Příspěvek: #61

(04.11.2015 11:44)jirka.marx napsal(a):  A česno nahoře je opravdu jiná káva než spodní česno ohledně jeho ostrahy vůči predátorům a věřím i vůči zalétávání.

Zvláštní je, že podle toho, co se dá dohledat v literatuře, roje při výběru dutiny dávají přednost spodnímu česnu. Nemluvě o tom, že dávají přednost dutinám o objemu 40-50 litrů.

Příspěvek: #62

Hlavní myšlenka přítele Nymsy je náš nevyhovující úl. Tedy spíše všechny modifikace našich úlů. Kapitolou o umístění plodiště, zimování chomáče, jarního rozvoje, možnost využití i sebemenší snůšky,... v knize autor všude zdůrazňuje, že vše omezují naše malé úly, krátké rámky či jinak nevyhovující úly. To nelezení do úlu, nezasahování do přirozených procesů a stavby včelstva je další podstatná myšlenka. Proto bezzásahové. V našich úlech je to o zásazích. Rozšiřování, přehazování, zebrování, převěšování, zužování, zateplování, komorování, krmení, vylamování, fumigování,... nechtěl bych být včela při našem zásahovém včelaření.M.M.

Příspěvek: #63

(05.11.2015 23:02)Víťa Vydra napsal(a):  

(04.11.2015 11:44)jirka.marx napsal(a):  A česno nahoře je opravdu jiná káva než spodní česno ohledně jeho ostrahy vůči predátorům a věřím i vůči zalétávání.

Zvláštní je, že podle toho, co se dá dohledat v literatuře, roje při výběru dutiny dávají přednost spodnímu česnu. Nemluvě o tom, že dávají přednost dutinám o objemu 40-50 litrů.

Moc děr ve stromech se " spodním česnem" jsem neviděl..... No, taková díra od datla....to je správný příklad horního česna..... Nebo tak, jak vznikají dutiny.... Prasklá větev a hniloba dřeva ve směru stékající vody.... Naopak poslední dva, dalo by se ŕíct " prosperující roje "..... Jeden na sjezdu od Prahy na Benátky u kapličky......horní česno s dutinou přes 150 l.....( viděl jsem při kácení) ..... A druhý, stále žijící (druhým rokem)....horní česno a dutina ve kmenu o průměru cca 150 cm je nezměřená...... Takže který chytrák přišel na 40-50 litrů a spodní česno?
Ještě bych bral kdyby to byl výzkum z dob budečáků...... Ale z úlu o objemu 160 - 200 - 240litrů těžko vyletí roj, který by preferoval dutinu o objemu 40-50 litrů....
Letos jsem měl roj, který jsem uvažoval na cca 96 litrů....a bylo to tak akorát..... Kdybych mu dal těch "preferovaných" 40-50..... Tak by první vajíčko od matky bylo do matečníkové misky.

Příspěvek: #64

(05.11.2015 23:17)MirekMatucha napsal(a):  Hlavní myšlenka přítele Nymsy je náš nevyhovující úl. Tedy spíše všechny modifikace našich úlů. Kapitolou o umístění plodiště, zimování chomáče, jarního rozvoje, možnost využití i sebemenší snůšky,... v knize autor všude zdůrazňuje, že vše omezují naše malé úly, krátké rámky či jinak nevyhovující úly. To nelezení do úlu, nezasahování do přirozených procesů a stavby včelstva je další podstatná myšlenka. Proto bezzásahové. V našich úlech je to o zásazích. Rozšiřování, přehazování, zebrování, převěšování, zužování, zateplování, komorování, krmení, vylamování, fumigování,... nechtěl bych být včela při našem zásahovém včelaření.M.M.

