Toto fórum používá cookies
Toto fórum využívá cookies pro ukládání vašich přihlašovacích údajů, pokud jste zaregistrováni. Pokud nejste, ukládá vaší poslední návštěvu. Cookies jsou malé textové dokumenty uložené na vašem počítači. Cookies uložené tímto fórem mohou být použity pouze na této webové stránce a nepředstavují žádné bezpečnostní riziko. Cookies na tomto fóru také ukládají konkrétní témata, která jste si přečetli a kdy jste je naposledy četli. Prosím potvrďte, zda chcete přijímat nebo odmítnout toto nastavení cookies.

Cookie budou uloženy ve vašem prohlížeči bez ohledu na volby, aby se zabránilo opětovnému pokládání tohoto dotazu. Budete mít možnost změnit nastavení pro soubory cookie kdykoliv pomocí odkazu v zápatí.


Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Rašovská metoda
Autor Zpráva
Roman Linhart Offline
Member
***

Příspěvků: 222
Připojen(a): 20.10.2010
Hodnocení:  
Příspěvek: #21
RE: Rašovská metoda
Nesdílím Váš názor, že nekvalitní (či jak říkáte blbá) pokusná práce je lepší než žádná. Již naši předkové znali přísloví: Bez myšlenky do práce-bez výsledku domů. Já mohu pracovat na úrovni včelstev. Na kultivaci moru jak jistě chápete nejsem jako soukromník vybaven. Proto za důkaz beru zdraví včelstev, potvrzené prohlídkami veterinárních prohližitelů. Těm zde veřejně děkuji a musím konstatovat, že svoji práci berou smrtelně vážně a dělají ji mimořádně poctivě. Sice se jejich návštěvy jako každý včelař obávám, ale smekám před jejich nelehkou prací, kdy se mnohdy setkávají s lidskou zlobou a nepochopením. Dodávám, že jedním z těchto prohližitelů je také pan Ing. Emanuel Veselý, provozující portál Fascinovaný včelař. Jeho rozhodně nelze podezírat z nekritického obdivu k naší metodě a je autorem článků nepříliš lichotivých. Navzdory tomu Vám rád potvrdí, že zde neklamu a včely takto vedené určitě neživoří. Činit mikrobiologické testy bez laboratoře a zázemí mi nepřísluší. Ostatně právě tato forma důkazu (na úrovni včelstev) je pro praxi stežejní. Budu ale usilovat o to, aby moji bývalí studenti (dnes studující na UP Olomouc) touto cestou šli v rámci svých bakalářských prací a aby se ve věci mikrobiologické žátěže různě starého díla udělalo jasno. Jen je smutné, že se toho neujmou ti, kteří jsou za to placeni. Ti, kteří jistě čerpají milionové granty a mají vše potřebné. Tedy vlastně vše ne. To základní jim schází. Chuť zjistit jak to je! Víte co by to znamenalo, kdyby se prokázalo že mám pravdu? Například to, že se stovky včelnic za miliony korun spálily zbytečně. Proto chápu, že se výzkumu ani veterinářům do tohoto vosího hnízda dloubat nechce. Kde nejsou důkazy, tam nejsou žaloby a kde nejsou informace, tak se tak hezky s lidmi manipuluje Smile Ono je rozhodně pohodlnější koupit vysoce čistotnou matku a dělat vše postaru. Tvrdit, že více dělat nelze. Než muset měnit dílo, investovat a převzít osobní odpovědnost. Lidé často volí cestu nejnižšího odporu a pro mnohé již jen proto bude naše metoda nepřijatelná. Závěrem se zavazuji, že se pokusím spolu s panem prof. Bičíkem najít studenta ochotného kultivaci různě starého díla z téhož včelstva zodpovědně provést a to s využitím moderního vybavení mikrobiologické laboratoře UP Olomouc. Pokud budu úspěšný, budou výsledky prezentovány mimo jiné na tomto webu. S přáním všeho dobrého nám všem R.Linhrat
Hlasování:
apach (+1), FanyR (+1), Dominik Lukášek (+1), Josef Chroust (+1), Adlef (+1)   Zobrazit vše

22.10.2010 18:27
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
vasilisa Offline
Member
***

Příspěvků: 132
Připojen(a): 03.10.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #22
RE: Rašovská metoda
Je mi ľúto vašich študentov pán Linhart, že musia bifľovať vymyslené nepodložené teórie.
Hlasování:
Mlha (-1), RadimO (-1), apach (-1), FanyR (-1), Dominik Lukášek (-1)   Zobrazit vše

23.10.2010 15:21
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Roman Linhart Offline
Member
***

Příspěvků: 222
Připojen(a): 20.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #23
RE: Rašovská metoda
No to nemusí-moji studenti se u mě učí ekologii a ochranu přírody a nikoli včelařství. O včelařství nemají ani tuchy. Studují totiž ekologický a nikoli zemědělský obor. A pokud jde o teorie, tak můžete být klidný. Každá (i ve své době dobře doložená) teorie bývá časem překonána, nebo alespoň zpřesněna. Například si všimněte, že myšlenka globálního oteplování je dnes silně otřesena a možná je vše zcela jinak. Pralesy v okolí Amazonky byly až donedávna považovány za divočinu starou 65 000 000 let a dle nových pozorování je jejich dnešní podoba stará asi pouhých 500 let a před touto dobou zde byla pole a zahrady dávných civilizací. Jak je to patrné z nově nacházených základů měst. Gravitace se donedávna vykládala hypotetickou částicí gravitonem a dnes zakřivením prostoru. Alergie byla považována na nemoc imunitního systému podmíněnou špínou a dnes se ví, že právě přílišná čistota ji spouští. Včely jsme dříve bránili před zimním chladem a dnes máme zasítovaná dna v úlech. Trubci bývali považováni za darmožrouty a pokud se podíváte do úplně posledního Včelařství, tak v části Odborné včelařské překlady je zmínka o tom, že výzkum prokázal, že právě chov trubců je spojen s vyššími výnosy medu. A to mi někteří včelaři dosud spílali, že chov trubců je hloupost a že jen užírají med. Poznání není statický, ale dynamický proces a pravdy dneška bývají často jen omyly včerejška. Každá teorie ale bývá krůčkem kupředu a otevírá nové pohledy na třeba již známou realitu. Není tedy hanbou vytvořit teorii novou a hájit ji. I velcí badatelé se mýlili. Celá věda není ničím jiným než pokusem popsat svět pomocí teorií a testovat, do jaké míry se jejich pomocí daří předpovědět další vývoj systémů (klimatu, ekonomiky, či třeba rojivosti). Být na Vašem místě, tak jsem rád, že žiju v době, kdy je svobodný přístup k informacím a kdy i Vy sám můžete své teorie tvořit, či jiné vyracet. Nebylo tomu tak vždy a važme si toho, že tuto možnost máme. R.L



