Příspěvek: #21

(17.04.2011 20:25)Anton Turčáni napsal(a):  Uvediem príklad včelstva ktoré má v kláte už piaty rok, nezasahujem do jeho života,v ... Ešte mu dám 4-6 kg zásob, lebo pre rojenie sa "kašle" na zásoby.

Toto chci vyzkoušet ve své TV medné krávě, akorát bych chtěl být důslednější, nezasahovat ani dodáním zásob ani léčiv. Pro pozorovací včelstvo je to asi zásadní. Myslím, že každý zásah ovlivňuje přirozený rozvoj.

Příspěvek: #22

Musím však k výše uvedenému podotknout, že popis metody z pera autora Walta Wraita je značně zdlouhavý, nezáživný, nepřehledný ne... alespoň pro mne. Walt Wrait byl možná placen za počet slov. Proto jsem uvítal zpřehlednění uvedeného již přeloženého článku který provedl ing. Čermák, který tento nezáživný text zbavil balastu a upravil do srozumitelna. Tuším, že vyšel v MV č 1 nebo 2/2009. To nemohl provést překladatel původního textu ing. Černý v zájmu zachování autenticity původního textu. Jinak, pokud mne paměť neklame, tento způsob používali i naši pamětníci staří včelaři, když neměli dostatek díla do medníků. Jenom to nenazývali "zebrováním".

Příspěvek: #23

Mohu jen potvrdit dedukci J. Křapky - snažil jsem se při překladu jak udělat text to nejsrozumitelnější, tak zachovat jeho autenticitu a nezkreslit to, co autor sděluje. Uff, nebylo to jednoduché. Za sebe však vím, že práce s prokousáváním se textem a snahou přesně pochopit, co autor sděluje, se mi vyplatila, došlo mi mnoho do té doby skrytých souvislostí.

Nevidím spojitost zebrování se starými včelaři u nás. Při zebrování podle W.W. je právě nutné mít dostatek prázdných souší. Ale vyzkoušel jsem, že to celkem funguje i bez těch souší, samozřejmě za cenu omezení ukládání nektaru, než si včelstvo plásty vystaví. Také se obávám, že v dvouprostorových úlech, které staří včelaři nejspíš používali, se zebrování ani podobný zásah nemá šanci příliš projevit. Tj. dlouhodoběji než třeba týden.

Ivan Černý

Příspěvek: #24

Rojení. Je dobré, že nové a inspirativní myšlenky W. W. a jeho zebrování nezapadlo, ale je pro mnohé včetně mě zdrojem objevných a inspirujících myšlenek. Anton má v mnohém pravd, ale je pak otázkou proč, když včelstvům vložíme několik stavebních rámků doprostřed plodiště, proč rojení není. /metoda LBV/, zrovna tak proč se nerojí děláme li jim bordýlek v zásobách nad plodem. /velmi stručně popsaná metoda W. W.- zebrování/. Z toho vyplývá, že někdy můžeme drobnýmí triky udělat rojení včelkám nevýhodné a získat víc medu a hlavně zajímavě si zdvihnout průměrný výnos./ Celkové množství medu děleno množstvím včelstev na která beru dotaci/. Samozřejmě, že občas každému z nás sem tam nějaký ten roj uletí, ale když je to jen tak na ukázku, nic se neděje. Já osobně bych bral moudra jako že se včelstva musí rojit ve velkém jako důkaz včelařovy neschopnosti,. naopak triků existuje celá řada. Velmi pěkně je ve Včelařství popsali pánové LBV, jen si je přečíst včetně jejich zhodnocení. Žel přelouskat nezáživný a zmatený text v M.V. Walta Wrighta to chce doopravdy trpělivost. Doporučuji barevné zvýrazňovače a zajímavé myšlenky tam zabarvit. A ejhle najednou to do sebe začne zapadat a pak to teprve dává smysl. Jinak já se věnuji metodě LBV považuji ji za velmi perspektivn, myslím že výsledky 100 včelstev po tři sezony to hodně napovídají , ale nevidím to jako zdaleka ukončenou záležitost, ještě to chce poladit. Jinak ve Včelařství se několik jedinců snaží tuto metodu pomlouvat. Všimněte si, že ani jeden ji nikdy nevyzkoušel, někdy možná ani nečetl. Připomíná mě to období, kdy se tvrdilo že Země je placatá a všechno se kolem ní točí. Také si nelze nevšimnout, že nové a zajímavě objevné myšlenky dnes proudí z úplně jiných pramenů, než je Dol a náš svaz. Pomalu nabývám dojmu, že to jsou takové třetí housle v orchestru. Současně si také myslím, že je to škoda a že "úspěšné volby" jsou pouze zakonzervováním starého stavu. Tak ať je Llíp! Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #25

