Příspěvek: #41

Máš jinej návrh co dýchat ,než vzduch s 21% kyslíku?

Příspěvek: #42

Ono zkusme to ještě z jiného úhlu pohledu. Každému zákazníkovi, který si přijde koupit med, vysvětlíme, že včely ošetřujeme 3-4 ročně pesticidy, ale že podle studií je to v pohodě, protože se rychle rozkládá. Na co se rozkládá to neřešíme a ani to, jak to dlouhodobě působí na lidi, ale předpokládáme, že v porovnání s ostatním co potkají je to taky v pohodě. A nechme to na jejich zvážení.
Já v tomto vidím pilíř soudržnosti jako prase. Neznám nikoho, kdo by si na svůj web dal fotky s popisem, "Právě aplikuji pesticid do svých včelstev". Nebo napsal na skleničku s medem "pokud najdete kousky vosku, nepoužívejte! Za ty roky je plné reziduí, ale med jako takový je v pořádku".
Zrovna včera jsme si udělali doma prvně palačinky na vosku, no prostě paráda. Shodou náhod si pak manželka přečetla v knížce Včelí produkty očima lékaře od paní Hajduškové toto:
V současné době je včelí vosk natolik kontaminován, že není vhodný pro použití ve farmacii .... Knížku vydal ČSV o.s. , 2006.

Příspěvek: #43

Ono liečenie kys. šťavelovou tiež má svoje problémy. Prebytok v ľudskom tele spôsobuje osteoporózu. Áno, určité množstvo sa v mede môže prirodzene nachádzať, ale to neznamená, že ho tam môžem napchať koľko chcem a tváriť sa, že ekologicky liečim.
Ja tu vidím problém na oboch stranách.
Ani jedna strana nemieni akceptovať názor tej druhej. Určite treba minimalizovať nežiaduce látky v mede (aj vosku). Každá strana "straší" svojich zákazníkov svojimi argumentami. Pochybujeme o výzkumných ústavoch, pochybujeme o lekároch, pochybujeme o všetkom. Prečo? Lebo všetko sa točí okolo peňazí. Neberte to tak, že súhlasím s tým, aby sa v mede nachádzal. V podstate každý psíčkar či chovateľ mačiek prichádza do styku s Amitrazom v antiparazitálnych obojkoch. Taktic - zdá sa mi, že sa používa pri ovciach. Všetko sa, podľa mňa odvíja od konkurencie fa. Bayer a americkým výrobcom Amitrazu. Máme ešte väčšie "svinstvá", ktorými sa lieči. Flumetrin (Apistan), alebo organofosfáty (Coumafos, alebo Coumaphos). A divme sa, nájdu sa včelári, ktorí ich použijú.
Uhol pohľadu, to môže byť naozaj zavádzajúci faktor. Tzv. liečenie, či už syntetikami, alebo kyselinami. Nie je to týranie? Med nezískavame, med im kradneme! Áno, sú to extrémy. Ako mnoho iných argumentov v tejto diskusii.
Sám liečim kyselinou mravčou a aj kyselinou šťavelovou. Ale na záver použijem aj Varidol. Ak je to nutné, použijem ho aj druhý krát, ak výskyt roztočov je neprimeraný. Ale neprekračujem 3 aplikácie tejto látky.

Ešte malá poznámka k internetu. Internet je zdrojom informácií ale aj úmyselných dezinformácií. Ťažko si je vybrať, ktorá je tá "dobrá".

Příspěvek: #44

Je třeba pozorně číst a při tom vnímat.
Podstata je ta, že existují prostředky ekologické, pro životní prostředí látky známé, běžně se vyskytující během celého vývoje člověka i včely, miliony let a existují látky, které na svět přišly až díky člověku. Existují v ekologii jen velmi krátce na to, abychom si byli jisti v tom, že nemají negativní vliv na konkrétní živý organizmus.

Příspěvek: #45

Viem, že je neslušné odpovedať otázkou, ale naozaj veríš tomu, že kyseliny sú to pravé pre včely? Je pri nich podstatne vyššia mortalita, ako pri Amitraze!

Ale súhlasím s tým, že treba byť vnímavý. Podľa "zamorenia" a obdobia volím primerané prostriedky. Nie podľa fanatickej propagandy jednej, alebo drujej strany.

