Příspěvek: #21

Pro přidušení stačí jen obrátít kuřák na bok, ale pokd chci choroše definitivně uhasit, tak je nejlepší je hodit do kýble s vodou. Choroš se hasí špatně, často se mi stalo, že se i po uhašení znova rozhořel. Což může být dost nebezečné!
Hobra se haší dobře - stačí, jako plato vajec podupat a nebo zalít vodou.
Plata od vajec nejsou špatné, ale rychle shoří...pro delší práci se nehodí.

Příspěvek: #22

Normálně používám bílý troud z buku, - ten vlastně vznikl díky choroši = podhoubí, ale minulý rok na podzim mi došel a i když mám les 5 kroků, tak jsem se ke sběru nějak nedostal. Takže letos celou dobu používám plata od vajec příležitostně prokládaná pilinami. Když nemám po ruce piliny, tak jen ty plata a to tak, že si je natrhám po těch kornoutkách a nacpu jeden do druhého, pak zapálím okraj a po chvilce rozhoření celý váleček vložím do kuřáku. Čas jsem přesně neměřil, ale vydrží mi to z jednoho plata na 10 vajec na kontrolu 15ti včelstev a 8mi oddělků - varianta s pilinami(asi 2 hrsti)

Příspěvek: #23

Dobře fungují hobliny (z hoblovky; v horším případě i z frézy).

První dávku je třeba zapálit s pomocí kousku papíru. Další už chytají jen od sirky - stačí kuřák uhasit (raději ucpáním než položením na bok) a nechat si v něm ohořelé zbytky z předešlé várky.
Dávají hustý bílý dým, dobře se shánějí i skladují, není třeba je nijak zvlášť chystat, rozdýmaný kuřák nevyhasá, ...

Příspěvek: #24

Přátelé, chtěl bych Vás poprosit o praktické popsání zapálení nacpaného dýmáku. Co všechno se dá použít jako náplň je zde napsáno. Já bych ale chtěl popsat zapálení dýmáku pouze při použití troudu. Plata od vajec jsem zkoušel, choroše také, to mi šlo. Ale zapálit troud, aby vydržel chvíli dýmat se mi moc nedařilo.
Jde mi o to, jestli jde nějak dýmák nacpat, pak ho zapálit a aby prostě vydržel nějakou dobu dýmat, aby se do něj nemuselo po pěti minutách přidávat a hlavně, chci použít pouze troud, díky Pavel.

Příspěvek: #25

Na zapálení používám březovou kůru.Tu zapálím zapalovačem hodím do dýmáku a pak naložím troud.Zapalování plného od shora jsem sice viděl ale nikdy nezkoušel.Už si ani nevybavím jak to ten člověk dělal.

Příspěvek: #26

Nedávno jsem narazil na tuto stránku http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY114.html a v odstavci "Co do kuřáku" jsou vypsány druhy náplní dýmáků a jak je který vhodný a šetrný ke zdravý včel a včelaře. Na některé suroviny jsem docela zíral. Když jsem teď pročítal všechny předchozí příspěvky, tak je tam téměř vše zmíněno - tabák, hobra, kousky dřeva, juta atd. a vlastně vše pohaněno, a myslím, že logicky, dle výzkumu. Ani se nedivím pavelno, že chce používat jen troud, ten je tam nejvíce upřednostněn jako nejvhodnější náplň. Používám plata od vajec - výborná, ale jsem také takový ekolog a začnu používat jen troud, také se připojuji k vysvětlení jak s ním pracovat.
Honza

Příspěvek: #27

Citace:Když včela ucítí kouř, který její nedostane se do stresu, což léčí jídlem (podobně jako mnozí z nás), naplní si medný váček a částečně i žaludek, takže ztěžkne, zmalátní a přestane být agresívní (opět podobně jako většina z nás).

Zo zmieneného článku som si vybral len túto vetu, aké je jednoduché prisúdiť takémuto zásahu kladné vlastnosti, ale pravda môže byť aj iná. Už vyše 5o rokov sa dívam pravde do očí, ak neopatrne otvorím včelstvo a bez zadymenia. Včely v úli zareagujú pudove reagujú na surové vyrušenie ich identity a stavajú sa do pózy ochrany svojho teritória a keď zbadajú svojho nepriate človeka obyčajne pichajú na nechránené časti svojho tela, ruky tvár, mňa hlavne do okolia ale i na oči.
Človek začne dymiť (to len v lepšom prípade, lebo obyčajne na dymák "zabudneme".

Včely tie čo sú na povrchu rámikov možno aj fúknutím dymu spacifikujeme a začnú nasávať med, ale zvnútra uličiek sa vynárajú ďalšie bojovníčky a útočia. Takže prvou podmienkou je sa na zásah dôkladne pripraviť pri nadvihnutí najskôr použiť dymák a tak robiť zásah. Mám odskúšanú malú fintu, pri útočiacich včelách zároveň s dymom fuknem aj svoj vlastný výdych, ktorý útočiace včely umierni. Neviem či preto, že výdych zaženie dym hlbšie medzi plásty alebo náš dych má nejaké vlastne účinky na včely. To len tak na okraj , ako pracovať so včelami.

