Příspěvek: #41

Měl bych jeden dotaz. Už několik let mám chuť udělat si vedle včelínu klát a ten osadit rojem bez rámků. Varoa dno i i fumigaci bych dokázal vyřešit, ale co se starým dílem a časem s matkou pokud by se za nějaký čas staly včelky trochu ostřejší? Včelín mám od baráku 15m a rodina se jich dost bojí. Zajímalo by mne přirozené chování včel, prakticky bez vnějších zásahů mimo léčení. Také nevím zda je u nás takovéto včelaření bez obnovy díla vůbec povolené. Pokud ano tak jestli by stačila velikost dutiny 100x30x30cm.

Příspěvek: #42

Obnova díla je více než žádaná, ale není přikazovaná. Stejně tak není nikde písemný příkaz k používání rozběrného díla. Ten zákaz se jen ústně předává, ale nikdo jej neviděl v nějakém zákoně či vyhlášce.

Příspěvek: #43

To je sice pravda, ale nátěr plodu už nařízený je. Stejně tak péče o zdravotní stav včelstva. a jak na nerozběrném díle provádět třeba ten nátěr plodu? Asi komplikovaně, včetně vizuelní kontroly třeba na MVP.

Příspěvek: #44

Vizualní kontrola kontrola není problém. Protože mě zajímá co se ve včelstvu děje tak zadní stěna by byla prosklená dala by se i otevřít, pokud by ji včelky nezastavěly.

Příspěvek: #45

Sice by nešlo o plně volnou stavbu, ale asi jako přijatelný kompromis by bylo možné označit použití trámků se 1cm základem. Výšku nechat na včelách.

Příspěvek: #46

Mě na tom zajímá ještě jedna věc. Jakou orientaci bude mít včelstvo při stavbě díla. Jestli studenou jak jsem už četl, nebo jiný názor byl 45°
oproti česnu. Nechci jim nic určovat. Opravdu mě zajímá jejich přirozené chování.

Příspěvek: #47

Prosklený okýnko asi moc nepomůže, potřebuješ vidět na plochu všech plástů, a jak to chceš udělat, když je včely nastaví těsně vedle sebe a napevno přilepí ke stropu ? Musel bys z těch mezer nějak včely dostat pryč, a i tak bys tam moc dobře neviděl.
Pokud se nepletu, tak postaví dílo mírně šikmo - tak nějak na poloteplostudeno

Příspěvek: #48

Podľa môjho názoru je veľkosť dutiny 100 x 30 x 30 cm nedostatočná k tomu, aby v nej čo aj stredne silné včelstvo prežilo jeden rok.Predpokladám, že sa viackrát za sezónu bude rojiť a oslabí sa natoľko, že zimu neprežije.

Příspěvek: #49

V takové dutině je včelstvo jako v přírodě. Kolikrát ani divoké včelstvo takové prostory nemá. Příroda se neptá jestli se vyrojí, donese dostatek zásob, vyrovná se s nemocemi. Zákonitě musí něco zemřít, aby ostatní mohlo žít. Tak to příroda zařídila a funguje to tisíce let.
A díky prosklenému klátu, se zase můžeš dozvědět mnoho nových a zajímavých poznatků. A to že třeba nepřežije, je také zkušenost.
A o našich zákonech v přírodě, včely také nevědí a nikdo je za to nestíhá. Zákony a nařízení jsou na lidi. Tím nechci říc, že by se měli přestupovat. Takže fandím.

Příspěvek: #50

(13.06.2012 22:08)emer napsal(a):  Podľa môjho názoru je veľkosť dutiny 100 x 30 x 30 cm nedostatočná k tomu, aby v nej čo aj stredne silné včelstvo prežilo jeden rok.Predpokladám, že sa viackrát za sezónu bude rojiť a oslabí sa natoľko, že zimu neprežije.

Ja mám taký klát už 6 rokov a má rozmery 105x33x30 cm, a ešte má 40 cm aby zo stavbou dosiahlo dno klátu. Letač má v strede klátu a je zvislý. Darí sa mu dobre, tohoto roku sa nerojilo, predchádzajúce roky aj tri krát, med som mu ani raz nebral, akoby si nevedelo vytvoriť väčšie zásoby, preto mu podám každý rok 5-6 litrov cukrového roztoku a možno to nepotrebuje. Riadi sa prírodným zákonom, medu na zimu len toľko, aby prežilo. Pomáham mu pri znižovaní počtu klieštikov fumigáciou. Aj tento rok je mimoriadne silné, pod dielom má priestor kde včely sedia, plásty nestavajú, nie je prínos sladiny.

Emer, myslíš si že uivedený rozmer je naozaj malý priestor, keď v prírode im stačí dutina s priemerom 15 cm? Raz sme vybrali včelstvo, ktoré v takomto priestore žilo v dĺžke 2 m viac rokov a prospievalo. Bolo v orechovom konáre (nie v kmeni) a k tomu šikmom. plod rozťahaný na dĺžku. Svedčí to o tom, že včely nežijú preto, aby nosili kilá medu, ale preto, aby každý rok prežiíli a preto im stačí málo, čo z nášho pohľadu je to na neuverenie. Človek svojimi fintami ich prinúti aby prinášali oveľa viac ako potrebujú.