Moje manželka nesouhlasí s tím, že by nechtěla být včelou při našem zásahovém včelaření. Říká: Já těm včelám závidím tu tvoji pozornost. Kdybys ...
JK

Příspěvek: #65

(05.11.2015 23:36)Milan Havelka napsal(a):  Takže který chytrák přišel na 40-50 litrů a spodní česno?
Ještě bych bral kdyby to byl výzkum z dob budečáků...... Ale z úlu o objemu 160 - 200 - 240litrů těžko vyletí roj, který by preferoval dutinu o objemu 40-50 litrů....
Letos jsem měl roj, který jsem uvažoval na cca 96 litrů....a bylo to tak akorát..... Kdybych mu dal těch "preferovaných" 40-50..... Tak by první vajíčko od matky bylo do matečníkové misky.

Profesor Seeley, ale sledoval roje v přírodě.
Samozřejmě tvé hormony nadopované roje mají jiné rozměry i preference.

S tím spodním česnem souhlasím.
K tomu rojení, kdysi jsem o tom párkrát mudroval. Nemyslím, že včely v přírodě měly nutně snahu se furt rojit, malá rojivost jim mohla nakonec zajistit lepší strategii přežití a převahu v populaci. To až včelaři kteří měli rádi roje a považovali je za užitek, provedli selekci. .-)

Příspěvek: #66

(05.11.2015 23:36)Milan Havelka napsal(a):  Takže který chytrák přišel na 40-50 litrů a spodní česno?

Ano ten chytrák je Thomas Seeley. Hodně chytrej pán a a jeho články o rojení se čtou jedním dechem. Článek o chytání rojů je třeba tu. Moje zkušenost je podobná. Nymsa tvrdí, že včelí roj se v malém úlu sám od sebe nikdy neusadí - mě se to stává skoro každou sezónu, že se mi do připraveného nástavku (45 litrů, spodní česno) usadí roj. Velmi často cizí, tedy ze značné vzdálenosti.
Když mne někdo volá k odstranění včel, vždycky je to nějaká těsná štěrbina. Naposled ve stěně chaty, kde byla dutina pár centimetrů. Proč se včely neusadily v té chatě? Prostor, které připomínají Nymsovu "boudu", je přitom spousta. Sám jsem takovou měl na zahradě na nářadí. Byla ve stínu - ale roj se do ní nikdy neusadil. To samé se stromy. V sousední vsi je památná vrba s dutinou nejméně 150 litrů (dál není vidět) - včely v ní nikdy nebyly. Naopak se často usazují v dutých hrušních ve stromořadí podél silnice, kde jsou dutinky sotva 20 litrů.
Nemám nic proti bezsásahovosti, naopak, jen si nejsem úplně jist, jestli velký úl s horním česnem automaticky znamená bezzásahovost. Je dokonce možné, že je to právě naopak. Slyšel jsem to již z několika stran, že slabá včelstva jsou odolnější než ta silná. A moje úhyny to potvrzují. Ale je to zkušenost z nástavkového úlu. Třeba to v Nymsácích bude vypadat jinak. Nezbývá než to vyzkoušet .

Příspěvek: #67

Moje zkušenosti z roji jsou tak napůl.Některé až u paty stromu /sledoval jsem je i čtyry roky a jsou stále/
Dutinou nemohu posloužit.A viděl jsem i horní česna u dutin.
Roje které se nastěhovali do chat / většinou menší prostor/,málo kdy větší jak 100l.
Ale stalo se jednou též komín /10m/.
Tak že si myslím to - kdo tvrdí tohle je ideál - bylo jich tu více než p.Nymsa,třeba.....-Tak by k tomu měl
pouze říci: Mě se osvědčil.
Včela je živý tvor a ten se rozhoduje sám za sebe a nedá si poroučet.
Proto někdy vyhovuje 50 l a někdy nestačí 150l.F.V.

