Příspěvek: #61

Konečně v neděli 18.2.19 první prolety. Silné byly pouze u úlu č. 1 - dospělé včelstvo. Ostatní jsou oddělky a tam to bylo velice slabé u některých vůbec žádná činnost.
https://velkopetrovickevcelareni.rajce.i...7.02.2019/

Příspěvek: #62

Zdravím,tak dnes první přínos pylu

Příspěvek: #63

nevíte někdo prosím, co by mohlo být důvodem, že ve dvou úlech ze tří včely dnes celkem v hojném počtu "proletují", ale v třetím úlu je na česně tu a tam jedna dvě tři včelky? Jsou to loňské oddělky, přezimované v jednom nástavku, zateplení 3cm, poctivě krmené co se do nich jen vešlo, na poslech přes stěnu všechny úly bzučí stejně, jen ten jeden je nějaký línější....váhám, jestli se do nich podívat horem a případně dát placku meducukrového těsta, ale myslím, že zásob měly všechny stejně a dost....a podle spadu měli na podložce mi přijde že chomáč se pohybuje po celém prostoru úlu za zásobami bez problémů.

Jaký je prosím názor anebo rada zkušenějších, co již mají nějaký ten jarní prolet za sebou?

díky
Tomáš

Příspěvek: #64

Když se nepodíváš, nevíš. Ale nejsou všechny včelstva stejná v chování, nemusí to nic znamenat.

Příspěvek: #65

OK, díky...teď koukám, že se trochu rozjely...ale je to stejně zajímavý, protože zrovna ten jejich úl je od od rána do ted sluníčkem zahřívaný cca o hodinu déle (zastínění a pohyb slunce)....a při zimním odběru měli sem ani u jednoho úlu nenapočítal ani jednoho kleštíka, tak kleštíkem to asi taky nebude....je pravda, že i v podletí byl tento oddělek lenivější ve srovnání s ostatními, tak to bude tím.

Příspěvek: #66

U těch malých předjarních proletů záleží také na tom, jak daleko od česna mají včely sedisko.

Příspěvek: #67

díky za vysvětlení, já je všechny zatím kontroluji jen poslechem fonendoskopem přes stěny úlu, bzučení je slyšet celkem v pohodě, a je i poznat někde silněji a jinde dál od česna slaběji....mám to na teplou stavbu a odhadem nejsilnější bzukot je slyšet tak třetí / čtvrtý rámek od česna a tomu odpovídá o množství měli spadané na podložce v místě 3 - 5 rámku.
zatím jsem se nepokoušel je odkrýt a podívat se vrchem, nevím, jestli ještě není moc zima a abych něco nepokazil. Porůznu jsem četl, někdo doporučuje přikrmit, jiný zase ne...tak hladem to snad není, že nelétají tolik, jako ostatní.

Příspěvek: #68

Tým, že v době proletů zdvihneš víko a mrkneš na včele nic nepokazíš a jako začátečník budeš lepší spat

Příspěvek: #69

(15.02.2020 14:51)TomasK1 napsal(a):  nevíte někdo prosím, co by mohlo být důvodem, že ve dvou úlech ze tří včely dnes celkem v hojném počtu "proletují", ale v třetím úlu je na česně tu a tam jedna dvě tři včelky?

Jaký je prosím názor anebo rada zkušenějších, co již mají nějaký ten jarní prolet za sebou?

Některá včelstva i tím že vyletují opožděněji dávají na jevo spokojenost. Podle toho jak píšeš tak mají všeho dost a nemají potřebu hned spěchat ven.Jinak je teplo takže nahlédout shora lze krátkodobé nahlédnutí shora včelám neublíží ani za mrazu, pokud jsou pod stropem zjistíš jestli jsou v pevném chumáčí nebo se rozmělňují na podložce pak zjistíš podle rozložení měly jak jsou na tom ze zásobami a v jaké jsou síle.

Příspěvek: #70

(15.02.2020 17:27)TomasK1 napsal(a):  díky za vysvětlení, já je všechny zatím kontroluji jen poslechem fonendoskopem přes stěny úlu, bzučení je slyšet celkem v pohodě, a je i poznat někde silněji a jinde dál od česna slaběji....mám to na teplou stavbu a odhadem nejsilnější bzukot je slyšet tak třetí / čtvrtý rámek od česna a tomu odpovídá o množství měli spadané na podložce v místě 3 - 5 rámku.
zatím jsem se nepokoušel je odkrýt a podívat se vrchem, nevím, jestli ještě není moc zima a abych něco nepokazil. Porůznu jsem četl, někdo doporučuje přikrmit, jiný zase ne...tak hladem to snad není, že nelétají tolik, jako ostatní.