Příspěvek: #46

Tak ted mi to Vojtechu prijde, ze jsi masochista.
Pokud lecis pomoci KM a na podzim KS, tak vubec nepotrebujes davat ten nervovy jev. Pokud se Ti pak podari nepouzivat cizi vosk ale jen svuj, tak mas doma produkt prvotridni kvality. Kdyz jsme pred 4 lety s KS zacinali, tak jsme tehdy s Gustou Pazderkou hledali vsechny mozne seriozni vyzkumy, ktere se zabyvaly zbytkovym mnozstvi KS v medu, po podzimnim leceni. Byly to studie nezavislych organizaci, nikoliv vyrobce leciv, jak jsme tady u nas v CR zvykli. Studie probihaly tak, ze na stanovisti se polovina vcelstev lecila pomoci KS, druha polovina pomoci synt. akaricidu. Porovnavani pak probihalo presnym merenim KS v obou kontrolnich skupinach pri prvnim medobrani. Mozna si da nekdo praci a zkusi ty studie vyhledat. Pokud si to dobre pamatuji hodnoty KS kolisaly v obou skupinach, tak ze treba med ze vcelstva, ktere nikdy neprislo do styku s KS melo hodnotu vyssi nez jine vcelstvo z druhe skupiny, kde byla KS pouzita a samozrejme naopak. V kazdem pripade ty hodnoty byly tak nizke, ze byly porovnatelne treba s obycejnymi jablky.
P.

(04.11.2013 10:58)Vojtech Langer napsal(a):  Ono liečenie kys. šťavelovou tiež má svoje problémy. Prebytok v ľudskom tele spôsobuje osteoporózu. Áno, určité množstvo sa v mede môže prirodzene nachádzať, ale to neznamená, že ho tam môžem napchať koľko chcem a tváriť sa, že ekologicky liečim.
Ja tu vidím problém na oboch stranách.
Ani jedna strana nemieni akceptovať názor tej druhej. Určite treba minimalizovať nežiaduce látky v mede (aj vosku). Každá strana "straší" svojich zákazníkov svojimi argumentami. Pochybujeme o výzkumných ústavoch, pochybujeme o lekároch, pochybujeme o všetkom. Prečo? Lebo všetko sa točí okolo peňazí. Neberte to tak, že súhlasím s tým, aby sa v mede nachádzal. V podstate každý psíčkar či chovateľ mačiek prichádza do styku s Amitrazom v antiparazitálnych obojkoch. Taktic - zdá sa mi, že sa používa pri ovciach. Všetko sa, podľa mňa odvíja od konkurencie fa. Bayer a americkým výrobcom Amitrazu. Máme ešte väčšie "svinstvá", ktorými sa lieči. Flumetrin (Apistan), alebo organofosfáty (Coumafos, alebo Coumaphos). A divme sa, nájdu sa včelári, ktorí ich použijú.
Uhol pohľadu, to môže byť naozaj zavádzajúci faktor. Tzv. liečenie, či už syntetikami, alebo kyselinami. Nie je to týranie? Med nezískavame, med im kradneme! Áno, sú to extrémy. Ako mnoho iných argumentov v tejto diskusii.
Sám liečim kyselinou mravčou a aj kyselinou šťavelovou. Ale na záver použijem aj Varidol. Ak je to nutné, použijem ho aj druhý krát, ak výskyt roztočov je neprimeraný. Ale neprekračujem 3 aplikácie tejto látky.

Ešte malá poznámka k internetu. Internet je zdrojom informácií ale aj úmyselných dezinformácií. Ťažko si je vybrať, ktorá je tá "dobrá".

Příspěvek: #47

Tak to je zaujímavé. Stery z rámikov a stien úla dokazovali na jar stále kontamináciu kys. šťavelovou, resp. šťavelanmi..... (Overovala dcéra v škole.) Mimochodom, v školských labákoch má kyselina šťavelová na flašiach upozornenie POZOR JED!

Pavle, písal som o primeranosti. Samozrejme, teraz mám z 10 rodín 1ks klieštika. Lepšie to asi nebude, nakoľko včely ešte stále vyletujú.... Momentálne nepovažujem ďaľšiu aplikáciu akéhokoľvek "liečiva" za nutnú.

