Příspěvek: #21

Táto téma je vhodná na to,aby som to napísal.Raz sme sa bavili na tému obnovy diela v úli s jedným mojím kamarátom,starším včelárom a mojim učiteľom. Už je vo včeľom nebi.Rozprával,že mal susedku,tiežvčelárku,mala 6rodín včiel pre svoju potrebu,širšej rodiny a blízkych známych.
On ju videl málokedy vytápať vosk,alebo meniť vosk za medzisteny.Podotýkam,že oni sa navštevovali-on jej pomáhal so včelárením,spolu vytáčali a pod.Raz tak prišiel k nej a čo nevidel-na podstienku mala plásty otočené spodnou latkou hore a tiekla z nich voda a vedľa stál kotol ako na zabíjačku a v ňom boli namočené ďalšie plásty aj s rámikmi.On na ňu pritlačil,lebo zapierala/vravela,že vraj chcela vyvárať vosk/,ale tie rámiky vymočené ju prezradili.
Vraj to čo videl,nechcel tomu veriť.Tie rámiky -plásty odtiekli z vody,bola teplá noc,teplý vietor tie plásty vysušila oni vraj ostali bledé,ako keby boli vo včelstve len minulý rok.
Tiež som tomu nechcel veriť,tak som to vyskúšal a ono to bola pravda.Takže preto ona vytápala a menila vosk raz za čas.
Deň predtým si plásty "vymočila",cez noc obschli a na druhý deň šup s nimi do včelstiev a plásty nemali kedy splesnivieť,včely ich dali do pucu a boli jak nové.Vždy si "pripravila" len toľko,koľko minula napr.pri prevesovaní rámikov,aby jej to nesplesnivelo.
Touto príhodou teraz nechcem "navádzať",ako obmieňať dielo,len chcem poukázaťna to,aký je človek vynachádzavý tvor.

PetrM upravil 13.03.2013 22:59 tento příspěvek z důvodu: Vráceno do původního tématu.

Příspěvek: #22

Alberte, nechci být hnidopich. Ale myslím si, že to tak úplně jedno není. Když ony ty holky mají pacičky a těmi ťapají tu po chemií ošetřených rostlinách, tu po hnojišti nebo loužích se špinavou vodou, tu po cizích a v cizích úlech... a těmi umouněnými pacičkami ťapají, po mnoho let, po těch "stálepanenských" plástech. Já proto v tomto kontextu vidím určitý kvalitativní rozdíl mezi tím stálepanenským plástem a nebo plástem několikrát zaplodovaným. Ten rozdíl vidím ve prospěch toho zaplodovaného, který se třetím rokem dostane do medníku a po vytočení medu do vařáku, aby byl v následujícím rokem nahrazen třeba mezistěnou nebo volným (přirozeným) dílem opět v plodišti - koloběh díla - je to i můj standard. Z tohoto pohledu je tedy na zvážení, zda mohou být ty stálepanenské plásty pro nás to pravé ořechové, uvážíme-li chemizaci v naší zemědělské výrobě. Třeba v té jižní Evropě neužívají k ochraně rostlin chemii, nemají hnojiště...

Avšak stejně tak je v našich krajích u některých "včelařů" rozšířený nešvar, do medníků používat plásty černé jako bota, bohužel také mnohaleté.

Tím Tebe Alberte a nikoho ze zastánců od používání či propagace světlého mnohaletého díla v mednících nechci nikterak zrazovat. Chci jen nastínit pohled na tuto věc i z druhé strany. Přiznávám, že svůj názor nemám podložen žádnou vědeckou studií. Pokud však uvážím výše zmíněné, bude se mi eklovat med z plástů černých jako bota - mnohaletých, stejně jako mnohaletých plástů "panenských". Pokud o tom ovšem budu vědět. Podle chuti to zcela jistě nepoznám.
JK

PS
Úmyslně zde nezmiňuji kontaminaci plástů rezidui léčiv užívaných u nás i v jižní Evropě.

Příspěvek: #23

Pepovi by som dal teraz za pravdu,že je určite rozdiel medzi nezakladeným plástom jednoročným a napr.desať ročným(aj keď som mu v tomto pred časom oponoval)..ono,z mojich skúseností,ten rozdiel zas až taký veľký nieje,najstaršie panenské plásty u mňa majú cca 8r,a že by boli špinavé sa nedá povedať..sú pevnejšie,s jemne tmavším odtieňom propolisovej farby a sú stále pekne voňavé(a aj med z nich)v čase zadymovania sú mimo úľ..ale-celkom sa mi pozdáva myšlienka,pre istotu ich napr.v desiatom roku odstraňovať(alebo kľudne aj skor,rok značiť na hornú latku..)..čo sa týka medu zo zaplodovaných plástov-3ročné považujem za úplne v pohode..problém pachuti a aj tmavšej farby zo starých zakladených plástov sa objavuje bežne,ale tie plásty možu mať aj 10-15r.a čo je najdoležitejšie-na rozdiel od nezakladených,včelári pri ich uskladnení používajú rozne špécie na ich ochranu pred vijačkou(videl som aj extrémne prípady)..med z takto napáchnutých plástov(sírne knoty,rozne kyseliny,invet a iné prípravky proti moliam atd atd) je skutočne chuťovo horší,a zákazníci to velmi ľahko rozoznajú..(ak majú samozrejme možnosť porovnať)..