Oprava-Pravda dneška bývají pouze omylem zítřka (nikoli včerejška) Smile .
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.10.2010 16:36 od Roman Linhart.)
Hlasování:
23.10.2010 16:30
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
MilanBencúr Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 771
Připojen(a): 09.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Blogger Google+
Příspěvek: #24
RE: Rašovská metoda
(22.10.2010 18:27)Roman Linhart napsal(a):  Budu ale usilovat o to, aby moji bývalí studenti (dnes studující na UP Olomouc) touto cestou šli v rámci svých bakalářských prací a aby se ve věci mikrobiologické žátěže různě starého díla udělalo jasno.

Ja osobne by som takú aktivitu len privítal. Na tento problém sa dá pozrieť aj z iného uhla. Existuje vyše tridsať druhov roztočov, ktoré žijú v úli. Doteraz bolo v úli identifikované viac ako 8.000 mikroorganizmov, z väčšej časti prospešných, tie udržiavajú ostatné patogény v rovnováhe, a bez ktorých včely nemôžu žiť. Každé ošetrenie organickou kyselinou zabíja tieto mikroorganizmy. Každé ošetrenie amitrazom ničí všetkých článkonožcov žijúcich v úli, nie iba klieštikov. Antibiotiká ničia mikroflóru, ktorá je prospešná na udržanie rovnováhy v počte patogénov. Cukrový sirup má pH, ktoré škodí mnohým prospešným organizmom a vyhovuje mnohým patogénom /Nosema atď./, na rozdiel od pH medu, ktoré je oveľa nižšie, škodí patogénom, ale vytvára priaznivé prostredie pre mnohé známe užitočné organizmy. Viacročná rotácia starých plástov a neustála stavba diela na medzistienkach len vytvára čoraz priaznivejšie prostredie pre život škodlivých mikroorganizmov. Myslím, že sme dosiahli bod, kedy treba vo včelárskych technológiách prejsť na metódu prirodzenej stavby diela s každoročnou jeho obnovou v plodisku a v držaní plástov v medníku najviac v nasledujúcu sezónu po ich vystavaní, ale s vylúčením akejkoľvek liečby včelstiev. Mňa oslovila francúzska a belgická metóda Warré, aj japonská tradičná národná forma včelárenia. V minulom storočí boli pokusy zaviesť do včelárskej praxe jednoduché formy včelárenia v Čechách prostredníctvom Němečkovho úľa a na Slovensku to bol Boconády malý úľ. Žiaľ, množstvo medu zvíťazilo nad jeho kvalitou a nad kvalitou života včelstiev.

©Milan Bencúr
našapravda Warré
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.10.2010 17:42 od MilanBencúr.)
Hlasování: FanyR (+1), Jiří Matl (+1)
23.10.2010 17:37
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Josef Křapka Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 2.491
Připojen(a): 03.01.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #25
RE: Rašovská metoda
(23.10.2010 16:30)Roman Linhart napsal(a):  Trubci bývali považováni za darmožrouty a pokud se podíváte do úplně posledního Včelařství, tak v části Odborné včelařské překlady je zmínka o tom, že výzkum prokázal, že právě chov trubců je spojen s vyššími výnosy medu. A to mi někteří včelaři dosud spílali, že chov trubců je hloupost a že jen užírají med.

Příteli Linharte, nic si z toho nedělejte, že se do Vás všichni, všichni ti, kteří vědí, že to nemůže fungovat aniž by to sami vyzkoušeli, strefují. Když jsem se snažil před 25-ti roky aby v časopise Včelařství vyšel můj příspěvek o prospěšnosti trubců ve včelstvu a jejich vlivu na rojivost, neprošlo to redakční radou. Tehdejší "osvícení" věděli, že je to blbost. Inu, nepřišlo to ze CCCP. Když jste vydali tiskem metodu LBV, nynější osvícení také vědí, že to nemůže fungovat. Nepřišlo to z "emeriky". Co si budeme povídat. V tomto národě se uznává jen to co přišlo z velkého světa "našich vzorů". Na tom našem "dvorečku" přece nic vzniknout nemůže, pokud... Tongue Takže klídek. Úspěchem je však již to, že se o metodu LBV začala zajímat veřejnost mladších včelařů a že se o problematice diskutuje a co vím, že se i zkouší. A pokud můžeme věřit některým prohlášením, zkouší se i Rašovská metoda.
J. Křapka

Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
Hlasování:
23.10.2010 19:31
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Korous Offline
Member
***

Příspěvků: 106
Připojen(a): 13.12.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #26
RE: Rašovská metoda
(23.10.2010 16:30)Roman Linhart napsal(a):  Trubci bývali považováni za darmožrouty a pokud se podíváte do úplně posledního Včelařství, tak v části Odborné včelařské překlady je zmínka o tom, že výzkum prokázal, že právě chov trubců je spojen s vyššími výnosy medu. A to mi někteří včelaři dosud spílali, že chov trubců je hloupost a že jen užírají med.

Příteli Linharte,
plně s Vámi souhlasím, rojivost malá, výnosy velmi dobré. Fakt je, že se to někdy zvrtne. Chtěl bych jenom podotknout, že dobré včelstvo ví, kolik trubců potřebuje a jak si k nim pomoci.
Uvedu letošní případ.
Včelařím na 2x Lang 24 + 3-4 Lang 17 ztluštělé 35-45mm a bez mřížky. Medníkové souše vydrží i 15let.
Během své životnosti se občas poškodí a včely si tam postaví trubčinu. Pokud to není mnoho, nevyřazuji je. Většině toto množství trubčiny v úle asi stačí, protože když jim dám stavební, tak se zrovna nepřetrhnou ve stavbě.
Byla slabá snůška, první medníkový nástavek zpola zanesený, druhý jsem osadil takto: krycí souše i s trubčinou a šest mezistěn. Obvykle dávám dvě mezistěny na včelstvo, rychlejší obměna není nutná.
Matka nejdříve zakladla trubčinu v krycích plástech a na pěti mezistěnách se objevila vždy dvě cca osmicentimetrová kolečka trubčiny. Včelstvo mělo zřejmě touhu po pánské společnosti a takto si k ní pomohlo, když nemělo jinou možnost. Snad si ani nevzpomenu, kdy mi včelstvo vystavělo trubčinu na mezistěnu.