Vy se mi snad zdáte!!

Ještě řekněte, že máte česna uprostřed.

TS je, dle mých více než 50 letých zkušeností stejná, ne-li lepší pro jarní rozvoj (a pro všecko) než SS. Ovšem má jednu základní podmínku!

Přesně v tuhle dobu, nebo i o týden dřív, musíte zjistit, zda vč nesedí nalepené na čelní stěně na suchých rámcích. Jen proto, aby se toto nemuselo v socialistické velkovýrobě hlídat, když si komunistický stát myslel, že drobnovčelaře nebude potřebovat a že vytvoří velkochovy včel, tak se horem dolem vnucovala SS. To jen abyste věděl jak některé pověry vznikly. Jo a u SS nehrozilo, že by někdo udělal česno uprostřed, přesněji, česno uprostřed u míry 39x24 při SS včelstvo nezabije, u TS často ano!

Takže. Jak už říkal již nežijící Ing. Řeháček, do včel se dá jít i při jen třeba pěti nad nulou a i když je méně, jediná podmínka je, že nesmí foukat vítr. A samosebou nesmí pršet.

Vlezte do nich, u čelní stěny budou mít 1-2 suché rámky a nebo s velmi málo zásobami. Ty vyndejte, na 100% v nich v tuto dobu nebude plod a když se neodvážíte vč prohlédnout, při teplotě asoň 12 nic nehrozí a klidně byste mohl, dejte dva rámky plné zásob zezadu, určitě tam neobsednuté jsou, dopředu. Suché odeberte pryč, že bude vzadu mezera nevadí. Kdybyste měl přepážku, dejte jí za poslední rámek.

Jestli se vám bude zdát, že v prvním rámku až dvou zásoby jsou, nebo že je jich tam sice méně, ale je tam pyl, nebo že je v nich plod (velmi nepravděpodobné v půlce února, platí ale i pro pozdější dobu) tak celý blok rámků, kde vč sedí (asi budete muset po jednom malinko každý rámek uvolnit aby o milimetr odskočil jak drží propolisem), odpačte rozpěrákem či nějakou latičkou (třeba horní loučkou nebo něčím takovým, pan Jindra na tohle všechno používá druhý konec smetáčku) dozadu a na přední uvolněné pozice dejte plné zásobní rámky, jeden až dva. A máte na dva týdny a možná měsíc klid. Pak už bude teplo, že nebude hrozit vůbec nic.

Když toto pochopíte a osvojíte si to, nemáte žádný důvod držet vč na SS. Naopak, TS je pro rychlý jarní rozvoj v některých letech lepší než SS, většinou je to úplně fuk a rozdíl v tom vůbec není!

Ano, i moderní včelařina 21 století je plná pověr, někdy se opírá o tvrzení věhlasných autorů, ale sám poznáte, že mnoho knižních pouček prostě neplatí a nefunguje. A že přechvalovaný Langstroth je na SS není tím, že by byl LL takový génius. Houbeles, sehnal v tom rozměru stovky beden od nějakého zboží zadarmo - v té době nebyly kartonové krabice, ale vše se balilo do dřevěných beden z hoblovaného dřeva normalizovaných rozměrů pro ten který druh zboží.

Kdyby už tehdy byla vynalezena EUropaleta a banány se obchodovaly v bednách velikosti dnešní banánové krabice (ty rozměry jsou dané rozměry té palety), věřte, že by nejpoužívanější úl planety měl přesně rozměr a rámkovou míru odpovídající banánovce. To je celý ten zázrak!

A všimněte si té zuřivosti, co bude následovat na toto moje sdělení.

Takže klid, TS je rvnocenná SS. Holt má tu jednu jedinou podmínku, jakoby nevýhodu a pak už jen samé výhody.