Příspěvek: #24

Ono je otazka ci rezidua z postrekov, z lieciv proti varoa a kadejake ine chemikalie, ktore sa dostanu do plastov sa ich vytavenim odstrania?

Příspěvek: #25

Včelárim v NN - 3/4 L a v tomto systéme je zaužívaná rotácia N. Používať na vytáčanie výhradne panenské plásty je potom veľmi ťažké. Pri pravidelnej resp.radikálnej obnove diela /3O-50%/ je panenských plástov dostatok, ale sú rozhodené vo viacerých N. Tak sa stáva, že med je vytáčaný aj z dvojročného resp. trojročného plástu, čo považujem za najvyšší dosiahnuteľný štandard. V porovnaní s tým, čo som videl pri niektorých prehliadkach je to prijateľné prostredie na ukladanie medu.
Ideálny stav je v DS. Aj tam sa medníkové plásty dajú pravidelne vystavať a vymieňať. Lietavky v kanadách odovzdajú nektár na verande a úľové včely v bielych sandáloch ho zahustia o poschodie vyššie . Na DS treba gríf a dúfam, že ho niekedy získam.
Nejde z mojej strany o konfrontačný postoj ku tradíciam, ale o zvýšenie bonusov pre svojho zákazníka.

Příspěvek: #26

(14.03.2013 8:36)Scipio napsal(a):  Ono je otazka ci rezidua z postrekov, z lieciv proti varoa a kadejake ine chemikalie, ktore sa dostanu do plastov sa ich vytavenim odstrania?

Každý ten použitý prostriedok má určitý čas rozpadu,lenže ten nevieme,ďalej použité množstvo prostriedku môže zvyšovať čas rozpadu.
Niektoré plásty sú len určitý čas v úľoch a tie nemusia byť "napustené" ničím.

Příspěvek: #27

Nemám nic proti medu z tmavých plástů, na chuti to stejně nepoznám, sám používám panenské dílo protože mi vyhovuje zvolená technologie jako celek. Jen jsem chtěl podotknout, že i panenské plásty mají svůj koloběh, alespoň u mne. Po určitém čase končí v manipulačním nástavku (MN) pod plodištěm a od sud další rok do vařaku. Do té doby než se přesunou do MN nepřijdou do styku s léčivem,(nepočítám KM). Neříkám, že se striktně vše obnění během tří let, vždy vybírám podle potřeby takový ty ušmudlaný, někdy je to víc někdy míň.

Příspěvek: #28

Příspěvky, které se více než k tomu to tématu věnovaly očkům jsem přesunul do tématu Očka - nastavení v průběhu roku

Příspěvek: #29

Aby som "rozlúskol" problém s farbením medu od propolisu, ktorým sú potiahnuté plásty, nachystal som nasledovný experiment

Do dvoch skúmaviek som dal rovnaké množstvo medu (z jedného pohára) a do jednej som nasypal propolis, získaný zo sita. Druhá ostáva nedotknutá, ako kontrolná vzorka. Obe skúmavky sú uložené na 35 stupňov teplom radiátore. Uvidíme, či sa farba časom zmení.....

Příspěvek: #30

(09.03.2013 2:03)gupa napsal(a):  Antoni propolisový film. Co to je? Jak může vzniknout? Propolis je těžko rozpustný v silném alkoholu. Nebo sliny včely jsou silnějším rozpouštědlem? Vezmi si hrudu vosku, vytvoř z něj nádobu v podobě hrnku.

Přeci mi nechceš tvrdit, že při takovém náročném zahušťovacím manévru a výrobě medu, se nic nedostane z voskových stěn do medu. Jedině, žeby košilky a ten pomyslný propolisový film, byl inertní vůči enzymům.

Naopak, podle mne právě košilky mohou za rychlejší výrobu medu, protože obsahují štěpící složku, která z nektaru rychleji pomáhá vyrábět med.
_gp_

-propolisový film? "Co to je"? tento výraz som možno niekde čítal, možno som si vymyslel ja, ale je reálny, pretože matka do nevyčistenej bunky a bez prop. filmu nepoloží vajíčko. Propolis je těžko rozpustný! Aj to viem, ale včela dokáže svojimi možno slinami prípadne má žľazu, z dokáže propolisový film naniesť npr. na vnútorné steny nového úľa (na druhý deň od osadenia včiel sú steny potiahnuté týmto filmom a takto to robí i s novými plástami.Že to takto robí mi potvrdil pokus v tavidle, keď som vložil panenský plást, ktorý bol 5 rokov v medníku, Vložil som ho slnečného tavidla po odtoku vosku mi na jemnejšej sieti zostala kopa propolisu, po vychladnutí táto hnedá masa bol propolis.

- k druhému odstavcu. - práve tento film hrá dôležitú úlohu pri ochrane medu, predsa včely nenosia med ale nektár a prebytočná voda by nasiakla do košieľok a mohla by vniesť do medu nečistotu a farbu, propolisový film im v tom zabráni.

