Příspěvek: #61

Dobrý den,chci se podělit o začátcích mého včelaření.Ke včelám a do včelínu jsem se dostal ve třiceti letech a to tím ,no zkrátka vzal jsemsi za manželku včelařovu dceru. Jak to v takovém případě bývá ,tchán mě požá dal o pomoc při točení medu. taková žádost se samozřejmě nedala odmítnot. Já jako laik, o včelách a včelaření neměl ani páru, pomoc přislíbil. Tchán, budu ho jmenovat děda, vytáhnul ze spodku skříně starou kuklu nasadil mě ji nahlavu, poučil mě co mám dělat a začali jsme pracovat. Pracovna s medomedem byla oddělena od včelnice pouze závěsem.Celkem senám dařilo, nádoby na med se plnily, do této doby včelky byly klidné.Zbýval poslední ul, který děda nechával nakonec.Po otevření posledního ulu, následovalo něco,na co do smrti nezapomenu. Vmžiku plná pracovna doslova utočících včel i když jsem se snažil dělat ze sebe hrdinu stím ,že něco přece musím vydržet, bohužel díky děravé kukle jsem měl včely i pod kuklou.K mému údivu jsem po tolika žihadlech otekl jen mírně, což se divil i děda. Zachránil mě doslova jen útěk ze včelína.Přesto jsem na včelky nezanevřel a dál dědovi vypomáhal.Léta plynula a děda mě pomalu zasvěcoval do tajů včelaření,s tím, že jednou budu jeho nástupcem.Stala se neočekávaná událost,děda utrpěl dost vážný úraz ake včelám nemohl,poněvadž měl včelnici kus za vsí.Jezdil jsem s ním za včeličkami vždy, když potřeboval.Byl mě velmi dobrým rádcem, učitelem a druhým otcem.Jeho zdravotní stav se časem začal zhoršovat a při odvozu do nemocnice nezapoměl na včelky. Na druhý den při naší návštěvě v nemocnici první jeho dotaz byl,jak přezimovali .Já řekl v pořádku.Moje odpověd jej potěšila. Do dnes vidím jeho úsměv.Večer toho dne zemřel.Včelařil přes padesát let,hodně mě naučil a já jsem jeho pokračovatelem. Tak začalo moje putování za včelkami.Přeji všem mírné a hlavně zdravé včelky.

Příspěvek: #62

Honzo, díky za krásný příběh.

Příspěvek: #63

Dva příspěvky na tímto jsem přesunul do tohoto tématu, protože se sem více hodí.
Zároveň jsem téma přejmenoval z Kolik je vám let? na Kolik je vám let a jak jste začali včelařit.

Je to hezké téma plné krásných lidských příběhů, jejich přečtení člověka zahřeje u srdce.

Dámy a pánové, děkuji za ty krásné příběhy!

Příspěvek: #64

(14.03.2012 21:21)Jan Suchacek napsal(a):  Dobrý den,chci se podělit o začátcích mého včelaření ...

Honzo, to je síla ... Díky za to ... Tak vznikají stavební kameny domu s dobrými grunty ... Ve všech souvislostech ... Ať se Vám daří ... Taky ve všech souvislostech ...
Jiří

Příspěvek: #65

Mne je 34 a zacal som vcelarit s otcom ked mi bolo 5 rokov. Takze mam uz skoro 30-rocne vcelarske skusenosti.
Zo zaciatku som sluzil najme ako stojan na ramiky, podavac dymaka, vyhladavac matky a odvickovacia linka. Postupne som pridaval funkcie a ako 100% vcelar som zacal fungovat ako 13-rocny ked som uz bol dost silny nadvihnut plny mednik.
Robil som to od zaciatku hlavne pre peniaze a "laska" k vcelam sa vyvinula akosi popritom.

Příspěvek: #66

Zdravím. Pokud mohu, tak taky bych něco málo o sobě ...... letos mi bude 38 roků. Osobně si myslím, že se člověk teprve po té třicítce zklidní a nad každým následujícím důležitým krokem zapřemýšlí. Ve svém životě jsem udělal několik chyb, ze kterých nejsem vůbec šťastný, ale o tom ten život asi je. Důležité je, že si ty chyby člověk uvědomí a dokáže je napravit. Nechci Vás zatěžovat filosofií – každý má ten svůj „životní příběh“. Já se před deseti dny rozhodl udělat další důležitý krok ve svém životě, a jen tak pro radost a také pro ukázku příbuzným a známým udělal blog na internetu o mém „ včelaření “. Svým způsobem je to zavazující, neboť jej budu muset ve volném čase průběžně doplňovat. Jsem tomu rád, že jsem mohl přičichnout k práci včelaře, protože bych jinak nad tím nemohl přemýšlet u dobré a lahodné padesátiprocentní medovice, která prostě sama píše. Hodnocení už nechám na Vás. Zde je odkaz.
http://www.hobby-vcelar.estranky.cz/

Děkuji za Vaše hodnocení. Vážím si toho.