Může mi někdo, kdo je s metodou W.W. a zebrováním lépe obeznámen vysvětlit dost zásadní rozdíl mezi oběma?
Metoda zebrování "ředí" plodiště zde a metoda Nectar management 101 od W. Wrighta prokládá rámky v medníku.
Walt se snaží udržet volné buňky v posledním nástavku, kde je med. Zebrování rozbíjí plodové těleso.

Ono obojí bude fungovat podobně, ale zajímá mne jestli obé vzniklo nezávisle na sobě nebo jde o nějaké místní vylepšení a nebo jsem to celé nějak nepochopil.

Příspěvek: #26

Já mám sice zatím jenom 8 úlů,ale za poslední 4 roky se mi nevyrojilo ani jedno včelstvo. Dávám jim stavební rámek,mezi plod mezistěnky,prostě holky musí mít spoustu práce a místa,aby nemyslely na hlouposti

Příspěvek: #27

Dobrý den, chtěl bych se zeptat: když se rozhodnu udělat oddělek zároven jako protirojové opatření, ale v úle budou již naraženy rojové matečníky. Vyrojí se toto včelstvo nebo po oslabení tyto matečníky včely sami zlikvidují?

Příspěvek: #28

Nechápu...
Po včerejší kontrole jsem zjistil, že mám jedno včelstvo v rojové náladě. (naraženy rojové matečníky a v nich vajíčka)
Proč to sem píšu. Paradoxně se jedná o nejslabší včelstvo (spíše oddělek) obsedající sotva dva nástavky. Sousední včelstva ve třech nástavcích zaplodovány dva až tři nástavky a začínají viset do podmetu (musím brzo rozšířit), ale ty se do rojení nehrnou.
Co ho vede k této aktivitě? Genetika? Fakt netuším.

Musím se ještě hodně učit a snažit se více porozumět včelstvu.

Příspěvek: #29

(18.04.2011 9:28)Josef Křapka napsal(a):  ... Proto jsem uvítal zpřehlednění uvedeného již přeloženého článku které provedl ing. Čermák, ... Tuším, že vyšel v MV č 1 nebo 2/2009. ...

Už jsem to našel, takže pro upřesnění: MV 1/2009, s. 22 - 23.
Též na stránkách Ing. Čermáka na adrese:
http://www.vigorbee.cz/files/MV1-2009zebr.pdf

Příspěvek: #30

A je to tu! Toho čeho jsem se nejvíc bál! Dneska jsem byl přidávat medník, dva nástavky 39x24 byli již plné a při prohlídce jsem našel dva matečníky-nezakladené. Tak nevím jestli jsem udělal blbost ale odřízl jsem je, z každého nástavku vzal dva plodové plásty na výměnu za mezisteny a dal je do medníku a ten dal nahoru. Protože su včelař zelenáč prosím o radu, co mám ted čekat? pravděpodobně si včely znovu udělají do pár dnů nové matečníky? co bych měl v tomto případě udělat? kdybych udělal oddělek (vzal rámky s matečníkama) a dal do nového úlu co by následovalo? původní včelstvo by asi narazilo další? děkuji za radu