Příspěvek: #68

(06.11.2015 9:31)Víťa Vydra napsal(a):  ... Nymsa tvrdí, že včelí roj se v malém úlu sám od sebe nikdy neusadí - mě se to stává skoro každou sezónu, že se mi do připraveného nástavku (45 litrů, spodní česno) usadí roj. ... V sousední vsi je památná vrba s dutinou nejméně 150 litrů (dál není vidět) - včely v ní nikdy nebyly. Naopak se často usazují v dutých hrušních ve stromořadí podél silnice, kde jsou dutinky sotva 20 litrů.

Jsem od malička u zvířat. Většina zvířat miluje stereotyp a jistotu svého prostředí. Kůň který se od hříběte pase na savaně, nikdy nevkročí sám od sebe do lesa. Savana je jeho domov. Ale pro koně lesáckého je les přirozený, protože je v lese s matkou od narození. Les je jeho prostředí.
Pro člověka co vyrostl v gettu a pohybuje se třeba dlouho v jinémprostředí, je getto místo, kam se rád vrací, kde je doma, kde ví jak to funguje. Je to jistota. Pro nás ostatní nepochopitelná. To samé u člověka co vyrostl na moři či v pralese, je místo které ho uklidňuje, kde nemá strach, kde to zná, právě to moře resp. prales.
Včelstvo které se vyrojí (narodí) je věrný obraz svého předka. Z malého úlu se za prvé nemůže vyrojit velký roj. A za druhé hledá něco na co bylo zvyklé - malý prostor na který bylo zvyklé. Neví, že by mohlo najít rovnou velký úl či prostor. Nikdy ho nepoznalo. Je doma v malém prostoru.
Z velkého včelstva se však vyrojí velký roj. A takový devítikilový roj nepůjde určitě do dutinky v jabloni. Hledá si prostor na který je zvyklý. Hledá si prostředí v kterém vyrostl.
Včelstva určitě mají stejně dlouhodobou paměť jako psi, koně, ptáci, lidi. Jen člověk si to o nich nemyslí. Dokazují to myslím třeba tím, že se snaží zimovat ve stejné síle jako rok před tím. Určitě si i pamatují jak vypadal prostor v domácím úlu a snaží se ho postavit stejně. Vyrostl-li roj v malém úlu, hledá si určitě odpovídající prostředí.
M.M.

Příspěvek: #69

Jako začátečník a zatím jen študovatel si vážím všeho co se dočtu. Usoudil jsem správně??? Zda si myslím že informace je třeba číst a tím se zdokonalovat. A také si z nich dělat záznam co bych chtěl použít a co ne. Na radu zkušených včelařů také počítám s tím že je praxe velmi důležitá. Píši sem proto protože mě napadlo zda (to je otázka) je možné do úlu Nymsův N2 také začít s oddělkem třeba z míry 39*24? A také zda včelky tento prostor přijmou (jsou zvyklé na menší)? Myslím že hodný přítel včelař by mohl třeba takovou to zkušenost zde popsat. Děkuji Petr.
Jsem rozhodnut pro39*24. Ale Nymsův úl se mi zdá také jako velice zajímavý. A dle popisování zde na fóru a dle fotek je asi i velice přehledný.

Příspěvek: #70

Zdar Petře..... Asi by se hodilo na začátek odstranit veškeré práce navíc....a proto osadit případného " Nymsu " rojem.....Odpadne ťím spousta improvizací a vzhledem k tomu, že by to měl být bezzásahový úl bych vážně doporučil ten roj. Samozřejmě, jde všecko.....i osadit Nymsu s rámkem třeba 500x700 oddělkem na 39x24 . S největší pravděpodobností by stačilo rámky 39x24 připevnit na horní loučky velkých rámků drátem a včely by si je zakomponovaly do pokračující volné stavby.

Příspěvek: #71

(06.11.2015 22:48)MirekMatucha napsal(a):  Včelstvo které se vyrojí (narodí) je věrný obraz svého předka. Z malého úlu se za prvé nemůže vyrojit velký roj. A za druhé hledá něco na co bylo zvyklé - malý prostor na který bylo zvyklé. Neví, že by mohlo najít rovnou velký úl či prostor. Nikdy ho nepoznalo. Je doma v malém prostoru.

