Příspěvek: #1

(18.07.2012 22:02)petrmachac napsal(a):  Popravdě otloukat včely docela dlouhou dobu o kovové síto mi až tak šetrné nepřipadá.Sám jsem si koupil koš na papír, který jsem chtěl použít, ale nakonec jsem to neudělal. Mohl byste sem, pane Křapko, napsat, v jaké kondici byly včely po "protřepání"? děkuji
Aha .. teďmi to došlo .. .je to jiná metoda než ta publikovaná od Titěry kdy včely otlouká ... ale i tak

Moje zkušenost je taková, že včely se jeví vcelku v pořádku - po vysypání na loučky rámků se svorně staví do obranné pozice a jen pozvolna zalézají do úlu. Nedokáži ale říct, jak dlouho následně žijí. Má-li být otřep účinný, musí být důrazný (natvrdo - žádné jemné potřepávání) a hlavně dlouhotrvající (min. 1 minutu).

Třepací nádobu je možné udělat i z vysloužilé facety, odřezku kovové síťoviny a vyříznutého umělohmotného víčka (cukr může být ve sklenici ještě před nasypáním vzorku včel - zjednoduší to práci).


Metoda je relativně pracná a hodně závislá na práci "třepače" - často lze ještě další roztoče "dotřepat". Taktéž záleží samozřejmě na velikosti vzorku, respektive její stálosti při opakování. A v neposlední řadě na místu, odkud je vzat. Cena cukru také není nezanedbatelná...

Celá metodika je dosti odlišná od počítání spadu na podložce, kdy zjišťujeme napadení celého společenstva, zatímco otřepem jen vzorek. Je "jednonávštěvní" (oproti potřebě dvou návštěv při počítání spadu na podložce), ale sama o sobě časově dosti náročná. Násobně více, bere-li se vzorek z plodiště namísto z medníku např. při medobraní. A otázka pohody včel je pro mne zatím velkým otazníkem - je lepší rychle zabít včely třeba v lihu nebo jimi mlátit o síťku a libovat si, jak je to humánní, když jsem je přeci nezabil...?

Zajímavé počtení m.j. právě o cukerném otřepu je na stránce Randyho Olivera (zhruba od poloviny dolů). Článek je sice starší (z r. 2006, up-date je z roku 2008), ale i tak je zajímavý. Jím uváděný limit pro ošetření je 1% zjištěné napadení daného vzorku (reálné může být jiné - viz v článku zmíněná účinnost cukerného otřepu). Tedy jedna setřepaná samička kleštíka na sto včel.

Příspěvek: #2

U nás bol jeden včelár výskumník,tušim Štefan Krajči z Lazian ak si dobre pamatám,už v 93.roku mal vymyslený taký zlepšovák,pohár uhorkáč 3,6l (co sa pouzíva na 5kg medu)do toho taký valec-klietku z včelárskeho pletiva vysokyˇ cca 10 cm-upravený tak ze sa posadil do pohára a ostal visieť-drzal o okraj pohára-do toho valca zmietol včely,zapálil kúsok avartínu,celé to uzatvoril a za chvilku len spočítal klieštikov na dne pohára a včely vypustil..nepamatám presne detaily,ci ten avartín vhodil do pohára, alebo to robil nejako inak,ale postup a celé prevedenie bolo úplne jednoduché..tento pán mal aj viac dobrých nápadov,napr v tej dobe úplne revolucne doma vyrobený vyvíjač pary s hadicou na vytápanie plástov(dnes už bežne dostupný),elektronický signalizátor rojenia atd..Anton by si možno viac pamatal,teda myslim ze toho pána poznal,ja som vtedy ešte len začínal..

Příspěvek: #3

Tento postup od Š. Krajčího bol zverejnený aj vo Včelárovi, ale ročník si už nepamätám. On tých nápadov mal viac, stačí si "zalistovať" na úrade patentov a vynálezov, či ako sa to volá. Nič z toho sa "neuchytilo".

Příspěvek: #4

(19.07.2012 0:07)jdjd napsal(a):  Metoda je relativně pracná a hodně závislá na práci "třepače" - často lze ještě další roztoče "dotřepat". Taktéž záleží samozřejmě na velikosti vzorku, respektive její stálosti při opakování. A v neposlední řadě na místu, odkud je vzat. Cena cukru také není nezanedbatelná...

