Příspěvek: #1

V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem správne čas tavenia.

Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to?

Příspěvek: #2

Já mám dno slunečího tavidla z pozinkovaného plechu, ten jsem opatřil černou barvou, bohužel ta barva na tom plechu nedržela, takže nyní mám z 90% povrch pozink. Pokud tam dám suché i staré souše poř. panenské dílo ( srdíčka ) tak ten vosk je opravdu krásné žlutý. Tmavší barvu do hněda jsem měl, když jsem tavil souše se zbytky zásob. Měl jsem pak pocit, že tyto zbytky vlivem teploty karamelizovaly a obarvily tak med do hněda. Ve sběrné vaničce tak byla ode dna tekutá vrstva medu popř. cukru a nad tím vosk. Čím dýl jsem to tam nechal, myšleno několik dnů, tím častěji se vosk ve vaničce rozpustil a znovu ztuhnul a tím byl ode dna tmavší. Tak se domnívám, že vosk obarvuje v tomto případě zkaramelizovaný med ( popř. cukr ) nebo barvivo obsažené ve zbytcích medu.

Příspěvek: #3

Je to dobrý typ, ale ja si myslím, že to nie sú medové zbytky v súšoch, skôr by to mohol byť zostatkové peľ v bunkách, ale ten sa vyskytuje len sporadicky a ostáva v bunkách. Keď som roztápal tavil vosk vosk vo vriacej vode v kotle, tak v tomto prípade by peľ mohol hrať rolu farbiacej látky. Čakám na ďalšie tipy, ktoré by mohli objasniť príčina tmavnutia vosku. Tento tmavší vosk odoberajú výrobne vosku bez problému, čiže vedia tmavé prímesy eliminovať. Anton

Příspěvek: #4

Nepoužívám sluneční tavidlo. To proto, že na pozemku nenaleznu celodenně osluněné místo. Při vyvařování používám nářadí zhotovené z hliníku a vytavený vosk jímám do hliníkového kbelíku z bývalé NDR. Vosk je krásně žlutý. Zkus jej přepustit v dešťové vodě. Obarvení může být způsobeno propolisem.
JK

Příspěvek: #5

Priatelia, aby ste boli v obraze, posielam vám opis ako sm to uzavreli na vcely.sk

Tirili napísal:
Zdravím, ja si myslím že to môže byť vysokou teplotou a pritom sa do vosku dostava aj propolis a ten ho zafarbí do hneda. Možno sa mýlim...


Nie nemýliš sa Tirili, si trieda, propolis (a možno i zbytky peľu) skutočne zohráva hlavnú rolu pri sfarbení vosku do tmavohnedej farby. Nemyslel so so si, že niekto na tento fenomén vôbec príde. Už storočie včelári často poukazujú na neprirodzenú farbu vosku, čo vždy pripisovali hlavne otlčeným nádobám, ktoré sú postihnuté oxydom železitým Fe203a že vraj ten zapríčiňuje hnednutie vosku.

Každý kto taví plásty v slnečnom tavidle môže vidieť usadnuté nánosy propolisu. Tie sa v plástoch rozpúšťajú pri vysokej teplote, ktorá môže dosiahnuť v dobre konštruovaných tavidlách aj viac ako 140°C. Môj "voskostroj" s vloženými 4 plástami (sú v sieťových kazetách a na nad tanierom 3 mm čo umožňuje rozpustenému vosku odtekať pod plástami) sa otáča horizontálne za slnkom a vertikálne o 45-50°C od horizontálnej roviny, takže sleduje dráhu slnka. Časť proplisu odteká (to by chcelo chemický rozbor) s roztaveným voskom do nádoby na vosk.

Takže propolis, ale môžete si dať otázku, prečo?. Nuž propolis v živote včiel hrá veľkú úlohu, veď okrem plátania medzier v úli (je to opatrenie v úli proti kladeniu vajíčok nešťastnej vijačky), potom dezinfekcie všetkého nového čo je v styku s včelami, pred kladením vajíčok, či uložením nektáru do buniek včely potiahnu tenkou vrstvou propolisu a toto všetko nie raz, ale napr. plodové bunky za tri roky v plodisku to robia aj 30 krát. Tým sa stane , že nielen košieľky pri vývoji nového imága-včely. Myslím si, že farbu do prostredia odovzdávajú i košieľky.

