Příspěvek: #41

Samozrejme, že vždy akým takým mostíkom včielky nadstavky spoja. Z toho netreba mať obavu, potočením boxu doprava a doľava sa všetko jednoducho vyrieši. A potom, také otázky nás nemusia trápiť, ide predsa o prírodné včelárenie a v tom prípade je filozofia úplne niekde inde ako pri priemyselných formách včelárenia.

Příspěvek: #42

(21.12.2010 7:36)MilanBencúr napsal(a):  Samozrejme, že vždy akým takým mostíkom včielky nadstavky spoja. Z toho netreba mať obavu, potočením boxu doprava a doľava sa všetko jednoducho vyrieši. A potom, také otázky nás nemusia trápiť, ide predsa o prírodné včelárenie a v tom prípade je filozofia úplne niekde inde ako pri priemyselných formách včelárenia.

Zkousel jste strunu ci vlasec na oddeleni nastavku od sebe? Slysel jsem o tom ale nejak si nejsem uplne jisty zda by to v praxi fungovalo.?

diky T.H.

Příspěvek: #43

V prípade Warré strunu alebo vlasec nepotrebujeme. Každý nadstavok je vybavený trámikmi, stačí ho len potočiť do strán a tak oddeliť. Strunu z gitary alebo klavíra použijeme iba pri vertikálnom včelárení bez trámikov. Ako struna funguje je možné si pozrieť na mojom blogu pri včelárení v japonskom tradičnom úli.

---

Medná krava ja horizontálny TBH úľ a Warré je vertikálny TBH úľ. V oboch prípadoch ide o jednoduchú formu včelárenia na prírodnom diele bez akýchkoľvek priemyselných postupov. Bolo by dobre toto vlákno pretriediť, pretože sú tu aj príspevky, ktoré patria do témy úľ ležan, ktorú založil Míra Pelikán ako Plánky na ležan, ale tí čo nepostrehli rozdiel, alebo nepoznajú filozofiu TBH včelárenia a včelárenia s uzavretými rámikmi, začali otázky spojené s ležanom riešiť v téme Medná krava a to sem nepatrí.
Doporučujem názov témy zmeniť povedzme takto:
Medná krava a Warré - horizontálny a vertikálny TBH úľ

Příspěvek: #44

Medná krava Warré s dvoma priehradkami je konštruovaná na 24 trámikov. Do takéhoto TBH ležana Warré môžete umiestniť až tri včelstvá. V takom prípade každú kolóniu riadite samostatne. TBH ležan Warré môžete využiť aj pri delení včelstiev a na odchov matiek. Vnútorná výška ležana je 35 cm. Šírka trámikov 32 až 38 mm, medzera medzi trámikmi na prechod včiel do medníka je 9 mm. Letáčové očká majú priemer 19 mm. Na mednú kravu Warré je možné nadstaviť tri medníky úľa Warré vedľa seba a matka vytlačí všetok med do medníka ako pri systéme Dadant. Uteplenie povaly je vzdušné, paropriepustné, s použitím vrecoviny. Strecha je sedlová.

Příspěvek: #45

Dnes jsem přešel od slov k činům. Prohrabal zásoby rozličných zbytků a našel sklo ze starého akvária síly 4mm, délky 1320mm a výšky 300mm. Tomuto rozměru jsem podřídil všechny ostatní. Vznikl prostor kvádru s perlinkou zasíťovanou základnou 100x1320mm, výškou cca 280mm, horní plochou tvořenou 36 jednotlivými trámky šíře 36mm. Obě čela z 12mm překližky,v jižním čele česnový otvor, tzn. teplá stavba. Jedna stěna skleněná, druhá, obrácená ke slunci z 20mm bočnice polaminované dřevotřískové stěny staré skříně. Ještě na trámky položím po celé ploše s přesahem druhou bočnici staré skříně celé to natřu vrstvou vosku a poručíme větru dešti. Výrobní a materiálové náklady směšné, 2 hodiny práce a myslím, že mi to včely přeměřovat nebudou, zda to odpovídá normě. Zítra ještě sbouchám dno s možností VMS.
A už jsou tu otázky na zkušené: Mám nasypat roj do celého prostoru, anebo vytvořit přepážku a postupně rozšiřovat? A co ještě byste poradili?