Lang 1/1+ 3/4 . Singr Plzeň-jih 366m
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.10.2010 0:03 od Korous.)
Hlasování: Boleslav Niedoba (-1), Leoš Dvorský (-1)
23.10.2010 23:59
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
MilanBencúr Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 771
Připojen(a): 09.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Blogger Google+
Příspěvek: #27
RE: Rašovská metoda
Korous, Josef Křapka, priatelia, táto téma má riešiť vplyv prirodzeného diela na obmedzovanie chorôb vo včelstve. Nerozumiem, z akého dôvodu tu riešite vplyv stavebného rámika na rojivosť a výnosy. Prečo vo svojej reakcii neuvádzate, aké máte skúsenosti so spádom klieštika pri vašich metodických postupoch? Využívate chemoterapiu naďalej, alebo sa už prirodzená stavba diela pozitívne prejavila na znižovaní počtu roztočov Varroa vo včelstvách? Sú schopné vaše včelstvá prežiť bez chémie a len s pomocou trubcov produkovaných vašim postupom? Ak nenájdete odpoveď na tieto otázky vo vašej praxi, tak potom vaša metodika praktického využitia prirodzeného včelieho diela je o ničom.

©Milan Bencúr
našapravda Warré
Hlasování: FanyR (+1), Leoš Dvorský (+1)
24.10.2010 3:03
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Roman Linhart Offline
Member
***

Příspěvků: 222
Připojen(a): 20.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #28
RE: Rašovská metoda
Vážený pane Bencúr, věc se má takto: V ČR jsou nově publikovány dva postupy, kterým se dohromady říká Rašovská metoda chovu včel. Ta se skládá z protirojového chovu trubců a využití přirozené dynamiky včelího díla. Tím ale není myšlena divoká stavba, jakou propagujete Vy. Včelařím na vysokých rámcích a ty by se bez drátkování trhaly. Oba články si můžete přečíst a udělat si svůj názor. Jinak jsem se díval na Vaše stránky a snad se na mě nebudete zlobit, když řeknu, že tak vysoký spad jako zde máte na videu zdokumentován jsem sice již viděl, ale u včelstva před zánikem. Zajímalo by mě, jak se Vám daří včelařit za situace, kdy máte 500-1000 roztočů na včelstvo, jak sám uvádíte? Přátelům Korousovi a Křapkovi děkuji za podporu a přítele Petra Kováře ze Křtin také upřímně zdravím Smile http://www.vcely.sk/index.php?name=News&...le&sid=334 http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
Hlasování: Dominik Lukášek (+1), Petr Kovář (+1)
24.10.2010 10:17
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
miko Pryč
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.240
Připojen(a): 30.11.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Vykání

Facebook YouTube
Příspěvek: #29
RE: Rašovská metoda
(22.10.2010 8:49)Radek Krušina napsal(a):  Co mě osobně zaráží, je autorova ignorace těch dalších preventivních opatření včetně navážení se do šlechtitelů hygienických matek.

Já si ale nemyslím, že by autoři LBV ignorovali nějaká další preventivní opatření. V jejich článku o této metodě včelaření je myslím přímo zdůrazněno, že preventivní lečení je třeba provádět a ani se mi rovněž nezdá, že by se naváželi do šlechtitelů matek. Myslím, že v diskuzi na webu Fasc. včelař dr. Linhart podrobně vysvětluje, proč je čistící pud nedostatečný v prevenci vč. moru. Víte, já jsem včelařský začátečník a včely jsem si pořídil jen ze záliby. Stále se učím ještě základní úkony ve vedení včelstev a nějaké šlechtění je pro mě naprosto "vyšší dívčí". Nevím jaké vlastnosti lze šlechtěním u vč. matek posílit a které ne. Co je reálné šlechtěním dosáhnout a co není. Celý život žiji na vesnici v přírodě a ze zkušenosti vím, že příroda má své plány a ty naše lidské ji vůbec nezajímají. Doslova na ně kašle a nenechá se ukecat. Jen vzpomeňte např. co dá práce udržet pěstební plochu bez nežádoucích rostlin, plevele. Stovky milionů let příroda fachčí podle svých pravidel, protože ty ji právě tvoří. Proč bychom my lidé měli být najednou ti, co by měli přírodu, ze které jsme nakonec také vzešli, zachraňovat, byť třeba v podobě včel. matek s vysokým čistícím pudem, když sama příroda tímto směrem zřejmě nejde. Je to můj laický názor, ale myslím si, že je lepší spíše pochopit a porozumět tomu, jak to či ono funguje. Spíše by se dalo říci, že by se mělo více naslouchat, než něco vnucovat, jestli mi rozumíte. Když přijmu fakt, že příroda na naší planetě prožila naprosto drtivou část své existence bez lidského rozumu a lidské vůle, musí být právě některé naše lidské snahy, pokud mechanizmům v přírodě v dostatečné míře nerozumíme, trochu naivní. A teď nemám na mysli jen v obor včelařství. Chci tím řici, proč nebýt otevřený i jiným možnostem? Rolleyes
Hlasování: apach (+1), Josef Křapka (+1), Pavel Holub (-1), Leoš Dvorský (-1)
24.10.2010 20:09
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
MilanBencúr Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 771
Připojen(a): 09.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Blogger Google+
Příspěvek: #30
RE: Rašovská metoda
(24.10.2010 10:17)Roman Linhart napsal(a):  Jinak jsem se díval na Vaše stránky a snad se na mě nebudete zlobit když řeknu, že tak vysoký spad jako zde máte na videu zdokumentován jsem sice již viděl, ale u včelstva před zánikem. Zajímalo by mě, jak se Vám daří včelařit za situace, kdy máte 500-1000 roztočů na včelstvo, jak sám uvádíte?