Mám s cukrem také nějaké zkušenosti, tak se rád podělím. Metoda je to docela pracná, jak píše jd. I při použití velice jemného Apipudru, mi záchatnost samiček vycházela něco mezi 60-70 procenty. Záleží samozřejmě na napadení a počtu samiček - kontrolováno následným smyvem. To se mi nezdá být moc kvalitní a raději dělám smyv, kdy je záchatnost 100% a rychlejší. Usmrcení trošky včel tu sice je, ale nedělám si valné mínění o tom, že při dalších metodách, kdy včely "přežijí" je to nějaká výhra. Myslím, že po nich stejně nic není...

Příspěvek: #5

Tak jsem se konečně po nadšené výrobě "třepacího válce" dostal také k "provozním zkouškám" této metody. Po prolustrování pěti včelstev jsem válec odložil do magacínu mezi vzorky "nepovedlo se". Problém vznikl již při otřepu včel na igelitovou podložku. Plásty pro kontrolní vzorky jsem bral z plodiště. Neobešlo se to bez odstříknutí medu z buněk. Tento med potřísnil i včely, které si jej otěrem předaly. Nejsem si jist, zda proces třepání nedonutil včely také k vyvržení obsahu žaludku či medného váčku. Na med se nalepil i cukr a včely po protřepání vypadaly jako sněhuláci. Z moučkového cukru se vytvořily také drobné kuličky které, po prosátí, zůstaly na kontrolním sítku. Sem tam jsem i viděl nějakého toho roztoče mezi těmi kuličkami. Potom mne napadlo ty kuličky i roztírat. Několik roztočů jsem našel. Na roztočích, kteří byli pomatlaní medem vytvořil cukr krustu, která roztoče dokonale kryla a ti zůstali při běžné prohlídce neviditelní. Vyhodnotil jsem tedy metodu jako pracnou, neproduktivní a nespolehlivou. Možná však, že by to lépe fungovalo při opatrném ometení včel z plástu aby tyto zůstaly suché. Možná někdy příště, až opět dostanu chuť si hrát. Tím však netvrdím, že je metoda špatná. Možná, že to je jen mýma rukama.
JK

Příspěvek: #6

Po otřepu lze cukr vysypat na síto nebo látku a prolít vodou. Cukr se rozpustí a odplaví, zbydou roztoči (a žihadla a nožičky...).
Ivan Černý

Příspěvek: #7

(25.07.2012 20:02)Josef Křapka napsal(a):  ...........Nejsem si jist, zda proces třepání nedonutil včely také k vyvržení obsahu žaludku či medného váčku. Na med se nalepil i cukr a včely po protřepání vypadaly jako sněhuláci. ...........
JK

Shoda, ...., absolutní.
Musí se pracovat rychle, včelky se nesmí nasát,....
I tak jsem to také dávno zavrhnul a extra pudr už dávno ztvrdnul, a teď ve Včelařství objevují Ameriku pár let po té.

Příspěvek: #8

Zkoušel jsem dělat monitoring výskytu VD metodou práškového cukru. Nepodařilo se mi ale přimět včely, aby se nerozlítaly. Když jsem je sklepal na podložku, odkud jsem je chtěl sesypat do třepací nádoby, za pár sekund byly pryč. Jaký máte grif?

PetrM upravil 06.08.2013 14:55 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Přesunuto.

Příspěvek: #9

Sklepávat do třepací nádoby přímo pomocí smyku nebo kornoutu z velkého (A2-A1) papíru.

   

Příspěvek: #10

Dobrý den,
reaguji na Borise - k monitoringu práškovým cukrem je zapotřebí smést mladušky z plodových plástů a tyto jak mám zkušenost nijak zvláště nevzlítávají a lze je do kelímku celkem pohodlně třeba z novinového papíru nasypat. Pokud tam jsou včely starší tak ty odlétají, avšak ty stejně do zkoušky nepotřebujeme.

Příspěvek: #11

No, co jsem četl ve Včelařství, tak tam bylo řečeno, že se včely nemají brát přímo z plodového plástu, ale z plástu vedle něj. Jelikož na plodovém plástu je prý napadení značnější a pak to zkresluje hodnocení.

Jinak jsem dopadl jako pan Křapka, navíc jsem z toho měl špatný pocit, jak jsem se včelkami zacházel.

Příspěvek: #12

Ja som monitoring klieštika prestal robiť pred 13 mi rokmi a som spokojný,získal som veľa voľného času a nebajunem, prišiel som na to, že ak včely dobre ošetrím v bežnom roku, dokážu prežiť v dobrom stave aj bez monitoringu. Či sa nám to páči alebo nie, klieštika v tomto čase nedokážeme vyhubiť (možno to ešte niekoľko desiatok rokov potrvá)a on sa nám bude pravidel rozmnožovať, takže budem včelstvá ošetrovať s opakujúcou pravidelnosťou a k tomu už nepotrebujem robiť monitoring.