Příspěvek: #46

Mám něco podobnýho. Už ale nejde o "krávu" ale o "chlív". dvě stání. Ve středu je včelotěsná přepážka. Studená stavba, varoadna s podložkami. Prosklená stěna je ze starého okna, překrývaná deskou sololitu s polystyrénem na závěsech. Udělal jsem si jej pro roje. Zajímá mě, jak se zachová roj v přírodě, jak se se vším vyrovná a zda si dokáže na sebe "vydělat" a přežít. Mimo léčení (a to podle situace) nechci do nich zasahovat.

Příspěvek: #47

Teplou jsem zvolil ze zvědavosti, zda se potvrdí názory, že budou ukládat med co nejdále od česna, čili na zadní trámky, které by se daly postupně, jak budou přicházet návštěvy na ochutnání, odebírat.

Příspěvek: #48

V mednej krave je tiež možné včeláriť aj tými najjednoduchšími postupmi. Pri zimovaní v mednej krave s trámikmi uloženými na teplú stavbu včelstvá zimujú na 7 až 10 plástoch. Po jarnom očisťovacom prelete, ak treba, môžeme včelstvo zúžiť na toľko plástov, koľko má skutočne obsadené. Na stanovenie počtu plástov slúži informácia z podmetovej podložky, ako i skutočný stav množstva obsadených plástov. Odobrané plásty so zásobami a aj bez nich dáme dozadu za priehradku do medovej komory. Podnecujeme medovými plástmi z medovej komory, ktorými postupne rozširujeme plodisko na 12 až 14 plástov. Impulz pre rozšírenie o jeden až dva plásty nám dá pohľad cez letáč do podmetu. Ak večer včely z trámikov visia do podmetu, treba im rozšíriť priestor. Rozširujeme nielen medovými plástmi, ale keď oteplí a začne aspoň podnecovacia znáška i trámikmi s pásikom medzistienky. Plodiská slabších včelstiev nemožno hneď v skorej jari rozširovať trámikom s pásikom medzistienky, pretože by sme ich tak hatili vo vývine. Snahou každého včelára je pravidelne obnovovať dielo. Keď začne čo i len slabá znáška z vŕby, pridáme nevystavaný trámik vždy ako druhý od letáča. Na tomto mieste včely trámik rýchlo vystavajú a matka panenské dielo zakladie vajíčkami. Pri zavesení ďalších nevystavaných trámikov na pozíciu dva od letáča, posunieme vystavaný a zakladený panenský plást smerom dozadu k plodovému telesu a na jeho miesto dáme ďalší prázdny trámik. Takto dokážeme každoročne obnoviť polovicu diela v plodisku.
V systémoch Lang a Dadant, keď včely zanesú medom najvrchnejší nadstavok asi z dvoch tretín, musíme pod tento medníkový box podstaviť ďalší s prázdnymi plástami, aby včely mali kde ukladať nektár. Podobne budeme postupovať aj v mednej krave, ale horizontálnym smerom. Keď oteplí a príde výdatnejšia znáška, v zadnej časti medzi posledný plodový plást a plást so zásobami vložíme prázdny plást, ak také máme v zásobe za priehradkou. Včely tento prázdny priestor inštinktívne zanesú nektárom. Potom opäť vložíme prázdny plást, v prípade silnejšej znášky aj dva alebo tri, medzi posledný plodový a zásobný. Keď prázdne plásty minieme, opäť pokračujeme v rozširovaní úľového priestoru trámikmi s pásikom medzistienky na druhej pozícii od letáča. Keď je celý priestor TBH úľa zaplnený trámikmi a včelami, urobíme medobranie, vyrežeme jeden plást alebo dva s medom a budeme zamestnávať včely ďalej na pozícii číslo dva od letáča.
Samozrejme, že takéto priemyselné postupy k včeláreniu v mednej krave nepatria, ale pre začínajúceho včelára je to dobrá škola, ako sa naučiť sledovať potreby včelstva, predchádzať rojeniu, obmieňať dielo a hneď v prvý rok sa tešiť z ťažby toho najkvalitnejšieho medu.