Ak by včelstvo bolo pred zánikom, muselo by v ňom pri preliečení spadnúť 6000 klieštikov a viac. Vaše informácie o kolapse včelstiev z dôvodu premnoženia klieštika sú dosť nepresné. Spomínam si, pred 25. rokmi, v začiatkoch liečenia, padalo pri prvých dvoch jesenných preliečeniach aj 2000 jedincov Varroa a až pri treťom preliečení padalo 10 až 20 roztočov. Nebol z toho žiadny kolaps a včelstvá pokojne prezimovali. Predpokladám, že rozoznáte spád prirodzený a spád pri liečení. Ak ste skutočne pozorne čítali moje informácie na blogu, tak tam uvádzam, že počas dlhodobých celoročných sledovaní prirodzeného spádu klieštika som nikdy nezaznamenal spád vyšší ako dva, možno tri jedince za mesiac. Ja som zhrozený z prirodzených spádov 10 alebo 20 roztočov denne ako uvádzajú niektorí priatelia na včelárskych fórach. Takže tie mnou udávané čísla o spáde vôbec nie sú alarmujúce, informujú o stave počas augustového odľahčenia, kedy bol vo včelstve ešte plod, po chladnom období začiatkom septembra boli včelstvá v čase jesenného preliečenia bez plodu, čo dokumentuje aj spád asi 500 ks na včelstvo. Dôležité však je, že pri druhom jesennom preliečení, dnes, som vo včelstvách nenašiel spadnutého ani jediného roztoča. A to u nás, v horách, sú už včelstvá túto jeseň v zimnom chumáči a bez plodu. Mňa by skôr zaujímali vaše poznatky s potláčaním klieštikovitosti pri vedení včelstiev vašou metódou. Viete, keď som si pred časom prečítal vašu prácu na slovenskej včelárskej stránke a porovnal som si ju s popisom Ľudovíta Gešajovského v Praktickom včelárovi z roku 1962 o využívaní stavebného rámika, tak som nadobudol dojem, že objavujete objavené. A ak poznáte aj NN technológiu, tak pri vedení včelstiev touto metódou stavba medzistienok v nadstavku nad plodiskom je úplne bežná, a samozrejmosťou sú až do slnovratu dva trubčie rámiky v najspodnejšom boxe, pretože pôsobia na matku ako magnet a tá sa aj päťkrát denne vracia na tieto rámiky klásť vajíčka, čo umožňuje včeláriť bez mriežky.

©Milan Bencúr
našapravda Warré
Hlasování: goro (+1), FanyR (+1), Leoš Dvorský (+1)
24.10.2010 20:23
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Josef Křapka Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 2.491
Připojen(a): 03.01.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #31
RE: Rašovská metoda
(24.10.2010 3:03)MilanBencúr napsal(a):  Využívate chemoterapiu naďalej alebo sa už prirodzená stavba diela pozitívne prejavila na znižovaní počtu roztočov Varroa vo včelstvách? Sú schopné vaše včelstvá prežiť bez chémie a len s pomocou trubcov produkovaných vašim postupom? Ak nenájdete odpoveď na tieto otázky vo vašej praxi, tak potom vaša metodika praktického využitia prirodzeného včelieho diela je o ničom.

Budu hovořit sám za sebe. Chemoterapii používám dle nařízení naší Krajské veterinární správy. Přesto přirozená stavba díla má mimo hygienického efektu vliv zejména na jako biologický způsob boje i proti kleštíkovi včelímu (vyřezávání a tavení trubčího díla), ale též jako způsob monitoringu kleštíka na trubčím plodu. Nebudeme si nalhávat, že by přirozená stavba a biologický způsob likvidace mohl ochránit včelstva před zničující invazí kleštíka. Musíme si pomoci chemickými léčivy. Přesto ale nemohu souhlasit s Vaším názorem, že metodika praktického využití přirozeného včelího díla je o ničem. Jsem naopak přesvědčen o tom, že zde má své nezastupitelné místo. Je čistě jen na nás, zda a v jaké míře budeme tohoto potenciálu využívat.
J. Křapka

Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
Hlasování: Dominik Lukášek (+1), Leoš Dvorský (-1)
24.10.2010 20:34
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Radek Krušina Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 333
Připojen(a): 21.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #32
RE: Rašovská metoda
(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  
(22.10.2010 8:49)Radek Krušina napsal(a):  Co mě osobně zaráží, je autorova ignorace těch dalších preventivních opatření včetně navážení se do šlechtitelů hygienických matek.

Já si ale nemyslím, že by autoři LBV ignorovali nějaká další preventivní opatření. V jejich článku o této metodě včelaření je myslím přímo zdůrazněno, že preventivní lečení je třeba provádět a ani se mi rovněž nezdá, že by se naváželi do šlechtitelů matek.

Z každého článku autorů je patrné, že z různých preventivních opatření proti moru zdůraznují výměnu díla.

U šlechtitelů matek z předchozích příspěvku je možné si vyhledat, že př. Linhart bojuje s vymyšleným nepřítelem - žádný šlechtitel hygienických matek nikomu nazaručí, že u jeho matek neprokukne mor - protože je to pouze jedno z preventivních opatření. A zřejmě ani šlechtitelé matek nepopírají pozitivní vliv výměny díla na prevenci moru. Šlechtitelé matek nejsou podle mě nepřáteli výměny díla, jak jsem zaznamenal, je to naopak, toto z mětody pana Linharta pozitivně hodnotí.
Takže opravdu by si každý měl zvážit, zda věřit panu Linhartovi a jako prevenci zvolit pouze výměnu díla, bez ohledu na čistící schopnosti svých včel, nebo zapojit všechna preventivní opatření tak, jak jsou v každé vyhlášce veteriny, v případě že je mor blízko (a kde není blízko když se tak mohutně nahrazují chovy oddělky z různých oblastí republiky).

(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  Myslím, že v diskuzi na webu Fasc. včelař dr. Linhart podrobně vysvětluje, proč je čistící pud nedostatečný v prevenci vč. moru.

to ale nekdo nepopírá, je to pouze jeden z preventivních mechanismů.

(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  Víte, já jsem včelařský začátečník a včely jsem si pořídil jen ze záliby. Stále se učím ještě základní úkony ve vedení včelstev a nějaké šlechtění je pro mě naprosto "vyšší dívčí". Nevím jaké vlastnosti lze šlechtěním u vč. matek posílit a které ne. Co je reálné šlechtěním dosáhnout a co není. Celý život žiji na vesnici v přírodě a ze zkušenosti vím, že příroda má své plány a ty naše lidské ji vůbec nezajímají. Doslova na ně kašle a nenechá se ukecat. Jen vzpomeňte např. co dá práce udržet pěstební plochu bez nežádoucích rostlin, plevele. Stovky milionů let příroda fachčí podle svých pravidel, protože ty ji právě tvoří. Proč bychom my lidé měli být najednou ti, co by měli přírodu, ze které jsme nakonec také vzešli, zachraňovat, byť třeba v podobě včel. matek s vysokým čistícím pudem, když sama příroda tímto směrem zřejmě nejde.