K tretiemu odstavcu: - Gusti, všetko je možné, ale toto nie, predsa ak im vložíš samé medezisteny, tak panenské dielo nemá košieľky a med z nich kvalitný. Čiže med všly zahusťujú samy a a do nektáru pridávajú svoje enzýmy, ktoré vylučujú so svojich žliaz.

Ešte sa Ti ospravedlňujem, že som Tvoj komentár najskôr prehliadol, dva dni v Bratislave pozrieť vnuka Richarda a pod. a ospravedlnenie je aj za moje anti vysvetlenie. Možno sa pripojí tretí a ten nám to vysvetlí obom.

Příspěvek: #31

Takže, od počiatku testu - experimentu prešlo 7 dní. Raz denne bola testovacia vzorka s propolisom premiešaná. Takto vyzerajú vzorky:



Aj bez kolorimetra vidieť, že sa farba nemení. Uvidíme o ďaľší týždeň....

Příspěvek: #32

Vojto, páči sa mi tvoj pokus, takto by sa malo diskutovať na Fóre, dôkazmi.

Příspěvek: #33

I mě se líbí jeho přístup! Konečně někdo, kdo místo teoretizování, jde na to prakticky
Palec nahoru!!!

Příspěvek: #34

Já vždy když toto vlákno vidím,tak se mi hned vybaví mé první vytáčení,kdy jsem vytáhl plásty a říkal jsem si,tady to bude tmavý med. A když vytekl z medometu , tak prdlajs. Byl světlý podobně jako je v těch zkumavkách. Musel jsem se sám sobě smát,že jsem si neuvědomil,že byly tmavé plásty a nikoliv med. Jinak jo.Toto beru.Já myslím,že neztmavne ani o píď.

Příspěvek: #35

(24.03.2013 17:44)Vojtech Langer napsal(a):  Takže, od počiatku testu - experimentu prešlo 7 dní. Raz denne bola testovacia vzorka s propolisom premiešaná. Takto vyzerajú vzorky:



Aj bez kolorimetra vidieť, že sa farba nemení. Uvidíme o ďaľší týždeň....

I rozpuštění propolisu v alkoholu trvá poměrně dlouho.Zabarvení medu se zřejmě nedočkáš.Když už jsi se pustil do bádání zkus ještě rozlámat starou souš a přidej třetí zkumavku přecijen dikuze je vedena spíše o medu ze starších souší oproti panenskému dílu.Jinak pokus velmi zajímaví a poučný.

Příspěvek: #36

Pepo, aj na to dôjde. Len staré plásty som už zlikvidoval a na chalupu sa ešte nedostanem vďaka snehu. S tým časovým limitom súhlasím. Mám v pláne to nechať "vylúhovať" aspoň 4 týždne. Na koniec pokusu by som chcel to zohriať nad 40 st. C. Uvidím, aká bude zmena.

Příspěvek: #37

Vojto, nepodľahni tlaku neskúsených, ak chceš niečo porovnávať, musíš získať tmavý plást, ale tam kde je med. Prečo? Nuž ako som už tu napísal, plást s medom predsa včely ešte pred jeho naplnením upravili vrstvou propolisu. Takže každé prečo, má svoje preto.

Příspěvek: #38

Anton, a práve preto tam v druhej skúmavke je toľké množsvo propolisu. A príde aj na rozlámaný tmavý plást. Nieto sa kam ponáhľať. Včielkam je to jedno, oni si budú robiť po svojom....

Příspěvek: #39

Pro pochopení proč udělat pokus i s narušenou starou souší.To že samotný propolis medu nijak výrazně nezmění barvu bude fakt.Teď je třeba taky dokázat že je pravda to že včely každou buňku potáhnou propolisovou tinkturou pokud barvu medu změní narušená stará souš z které vybíhal plod je jasné že včely jsou schopny buňku skutečně vyčistit a ošetřit tak že med z těchto buněk je stejný jak z buněk v kterých nikdy plod nebyl.Ovšem pokud narušená souš barvu medu nezmění pak nemusí být pravda že včely každou buňku ochraní při vyčištění i propolisem.Nic víc nic míň.

Příspěvek: #40

Jakmile mě př. R. Krušina odkázal na studii v Rakousku, poprosil jsem o její kopii.
Je to stejné jako u nás: Důvodem k té studii byla tradice mezi včelaři, že z tmavých plástů je krásný tmavý med, který se lépe prodává. Celý výzkum byl zaměřen na to, zda tmavé, mnohokrát zaplodované plásty nějak ovlivní vlastnosti medu z nich. Výsledkem je, že ano, ale téměř vůbec ne v barvě. Dost se tomu divím, dosud jsem slyšel opak, ale Dr. Pechhacker je uznávaný odborník a jeho metody a výsledky jsou jasné.
Určitě si všichni doma dobře umýváme nádobí a nejíme ze špinavých talířů, ale nedá se spoléhat na naše včelky, že dělají to samé. Už jen proto, ale také z hygienického hlediska by se každý včelař měl snažit dávat do medníku ty nejčistější plásty.