Příspěvek: #49

Díky za podnětné postřehy. Ovšem pro mne platí především závěr Vašeho příspěvku p.Bencúre, pozorovat práci roje od počátku bez jakéhokoliv přispění, smysl této bedny je především pozorovací. Moje otázka, zda jim hned na počátku nezmenšit prostor vycházela z obavy, že by roj mohl vyslat pátračky aby se poohlédly po "menší díře".

Příspěvek: #50

Ať toto vlákno studuji ze všech stran pořád nechápu proč pro pozorování života včel je potřeba něco tak složitého a nepraktického jak jsou zastavěná necky divočinou.O nějakém včelaření pro získání kvalitního medu ani nemluvím.Hezky se to tu rozepisuju ale kdo zkusil pracovat z divočinou přilepenou na jedné loučce(nehledě na to že jakmile začneme nutit dělat včely něco nepřirozeně což loučka ať jedna nebo více je tak už nepozorujeme přirozený život včel)mi dá jistě zapravdu že to je rasovina prakticky nic se s tím nedá pořádně dělat natož někde uprostřed pozorovat jak si tam ty včeličky žijou.Nedovedu si představit obměnu díla jedině to každé dva roky všechno vyřezat a začít znova.No možná že jsem vedle ale von ten rámeček je vynález a udělat med na pannenském díle zas není až tak velký problém.

Příspěvek: #51

Včelári vo svojej praxi vždy využívali niekoľko štýlov. Jednému vyhovovali drevené kláty na stojato, druhému na ležato a pre tretieho bola dostupným materiálom slama, rákos alebo prútie z vŕby na pletenie košov, ako príbytok včiel. Dnes niekto obľuboje Lang, iný Dadant a ďalší ležan systém. Skupiny včelárov obhajujú priemyselné formy včelárenia na nízkom alebo vysokom uzavretom rámiku, ktorého objav zmrzačil prirodzený proces vo včelárstve a výrazne narušil zdravotnú bezpečnosť včelstva totálnou zmenou klímy v úli. Turbína medometu zmení biologické, fyzikálne a chemické hodnoty medu. Vynález predlohy včelieho diela na medzistienke zväčšil tieto inkubátory asi o 1 mm a narušil tým prirodzený vzrast včely. Kolobeh vosku medzi včelnicami na veľké vzdialenosti tiež neprospieva zdraviu včelstiev. Moderné včelárske technológie vnucujú včelstvám niečo, čo nie je pre ich život prirodzené. Preto je úplne normálne, že sa ďalšia skupina včelárov orientuje na prírodné formy včelárenia a tým najjednoduchším spôsobom chce vo svojich postupoch používať nevyhnutné ekologické kroky podľa starých tradičných modelov včelárenia. Úľ s rozoberateľným dielom umožnil včelárovi poznať život včelstva. To znamená, že úľ s mobilnými rámikmi má na včelnici plniť funkciu observatória a produkčné včelstvá majú žiť svoj život prirodzeným spôsobom v úľových zostavách Brenner, Warré, malý Boczonádi, Němeček, KTBH, TTBH atď. Toto vlákno je o vzťahu k svetu. Včely sú začiatok. Zdravie a kvalita života včelára a planéty bude výsledok.

Příspěvek: #52

Vážený příteli, máš odpově´d na včelaření v ED, nechci to zde ventilovat

Příspěvek: #53

Milí příteli Bencůre Přečtěte si dobře své vlastní příspěvky na toto téma.Kde je jednoduchost ?Kde je přirozený vývoj včelstva?Nemám naprosto nic proti vašim experimentum jen prosímvás uvádějte ke každému příspěvku nic pro začátečníky ono to totiž tak jak je to hezky napsané nefunguje.A je škoda včelaření hned v začátcích někomu pořádně znepříjemnit.Píšete jak posunujete přehazujete divočinu i když je přilepená na liště, ovšem kdo někdy opravdu pracoval z divočinou tak ví že divočina ze za chladna láme za tepla trhá a hlavně jí včelky přilepí kam se dé takže pokud chcete posouvat přehazovat tak musíte každý plást oddělit od boků a pokud nemáte česno až dole tak někdy dokonce i ode dna a př + 25 se vám to trhá všude teče med a dostat se do prostředka takovéhoto díla je nadlický výkon.Kde je tedy ta jednoduchost?A o přrozenosti se dá asi těžko mluvit když si přečtu vaší obměnu díla a celý sitém tak vlastně včelstvo vedete už od začátku tak jak chcete vy a né včelstvo.Pokud by jste chtěl pozorovat opravdu přirozený život včel tak by ste musel dodržovat podmínky jako v přírodě to by ste toho ale moc neviděl.Uvádíte samé supr věci ,ale nikde zápory a že jich je.Nemám nic proti tomu když je na včenici úl takříkajíc na parádu dokonce tomu fandím no ale mít jich dvacet a včelařit v tom to asi né. Čitě můj názor na toto téma.