Příspěvek: #48

To s tim jedem je velka nutnost, protoze me zena vysypala cele kilo KS do 7 l. kyble misto 4 kg cukru a 4 l. vody dala 3 kg cukru 1 kg KS a 4 l. vody, nastesti se toho vcely ani nedotkly. KS je snadno zamenitelna za cukr nebo sul, okem je to k nerozeznani a pachem to taky neodhalis.
Ted k tematu, kolik gr. KS na jedno vcelstvo si pouzil ? Jaka metoda aplikace ?

P.

Příspěvek: #49

Kdybych měl přemýšlet tom, že chci maximálně eliminovat kancerogeny, tak musím ke včelám i jinam chodit pěšky a nejzdit autem a navíc nebydlet u silnice.

Mimo jiné ale ani ne u u lesa, neboť u pracujících v lese byl zjištěn dle jedné studie vyšší výskyt rakoviny plic - prý nějaké silice či co.

Jen mám obavy že na té Sahaře kde nejsou ani auta ani lesy by to nemusela být rakovina ale silikoza.

A nejraději mám, když na toto téma meditují kuřáci. Jo, co to leze z těch kuřáků?

---

Takže já jdu pomalu připravit Grifina a olejem a amitrázem. Prý je to jako když dám ke včelám výfuk.

Na 30 vteřin.

Tu silnici tu mám furt.

Příspěvek: #50

Stacilo mi ked som isiel aplikovat KM prvykrat proti kliestiku - pri nepozornom nadychnuti sa vyparov mi to svinstvo skoro rozletalo nosnu sliznicu.
Povedal som si, ze toto nikdy do vciel nedam. A posledne vyskumy o tom, ze to lepta vcelam nozicky mi hovori, ze som dobre urobil.
Vcela je na jedy 10xcitlivejsia ako clovek, takze mysliet na to!!!

Příspěvek: #51

Scipio:

Které výzkumy? Odkaz, prosím!

Příspěvek: #52

Scipio, nepřeháněj.
Ono to s tou KM není až tak žhavé. Je ale fakt, že do chemikálií se nestrká čenich. Mnoho laiků to neví, ale pokud chci čichem zjistit chemikálii, tak výpar, nad otevřeným kanystrem naberu do dlaně a teprve k té dlani si přičichnu.
To mne naučil jeden chemik z chemičky v Litvínově. Potom, včely by se v KM neměli koupat. Pak to nožičky vydrží. Prostě bychom jim k té kyselině měli znemožnit přímý přístup, například plastovou síťkou.To je i z mých několika letých zkušeností. Je však pravdou, že i ke KM musíme přistupovat s respektem, to znamená, zacházet s ní jako s nebezpečnou látkou. Hezký den.
JK

Příspěvek: #53

(05.11.2013 14:42)Scipio napsal(a):  Stacilo mi ked som isiel aplikovat KM prvykrat proti kliestiku - pri nepozornom nadychnuti sa vyparov mi to svinstvo skoro rozletalo nosnu sliznicu.
Povedal som si, ze toto nikdy do vciel nedam. A posledne vyskumy o tom, ze to lepta vcelam nozicky mi hovori, ze som dobre urobil.
Vcela je na jedy 10xcitlivejsia ako clovek, takze mysliet na to!!!

No jo, když děláte takové blbosti, to je těžké. Zkuste si doma zapálit pár knotů s amitrazem místo vonných tyčinek, ať si taky otestujete Vaši citlivost k amitrazu. Pak nám o svých pocitech a dojmech napište . Ne dělám si srandu, možná byste to byl ochoten zkusit

Příspěvek: #54

A so sírnymi knotmi je väčšia zábava....

Příspěvek: #55

(04.11.2013 10:58)Vojtech Langer napsal(a):  Uhol pohľadu, to môže byť naozaj zavádzajúci faktor. Tzv. liečenie, či už syntetikami, alebo kyselinami. Nie je to týranie? Med nezískavame, med im kradneme! Áno, sú to extrémy. Ako mnoho iných argumentov v tejto diskusii.