Příspěvek: #71

Zurivost nebude,neni duvod.TS jsem zavrhl po prvnim roce zimovani,u SS jsou prave Vami zavrhovana ocka stabilizatorem umisteni zimniho sediska,povetsinou uprostred a osove od ocka.Pak neni problem,aby se sedisko neposunovalo od ocka dozadu ulu po zasobach a nehrozi tak odtrzeni od zasob,rovnez jarni rozvoj probiha plynule na obe strany podle rustu vcelstva.Prijmete uz jednou fakt,ze valna cast vcelaru pouziva SS,ocka,siroke zimni cesno a SS berou jako nespornou vyhodu pri vcelareni.Kazdemu pasuje neco jineho a neni treba mu to hanit..

Příspěvek: #72

Tom.50: díky za názor a komentář a rady a exkurzi do historie, to jsem nevěděl/netušil ty okolnosti...

...nene...česno nemám naprostředku...mám česnové vložky a od podzimu, vlastně od začátku, co jsem si oddělky přivezl, je česnová vložka vytváří úzký průlez do česna na pravé straně (z pohledu když stojím před úlem)...takto to mám u všech oddělků od konce léta/podletí až dosud...takže česno je na straně...

...teplou stavbu jsem převzal, protože oddělky jsem si přebíral od včelaře, kterému jsem dodal dna a nástavky a on v nich připravil oddělky....ten včelař již nějakou dobu včelaří s cca 300 včelstvy, tak předpokládám, že ví co dělá a že teplá stavba není vražda...

...o studené stavbě jsem četl, že je prý pro včely lepší, protože se jim snáze posouvá po plástech za zásobami směrem od česna dozadu....ale promiňte mi můj začátečnický dotaz, nechápu, v čem je rozdíl mezi SS a TS v momentě, kdy včely spotřebují zásoby na plástech, které obsedají a musí se přesunout na jiné plásty...jak se v takovém případě zachovají u SS a jak u TS? V obou případech se z mého laického pohledu musí přesunout na jiný plást a technicky vzato, to v obou případech musí udělat stejně...jen u SS "skáčou" do stran (z pohledu česna) a u TS dopředu nebo dozadu (z pohledu česna)....toto kdyby mi někdo dokázal vysvětlit, tak bych byl rád...asi mi něco uniká, nebo jsem při čtení knížek vysvětlení přehlédl.

...a k TS mi ještě přáteli včelaři bylo vysvětleno, že při práci s rámky z toho méně bolí záda, protože se u toho člověk nekroutí/nepřetáčí....ale zase, kdyby TS měla včely hubit, tak i ta záda se dají nějak dát do pořádku při práci se SS...

...dnes se bohužel ke včelám nedostanu, ale v týdnu bych je prohlédl a zjistil, jak je to s tím"nalepením" na přední stěnu...

..mimochodem, co je důvodem pro to "nalepení" na přední stěnu? Potřeba vzduchu? Nebo že se drží plástu, na kterém byly od podzimu zásoby (to vím, že přední plást byl dost naplněný).....Mám po celou dobu otevřené zasíťované dno, výsuvná podložka je v poloze, že vytváří pod celým dnem volnou škvíru pár milimetrů...v zadní stěně dna je kruhový otvor...očko v nástavku je "otevřené" v poloze "cedník"...tak snad mají vzduchu dost.

Díky za rady a názory.

Příspěvek: #73

U TS je problem v tom,ze pokud vcelstvo zimuje uprostred,nema jinou volbu nez se posunovat za zasobami do strany (proto cesno z boku a ne z cela).Pokud zacne posun do jedne strany,realne hrozi uhyn hladem za mrazu,byt ma polovinu zasob na druhe strane ramku.V mrazech neprejde.
Tohle nehrozi na SS,tam vetsinou sedi vcelstvo take u predni steny (kolmo na ni),ale za sebou ma veskere zasoby,za kterymi se posouva dozadu od predni steny (ocka).
Ona pohoda prace a namahani zad je taky subjektivni pocit,zalezi na tom,jak to komu vyhovuje.Nepozoruju,ze bych mel jednu ruku delsi pri SS,jednou je delsi prava,jindy leva,zalezi z ktere zadni strany (nebo bocni) zrovna stojim.Tom ma hodne hodnotne prispevky co se tyka vcelareni,jen diskuzi bere moc v osobni rovine a brzy se nafoukne,pokud si nekdo dovoli trosku jiny nahled na vec.
Vyslechni,popremyslej,vyzkousej a sam zjistis,co ti nejvic vyhovuje,jak kvuli podminkam stanoviste,fyzicce,ale i vysce vcelare (dlouhe,kratke ruce atd),podle toho najdes snadno zpusob prace,ale i vyhodnost ci nevyhodnost ruznych vylepseni na ulu,vysku ulove sestavy atd.Jinak je vetsina prace se vcelstvy stejna,plati pro TS nebo SS.Vzdy je to jen subjektivni pocit.