Ja som npr. (a nielen ja) často v nedokonalo tavnom slnečnom zariadení dosiahol často žltý vosk (nemyslím tým teraz na odviečkovance), pretože som kládol plást na tanier a roztavený propolis sa nedostal do odtečeného vosk, propolis zostal na košieľkach.
Prečo je vosk z odviečkovancov žltý, preto, že odviečkovacou vidličkou zberáme len viečka nad plodom, ktoré nie sú potiahnuté kvôli dýchaniu imág propolisom, ak zrezávame viečka hlabšie nožom, tak zrežeme i časť bunky a vtedy je farba takéhoto vosku nie celkom žltá.

Tento proces sa odohráva i pri tavení plástov vo vriacej vode, nielen v tavidlách, kde navyše sa rozvarí i ponechaný peľ v bunkách, košieľky po plode v bunkách a výsledok je tmavý vosk. Takto sfarbený vosk výrobne medzistienok neodmietajú, lebo práve kyselinou sírovou dokážu z vosku odstrániť všetky organické zvyšky a práve peľ tak i propolis v ňom pomerne jednoducho odstránia. Tým len chcem povedať, že nie oxidy železa ako sa doteraz tvrdilo, ale organické zbytky, ktoré sa nachádzajú v plástoch.
Možno bude treba vysvetliť ešte veľa, preveriť tvrdenie či ide naozaj o propolis a peľ (elektrónkový mikroskop), ale myslím si, že je to originálne vysvetlenie a môže byť pravdivé.

Doplnenie
Musím sa ospravedlniť Jankovi Medveďovi, ktorý veľmi presne špecifikoval prečo to sfarbenie vzniká. Všetky príspevky som si neprezrel, "stačil" mi posledný!?.

Aj v prípade J. Křapku je to podobné, posledná veta bola presná. A vidíš mne to došlo len nedávno, keď som si na včelnici urobil "voskostroj" keď som začal pred niekoľkými týždňami taviť asi 100 vyradených plástov. Za deň som dokázal vytaviť pri 2 hod. osvete 5x4 plásty= 20 plástov nie je veľa, ale keď je človek na včelnici, tak popri inej práci sa to dá zvládnuť. Nakoniec tmavá farba čo je organický odpad sa dá kyselinou sírovou ľahko odstrániť, výrobne medzistien s tým nerobia problém. Anton

Příspěvek: #6

(15.07.2011 7:48)tom.es napsal(a):  Já mám dno slunečího tavidla z pozinkovaného plechu, ten jsem opatřil černou barvou, bohužel ta barva na tom plechu nedržela, takže nyní mám z 90% povrch pozink. Pokud tam dám suché i staré souše poř. panenské dílo ( srdíčka ) tak ten vosk je opravdu krásné žlutý. Tmavší barvu do hněda jsem měl, když jsem tavil souše se zbytky zásob. Měl jsem pak pocit, že tyto zbytky vlivem teploty karamelizovaly a obarvily tak med do hněda. Ve sběrné vaničce tak byla ode dna tekutá vrstva medu popř. cukru a nad tím vosk. Čím dýl jsem to tam nechal, myšleno několik dnů, tím častěji se vosk ve vaničce rozpustil a znovu ztuhnul a tím byl ode dna tmavší. Tak se domnívám, že vosk obarvuje v tomto případě zkaramelizovaný med ( popř. cukr ) nebo barvivo obsažené ve zbytcích medu.