Příspěvek: #31

To já pro změnu v pátek dělal 2 oddělky pro matky co mi přišly poštou, včely byly jaktakž hodné. Našel jsem tam tři matečníky pod horní loučkou už s hodně velkýma larvama. Protože jsem neměl čas (babral jsem se s tvorbou oddělků), tak jsem včelstvo zavřel a neřešil s tím, že do něj půjdu za den nebo dva. Nakonec jsem šel za tři dni (včera) s tím, že vytvořím přeleták. Včely mě málem sežraly za živa, nepomohl ani můj skafandr. Alespoň prohlídku jsem dokončil, ale tvorbu přeletáku jsem vzdal. Včely neměly skoro žádný plod a vůbec už nestavěly. Dnes se vyrojily, tak jsem sbíral (respektivě soused- včelař, vyrojily se k němu na zahradu) svůj první roj z mých včel

Příspěvek: #32

No Honzo mě se v loni vyrojil i plemenáč. Když to prostě na ně přijde tak je asi jedno jestli obsedají tři nástavky a nebo jeden.
Dnes jsem jel na řepku udělat větší oddělek.Věděl jsem o zavřených matečnících ve dvou včelstvech a z nich jsem je dnes vzal.Ze tří včelstev jsem tedy udělal deseti rámkový oddělek a odvezl ho z řepky na stanoviště.Zítra půjdou do úlu.
Roj zatím nikde.Jel se mnou kamarád který se letos pustil také do včelaření a tak jsem začali dělat dnešní kontrolu ve dvou.Stalo se ale to že se mu jedna včelky dostala pod klobouk a dostal žihadlo do rtu.
Už se mi to také stalo,bolí ta pekelně ale on zbledl a že prý cítí brnění v těle a všechno ho svědí.Pak se mu ještě začaly dělat mžitky před očima.Rychle jsem dal otevřené včelstvo zpět do původní podoby a mazal s ním na polikliniku.
Výsledkem byla alergická reakce s poklesem tlaku 80 na 50 a jen tak tak že se nesložil.Dostal kapačku a hned nějakej prevít do žíly a pak ještě jednu dvě do zadku během asi hodiny.No a protože mu pořád nebylo nic moc tak ho odvezli nakonec do Plzně do fakultky.Jak je na tom teď netuším.Doufám že dobře.
Z toho plyne ponaučení které si ode dneška beru k srdci-mít u sebe vždy nějaká antialergika.:exclamation:Doktor říkal že při takové reakci je dobré vzít si hned třeba dva dythyadeny (nebo jak se to píše).
Nemusí se stát zrovna něco nám ale třeba lidem kolem a tak přemýšlejte o tom jestli si také raději nedáte nějaký ten prášek do bedýnky s nářadím.

Příspěvek: #33

Chlapi, viděl bych tuto diskusi přesunout na jiné vlákno. Zkušenosti jsou to výborný, ale je třeba, aby v tom byl systém a když bude někdo hledat např. " pomoc při včelím bodnutí ", tak aby to hned našel.

Jinak k tématu, jsem z vysočiny / cca 620m.n.m/, asi týden kvete řepka a jedno včelstvo se dostalo taky do nálady , a až tak, že se vyrojilo /přehlídl jsem nějaké matečníky/.
Náhodou jsem jel ke včelkám s vodou a už to hučelo vysoko v korunách smrkového porostu. Roje mě bylo líto, tak jsem ho začal pronásledovat a asi po 1km si sedl ve vesnici na starou zbořenou zídku. Tak jsme ho sebraly .
Starý včelař mě řek, že u nás v tuto dobu ještě roj neviděl.
Včelstvo bylo střední síly, práce mělo dost, ale asi si chtělo taky užít života

Zdravím Zdenek

Příspěvek: #34

Dobrý den,chtěl bych se zeptat jakým způsobem najít v roji matku (nemám na mysli číhat na ní po vysypání na náběh).Díky.
Richard Novotný

Příspěvek: #35

Najít matku?

• Pozorovat roj, matka se občas na povrchu mihne. (Ale chytit se jen tak snadno nenechá.)
• Na náběhu z bílého prostěradla se dá matka snadno najít - na tom není nic špatného.
• Co zkusit roj "prosít" přes mateří mřížku?
  

Příspěvek: #36

Díky za odpověď.
V posledním včelařství je vlastně obrázek usazování roje na prostěradle,ty včely mě připadají hodně krotké (skoro pod vlivem).To bych mohl zkusit.
Jak ale technicky prosít roj přes mřížku?
Omlouvám se za možná primitivní otázky,včely jsem zdědil,mám je teprve třetí rok a informace čerpám nejvíce z knih a netu.