Příspěvek: #74

JosPr: díky za vysvětlení....jen jsem asi natvrdlej...ale co se myslí tím "česno z boku" a " česno z čela"....já mám za to, že všechna česna jsou "z čela"....
...nebo je to myšleno jako poloha česna vzhledem k pohybu zimního chomáče? Tj. u TS je to česno "z čela" protože chomáč ho má "před/za" sebou a při SS je česno "z boku"?.....neviděl jsem ještě úl/dno s česnem z boku...teď jsem vážně dost mimo...

....jak jsem psal, česno mám u všech včelstev zůžené česnovou vložkou a ten volný průchod je na straně (stojím-li proti úlu, tak po pravé ruce), ne uprostřed česna....zajímavé je, že na jednom stanovišti se třemi úly, všechna tři včelstva začala - podle spadané měly - zimovat na stejné straně úlu jako je právě ten volný průchod.....a na druhém stanovišti, kde mám jedno včelstvo, tak to začalo zimovat na opačné straně/boku úlu než je právě ten volný průchod vytvořený česnovou vložkou...

Tom.50: ....neberu si nic osobně, takže názor od Toma.50 beru v pohodě, přikládám větší význam obsahu, když má hlavu a patu a hodnotu, Tome.50 díky za názory!

Příspěvek: #75

Z boku myslim zuzeni k jedne strane jak popisuje Tom.To ti da zaruku,ze vcely utvori zimni chumac u steny a k posunu jim zbyde cely ramek zasob.Omluva,nenapsal jsem to dostatecne srozumitelne.

Příspěvek: #76

Dnes už to není prolet, ale silná snůška pylu.

Příspěvek: #77

U nas fucak jako hrom,vcely sedi povetsinou doma.

Příspěvek: #78

U nás lehce fouká.
Kontroloval jsem včely a sfouklo mi to tři víka i s folií. Včely zabzučely, zalezly o 1cm níž a pohoda.

Příspěvek: #79

(16.02.2020 13:12)TomasK1 napsal(a):  JosPr: díky za vysvětlení....jen jsem asi natvrdlej...ale co se myslí tím "česno z boku" a " česno z čela"....já mám za to, že všechna česna jsou "z čela"....
...nebo je to myšleno jako poloha česna vzhledem k pohybu zimního chomáče? Tj. u TS je to česno "z čela" protože chomáč ho má "před/za" sebou a při SS je česno "z boku"?.....neviděl jsem ještě úl/dno s česnem z boku...teď jsem vážně dost mimo...

Včelstvo by stavělo úhlopříčně, nemělo by tedy stavbu ani teplou ani studenou.

Jinde podrobně vysvětluju, proč je potřeba mít v úle nějaké vzadu a nějaké vpředu.

Vč žije od česna a to má být vždy vpravo když se na úl dívám a logicky vlevo když stojím za ním. Když se dá včelstvu vybrat, na léto se vyndá úplně česnová vložka a pak můžeme vidět na které straně je blíž "hnízdo". U 19 ze 20 si to vyberou tam, jak říkám. Jenže přišel člověk a myslel si, že je chytřejší než včely, příroda nebo Bůh a rozhodl se jim česno udělat uprostřed a výrobci nemyslí, ti dělají jen to, co lidi chtějí kupovat. A třeba dnes píše JosPr jak je zbytečné včelařit na TS a jak je dobré česno uprostřed na SS. No a já vím jistě, že to dobře není.

Píšu to tu nejméně po desáté.

Česno uprostřed při TS u míry 39x24 a nižší může způsobit v zimě uhynutí včelstva hlady na rámcích s třetinou zásob až ke spodní loučce. Podrobně to popisuje stará odborná literatura. Moderní literatura o včelaření asi vůbec neuvažuje o TS a tak se v ní asi o poloze česna nic neříká. Nevím.

Příspěvek: #80

Ptal jsem se otázkou: Co asi dělají, ale spíš je otázka: Na co ten okus potřebují?