Osobně se domnívám, že pravda je skryta tomto příspěvku, možná i částečně v příspěvku #4 p. Křapky. Osobně jsem před časem vykupoval a vyměňoval vosk pro včelaře za mezistěny. Byla to doslova hrůza, co včelaři dokázali přinést. S tím jsem se do Stražiska bál přijet. Proto jsem se rozhodl, že takovéto vosky zkusím napravit. Pořídil jsem si kónickou nádobu (jakýsi vantlík) na objem cca 12 kg vosku z antikora. Celkem jsem podle mého odhadu mohl takto upravit možná 1 tunu vosku. Než jsem se to naučil, samozřejmě chvilku trvalo, ale výsledky téměř vždy stály zato. Prvním tajemstvím je, že vosk musíte téměř dokonale vyčistit od nečistot, což znamená ztuhlý vosk oškrabat až „na krev“. Oškrabané nečistoty schovejte, je v nich ještě hodně vosku, přijdou do poslední várky. K takto oškrabanému vosku přidejte stejné množství nejlépe dešťové vody a dejte vařit. Pozor na to, aby nádoba byla plná max. z poloviny, nejvíce 2/3. Uveďte do varu. Ve chvíli, kdy vosk začne vařit – MUSÍ PROBUBLÁVAT!!!!!, udržujte var co nejdéle, klidně i 2 – 3 hodiny. Pronikající voda a pára tak dokonale rozpustí veškeré příměsi medu a vše strhne dolů. Znovu podotýkám, že var musí být dlouhý a poměrně intenzivní. Nebezpečí vykypění vosku hrozí pouze za předpokladu, že jste nedokonale očistili vosk. Vykypí vždy pouze díky nečistotám!!!!! Všimněte si, že výrobny vosku používají sterilizaci vosku při tlaku a vysoké teplotě, což je podle mých zkušeností důvod krásně žluté barvy. Ne chemie, ale dlouhodobost varu, dešťová voda (musí nečistoty absorbovat, tedy být tzv. „hladová“) a teplota. Nakonec jsem ale od velkého čištění upustil. Pokud ve výrobně i za poměrně tmavé vosky dostanete srážku max. 3%, nevyplatí se s tím patlat doma. Smysl to má pouze, pokud chcete vosk použít např. na výrobu svíček, jinak ne.

Příspěvek: #7

Mojím cieľom bolo, overiť si, čo robí vosk v slnečnom tavidle tmavým a to som dosiahol.
Je možné, že zbytky medu v tavidle vosk prifarbia (ale na karamelizáciu medu je teplota okolo 140°C nízka), skôr by to mohli byť zbytky tmavého medu, ale prehlasujem, že pri pokuse som všetkých 100 plástov som podrobil očiste včelami na voľnom priestranstve na včelnici. Bola to poriadna mela, ale moje skúsenosti s takouto očistou sú kladné, včely ako začnú húfne na plásty nalietavať, tak po hodine už na pliástoch ale i na včelnici pokoj. Preto med z inkriminovaného procesu vylučujem, viem, že je to propolis.
Znovu zdôrazňujem, že s tmavým voskom pri výmene za medzisteny nemám, tak ma to už viac trápiť nebude. Anton

Příspěvek: #8

(16.07.2011 8:31)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  

(15.07.2011 7:48)tom.es napsal(a):  Tak se domnívám, že vosk obarvuje v tomto případě zkaramelizovaný med ( popř. cukr ) nebo barvivo obsažené ve zbytcích medu.

Osobně se domnívám, že pravda je skryta tomto příspěvku, možná i částečně v příspěvku #4 p. Křapky.

Vraciam sa sa znovu k téme "prečo je môj vosk zo slnečného tavidla hnedý, medzitým som robil pokusy aby som zistil, čo je toho príčinou. Za farbením vosku definitívne v slnečnom tavidle vidím definitívne, propolis. Včely totiž svoje plásty udržujú v určitej sterilite nanášaním propolisovým filmom, či už pred položením vajíčka matkou do bunky, medu a peľu, čím sa hromadí v plástoch počas celej dĺžky pobytu vo včelstve a včely poťahujú propolisom i panenské plásty používané v medníkoch. Ľahko s o tom presvedčíte ak do tavidla s meirnym sklonom taniera na ktorom je plást postavený, položíte takýto plást do sieťovej kazety s očkami 3x3 mm, na ktorej sa zachytí vrstva propolisu. Tento pokus som si zopakoval i v mojom tavidle v ktorom dosahujem tmahnedý vosk (urobil som fotozábery).