Ako proti nemu bojujem nebudem rozvádzať, pretože som to tu napísal už veľakrát.
S klieštikom už žijem od r. 1985-6 a venoval som mu za tieto roky veľa času, takže sa s tým už nebavím.
Sú isté indície ako zistiť, že na včelnici sa rozmáha klieštik, npr. spomeniem jednu . ak sa klieštik rozmnožil do neúnosného stavu, liahnúce sa včely sú viac napadnuté už v júly, zbadáte pred úľmi zhluky včiek na tráve, ktoré nedokážu odletieť, prípadne tieto včely pochodujú po chodníkoch a vtedy je to signál prenás, že je zle. Okamžite treba urobiť zásah, či už KM, Gabon, fumigáciu, ale ak majú v medníkoch med, tak ten najprv vytočiť a tak urobiť zásah.

Včera som (no sledujem to stále) kontroloval či po chodníkoch nelezú včely, no všetko je v poriadku, nevidel som pochodovať ani jednu včelu, takže predpokladám, že klieštik sa nedostal do fázy premnoženia. O 10 dní urobím prvú odľahčovaciu fumigáciu a som zvedavý na výsledok.

Příspěvek: #13

(10.08.2013 9:11)Jan Matoušek napsal(a):  No, co jsem četl ve Včelařství, tak tam bylo řečeno, že se včely nemají brát přímo z plodového plástu, ale z plástu vedle něj. Jelikož na plodovém plástu je prý napadení značnější a pak to zkresluje hodnocení.

O tom se vedou debaty i odborné literatuře. Co si pamatuji, tak třeba dr. Kašpar z Pekařova při jednom z loňských Podkrkonošských potlachů se tomuto tématu dosti věnoval (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Podkrk...a%C5%A1par ). On bere úlové včely dokonce z medníku, jestli mě paměť neklame. Právě proto, že tam bývá rovnoměrnější napadení úlových včel. Jiní naopak preferují plodiště. Tam to ale může být dosti rozdílné, oba extrémy ... Jiní zase vzorek berou částečně z plodiště a částečně z medníku ...
Pokud vím od kolegů z praxe, tak je důležité, aby vzorek dýchal, protože jinak se ve sklenici vytvoří činností včel okamžitě vlhko a cukr zhrudkovatí a je to k ničemu ... Nejlepší na to je mřížka pod prosakovací láhev.
Jiří

Příspěvek: #14

(10.08.2013 11:53)Anton Turčáni napsal(a):  Ja som monitoring klieštika prestal robiť pred 13 mi rokmi a som spokojný,získal som veľa voľného času a nebajunem, prišiel som na to, že ak včely dobre ošetrím v bežnom roku, dokážu prežiť v dobrom stave aj bez monitoringu. Či sa nám to páči alebo nie, klieštika v tomto čase nedokážeme vyhubiť (možno to ešte niekoľko desiatok rokov potrvá)a on sa nám bude pravidel rozmnožovať, takže budem včelstvá ošetrovať s opakujúcou pravidelnosťou a k tomu už nepotrebujem robiť monitoring.

Ako proti nemu bojujem nebudem rozvádzať, pretože som to tu napísal už veľakrát.
S klieštikom už žijem od r. 1985-6 a venoval som mu za tieto roky veľa času, takže sa s tým už nebavím.
Sú isté indície ako zistiť, že na včelnici sa rozmáha klieštik, npr. spomeniem jednu . ak sa klieštik rozmnožil do neúnosného stavu, liahnúce sa včely sú viac napadnuté už v júly, zbadáte pred úľmi zhluky včiek na tráve, ktoré nedokážu odletieť, prípadne tieto včely pochodujú po chodníkoch a vtedy je to signál prenás, že je zle. Okamžite treba urobiť zásah, či už KM, Gabon, fumigáciu, ale ak majú v medníkoch med, tak ten najprv vytočiť a tak urobiť zásah.

Včera som (no sledujem to stále) kontroloval či po chodníkoch nelezú včely, no všetko je v poriadku, nevidel som pochodovať ani jednu včelu, takže predpokladám, že klieštik sa nedostal do fázy premnoženia. O 10 dní urobím prvú odľahčovaciu fumigáciu a som zvedavý na výsledok.

Tiež si myslím, že Gabon aj Varidol použijem, aj keby monitoring klieštika vyšiel nad očakávanie dobre. Prekvapuje ma však, že nik neoponuje...