Příspěvek: #67

Já s manželkou zažínáme naostro letos. Zakoupeno 8xúl Langstroth 448x159. Já jsem se se včelami potkal už v mládí, kdy maminka včelařila a pro mě to byl největší vopruz na světě. Byly to pro mě svině bodavý. Teď je mě 32 a manželce 31 a začínáme ze zištných důvodů druhého (manželky) výdělku do rodiny. Plán je kolem 50-ti úlů. Čím více o tom študuju, tím více se těším na první oddělky a první zkušenosti. Myslím, že se ve mě začíná klubat vášnivý včelař a i kdyby z toho plánu výdělku nic nebylo tak těch osm úlů si určitě necháme. Koncem dubna jedeme na první zkušenou na Kurz nástavkového včelaření k panu Sedláčkovi do Bučovic a začátkem května na brigádu ke včelaři od kterého budeme mít oddělky. Už se fakt těším. Musím se při první příležitosti omluvit mamince, že jsem ji celou pubertu nutil vyměnit včely za králíky.
Člověk k tomu prostě dospěje až později a možná, kdyby mě to chytlo už tenkrát, tak u toho teď už nejsem. Kdo ví.
Jinak naše zkušenosti popisuji na webu http://www.denikvcelare.eu/

Příspěvek: #68

Přeji hezký den ... dnes jsem se registrovala na tomto fóru a hned jsem se rozhodla přispět svou troškou do mlýna. Je mi 33 let a začínám včelařit letos ... zatím jenom se třemi včelstvy (oddělky budu mít v červnu) na rámkové míře 39x24. Uvidím příští rok, jak mi to půjde a pokud ano, tak bych chtěla postupně rozšiřovat.
Ke včelaření mě přivedl kamarád, vlastně ani nevím jak. Přijde mi to krásný koníček a někde jsem četla větu, která se mi moc líbila. Přesně to neocituji, ale zněla v tom smyslu, že včelaření je jediný obor lidské činnosti, který přírodě více dává než z ní bere. Je to sice trošku špatně, protože ty včely by fungovaly i bez nás někde v dutinách stromů, ale líbí se mi to.
Jsem z Vysočiny a o včelaření vím zatím jen to, co jsem vyčetla na internetu, v některých knihách a dozvěděla se v Nastavrkách na školení. Pevně doufám, že se tam dostanu jako žákyně zdejšího učebního oboru Včelař a budu čerpat další a další informace. No a mezi tím se budu učit metodou pokusů a omylů a pádů na hubu a opětovného vstávání . Těším se na to moc, i když mi zbytek rodiny říká, že jsem se zbláznila. Tak mi držte palce!

Příspěvek: #69

(18.04.2012 19:52)Lenka Barborka napsal(a):  .... někde jsem četla větu, která se mi moc líbila. Přesně to neocituji, ale zněla v tom smyslu, že včelaření je jediný obor lidské činnosti, který přírodě více dává než z ní bere. ...

Jo to je pravda. To jo. Já bych to ještě "vylepšil" že ze začátku se do toho JENOM dává. .Néé to půjde. I žihadla se Vám budou líbit.

Příspěvek: #70

Je mě 73 a půl roku,zkrátka ještě mladík.Začal jsem včelařit v roce 1950 když se nám na dvorku na švestku usadil nádherný roj.První co jsem udělal,tak jsem nasedl na kolo a uháněl za panem učitelem v Červeném Újezdě (středohoří) o kterém jsem věděl,že je včelař.Ten mě poradil co a jak,věnoval mě úl gerstrung,dal rámečky a jednu mezistěnu,půjčil vozík.Doma jsem postavil úl,nalepil proužky mezistěn do plodišťových rámků a modlil jsem se aby roj neuletěl.Jako rojáček jsem použi vojenský kufřík a šlo se na věc.Přistavil jsesi žebřík vylezl i s kufříkem k roji,oči vykulené jako tenisáky,navékl jsem kufřík na roj a zatřásl.Povedlo se to docela dobře,ale než jsem přklopil víko tak jich bylo venku docela dost,hlavu a ruce jsem měl v jednom ohni.Kufřík jsem odnesl k úlu a odešel jsem k mámě,to jsem ještě viděl.Máma mě dala obklady a večer jsem dal kufřík před česno na stojato a pootevřel jsem jej.Byl jsem překvapen jak poslušně bčelky začali přecházet do úlu žádná se mě již nepokusila bodnout.Druhý den jsem přišel do školy v Třebívlicích což je 5 km Od Řisut jen s úzkými štěrbinami očí,hlavou jako meloun.Všiml si mě pan ředitel Moravec,který vedl včelařský kroužek a tak mě tam pozval a tak začalo moje včelaření a to mě drží dodnes, jak ještě dlouho,já si říkám do 100 a pak se uvidí.Teď učím nového včelaře,snad se mě povede předat mu nějakou tu zkušenost.Včelařím v krásné přírodě u Berouna.