Na základe týchto poznatkov som znavu vytavil asi 70 čiernych súšov, z ktorých som dostal žltý vosk, sem tam s vrstvami tmavšieho, ale nie hnedého (robil som fotodokumntáciu), dôležité je dodržiavať tieto podmienky:

- sklon tavidla (pri tmavom vosku som mal sklon od roviny 45°, teraz len 25°), ten je veľmi dôležitý, pretože vosk so sebou na rovnom tanieri strháva so sebou i rozpustený propolis. Ak by sme chceli rýchlejšie tavenie plástov bez strhávania rozpusteného propolisu voskom, treba urobiť kazety na vkladanie plástov so sieťoviny s okami 2x2 mm resp. 3x3 mm, propolis aj so vytaveným súšom vyklepneme na podložku. Možno vyskúšam ešte aj iný spôsob na zachytávanie propolisu priamo v tavidle, predstavu mám, len to uskutočniť.

- denná slnečná teplota, čím vyššia teplota slnka nad 30°C, tým viac rozpusteného vytaveného vosku ale i propolisu vo vosku. Posledné tavenia súšov som robil pri teplote do 25°C, nižšie teplota v tavidle, tým menej rozpusteného propolisu a tým krajší žltý vosk.

Splnením týchto dvoch podmienok (slnečné tavidlo s dvomi sklami)

Tieto úpravy však znižujú počet vytavených plástov za jeden slnečný deň, pri vysokej teplote a 45° som menil náplň každé 2 hod, spolu až 20 plástov miery B. Teraz len 12-16, poslednú várku musím ukončiť na druhý deň, ale takémuto vosku sa potešia v každej dielni kde vyrábajú medzisteny, ale i výrobcovia dekoratívnych artefaktov z vosku.

Celú fotodokumentáciu z tavidla a tavenia plástov mám pripravenú, niekdy ju zverejním a nielen to, ale možno aj celú výrobu pri tejto veľkosti tavidla by bolo treba urobiť z iného materiálu, nie dreva, ktoré pri vysokých teplotách sa scvrkáva a krúti, vznikajú trhliny a fúgy, ktoré treba upchávať tmelom, dobrý by bol plst a j s plastovým rámom s dvomi osadenými sklami. Anton

Příspěvek: #9

Sklon slunečního tavidla by měl být 30 st. Pod tímto úhlem se v tavidle dosáhne nejvyšší teploty.
To zabarvení vosku bych do souvislosti s propolisem nedával. Ne přímo. V tavidle běžně dosahuji teplot, kdy propolis z louček steče i s voskem do korýtka. Propolis na díle+propolis na hoffmannech a vosk je vždy standartně zabarven.
Propolis má vyšší teplotu tání. A myslím si, že to zabarvení je způsobeno těmi kazetami které máte v tavidle.
Píšete, že při nižší teplotě máte vosk žlutý a při vyšší teplotě, kdy teče i propolis, je vosk zabarven do hněda. A v tom to možná je. Nízká teplota nerozpustí propolis a ten zůstává na sítu kazety a působí jako izolace mezi voskem a kovem sít. A při větším ohřevu propolis ze síta steče a vosk se zabarví do hněda.

Příspěvek: #10

Vážení, já tak trochu této diskusi nerozumím. Pokud by toto vše (propolis) byla pravda, pak by zcela zákonitě musel být VEŠKERÝ VOSK rozpouštěný při vyšších teplotách zabarvený (propolisem). Pokud vyvářím vosk např za pomoci odstředivky, je v páře přece jen jiná teplota. Dále v autoklávu výrobny mezistěn (tlak, teplota 127 st. C)..... ale mě doma vyteče vosk krásně žlutý z jakýchkoliv souší a o barevnosti mezistěn doufám také nepochybujeme!!!! A podle mne - i podle sice útržkovitých informací ze Stražiska je nejlepším čištěním dlouhodová vysoká teplota. Ve Stražisku např.várku na druhý den připravují už ten předchozí - jinak by snad ani nešlo takové množstí každodenně zpracovávaného vosku připravit. Ta "barva" totiž jinam než do vody zmizet nemůže - jen jí to musíte dlouhodobostí a teplotou umožnit.