To bychom se možná shodli.
Kolik z nás tu nepotřebuje poučení a v podstatě není začátečník?Rolleyes
U těch vztahů přírody a člověka to stojí za zamyšlení.
Zkusmě to třeba na včele - co člověk v dnešní době umožňjme včelám aby dělali přirozeně?
Která včelstva umožňume přírodě vyselektovat přirozeným výběrem?
Odpovím si sám.Shy
U zodpovědných včelařů žádná.
U nich přežívá vše a tedy zákonitě nedochází celoplošně k přizpůsobování změněným podmínkám.
Výjimkou jsou nezodpovědní včelaři, kteří včelaří tak, že se o včelstva málo starají, a tedy jim přežijí jen ta odolnější (na což zákonitě nadávají sousedé)

Pokud tedy nenecháme, tak jak nezodpovědní včelaři, málo přizpůsobivá a vitální včelstva hynout, měli bychom se tedy logicky starat o jejich vlastnosti výběrem těch vitálnějších (i hygieničtějších) a vyřazováním těch, které by normálně vyřadil přírodní výběr.
Takže šlechtit včely, což dělají šlechtitelé, je velice důležité, a dávat do protikladu výměnu díla s matkami šlechtěnými na hygienické chování je právě to, co osobně odmítám. Vždy oboje pro mě bude důležíté.

(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  Je to můj laický názor, ale myslím si, že je lepší spíše pochopit a porozumět tomu, jak to či ono funguje. Spíše by se dalo říci, že by se mělo více naslouchat, než něco vnucovat, jestli mi rozumíte. Když přijmu fakt, že příroda na naší planetě prožila naprosto drtivou část své existence bez lidského rozumu a lidské vůle, musí být právě některé naše lidské snahy, pokud mechanizmům v přírodě v dostatečné míře nerozumíme, trochu naivní. A teď nemám na mysli jen v obor včelařství. Chci tím řici, proč nebýt otevřený i jiným možnostem? Rolleyes

To co je přirozené včelám ohledně díla je další námět na diskusi.
Osobně mi přijde metoda pana Linharta nepřirozená - tím že NUTÍ včely kvůli ozdravění přecházet na panenské dílo.
Že to má ozdravné účinky nikdo dosud nezpochyňoval.
Pro včely to ale přirozené není - brání se tomu.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.10.2010 8:01 od Radek Krušina.)
Hlasování: Pavel Holub (+1), Leoš Dvorský (+1), Jan Pavlů (+1), PetrM (+1)
25.10.2010 7:58
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Roman Linhart Offline
Member
***

Příspěvků: 222
Připojen(a): 20.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #33
RE: Rašovská metoda
Dobrý den,
předně už konečně opusťme představu, že mám něco proti čistícímu pudu. Výslovně jsem uvedl, že si Dr. Čermáka vážím, ačkoli s ním nesouhlasím. Jde o výhodnou vlastnost, která včelám umožní zbavit se čehokoli co je organické a zapáchá rozkladnými procesy. Pouze tvrdím,že posloupnost je tato:
1.útok nemoci,
2.smrt
3.zápach
4.úklid
Úklid je tedy poslední (čtvrtý) v v této logicky navazující řadě. Nemůže tedy předcházet bodu jedna (nemoci samé). Nemůže proto být její prevencí,ale je řešením následku úhynů nemocí způsobených. Včely vynášejí larvy již mrtvé a ty nejprve zabila nemoc již probíhající. Pokud chovatel králíků z kotce vyhodí králíka mrtvého na mixomatozu, také nečiní prevenci, ale řeší následky nemoci. Ale my přece nechceme řešit následky-chceme zdravé včely kde larvy neumírají. Protože platí zákon kauzality (pořadí příčiny a následků), kdy následek nemůže předcházet příčinu, nemůže být čistící pud časově následující úhyn jeho prevencí. Nic více říci nechci. Vadí mi proto, když chovatelé šlechtící na čistící pud prodávají své matky s tím, že včely po těchto matkách budou před morem více chráněny. Nicméně nic proti čistícímu pudu v obecné rovině nemám a užití hygienických matek se s naší metodou nevylučuje. Jen počítejte s tím že nebude vidět žádný rozdíl oproti matkám nehygienickým, protože na světlém díle žádné larvy neumírají a tak se tento čistící pud stává nevyužitým. Kde nic neumírá a nepáchne, není co čistit. Na světlém díle není ani zvápenatění. Pokud nevěříte našemu náhledu na problematiku dynamiky včelího díla, pak uvažte toto:
1. Dílo nemůže vznikat v uzavřeném plodovém tělesu,ale pouze na jeho okraji.
2. Okrajové plásty ale jsou vždy krycí a mají zásobní funkci.
3. Zásoby v panenských okrajových plástech uložené slouží k zimování a tak se sem musí chumáč nutně přesunout. Tím se včely zároveň odsouvají z dosahu díla tmavého a infekčního tlaku.
4. Včely tedy logicky počínají plodovat na díle světlém-v přírodě.
Napadnout Rašovskou metodu v principu znamená vyvrátit logičnost takto popsaného sledu. Každému tímto dávám veřejně možnost přijít s jiným modelem. Budu si vážit každé dobré myšlenky. V úzkých vertikálních dutinách je nové dílo podstavováno pod starým, ale ozdravný princip zůstává. Nám jako praktikům nemusí vadit, pokud je toto schema třeba i mírně nepřesné. Každá teorie je pouze přibližným popisem reality-to nepopírám. Důležité je to, že je lepší měnit dílo staré za nové a ne jen nechat včely vyhazovat mrtvé larvy, které žijí na díle tak katastrofálním, že už je to pro ně neslučitelné se životem. Víte já se musím truchu smát tomu, že mají mnozí problém pochopit takto jednoduchou věc. Kdybychom byli chovatelé králíků a ne včel já bych napsal že je dobré kotec králíka jednou ročně kompletně vykydat a pak králíka vrátit, bylo by to považováno za samozřejmé. Žádný zájem by to nevzbudilo, protože je to zcela přirozené. Když ale napíšu že je dobré jednou ročně včely dát na nové plásty, tak se zde vede rozsáhlá diskuse, mnozí říkají že je lepší šlechtit králíky (včely) na to aby káleli jen do jednoho rohu a čistit jen tento. To je ekvivalentem šlechtění čistotných včel a výměny pouze části díla plodiště-neboť oficiálně se radí, že by měly včely měnit v daném roce pouze třetinu díla plodiště. Tak se to v mnohých včelařských knihách radí. Větší míra obnovy díla prý jde na vrub medného výnosu. Dal jsem Vám výše kontakt na majitele firmy APISEK a ten Vám rád potvrdí, že jde o názory dávno překonané.
Hlasování:
25.10.2010 14:48
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Pavel Holub Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 3.940
Připojen(a): 08.11.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #34
RE: Rašovská metoda
(25.10.2010 14:48)Roman Linhart napsal(a):  1. Dílo nemůže vznikat v uzavřeném plodovém tělesu,ale pouze na jeho okraji.
2. Okrajové plásty ale jsou vždy krycí a mají zásobní funkci.
3. Zásoby v panenských okrajových plástech uložené slouží k zimování a tak se sem musí chumáč nutně přesunout. Tím se včely zároveň odsouvají z dosahu díla tmavého a infekčního tlaku.
4. Včely tedy logicky počínají plodovat na díle světlém-v přírodě.

