Příspěvek: #61

Pokud to včelstvo opravdu má dostatek včel a zásob a neklade matka, bych nic neriskoval, nechal bych je tak až do jara. Pak se uvidí. Pokud včelstvo přežije, viry tam asi nebudou. Pokud se matka nerozklade tak bych to včelstvo na jaře spojil.

Příspěvek: #62

Asi jo, pokud jsou opravdu silný. Jenom s případným spojením na jaře bych váhal...

Příspěvek: #63

Tak tady letošní dílo na plastu - zajímavé že stejně jako jinde plást od plástu jiné.

---

A další, taky letošní dílo. Je to branné tak jak to jde, obě dvě strany. Obvykle.

Příspěvek: #64

Dobře, díky, dám jí tedy čas.

Příspěvek: #65

Já bych v tom možná ani viry nehledal... Podobný stav jsem pozoroval ve svých včelstvech, kdy jsem udělal prohlídku plodiště po aplikaci kyseliny mravenčí...

Takto vypadaly plásty víčkované před aplikací




a takto po aplikaci - přežily asi jen odolnější larvy




Další kontrolu kladení jsem už nedělal...

(foto jsem si půjčil z příspěvku nade mnou)

---

jen dodám, že v mém případě se jednalo o ojedinělé starší larvy mezi nejmladšíma/vajíčkama

nestihl jsem to dopsat před možnou editací, tak kdyby to šlo třeba nějak spojit...

Příspěvek: #66

Radime, díky za zmínku. Můžeš, prosím, uvést, jak jsi KM aplikoval? Podmínky, množství, koncentrace, odpařovač a jeho umístění, délka aplikace?
Pokud nechceš veřejně, tak na mail. Je to hodně zajímavé.
Na KM holt není universální návod typu: Je to tak snadné: obsah sáčku vysypeme do hrnečku, zalijeme horkou vodou, zamícháme a necháme 3 minuty odstát ... Mně se tohle stalo před léty, když jsem dal příliš mnoho kyseliny (Formidol) v nevhodnou dobu a příliš blízko plodu. Byl to docela masakr, zejména pro začátečníka, jenž netušil další souvislosti.
Jiří

Příspěvek: #67

Popsat to můžu...
Způsoby aplikace byly různé, tak jak i různé kombinace úlových sestav, proto popíšu aplikaci na největší skupině
Úlová sestava 3NN, plod v 1.a 2.NN, 3.NN zásobní (docíleno mateří mřížkou během krmení), 2/3 den plných, zbytek varroa, očka zavřené, česno snížené na zimní velikost (8mm x cca 2/3 šířky dna), aplikováno v chladnějším týdnu, teploty cca kolem 25st.
Aplikace klasický formidol na horní loučky, po dvou dnech vybalení z igelitu, po třech dnech vyjmutí a kontrola kladení. U některého včelstva jsem kontroloval stav zásob a následně objevil plod v tomto stavu - kontrola všech

Při aplikaci včely téměř nezahučely, nepozoroval jsem žádný problém, aplikace večer
Druhý den kontrola spadu - zaujala mne již vykusovaná buničina na podložkách
Třetí den večer vyjmutí z igelitu, včely se pohybovaly v těsné blízkosti formidolů, formidoly v klasickém stavu (napichané žihadla, polovina jevila známky vykusování), většina včelstev ani nezahučela
Pátý, šestý den vyjmutí z úlů a kontrola kladení

Včely byly po celou dobu v klidu, spady minimální - pochyboval jsem o účinnosti aplikace - ale plod dostal sakramensky zabrat. Na podložkách jsem nepozoroval spad uhynulých včel, plodu, ničeho - neudělat prohlídku plodiště, neodhalím to. Bylo pěkně vidět, že plodové "desky" začínají právě vybíhat, tam kde se zakládaly plochy po vyběhlém plodu byly ojedinělé starší larvy, čím blíž ke středu, tím starší. Mezery bylo vidět, že matka hromadně zadkládá, pozorován i nejmladší plod


To samé jsem pozoroval i u dadantů, jen tam vyházeli asi všechen (nebyl krmný nástavek nad plodištěm) a i u použití 65% KM v Liebigově odpařovači (pouze pár, odpar byl asi dost veliký něco přes 25ml den)

Příspěvek: #68

No jo, to je řada moc zajímavých informací a díky za ně! V podstatě bych to udělal stejně, jen bych použil nižší koncentraci (Hobrafilt a cca 70 ml KM 65 - 70 % opakovaně).
Nevěřím moc Formidolu, už jsem tu mnohokrát psal, že podle mého názoru je v létě 85 % často moc. Proto se to taky jinde dělá s jinou koncentrací. Na podzim naopak se 85 % hodí. Třeba i spodem ...
Je fakt, že každé včelstvo může zareagovat jinak.
A podobná reakce může signalizovat i jiný problém. Měl jsem tohle před 2 lety. Ale bylo to včelstvo, které mělo dlouhodobě nějaký problém. Po aplikaci se vyhrnuly ven, zlikvidovaly M. Akorát jsem jim vychovával novou, takže spojení přes oddělek a od té doby není nejmenší problém.
Pořád si myslím, že Liebigův odpařovač je jeden z nejlepších. I když momentálně jdu spíš cestou vícenásobné aplikace krátkodobých deskových odpařovačů s různým množstvím KM a různé koncentraci. Umístění také podle stavu včelstva. Tiotéž stran ev. folie, oček, velikosti česna. Včelky by to neměly odvětrat, ale zase by měly mít možnost řešit krizi, pokud nastane.
U Liebiga může nastat problém tehdy, když se odpařovač aplikuje a KM v něm nemá stejnou teplotu, jaká je v úle. Pak se může stát, že jaksi proteče ... Ti, co měli z fyziky za 1, vědí proč. V návodu je jenom taková nenápadná zmínka. Pokud jsem jej používal, vždy jsem tu flaštičku zavřel a dal do včelstva, aby se ty teploty vyrovnaly. A pak teprve nasadil. Plnou a vydržela fakt 14 dní, odpar rovnoměrný.
Díky za tyhle zlušenosti. Můj názor je, že tam mohl být i jiný problém a včelstvo to řešilo po svém ...
Ještě k tomu vykusování destiček: používám pod destičky Hobrafiltu polynet a dávám jej na větvičky. Nikdy nic nevykousaly. Ani žádná žihadla.
Je možné, že by distributor netrefil koncentraci? To se už asi nedá zjistit. To je jeden z důvodů, proč si to raději míchám sám. Pak taky po omylu můžu nadávat jen sám sobě ...
Ještě jednou díky!
Jiří