Ja osobne používam k zmierneniu útočenia včiel už od svojho začiatku t.j. vyše 50 rokov HOBRU, používal som ju na zateplenie a pretože vždy bola poruke a ľahko sa zapaľovala, dlho dymila, ju používam s prestávkami doteraz a nikdy som nemal s ňou problémy na moje zdravie.

Používam aj prírodné choroše, ktoré ak sú staršie a suché, prevŕtané drobným hmyzom, sú k nezaplateniu, len ani ja , ktorý žije pod horami, len tak ľahko nenájdem toľko týchto húb, aby som ich mal pri 70 včelstvách stále v dosahu.

Spráchnivené drevo s ovocných stromov hlavne hrušiek je vynikajúce, ale neraz som doniesol takto rozpadnuté kmene aj dubov, vŕb (rýchlo horia) ale môže to byť hociktorý strom, ktorý je dokonale spráchnivený.

Autor komentára spomína i prepravky na vajcia z buničiny, sú dobré, ale rýchlo tlejú a veľakrát horia plameňom. Tohoto roku som práve s týmto materiálom kontroloval 8 včelstiev, odtrhnuté kusy som zapálil tak aby tleli, najväčšia chyba bila v tom, že som nepoužil dymák, bol to len krátky zásah, len som si neuvedomil, že fúkal vietor. Vietor taký tlejúci kus mi sfúkol do úľa a ja som to nezbadal. odišiel som domov a keď som druhýkrát na včelnicu vrátil, našiel som len kopu popola a plechové striešky. Zhorelo mi 8 úľov a 6 včelstiev!!!

Obchod so včelárskymi potrebami vo svete ponúka dostatok granulovaných materiálov, aj s pomôckami na ich ľahké zapaľovanie. Sú síce drahšie, ale predstavte si amerického včelára alebo takého hocikde na svete, aby celé dni zháňal po horách takéto prírodné materiály. Každý sa musí rozhodnúť podľa svojich možností a s ohňom pracovať pozorne, hlavne v kočovných vozov, lebo aj taký prípad poznám, keď celý voz aj včelami ľahol popolom.

Příspěvek: #28

Díval jsem se jednou na dokument o jihoamerických agresivních včelách kde mimo jiné poukazovali na vliv lidského dechu na chování včel , když měl včelař v puse hadici vyvedenou 2 metry za sebe tak se včely chovali relativně klidně , když ji neměl začali
ho napadat a čím více dýchal tím se napadání stupnovalo..., / je taky otázka co mu táhlo z ůst.../....
jinak já používám také hobru

Příspěvek: #29

(09.01.2011 21:40)Anton Turčáni napsal(a):  Autor komentára spomína i prepravky na vajcia z buničiny, sú dobré, ale rýchlo tlejú a veľakrát horia plameňom. Tohoto roku som práve s týmto materiálom kontroloval 8 včelstiev, odtrhnuté kusy som zapálil tak aby tleli, najväčšia chyba bila v tom, že som nepoužil dymák, bol to len krátky zásah, len som si neuvedomil, že fúkal vietor. Vietor taký tlejúci kus mi sfúkol do úľa a ja som to nezbadal. odišiel som domov a keď som druhýkrát na včelnicu vrátil, našiel som len kopu popola a plechové striešky. Zhorelo mi 8 úľov a 6 včelstiev!!!

Budiž dostatečným varováním pro nás ostatní, že u včel používáme otevřený oheň ( byť většinou v dýmáku ) a že úly hoří.

Příspěvek: #30

Pro člověka z města je vaječné plato asi nejpřístupnější, pro venkov není přístup k ztrouchnivělému stromu obtížný. To je ale jen základ ohniště, na kterém můžeme experimentovat s různými sušenými bylinami. jeden přítel tvrdí, že po použití sušeného křenu padají roztoči ?!, já to zase zkouším se sušeným konopím (zatím jsem nevysledoval, že by byly po použití veselejší či omámenější). Je to zřejmě široký prostor pro amatérské výzkumníky.

Příspěvek: #31

Tak schválně-Kdo z vás má na stanovišti hasicí přístroj?
V létě stačí voda v sudu ale co v zimě,na podzim a nebo na jaře kdy ještě voda není po ruce?
Míval jsem ho ale byl už dost jetý a tak jsem se ho raději zbavil.Jedna věc je zapálit a druhá uhasit.
Když jsem letos kočoval na řepku tak jsem tam měl na dvou cihlách položený starý kastrol ve kterém jsem pak zalil vodou z kanystru zbylé uhlíky z dýmáku.
Jak tu někdo uváděl používání těch pilin tak to se mi moc nezdá právě kvůli tomu možnému vyletování jisker při dýmení.