Příspěvek: #15

Ešte sa nedostali k téme, ale oponentov očakávam.
Ja npr. použitie práškového cukru na zistenie klieštika v úli nepovažujem za dobré, pretože ja svojich 70 včelstiev by som monitoroval dlhý čas, myslím a j s kontrolou a preosievanie cukru, spočitovanie klieštika, no práca pre otroka a ja ním nechcem byť. Zhodnotí niekto koľko by som potreboval práškové cukru, kým by som to všetko zacukroval, a ten bordeľ v úli, včely suchý cukor nespotrebujú (považujú ho za nečistotu), lebo nie je vlhký.

Příspěvek: #16

Tu není, oč se přít. Stejně se navzájem moc neposloucháme a jdeme si svou cestou ...
Ať si každý zkusí, co mu vyhovuje, jsme svobodní, hlavně abychom měli včely, a to, pokud možno, zdravé a vitální. A z nich nekontaminované produkty ...
Zatím dobrý, ne? Jako v tom starém a profláklém vtipu ze Sedmi statečných. Až ty Gabony ale (a jim podobné) přestanou fungovat ... Zatím se na palubě tančí ...
Jiří

Příspěvek: #17

Nebudu ten cukr ani kupovat. Já už letos pro zjištění stavu udělal dost....Možná příští rok, až zestárnu a zlenivím..... Máš pravdu, Jirko...každý jdem svou cestou..... Občas na to někdo dlabe....ale v podstatě se všichni snažíme co to jde.

Příspěvek: #18

Myslím, že asi jen odběr dle Dr. Kašpara má smysl, nebo celé plodiště - to jsem viděl taky. Myslím nějaké US video kdysi.
Vím, že jsme měl jedno kolabující včelstvo v 2008 po kalamitě 2007. A tam mě překvapilo jaký byl rozdíl v jednom nástavku 24cm. Nevím jestli náhoda, ale na straně od očka pohoda, na druhé straně když jsem to pak prohlédl, jelikož to byly "jedničky" a najednou bída.
Takže vím že stačí málo, Z jedné strany až do poloviny naproto pohoda, pak na druhé straně na dvou plástech kalamitní stav - včely bez křídel, samý Váňa.

Zajímavé že stačily dva plásty aby to včelstvo odešlo, Gabon, negabon. On ten VD asi nemá potřebu běhat po úle, vyleze a zaleze, i když po tom plástu dost obdivuhodně metelí. A pokud nastane konstelace že někde se vyskytne líhnoucí plod vedle těstně před zavíčkováním, tak se možná na čerstvém vzduchu v létě ani neohřeje a je zase v díře.

Takže tady jsem skeptický že by monitoring jako takový byl schopen zhodnotiti jedotlivá včelstva.
Prostě víme, jestli je ho letos víc, či míň. A i to je dost dobrá informace.

Ovšem pokud je v té době včelnice někde v okolí ošetřovaná v předchozí zimě halabala, tak pak se nedá usuzovat na nic.

Příspěvek: #19

Ono je to, Karle, vidět často i na podložce, jak jsou různé sféry spadu. Pokud s tím bordelem tedy nezatočí vítr a pod., tedy když se to dělá často.
Dr. Kašpar tehdy hlavně mluvil o jarní a vstupní diagnostice napadení za pomoci práškového cukru, pak dál v průběhu roku, pokud si pamatuji, postupoval podle výsledků téhle diagnostiky jinak. A ukazoval tam právě to americké video ... Nebo to byla presentace, teď nevím ... V květnu by tahle diagnostika mohla být ještě relevantní a tu bych klidně dělal z plodiště, protože z logiky věci se budou roztoči vykytovat na úlových včelách a tam, kde je plod, jakkoli vlastně nevíme, jak to na jaře v téhle věci funguje, neb on se nám na jaře nějak nemnoží. Teď, nebo i dřív v létě, by to považoval tak trochu za ruskou ruletu ...
Možná by se dala využít ta fumigace vzorků, jak nám ji ukazoval Ing. Čermák, ale to je zase o tom, odkud se vzorek vezme. Rámcově to ale informaci dá. A pokud se to kombinuje s monitoringem přirozeného spadu a zadloubá se do plodu, tak se snad k nějaké relevantní informaci taky dobereme. Je to ale velmi pracné ... No ale co není? Kravku taky musíte opatřit a podojit, kozenku taky, králíky rovněž ... Stejně tak rodinu ... Je to holt makačka ... Ale přece se nebudeme válet na gauči a čumět, jak nám radí, co si máme myslet a hlavně koupit ...
Jiří

Příspěvek: #20

mne sa to neosvedčilo tak ako sa píše všade vyššie. Pracné, nepreukazné,