Příspěvek: #54

Můj pohled na mednou krávu je asi odlišnější od př.Skály. Nemám ji proto, abych z ní "těžil a zabýval se jí". Slouží mi, abych pochopil, jak to v přírodě chodí. A díky ní už vím, že roj v půlce června o váze 1,7 kg nepřežije do začátku listopadu. A jedinný rozdíl mezi "krávou" a prázdnou dutinou, byl náznak na tvorbu mezistěn.Také bylo zajímavé, jak a kde začaly stavět. Tohle bych v langu, bez rozebírání nikdy nezjistil. Druhý roj o váze 2,5 kg koncem května, usazen v langu na tři souše a 7 mezistěn, přinesl ještě 12kg medovic.medu. Kdyby bylo mým záměrem z "krávy" těžit, mohl jsem udělat 3 kg smetenec s novou matkou, řádně přikrmit a možná si přidělat problémy se stáčením. Takže, prosklenou "krávu (chlív)" mám pro radost a pochopení. a v tom je právě ten rozdíl v přístupu, mezi námi.

Příspěvek: #55

(28.12.2010 11:13)Zdeněk Brentner napsal(a):  Můj pohled na mednou krávu je asi odlišnější od př.Skály. Nemám ji proto, abych z ní "těžil a zabýval se jí". Slouží mi, abych pochopil, jak to v přírodě chodí. A díky ní už vím, že roj v půlce června o váze 1,7 kg nepřežije do začátku listopadu. A jedinný rozdíl mezi "krávou" a prázdnou dutinou, byl náznak na tvorbu mezistěn.Také bylo zajímavé, jak a kde začaly stavět. Tohle bych v langu, bez rozebírání nikdy nezjistil. Druhý roj o váze 2,5 kg koncem května, usazen v langu na tři souše a 7 mezistěn, přinesl ještě 12kg medovic.medu. Kdyby bylo mým záměrem z "krávy" těžit, mohl jsem udělat 3 kg smetenec s novou matkou, řádně přikrmit a možná si přidělat problémy se stáčením. Takže, prosklenou "krávu (chlív)" mám pro radost a pochopení. a v tom je právě ten rozdíl v přístupu, mezi námi.

Myslím, že pan Skala není proti medné krávě, jako prostoru pro pozorování přirozeného rozvoje včelstva. Řekl bych, že stejně jako já, nerozumí tomu, proč pan Bencúr v medné krávě zužuje, rozšiřuje, převěšuje (příspěvek 48). Na tom nic přirozeného nevidím.

Příspěvek: #56

Já reagoval na příspěvek 50. Když už jsem psal svůj, neměl jsem ještě ponětí o 54. A jak se ukazuje i tu 50 jsem špatně pochopil. Omlouvám se.

Příspěvek: #57

(28.12.2010 11:35)Zdeněk Brentner napsal(a):  Já reagoval na příspěvek 50.

To jsem nepochopil, omlouvám se.
Když reagujete na 1 určitý příspěvek, klikněte na tlačítko "citovat" pod tímto příspěvkem a dopište svou reakci. Je to pak přehlednější.

Příspěvek: #58

Odcitujem čo som napísal.

(26.12.2010 22:37)MilanBencúr napsal(a):  V mednej krave je tiež možné včeláriť aj tými najjednoduchšími postupmi. ....
Samozrejme, že takéto priemyselné postupy k včeláreniu v mednej krave nepatria, ale pre začínajúceho včelára je to dobrá škola, ako sa naučiť sledovať potreby včelstva, predchádzať rojeniu, obmieňať dielo a hneď v prvý rok sa tešiť z ťažby toho najkvalitnejšieho medu.