Chtěl bych tu přirozenost pochopit, ale u vás bych propad, nikdy by ze mne včelař nebyl.
ad1) dá se s tím souhlasit jen na první pohled, při hlubším zkoumání přijdu na opak, moje včely občas rekonstruují i část starého díla, volná stavba, kterou také praktikuji je zajímavá tím, že krajní a horní část je s buňkami většími, pro med a středová s menšími, pro plod
ad2) s tím asi souhlasí každý
ad3)spíš bych tvrdil, že se chomáč nevzdálí od zakošilkovaného díla natolik, aby matka byla nucena klást do panenského (jedná se o přirozenou stavbu a ne násilný přesun včelstev na mezistěny) a to si pište, že když včelstvo má tu šanci klást do zakošilkovaného, tak toho stoprocentně využije
ad4) ročně přibude 4 až 6 košilek a mě stále nejde do hlavy, kde se vezme ten prostor pro přesun mimo toto plodiště, jak se může volná stavba rozšiřovat vzhůru, když je shora postavena a včely své původní plodiště byly nuceny opustit tlakem medu dolů a v zimě na tomtéž přirozeně postaveném díle pokračují zpět nahoru. Už při založení prvního srdíčka ve středu plodiště je cca 30 mm od horního kraje zakladeno, jednou pro vždy zbaveno panenství. Mnohokrát jsem včelstvu podsouval světlé dílo, zásoby na panenském a vždy na něj došlo úplně nakonec, když už nebyla jiná volba. Přirozenou ignoraci tmavého díla jsem nikdy nezaregistroval, v čem je ta finta, aby jej začaly ignorovat, to mi opravdu není jasné.
Možná mi není jasné, kolik musí buňka mít košilek, aby už nebylo dílem panenským, já myslel, že žádnou. Kde se najednou vezme, podotýkám přirozenou stavbou, tolik buněk pro plodování v panenském díle.
To jsou základní otázky a podstata nesrovnalostí vašeho tvrzení založeného na přirozenosti. Já tu metodu neodsuzuji, jen ta přirozenost je tam nějak znásilněna a neprůkazně napasována.
Hlasování: apach (-1), Jiří Přeslička (+1), TomasH (+1), MilanBencúr (+1), vasilisa (+1)
25.10.2010 17:23
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Roman Linhart Offline
Member
***

Příspěvků: 222
Připojen(a): 20.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #35
RE: Rašovská metoda
Víte, to je tak, že Vy svá pozorování děláte v klasických úlech, které jsou velice prostorné. Dutiny ale jsou v přírodě úzké a hluboké. Dokonce i Pan Bencúr Vám rád na svých webových stránkách potvrdí, že včely samy od sebe většinou nestaví dílo na 10 a více rámků, ale klidně vystačí s rámky 7-8. Ty ale mohou být v úzké dutině značně dlouhé. No a pokud se v zimě včely pohybují v takovémto komínu za zásobami, pak se od díla starého a zakladeného vzdálí značně. Ostatně i na fotce která je v našem článku je vidět, že včely plodují jen na části díla a to dole. Nahoře je spousta díla panenského a neobsazeného. Proč ho asi včely dle Vás vystavěly, když je tam zbytečně a zásoby v něm dle Vás na zimu nebudou? Na fotografii je patrné,že asi jen třetina díla je zaplodována. Také na druhé fotografii je to stejné. Proč proboha včely dělají zhruba dvakrát více světlého díla než tmavého, když je jim k ničemu? Proč takové plýtvání přírodní výběr nepenalizuje? To jsou zásadní otázky a já bych rád znal Váš názor. Jeden můj student (zkušený včelař a místní nákazový referent) na vyšší odborné škole je metodou nadšen a sám si ze zájmu vytvořil pozorovací úl jako úzkovysokou dutinu a letos tak včely zazimoval. Pokud mu přežijí, bude možno vše sledovat a fotograficky dokumentovat. Snad se to zadaří a bude možné Vás přesvědčit. Možná že pak změní názor i přítel Dvorský, který nesouhlasně kliká, ale jiné a lepší vysvětlení jak to včely s plásty dělají nepřikládá Smile. Já ale navrhuji něco jiného. Nechme sporů o tom, zda je přesný náš popis přirozeného stavu. To pro praxi není důležité. Zde máme každý svoji pravdu a asi nemá cenu se snažit toho druhého přesvědčit. Bavme se na téma, zda lze mor definitivně odstranit z krajiny jednorázovým převodem na dílo nové. Já si myslím že preventivní výměna celého díla včelařem jednou ročně je z hlediska prevence více, než vyčištění buněk včelami samými od mrtvého plodu. Nebo se pletu? R.L
Hlasování:
25.10.2010 17:48
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Pavel Holub Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 3.940
Připojen(a): 08.11.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #36
RE: Rašovská metoda
Nedostal jsem ale vysvětlení v tom smyslu, že by se včelstvo vyhýbalo dříve zaplodovanému dílu. Když se včelstvo rozšiřuje shora dolů, musí zákonitě zaplodovat dílo, které následně zaplní medem. Že by se zpět nahoru vracelo mimo střed, po krajích mimo toto původní dílo, to jsem nikdy nepozoroval a asi nikdy neuvidím. Vždy se včelstvo vracelo po zaplodovaném díle.
Hlasování: Jiří Přeslička (+1), Madra (-1), vasilisa (+1), Jan Pavlů (+1), MilanBencúr (+1)
25.10.2010 18:00
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
MilanBencúr Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 771
Připojen(a): 09.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Blogger Google+
Příspěvek: #37
RE: Rašovská metoda
(25.10.2010 14:48)Roman Linhart napsal(a):  Ale my přece nechceme řešit následky - chceme zdravé včely, kde larvy neumírají.