Pre poučenie je dobré mať klát, ale aspoň trochu vniknúť do jeho života, je dobré ak má zadnú stranu prekrytú sklom. Dielo je mojom prípade skoro po uhlopriečke klátu a dokonale pritmelené ku sklu, takže veľa nevidím.

Příspěvek: #51

Áno myslím si to. A v príspevku som jasne napísal čo a prečo predpokladám . Môj predpoklad potvrdzujú aj Vaše príspevky na túto tému v rôznych vláknach a rôznych fórach. Preto odporúčam urobiť klát o väčšom objeme cca 150 l.+- čo je približne odporúčaná veľkosť modernej úľovej zostavy. Ak to bude cca 90 l. tak zistíme, len to čo už zistili iný a aj Vy = Včely sa viac roja a bez pomoci včelára takmer určite neprežijú viac sezón.

Příspěvek: #52

Pan Turčáni píše že má klát o velikosti vnitřní dutiny105x33x30 už 6let a pořád mu chybí 40 cm, aby včelky obsadily celý prostor. Takže za 6 let mají zastavěný prostor který mají k dispozici cca z 60%. Pane Turčáni nemáte fotky Vašeho klátu?

Příspěvek: #53

Emer, ak sa chceme priíblížiť k prírode, aj u doma postavených klátov, objem musí byť taký aký je v prírode a to aj v prípade, že včelstvo v menšom objeme klátu časom zanikne. Ja som odporca npr. osadených včiel v kláte na rámiky. to už nemôže byť klát. Že sa včely roja z klátu mne vôbec nevadí, môj klát ak som dobre rátal má obsah 85 litrov, čo je v porovnaní s uvádzaným rojom v orechu viac o 25 litrov. Čo som sa náhodne stretol s včelstvami, čo žili v prirodzených dutinách, bol ich objem ešte menší, len okolo 50 litrov a žili.
Kerimir, pokúsim sa. Anton

Příspěvek: #54

Tradičné spôsoby včelárenia bez rámikov, bez zasahovania do plodiska, bez "pomoci" včelstvu jeho vedením a ošetrovaním, sú vo svete bežné. Rojenie včelstva je pri tomto štýle včelárenia žiadúce, pretože je súčasťou neustáleho zachovávania zdravého organizmu včelstva a rodu. Výsledok takéhoto včelárenia rovná sa 10-15 kg medu a asi 3-4 kg vosku. Nôž, tento jediný nástroj starých včelárov, rok po rok odreže v kláte dielo v objemovom množstve, ktoré predstavuje jeden-dva plásty. Včely teda žijú v kláte tak trochu podľa prírody na divoko. Pôvodný slovenský klát je len z cólových dosák zhotovený. Slovenský klát je rozmerov asi 65 cm výšky, 30 cm šírky a asi 50 cm hĺbky. Výška kláta sa odvíja od znáškových podmienok, čiže od možností na rast včelstva a je to približne jeden meter. Mohol by som uviesť veľa odkazov na včelárenie v kláte, no uvediem iba jeden, podľa mňa ten najjednoduchší spôsob a zároveň najprepracovanejší a históriou preverený.

Příspěvek: #55

Milan, myslíš si, že na zázname je skutočne typický klát?

Příspěvek: #56

Myslím, že je to typický klát. Vnútorné rozmery má 220x220 mm a včely stavajú dielo v kuse od povaly ku dnu úľa. To, že je delený vertikálne po 150 mm je len technické riešenie ako zjednodušiť odoberanie medu. Po odobratí nadstavku s medom, prázdny box včelár podstaví na dno úľa a včelstvo môže pokračovať v stavbe diela smerom nadol a v ukladaní zásob do ďalšieho top nadstavku. Náš slovenský klát je prístupný zo zadu, má teda pevné rozmery a včelár vyberá zásoby odrezaním medových častí plástov nožom, prípadne na jar skracuje nožom dolný okraj plástov povedme o 5 cm, aby včely pokračovali v stavbe diela smerom dolu. Čiže, podľa môjho rozumu je v kláte nerozoberateľné dielo postavené včelami prirodzene a to ostatné sú len technické riešenia ako sa dostať k zásobám s medom a tá japonská metóda je výhodnejšia ako naša slovenská.

Příspěvek: #57

Ti Japonci to mají vyřešeno docela chytře, děkuji za odkaz.

Příspěvek: #58

Dnes jsem dokončil konečně od minulého roku ten druhý klát a ráno jej osadil i včelkami.Ještě nátěr luxolem a je to.
Víc fotek najdete na mých stránkách.

Příspěvek: #59

zajímavý folklór, jen mi tam trochu nesedí ten klobouk - je asi z nějakého plechu, že?

Příspěvek: #60

Ano je to z plechu.