Vnucujete mi váš pohľad na TBH včelárenie. Nikde nepíšem, že takým postupom včelárim. Chcel som v mojej reakcii len naznačiť, že aj pri TBH včelárení je možné postupovať nejakou technológiou. Jasne som v závere napísal, že prírodné včelárenie nemôže byť o metodike.

Příspěvek: #59

(28.12.2010 12:04)MilanBencúr napsal(a):  Vnucujete mi váš pohľad na TBH včelárenie. Nikde nepíšem, že takým postupom včelárim. Chcel som v mojej reakcii len naznačiť, že aj pri TBH včelárení je možné postupovať nejakou technológiou. Jasne som v závere napísal, že prírodné včelárenie nemôže byť o metodike.

Pak prosím důsledněji oddělujte co děláte a co je možné dělat. Jsou to dvě velmi rozdílné věci a pokud je důsledně neoddělíte, čtenáři to nemusí být jasné, což vede k velkým nedorozuměním a nakonec i zmatení a nepochopení Vašich myšlenek.

Příspěvek: #60

Omlouvám se, že vstupuji do vaší pře, ale jen několik poznámek k "medné krávě".
Tento úl byl prvně představen myslím na Apimondii ve Slovinsku včelaři z Ugandy. Byl to nějaký program OSN na pomoc Vvycházel z tamních možností. Dostatečně šikmé stěny zabraňují včelám dostavovat plásty ke stěnám. Dnes tohoto fíglu např. využívají Němci u některých typů oplodňáčků. Z tohoto úlu se med zpravidla nevytáčí, ale listuje. Lisovaný med má v sobě více pylu, to je celkem známá věc. Včelaří se v něm podobně jako v "překlopňácích" (tedy může, samozřejmě každý podle svého). Med se těží tak, že se část s medem (nejdále od česna) vyřeže a vylisuje. Pak se v tétočásti (vyřezané) otevře nové česno (tak to bylo u překlopňáků) nebo dílo přesune tak, že část k česnu je znovu volná a nechá se včelám znovu vystavět. Časem se sem pochopitelně přesune i plod. No a tak to jde pořád dokola. To, že v našich podmínkách je to úl pro radost, bylo již několika kolegy napsáno, nebudu to tedy opakovat. Snad jen to, že pozorování uvnitř stačí 3x do roka. Včelay jsou na přirozené stavbě (tedy relativně přirozené, směr plástů je jiný) Já osobně zde sleduji velikosti buněk, stavbu trubčiny, způsob tovorby chomáče a také schopnost reagovat na roztoče a pod. Hodně, vlastně to rozhodující se dá vypozorovat na česně. Kdo má mednou krávu prosklenu (já mám jen celý NN úl) může sledovat i život uvnitř. Jen aby jsme se nemysleli, že je to nějaká africká "úchylka. Před časem ve Švédsku tamnější vláda financovala program, kde se v Dadaantech v mednících používaly částečně jen mezistěny bez rámků navlečené na kovových tyčích. Cílem bylo dosaření vyšších výnosů, více vosku a kvalitnější med. Med se lisoval nebo odstřeďoval na speciální odstředivce. Myslím, že byl tento systém i patentován. Při ověřování se zjistilo, že vosku je nepoměrně více, logicky. U medu to nebylo tak zcela průkazné (a pak , že stavba snižuje výnosy. Asi jak kdy a u koho). Pokud jde o tu kvalitu medu vytáčeného z našich včelstev a včelstev vedených tímto způsobem podobným v přírodě, napodobáváním ,je skutečně prokázáno, že takovýto med má až 10 více bilogicky aktivních látek (fytofaktorů). Uvádějí to mmj. i Poláci, kteří tam zavádějí něco jako brtnictví. Ta kvalita není ale způsobena dílem panenským nebo tmavým, ale především minimem stresů pro včely, tedy mimem zásahů. To lze dosáhnout i v našich úlech vhodnou technologii ošetřování s minimem zásahů, ponechávaním dostatečných medných zásob, včelařením bez mezistěn a pod. To je ale jen můj názor protože tak včealřím. Nikomu to samozřejmě nevnucuji.

Klidný zbytek roku a úspěšný rok 2011 přeje Leoš Dvorský všem účastníků tohoto fóra.