Ale to je už predsa vyriešené! Chemoterapiou včelárenia sme prinútení všetci vychovávať odolných škodcov a šľachtiť chovné kráľovné, ktoré nemôžu prežiť bez takejto liečby. Máme geneticky a ekologicky oslabené včelstvá, ktoré sú schopné žiť v čistom, "neznečistenom" prostredí a ak im vysadíme liečbu veľmi rýchlo zomierajú. Technológiou varroaudržateľného prírodného včelárenia bez liečby ich musíme dostať opäť do prostredia s pôvodnou mikrofaunou a mikroflórou v úli, ktorú zničila kyselina mravčia a v ktorom môžu prežiť, lebo ak tak neurobíme, budú nám stále zomierať. Životné prostredie a životné prostredie sú dve rôzne roviny a výber a výber tiež. Jean Marie Brothers, Belgičan, včelár v Ardenách, už v 80. rokoch minulého storočia sa rozhodol zachovať zdravie svojich včiel a čistotu svojho medu, skončil s chemickým ošetrovaním včelstiev v úľoch a začal vo svojej praxi používať technológiu včelárenia na prirodzenom diele bez použitia chémie v úli. Jeho metodika je založená na neobmedzovaní rojovej nálady vo včelstvách. V západnej Európe si jeho myšlienky mnohí včelári osvojili a postupujú asi takto: Na jar sa snažia dostať včelstvá do rojovej nálady, nedovolia im však vyrojiť sa, včelstvo pripravené na rojenie zmetú do rojáčika, v rojáčiku chemicky ošetria, ale nemusia, osadia do úľa na triangel rámiky, včelstvo do týždňa postaví prirodzené robotníčie dielo v plodisku, nepotrebuje medzistienky s predlohou, po týždni položia na nové plodisko mriežku, na mriežku medník v ktorom sú plásty z povodného plodiska zbavené plodu - plodové vence sú vykrojené a so zaviečkovaným plodom sú zároveň odstránené roztoče Varroa. Keďže takýto ekologický krok sa robí niekedy v období kvitnutia jabloní, v období prudkého rastu včelstva, sila včelstva zostane zachovaná, nebude sa už v sezóne rojiť a využije každú nasledujúcu znášku. Včelstvo už nebude potrebovať ďalšie ošetrenie v sezóne, zvládne zimovanie aj s klieštikom do jari, kedy sa proces opakuje. Táto metóda vyhovuje mne, v horskej oblasti s postupnou dlhotrvajúcou znáškou. Na tejto myšlienke je založená aj metodika nemeckého včelárskeho inštitútu v Celle, ktorá predpokladá preliečenie včelstva mimo úľa dvakrát v roku, na jar po nárazovej znáške a v jeseni po zakŕmení. Metóda jednoduchá, čistá a v súlade s prírodou.

©Milan Bencúr
našapravda Warré
Hlasování: FanyR (+1), architekt odpadu (+1)
25.10.2010 18:28
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Leoš Dvorský Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 441
Připojen(a): 09.11.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #38
RE: Rašovská metoda
Neměl jsem v úmyslu na toto téma vůbec diskutovat, protože je to boj všech poroti všem a vlastně proti nikomu. Když mne k tomu ale pan Linhart vyzval, tak jen něco přeci. Musím ale souhlasit s panem Holubem a hlavně Bencúrem. Myslím, že zde nebyl vůbec pochopen co píše a myslí. Já nemusím nikoho přesvědčovat a předkládat řešení, já včelařím tak, jak včelařím a dopracovával jsem se k tomu 47 let. Nemám za potřebí něco předstírat. Kdo chce, najde si moje včelaření a ať to porovnává s touto metodou. Napsal jsem svůj názor na tuto "metodu" již dříve a nemám důvod nic měnit. Nevycházím z nějakých internetových diskuzí, ale vlastních zkušeností a to jak včelstev v přírodě, kterých je již poskrovnu a také z toho, co je v mé praxi z přírody převzato do nástavkového včelaření. Asi ale budeme za jedno, že přirozené dílo není na mezistěně, asi budeme souhlasit všichni, že přirozená potrava včel není cukr. O množství plástů a z toho vyplývajícím tvaru půdorysu úlu se můžeme přít asi celkem zbytečně. Sice jsem také v přírodě neviděl více jak 9 plástů u svislé stavby, ale není to nejdůležitější. Stejně tak rozteč plástů u nás běžná je často diskutabilní a je jiná než v přírodě. Stejně tak bychom mohli mluvit o velikosti buněk a dalších a dalších věcech. Kdo chce může si udělat skutečně pokus na více včelstev jako žák pana Linharta. Jenže je třeba posuzovat více let, ne jen první rok života včelstva, to je zásadní. Teprve pak můžu něco tvrdit, že je to tak s velkou pravděpodnobností. Ani já jsem u cca 40-ti včelsev v přírodě neviděl organizovaný přesun na panenské dílo, naopak. Každé včelstvo je organizováno centrálně po uličkách. Výjimkou byl jeden roj, který měl mimořádně dobré snůškové poměry právě v tom prvním roce. Pane Dr. Linharte, pokud včelaříte bez mezistěn, včelaříte jako já, pokud využíváte a znáte jisté znalosti stavby a využití, použití trubčiny včelstva v přírodě, jste dál než já. Já se to teprv učím, ale od včel, to je rozdíl. Proto již vím, že trubčinu včely staví často z jiných důvodů než, že se chtějí rojit, také jsou souvislosti v jejím umístění a době stavby apod. Pokud vaše včelstva jsou celoročně na medu a také staví v době, kdy je to přirozené, včelaříte jako já. Pokud necháváte včelstvu prakticky stejný prostor po celý rok a obměňujete dílo z 30-50% (je to samozřejmě různé, není to dogma), včelaříte jako já. Pokud k tlumení varroózy nepoužíváte 7 let syntetická léčiva a omezujete se na léčení jen v nejnutnějším případě (resp. v kritický moment), včelaříte jako já. Pokud dokážete (snaha stačí i zde se neustále učím) při tlumení varoózy využívat přirozených i těch deformovaných plodových křivek včelstev a vlastně i populačních křivek roztoče, včelaříte jako já a nemusíme se na sebe vzájemně mračit. Různé úlové soustavy nejsou důvodem ke při. Já také vaše názory respektuji, i když s nimi často nesouhlasím nebo je vidím z jiného úhlu.
I sebekritičtější názor druhého snesu bez problémů. Co ale nesnáším je to, když se někdo předvádí, chlubí cizím peřím, předčasně dělá závěry bez vlastních zkušeností a znalosti věci, prostě jen "teoretizuje". Protože jsem měl pocit, že snad tato diskuze o tomto není, nereagoval jsem. Věřím, že to vás ani jiného neurazilo.
Omouvám se za nepřesnosti, zlobí mě klávesnice a já Skrblík si ještě nekoupil novou. Hezký večer.