Příspěvek: #69

Jenže já to mám i bez KM.

Příspěvek: #70

Důvodů mohlo být mnoho... Že by se mohlo jednat o jiný problém než "aplikace KM" si nemyslím, to by nepostihlo všechny včelstva rovnoměrně... A tím, že se do včel po aplikaci moc nechodí, tak se domnívám, že to může být celkem častý problém, o kterém se jen neví... Každý s kým jsem se o tom bavil měl stejný názor... něco špatně během aplikace a oni s tím problémy nemají... A na otázku, zda po aplikaci dělali nějakou kontrolu odpovídali všichni stejně... "Ne, včely už jsou nachystané na zimování a do jara je už neruším..."

Zpětně bych aplikaci provedl asi stejně, dá se říct, že jsem se držel všech obecných zásad a dle chování včel během aplikace jsem byl nervózní, že dávka bude slabá a pak jsem se nestíhal divit... to je taky důvod, proč přemýšlím o využití KŠ na letní ošetření

Příspěvek: #71

Souhlasim, ze duvodu muze byt vic. Ale pokud se toto deje bez pouziti KM lze KM jako vinika vyloucit. Samozrejme se stava, ze po aplikaci KM dochazi u vcel k likvidaci nezavickovaneho plodu. Je tam vsak podstatny rozdil a to, ze pokud je to vlivem kyseliny, matka bunky po vycisteni ihned zaklade, aby nahradila ztraty. U viru tomu tak neni. Bunky bud zustavaji prazdne nebo je vcely opakovane vynaseji, cimz dochazi k postupnemu slabnuti vcelstva.

Příspěvek: #72

(29.08.2016 12:17)KaJi napsal(a):  Jenže já to mám i bez KM.

Kaji já bych to neviděl až tak černě, mě to připadá docela normální obzvlášť teď v době krmení když včely zanesou hned po vylíhnutí včely buňku krmivem.

Příspěvek: #73

Jenže já to měl i v době bez přínosu. I na jaře.

Tady je problém, že v podstatě nemáme měřítka. Když se tomu začneme moc věnovat, stanou se z nás pomalu hypochondři. Vidíme věci, které jsme dřív neviděli. Zlaté časy kdy jsme do plodiště chodili 3-4x za rok.

Problém je že není etalon. Reference co je a není normální. Když někdo ukáže fotku, tak buď ty nejlepší, nebo nějakou "nemoc".
Já mám třeba sady fotek z dávných dob (kdy jsme o problémech nevěděl), kdy jsem chtěl zkusit po zakoupení nové zrcadlovky dokumentovat rozvoj včelstva. Pak se na ně začnu dívat detailně a mám zpocená záda taky.

Proto mám rád ty včelaře co vypráví, že nepotřebují vyšetření na mor, neboť mají včely v pořádku a na plodu nic nemají. Noviny už taky nečtou, nevidí na to.

Příspěvek: #74

Já mít tak malou mezerovitost tak si pískám. Komu to vadí že tam mají nějaké buňky volné? Tobě? Včelám? Některé matky to prostě víc flákají, mají víc místa tak si to můžou dovolit. Nacpi je do jednoho nástavku a budeš mít v buňce i po dvou vajíčkách.

Příspěvek: #75

Mně to nevadí. Ať si klade jako když šachový kůň skáče.

Problém je, m.j. že v okolí je EFB. A třeba ve 2014 plošný úhyn. Potkal jedno moje stnoviště a na dalším jsem měl ztráty. Tak jsem ve střehu.
Ale to co mě zajímá jsou úhyny které nelze vysvětlit pouhou přítomností VD, neboť ho tam není podle mě dostatek.

Tak to sleduji, hlavně v případě že včelstvo "odejde" tak chci mít dokumentaci. Je to docela zajímavé, člověk vidí věci kterých si dřív nevšímal, hlavně když ti pak někdo říká že máš zanedbané včely atd. (a to nejeden, nejenom tady na VF ) tak se můžeš usmívat.

Příspěvek: #76

Karle a nemel jsi na tom stanovisti Vigorky?

Příspěvek: #77

Uz jsem to popisoval. Po matkach nejvetsi dil, +neco malo Cimala, Pekarov.
Ale cca 5 let uz jedu jen odchov ze svych. Takze Fx.

Ono jde o to, zda jde o vysoky cistici pud, nebo o vice poskozeny plod, nebo maji rady diry v plodu na topeni a zasoby.

Příspěvek: #78

Měl jsem dojem že jde o chov jednoho druhu včel z testy na odolnost ,domnívám se že Váš problém je pouze tato směs která zřejmě nejde dohromady. Zkuste pár již oplozených matek od někoho.

Příspěvek: #79

To se chystám, ale opatrně, aby mi to nezkazilo chov.

Příspěvek: #80

Jenže od KOHO? F.V.