Není od věci uvést nějaká čísla:

1. Nástavkový úl ve kterém je produkční včelstvo má běžně kolem 160 litrů. Přesto se roj s oblibou usadí v jediném nástavku (40 litrů). Proč nehledá prostor na který bylo včelstvo zvyklé? Možná si tedy pamatuje v čem včelstvo zimovalo? V Americe i u nás se ale většinou zimuje ve dvou nástavkách, ne v jednom. A to je objem kolem 80 litrů.
2. Nymsův úl má fiksní objem 193 litrů.

Ovšem Nymsúv úl má další přednosti. Horní česno, jednolitá přirozená stavba, do plodiště se nikdy neleze, úl stojí v lesní bažině... To všechno je podle Nymsy důležité. Prof. Seeley by k tomu dodal: úl musí být 5 m nad zemí !

Příspěvek: #72

S tou výškou umístění souhlasím. Je to věc, na kterou se zapomíná....s vzrůstající vzdáleností od země snižuje vlhkost ve vzduchu a vůbec netušíme, jaký to má na včelstva dopad.

Příspěvek: #73

(07.11.2015 10:27)Milan Havelka napsal(a):  osadit případného " Nymsu " rojem.....

Není to poněkud nepřirozené? Není lepší počkat, až si ten úl vybere takový roj, kterému bude vyhovovat ? To už trochu rejpu !

Příspěvek: #74

Někde se začít musí.... Ikdyž Nymsa tvrdí, že u "N2" není "vrojení " vzácnost, přece jen bych pracoval s identifikovatelným materiálem.

Příspěvek: #75

ohledně výšky - já letos zaznamenal cizí zalétlý roj, který se usadil 40 cm nad zemí a stavěl směrem dolů divočinu... bylo to pod prkennou podlahu dřevěného domečku u krmelce, jako česno sloužila díra v podezdívce toho domku... roj přilétl z dálky, min. 2,5 km - je to v lese...

Příspěvek: #76

Pro začátečníka velice pomocné informace. Navíc jsem rád že si z toho co zde píšete vezmu taky příklad. Děkuji Petr.

Příspěvek: #77

(07.11.2015 12:12)Milan Havelka napsal(a):  Někde se začít musí.... Ikdyž Nymsa tvrdí, že u "N2" není "vrojení " vzácnost

Škoda, že Nymsa neuvádí, který postup (zda vrojení nebo usazení roje) je úspěšnější. Úspěšnost, kterou uvádí (10-20 %), mne trochu znervózňuje .

Příspěvek: #78

To se musi rict co on mysli tou uspesnosti. On tim mysli to ze vcelstvo kontinuelne zije a meni si matky samo hodnoti to az po letech

Příspěvek: #79

Ale i tak - v klasickém nástavkovém včelaření mám takto počítanou úspěšnost mnohem větší.

Příspěvek: #80

Jenom co jsem viděl.
Včelařský vůz na chytání rojů.
Ode mne vzdálen tak kilometr vzdušnou čarou.
Ve voze má úly,pětiletky.Je to u velkého ovocného sadu.Jeho slova :dříve jsem tam měl včelstva,majitel stříkal-
bez ohledu na včely.O všechny jsem přišel.Nechal jsem tam úly a teď tam chytám roje.Někdy i 6 za sezonu.
Nechám je rozjet.......
Ale musí tam být jen plodisko. Skoušel přestěhovat je ve starých a dát nové.Do nových prý nejdou ať dělá......
A dělá to už pěkně dlouho.Tak že by mohl říci též jenom takhle........
Stále tvrdím - záleží na včelách jak se jim to líbí - ne na včelařovi. My jsme jen Ti kteří by se měli od nich
učit.
A horní česno?Tyhle diskuze trvají nejméně sto let.
Všechno má své pro i proti.Na tom se shodli již naši pradědci.
Nic nového pod sluncem........F.V.