Příspěvek: #37

(10.05.2011 18:05)Orel napsal(a):  A je to tu! Toho čeho jsem se nejvíc bál! Dneska jsem byl přidávat medník, dva nástavky 39x24 byli již plné a při prohlídce jsem našel dva matečníky-nezakladené. Tak nevím jestli jsem udělal blbost ale odřízl jsem je, z každého nástavku vzal dva plodové plásty na výměnu za mezisteny a dal je do medníku a ten dal nahoru. Protože su včelař zelenáč prosím o radu, co mám ted čekat? pravděpodobně si včely znovu udělají do pár dnů nové matečníky? co bych měl v tomto případě udělat? kdybych udělal oddělek (vzal rámky s matečníkama) a dal do nového úlu co by následovalo? původní včelstvo by asi narazilo další? děkuji za radu

Pokud byly matečníky nezakladené, nemusí to ještě znamenat, že rojová nálada propukla naplno. Každopádně bych řekl, že jsi s rozšiřováním příliš otálel, ale to jen tuším z výroku "dva nástavky 39x24 byli již plné".
Předpokládám, že přidávaný nástavek byl s mezistěnami. Správně jsi tedy převěsil několik rámků s plodem (snad zavíčkovaným) do tohoto nástavku, aby jej vbčely co nejdříve přijaly za svůl prostor a současně jsi tím "naředil" plodové hnízdo mezistěnami. Doporučuji o víkendu zkontrolovat, zda včely stále vytváří nové matečníky. Pokud je najdeš a budoou zakladené, doporučuji vytvořit oddělek.

Příspěvek: #38

Jasně, přesně tak jsem to udělal, zavíčkovaný plod do medníku nahoru(dva plásty z každého nástavku a místo něj mezistěny, zbytek v medníku samé mezistěny. Takže o víkendu pokud nenajdu matečníky tak vše ok? a pokud ano tak je nemám vylamovat a všechny nechat a udělat oddělek, otázka je kolik plástů oddělat? pouze ty kde najdu matečníky? nebo třeba 4 plodové + 2 se zásobama? ještě jsem to nikdy nedělal tak se předem omlouvám za blbé otázky.. můžu oddělek nechat vedle původního včelstva??

Příspěvek: #39

Oddělek se vytváří z převážně zavíčkovaného plodu. Nevím, jak je na tom tvé včelstvo s plochou plodu (zavíčkovaného / nezavíčkovaného) a celkovou silou. Tím se totiž řídí množství plodu, ketré se má odebrat. Důležitá je také příčina rojové nálady. V tvém případě by mohla být z přehuštění. Misky bez vajíček ale ještě pořád nejsou rojová nálada, takže počkejme, jak se to vyvine. Nesahat, nekoukat, až do víkendu.

Příspěvek: #40

no včera jsem procházel plást po plástu a spodní plodiště je komplet zavíčkovaný plod, horní plodiště je zhruba 60% zavíčkovaný a zbytek otevřený (nejvíc zavíčkovaný jsem dal do medníku). několik plástů je taky zamedovaných bez plodu, ty jsem nechal na svém místě. Jinak rozšiřoval jsem od jednoho nástavku, když měl asi 4 zavíčkované plodové plásty - nějaké otevřený plod, přidal jsem druhý nástavek s 6 mezistěnami, ty rychle dostavěly a přidal jsem zbylé 4+1stavební rámek (asi pozdě), v tu dobu si stavěli trubčinu na dělničím díle cca 7x7cm. stavební rámek blesku rychle vystavěly trubčinou a matka hned zakladla, původní trubčina byla zavíčkovaná čerstvě. nicméně druhý nástavek strašně rychle dostavěly a zaplnily tak jsem přidal medník jak jsem psal, trubec se ještě nevyklubal ani jeden stavební rámek už je plný zavíčkovaný nebo těsně před zavíčkováním.... nebyla chyba že jsem pozdě přidal stavební rámek? až když bylo včelstvo ve dvou nástavcích. Ale ok moc díky za rady, počkám do víkendu a uvidím