Copak včely ale včelař aby pak nepoletoval po pár čoudech z matroše.

Příspěvek: #32

(10.01.2011 10:35)Míra.P napsal(a):  Jak tu někdo uváděl používání těch pilin tak to se mi moc nezdá právě kvůli tomu možnému vyletování jisker při dýmení.

Nevyletují. Hobliny.
(Mám děrovaný plech ve víku kuřáku.)

Ale lepší je to vyzkoušet, než teoretizovat (nic osobního, Míro). Jinak hasičák je dobré mít v autě, stejně jako kanystr s vodou. Plus napumpovaná rosička, ale ta je dobrá hlavně na umývání rukou a rozpěráku.

Příspěvek: #33

Do kuřáku používám trod z jasanu nebo olše.Zapaluji též březovou kůrou ze zhora.Dříve jsem používal pevný líh byl v kostičkách do lihovích vařičů,jestli ho ještě vyrábějí nevím,byl supr kousek se ulomil zapálil výhodou bylo že nezhasínal u březové kůry se mi to stávalo když jsem jí zapaloval na dně kuřáku a pak zasypal.Pokud zapaluji ve vrchní části kuřáku stává se to zřítka sice se skroutí ale lze na ní opatrně přiložit trod nechat rozhořet.

Příspěvek: #34

Děkuji ještě jednou za rady, ale jestli jsem to správně pochopil: dýmák se tedy naplní troudem a na vršek se položí zapálená březová kůra a až od ní troud začne chytat, tak je vyhráno? Pak se dýmák zavře a dmýchá se a už funguje?

Příspěvek: #35

(10.01.2011 20:03)Josef Skala napsal(a):  Dříve jsem používal pevný líh byl v kostičkách do lihovích vařičů,jestli ho ještě vyrábějí nevím,byl supr kousek se ulomil zapálil výhodou bylo že nezhasínal.

Dobrý den,
nemyslíte náhodou klasické "PEPO"?
Já ho používal celou loňskou sezonu. Ulomím kousíček cca 10x10mm, který hodím na dno kuřáku (může tam být i neshořelý troud z minula) zapálím, doplním suchým troudem a otevřený kuřák dám ven za včelín rozhořet. Po té jdu připravit veškeré nářadí a pomůcky. Mezitím zatím líh vyhoří (už nesmrdí ), troud rozhoří a teď už hurá na včeličky... Tuším 35Kč jedno balení Pepa a vydrží 2 sezóny.
Děda troud zapaloval po kouskách svíčkou. Také to jde, ale trvá to.
Honza

Příspěvek: #36

(09.01.2011 20:14)pavelno napsal(a):  Přátelé, chtěl bych Vás poprosit o praktické popsání zapálení nacpaného dýmáku.

Dýmák naplním troudem, na něj naliji trochu denaturovaného lihu a z mírně uctivé vzdálenosti vhodím zapálenou sirku. Potom to nechám chvíli rozhořet - přiravím nářadí, jak píše hanss, zavřu dýmák a je hotovo. Pokud se mi stane, že troud udasne (je vlhký, nebo jsem ho nechal krátce rozhořet), znovu otevřu, poliju lihem a opatrně znovu zapálím.

Příspěvek: #37

Pevný líh není pevný podpalovač PE-PO. Je to já hmota. Používá se do kapesních a kempingových vařičů.
Výborná věc na vandry.

Příspěvek: #38

Ač jsem mladý včelař, tak se držím starého dobrého troudu. Při toulkákách lesem si vždycky ňákej seberu, nebo aspoň vyhlídnu na příště. (převážně bukovej)
postup:

1. naplním kuřačku troudem
2. v ruce zapálím jednou sirkou kousek troudu a fouknu na něj abych se přesvědčil, že žhne
3. žhnoucí kousek položím do kuřačky na vrch vloženého troudu
4. zavřu, 2-3x dmýchnu a jde se na to!

A když si myslím, že mi jedna náplň nebude stačit, tak si vezmu pár kousků troudu do kapsy a kdykoliv si přidám.
("si přidám"-jsem myslel tý kuřačce)

Příspěvek: #39

při dnešním hledání nějakých pěkných videí o včelách a včelaření v langách jsem narazil na jednoho, co na můj vkus "zajímavou" metodou zapaluje dýmák (v čase 6:03 a dál).. zlaté sirky teda

Příspěvek: #40

Jak zapalovat dýmák? Sirky mi notoricky vlhnou a obyčejným zapalovačem to je nebezpečné, stejně vždy, když ho potřebuji dojde plyn. Troud, pokud je kvalitní, nepotřebuje nic, než pár kapek denaturáku. Zapaluji dlouhým piezozapalovačem (pro sporák) - bez náplně - jen jiskrou.