dostal ke včelám a jeden úl prázdný,ale asi prostě uletěly - vyrojily, nevím, skoro žádné mrtvolky jen prázdný úl a nějaké zásoby, dost pylových i trochu medové.

Franto a zbyl tam nějaký plod? Pak by bylo dobré do něj "zadloubat" a podívat se, není-li napaden. Na larvách jsou roztoči dobře vidět ...
Jiří

Příspěvek: #40

Jirko dík za radu, ale už nejsou a téměř žádný plod tam nebyl. Zítra půjdu všechna včelstva kontrolovat, nasadil jsi mi brouka, ale už jsem namátkově dřív koukal na trubčí plod a byl čistý. Aspoň pořádně využiji neděli. Dám pak vědět jak to vypadá