Vojto, nemáš pravdu, veď im dávame komfortné ubytovacuie priestory, staráme sa one, dostanú ďaleko viac zásob na zimu, ako by si samé dokázali doniesť, takže si zaslúžime aspoň malú odmenu zato, čo pre ne robíme. Preto aké kradnutie. Už som to tu niekoľkokrát písal o mojom včelom kláte (mám ho 12 rokov, ktorého som nezískal ani kg medu a pred zimou mu ešte musím zásoby dodať, inak by do jari vydržali. Kradli by sme len vtedy, ak by sme bez práci mu ukradli to, čo si nanosili
_____________________________________________________________________

Sám liečim kyselinou mravčou a aj kyselinou šťavelovou. Ale na záver použijem aj Varidol. Ak je to nutné, použijem ho aj druhý krát, ak výskyt roztočov je neprimeraný. Ale neprekračujem 3 aplikácie tejto látky.

Vidíš, je ich trápim len amitrazom a to do roka trikrát , ale okrem tohoto nič iné. Je to lacné a účinné a ľahko prevediteľné. Chémia, veď tej všade okolo nás a nikdy nevieme kedy sa nám vypomstí, ak má človek šťastie tak ho obíde a dožije sa primeraného veku.
Amitraz už používam 28 rokov, čo je veľa povedať nie prežiť.

Příspěvek: #56

No Anton. 28 let, bez zmeny,to by nemelo byt. Pak se nedivme, ze si potvurky vypestuji rezistenci. Po par letech by se mely menit "zbrane". Tim zlikvidujeme ty silnejsi jedince, kteri si zvykli na urcitou chemikalii.

Příspěvek: #57

Diviť sa môžeš, nič také sa nestalo, ak by tak bolo musel by som na fumigačný papierik kvapkať 10 krát viac Takticu, ale stále sú to len dve kvapky na jednu fumigáciu, za nejaký týždeň budem tretí raz fumigovať a podám správu o tohoročnej fumigácii.

Příspěvek: #58

Chci zkusit plastové rámky. Mimo jiné proto, abych si zavedl koloběh vlastního vosku. Ideální by bylo natřít je panenským voskem. Vlastního však na to nemám dostatek. Nicméně kilo stojí cca 300 Kč, což v porovnání s cenou mezistěn není až tak strašné. U všech plastových rámků bych tak měl už od začátku jistotu, že jejich vosk obsahuje minimum reziduí.

Druhá možnost, je natřít rámky směsí vlastního vosku, ve kterém je ale nemalý podíl vosku z koupených mezistěn. Tím že bych v budoucnu do koloběhu už žádný vosk neznámého původu nepřidával, bych časem dosáhl téhož. Ale nevěděl bych za jak dlouho ...

Nejsem EKO BIO fanatik. Jen si myslím, že dost na tom co si holky nanosí domů z polí. S tím nenadělám nic. A kapka ke kapce...
Co vy na to ?

Příspěvek: #59

Já postupuju variantou 2 - tedy začal jsem na mezistěnách, a nyní natírám plastové rámky směsí vlastního vosku, tedy poměr původního vosku z mezistěn by měl časem klesat. K tomu by měl současně výrazně přispět i fakt získávání vosku z trubčiny a z výček. Současně další rámky bych chtěl nechat pro volnou stavbu aby si holky postavily to co samy chtějí.

Příspěvek: #60

Jestli to chápu, tak včely už máš. Spotřeba na jeden rámek odpovídá asi tak víčkům z jednoho rámku.
Na druhou stranu, včely na plastových rámkách staví z bílého vosku - tedy ze svého. Na černých je to výrazně vidět.
Takže nátěr bych neřešil, stejně jde jen o potažení hran buněk, dna se nemusí natírat.
Většina vosku je od včel.

Koukal jsem totiž na to už dřív, zajímalo mě co je pravdy na tvrzeních že včely na stavbu z mezistěn používají vosk z těch mezistěn. Já bych to na základě svých pozorování netvrdil, ale když to knížky píšou.
Teoreticky by měly stavět rychleji na MS než celou volnou stavbu.
Včera jsme koukal do včelstva kde jsem radikálně řešil rojovku - odebral 6 z 12 rámků 45*30.
Nechal tam jen pár s plodem a matečníkem. A prostrkal moje stavební. Naprostá většina vystavěna a zakladena. Tak že jsem mohl dát ty stavební jeden vedle druhého a nehrozí že by pokračovaly nakřivo. Tedy je to vystavěné až dolů a budou snad vedeny.
Nevím, jestli by z mezistěn vystavěly víc. S ohledem na počasí a snůšku.