Včelařit bez chemie je normální.
Hlasování:
goro (+1), Boleslav Niedoba (+1), TomasH (+1), Jiří Matl (+1), vasilisa (+1)   Zobrazit vše

25.10.2010 19:11
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #39
RE: Rašovská metoda
(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  ... ani se mi rovněž nezdá, že by se naváželi do šlechtitelů matek.
A za co lze považovat toto, z přísp. #12 ? "Závěrem všem včelařům přeji zdravý úsudek a to, aby se nenechali klamat těmi, kteří mají z nepravdivých tvrzení finanční prospěch-prodej vysoce čistotných matek."

(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  Myslím, že v diskuzi na webu Fasc. včelař dr. Linhart podrobně vysvětluje, proč je čistící pud nedostatečný v prevenci vč. moru.
Asi vysvětluje, ale jen svoje nepodložené představy. Nestačí si myslet, je třeba vědět! Údajů k významu čistícího pudu existuje spoustu a není to záležitost několika posledních roků, badatelé i šlechtitelé se jím zabývají už cca 70 let! Princip účinku je dávno jasný a výsledky rukolapné - o tom dnes pochybovat a diskutovat je ztráta času! Nikdo nikdy netvrdil, že dobrý čistící pud včelstva zabrání propuknutí moru jakékoliv intenzity. Je to však účinný mechanismus pro menší infekční tlak - mnohokrát ověřeno. Důležitý je ještě jeden rozdíl mezi preventivním účinkem obnovy díla (resp. panenského díla) a čisticím pudem dosud v diskusi nezmíněný. Vliv obnovy díla je velmi pomalý, vliv zásahu včel okamžitý...

(24.10.2010 20:09)miko napsal(a):  Stovky milionů let příroda fachčí podle svých pravidel, protože ty ji právě tvoří. Proč bychom my lidé měli být najednou ti, co by měli přírodu, ze které jsme nakonec také vzešli, zachraňovat, byť třeba v podobě včel. matek s vysokým čistícím pudem, když sama příroda tímto směrem zřejmě nejde.
Vysvětlení je snadné: Pokud jsme my lidé včelám připravili takové překážky, které ve volné přírodě neměly, musíme to nějak kompenzovat. A to používáním různých léčebných metod a selekcí na odolnost mnohem intenzivnější, než jaký byl tzv. selekční tlak dříve, než jsme začali s kulturním chovem včel. Oněch překážek je několik. Ve vztahu k tématu hlavně koncentrovaný chov včelstev (včelíny, včelnice) - to mnohonásobně usnadňuje a zrychluje přenos patogenů, a za druhé potlačování přírodní selekce námi lidmi, která je jinak velmi nekompromisní - dobře to už popsal p. Krušina.

K tématu je opravdu dost literatury, většinou ale v angličtině. Jako příklad pro samostudium přikládám dva vybrané články. Čtěte pozorně a přemýšlejte o výsledcích! Některé z probíraných otázek v tomto vláknu vám osvětlí. Ne ovšem vše - to bych vás zahrnul literaturou a prostudovat ji není zrovna snadné. Navíc je třeba informace umět dát do souvislostí a k tomu je třeba mít dobrý přehled v daném tématu - a to zvládne jen odborník. Další informace v češtině najdete v přehledu mých článků na http://vigorbee.cz/autor/ (některé tam lze i stáhnout), většinou jde o kompilace, tedy není to z mé hlavy.


Přiložené soubory
.pdf  0294 Field trials with induced infection 1995.pdf (Velikost: 655,33 KB / Stažení: 11)
.pdf  0160 Resistance to American foulbrood 2001.pdf (Velikost: 400,41 KB / Stažení: 8)

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
Hlasování:
goro (+1), Jiří Matl (+1), vasilisa (+1), Jan Pavlů (+1), MilanBencúr (+1)   Zobrazit vše

25.10.2010 19:49
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
architekt odpadu Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 930
Připojen(a): 02.09.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #40
RE: Rašovská metoda
výňatek z příspěvku pana Bencúra: Na jar sa snažia dostať včelstvá do rojovej nálady, nedovolia im však vyrojiť sa, včelstvo pripravené na rojenie zmetú do rojáčika, v rojáčiku chemicky ošetria, ale nemusia, osadia do úľa na triangel rámiky, včelstvo do týždňa postaví prirodzené robotníčie dielo v plodisku,

To je jedna z cest, která mne zajímá, takže má otázka zní: za předpokladu, že jsem pochopil správně, že se vytváří přirozený rojový oddělek, jak s matkou? Dodá se nová vychovaná nebo se přemístí do nového prostředí matečník z včelstva rojové nálady, anebo se počká až si vychovají svojí novou? Lapidární otázka od včelaře, který začíná a potřebuje všechno vyložit detailně, děkuji za shovívavost .

karel crha, účastník hnutí Šance pro včely
----
Kde je vůle je i cesta

(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.10.2010 19:57 od architekt odpadu.)
Hlasování: MilanBencúr (+1), Leoš Dvorský (+1)
25.10.2010 19:50
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Pravděpodobně související témata ...
Téma Autor Odpovědí Shlédnutí Poslední příspěvek
  Svítkova metoda omezování populace roztoče Varroa Leoš Dvorský 142 58.175 14.01.2016 18:49
Poslední příspěvek: Bonáček
  Mor včelího plodu a Rašovská metoda M. Václavek 16 12.730 13.12.2011 1:57
Poslední příspěvek: PetrM

Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)
KontaktyPortálNahoruNa obsahOdlehčený (archivační) módMobilní verzeRSS | Nastavení souhlasu s cookies