Příspěvek: #71

Ne nadarmo se říká, že osm z deseti stoletých lidí jsou včelaři a ti zbylí dva mají za včelaře bratra

Příspěvek: #72

Začiatkom roku mi minulo 75 rokov a pri včelách som od roku 1954 pri otcových včelách, pri vlastných or. 1958, nepretržite doteraz. Včelárim na nad. výške 238 m, v agátovej južnej oblasti stredného Slovenska.
Pri včelárení som zažil mnoho príhod, jednu takú pikantnú si môžete prečítať tu:
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&...=0&thold=0

Příspěvek: #73

Je to tu jako kniha života. Je mi 42 a na své včelky se těším letos v červnu. Má touha po včelkách propukla už před 8 lety. Koupili jsme s rodinou starý, polorozbořený domek na kraji obce. Je to polosamota, jak říkám ,,mezi poli, mezi doly"na Karvinsku, ale ten kousíček přírody kolem domu nás okouzlil. Začínalo jaro a v korunách starých stromů to nádherně bzučelo. U nedalekého lesa stál kočovný vůz. Další jaro nic a ani ty další, vůz zmizel. Po včelách ani památky. Potom se syn hlásil na lesnickou školu (měli tam kroužek včelařů) a mě svitla naděje. Ale nedostal se, a já občas někde něco přečetla, koukala po obci po nějakém včelaři. Nic. A ejhle! Při povídání, o včelkách a přírodě, s dětmi ve školce (kde učím)mi jeden chlapec povídá",,Paní učitelko, my máme včely. Tatínek je má i ve sklepě". Nedalo mi to a zeptala se. Byl to opravdu včelař. Přinesl mi hned literaturu a jestli prý to myslím vážně, ať si prý pořídím ochranné pomůcky, že mi ty včelky ukáže. Byl červen a návštěva voňavých úlů se zapáleným výkladem zkušeného včelaře mě nadchla. A co teprve když jsem viděla jak se ty včelky derou na svět! Doma jsem nadšením nakazila manžela a ten je kutil (plánek na včelínek už máme promyšlený). Od té doby se svým včelařským přítelem, pěkně od podletí sleduji včelařskou práci, něco málo i sama zkouším a čtu a čtu. Taky jsem se přihlásila do LŠ a našla včelaře tady v obci. A tak už vím, proč k nám jejich včelky moc nezalétají (jsme od nich dále na sever). Nesměle začíná jaro a já se móóc těším na ty svoje včelky i úly, které mám objednané. No tak koukám,že je to trošku delší.

Příspěvek: #74

je mně 36, začal jsem ve 2011. dřív to nešlo, páč byly "jiné priority". Pak to šlo tak nějak samo a díky místním zkušeným jsem začal s roji. První sezona byla úžasná - byl med, ale taky melecitóza. Loni nic extra, vlastně bez medu, ale aspoň bez rojů .
Tak snad už konečně začne jaro. Dnes ráno tady bylo minus třináct .

Příspěvek: #75

Tož taky přidám svou trošku:

Letos mi bude 35 a nemohu se dočkat svých prvních pěti oddělků. A jak jsem se seznámil se včelami? Přes rodinné dovolené. Už je to tak, každý rok jsme jezdili s rodiči za dědou a babičkou do jižních Čech. Děda včelařil a naše dovolená se vždy kryla s "vytáčením". Děda s tátou byli ve včelíně a já seděl u medometu ve foliovém přístřešku a odvíčkovával a odvíčkovával..... Hrůza! Hic, bzučící včely a práce od rána do večera.......Takže jen pršely dětské otázky: Kolik toho ještě zbývá?. Děda i kočoval, všude kvetla řebka nebo hořčice, takže jsem "mlékarenské konve" ani nepočítal Za odměnu jsme si vezli domů med......Včelaří i strýc a ve velkém, začal s nástavkovým včelařením na langstrothech, byl i za včelami v africe, člověk když ho poslouchá a vidí jak mu to jde, odchází "s otevřenými ústy". Před jedenácti lety, aby to nebylo málo jsem si vzal za manželku dceru včelaře, včelaří i její dědeček a včelaří i švagr . Vzhledem k tomu, že dědeček je blíž než přes celou republiku, pomáháme vytáčet i tam........Teď už určitě čekáte, že proto jsem se stal včelařem, ale to jste vedle! Od školy mě baví ovocnářství, svou zahradu jsem osázel novými odrůdami a vesele se s nimi piplal. Pár let dozadu, ale začaly ubývat včely, dokonce to došlo až tak daleko, že jsem zaznamenával spousty jiných opylovačů, ale včely ne, na úrodě se to začínalo podepisovat. Tak mě napadla spásná myšlenka, požádat šváru, jestli by s pár úly nemohl ke mě "nakočovat". Nakočoval loni....... Jsem hrozný tvor, začalo to tím, že jsem zkoumal z povzdálí co se u úlů děje, pak už jsem si k nim chodil "vypít kafe", nakonec jsem nedočkavě čekal na švagra, aby "jsme se do nich koukli". Co Vám mám povídat už jsem v tom. K stromům a zelenině jsem přibral slepice, pak husy (kdo by pořád běhal se sekačkou) a teď už i včelky. Nemyslím, že to je to poslední, ale o tom život je, ne? Tož zaplať pánbuh za to......Nejsem tedy úplný včelařský "panic", ale vzhledem k tomu, že co příbuzný to jiná rámková míra a jiný pracovní postup, bude to hodně kruté Ale jsem pevně rozhodnut vytrvat a přidat k těm všem včelařským "cestám" tu svou vlastní pro samotnou radost ze včel, z jejich bzukotu a díla.....

Příspěvek: #76

Já začal před rokem ve svých 20 letech. Koupil jsem si dvě vyzimovaná včelstva od otce své přítelkyně. Sám má okolo 40 včelstev. Strávil jsem s ním u včel hodně času a tak jsem se hodně věcí naučil.
Všemu předcházela ale zcela jiná událost. Když mi bylo asi 12 let, tak se nám na zahradě usadil roj, pro který si přišel místní včelař. Tenkrát jsem ještě něvěděl, co a jak ve včelstvu funguje. Na stromě zbyl malý hrozen včel. Tak jsem přes sebe hodil deku a vlezl si na strom a roj sklepnul do kyblíčku. V rychlosti jsem jim stlouknul bedničku z prken a pak je do ní nasypal. A to byl můj první "roj". Neměl jsem kuklu ani nic jiného. Prostě jsem se jich nebál a ony mě nepobodaly.
více na: mpvcely.cz

Příspěvek: #77

Je mi skoro 45. Ke včelám jsem se poprvé dostal tak, že v jedenácti letech na podzim jsem byl delší dobu nemocnej a strejda mi přivezl knihu Včelařství. Začetl jsem se do ní tak, že rodiče, aby měli klid mi k Vánocům koupili úl. Tenkrát to Tachovský nástavkový 39x24. V květnu následujícího roku jsem od jednatele ZO ČSV pana Pešky dostal 1.roj, a dokonce jsem byl přijmut za člena ČSV, ikdyž tehdá rodiče museli požádat o vyjímku, neboť mi ještě nebylo 15 let. Nicméně včelařím od 12ti let. Musím říct, že za tu dobu jsem udělal spoustu přehmatů, které se mým včelkám , dnes už můžu říct s jistotou, vůbec nelíbyly, ale pro mě to byla nejlepší škola. Bylo dost těžké nechat si poradit od starých včelařů, kteří včelařili v Budečácích a Univerzálech a zimovali na 7 - 9 rámcích. Proto jsem šel cestou literatury a našelel si "svůj" způsob včelaření a jsem s tim spokojenej. Jen doufám, že mě včelky mezi sebou nepomlouvají, že jim dělám stejně špatný věci jako před 32 roky.

Příspěvek: #78

Ja mám 43 a samostatne včelarím od mojich 20-tich rokov,keďmi zomrel otec a o včielky som sa prirodzene postaral ja a oni sa mi za to odvďačili.Nástupom neľahkej demokratickej doby mi výdatne pomáhajú!

Příspěvek: #79

mám 42 a letos začínám, po asi 6-ti letech čtení knížek a přemýšlení, jestli jo nebo co

Příspěvek: #80

Fajčiť som začal v 8 rokoch, a prestal v 15-tich, piť som začal 23 a neprestal som , a včeláriť tento rok, atiež stým tak skoro neprestanem, ...............a v votom toje, nééééé?