Příspěvek: #41

rukavicema to nebude já mam ušitý doma (od maminky ) z kousku srnčiny co sem doma našel... a nevidm že by včelám rukavice nějak vadily...

Příspěvek: #42

Díky, Tomáši, za velmi cenné postřehy. Je to věru velice subtilní a v praxi je to cesta k pokoře ...
Mimochodem: ten smyk do podmětu se mi též velmi osvědčil ...

... podmetu, samozřejmě, pardon ... Docela by mne zajímalo, jestli někdo vymyslí smyk do přísudku. Ještě lepší by byl do jmenného přísudku se sponou. To by byl majstrškyk ...

Příspěvek: #43

Máš pravdu Jirko,
je to takový správný křest ohněm . Kdo vydrží tak to bude asi láska na celý život

---

Omlovám se p. Jirkovi za tykání
Nevšiml jsem si, který jste ročník.
Děkuji všem za cenné informace!!!

Příspěvek: #44

(27.05.2011 12:12)Jiří Matl napsal(a):  Díky, Tomáši, za velmi cenné postřehy. Je to věru velice subtilní a v praxi je to cesta k pokoře ...
Mimochodem: ten smyk do podmětu se mi též velmi osvědčil ...

Při odvčelení plástů používám smyk do barelu. Včely se nevracejí okamžitě do včelstva a nevytváří se tam "blbá nálada". Teprve po ometení všech plástů a jejich uložení do přepravních beden nasadím na plodištní nástavky prázdný nástavek medníkový, do něho vsypu z barelu ometené včely a uzavřu. Než se vzpamatují je po blbé náladě a chuti bodat. Tento způsob je zvláště vhodný v podletí, pokud nepoužíváme výkluzy. JK

Příspěvek: #45

(27.05.2011 13:47)Josef Pospíchal napsal(a):  Máš pravdu Jirko,
je to takový správný křest ohněm . Kdo vydrží tak to bude asi láska na celý život

---

Omlovám se p. Jirkovi za tykání
Nevšiml jsem si, který jste ročník.
Děkuji všem za cenné informace!!!

Tak tak, úžasná zkušenost, Josefe, zvláštní směs respektu, obav i důvěry v sebe i ve včely. Možná to i ony cítí .... Stále se to mění, ty pocity, někam to směřuje ... Uvidíme, kam to dojde.
K tykání: bude mi potěšením, ten ročník neber tak vážně, mladí jsme jen jednou, ale zato furt ...

Příspěvek: #46

Gumové (kožené) rukavice velice zajímavé, ale po pár skušenostech jsem opustil rukavice úplně, nějak mi to při té jemné práci nesedlo a cit byl ten tam.

Vždy než jdu do včel tak přistoupím k sudu pod okapem a pěkně si tam packy omáchám, ani je nesuším jenom ocákám a jdu do včelek, starší kolega mi vysvětlil že je potřeba snížit teplotu rukou pokud možno co nejvíc a včely pak teplota tolik nedráždí. Pokud to provedu vodou z kohoutku tak občas nějakou schytám, ale vodou ze sudu pod okapem ne. Nevím čím si to vysvětli, ale funguje to a tak to používám.

Další velmi bolestivá skušenost byla, když jsem něco opravoval a byl jsem od všeho možného, ruce jsem očistil nějakým rozpouštědlem a pak důkladně omyl Solvinou a mýdlem, pak opět sud pod okapem, ale jakmile jsem odendal víko, bylo viděť jak jdou holky prdelkama napřed a po 5 zásazích bylo jasné, že se někde stala chyba, takže po těchto pracích do včel už neee.

Jako pohon kuřáku používám, plata od vajec, krásně kouří a dým je dost studený. O rychlosti zapálení nemůže být ani řeč.

Libor

Příspěvek: #47

(27.05.2011 14:06)Josef Křapka napsal(a):  Při odvčelení plástů používám smyk do barelu. Včely se nevracejí okamžitě do včelstva a nevytváří se tam "blbá nálada". Teprve po ometení všech plástů a jejich uložení do přepravních beden nasadím na plodištní nástavky prázdný nástavek medníkový, do něho vsypu z barelu ometené včely a uzavřu. Než se vzpamatují je po blbé náladě a chuti bodat. Tento způsob je zvláště vhodný v podletí, pokud nepoužíváme výkluzy. JK

Josef, možno tebe to vyhovuje, ale ja nemám rád okolo seba tieto propiety, je to robím oveľa jednoduchšie a zvládam to bez problémov vyše 70 včelstiev pri vytáčaní medu.

Celý proces odvečelnenia ( robil so i to pomocou výklzov) robím zo zadnej strany úľovej zostavy. K dispozícii mám fúrik-kolečko na 1-2 debničky, ktoré sú uzatvárateľné, k tomu kozlík, na ktorý prekladám debničky s včelami a medom, môžem ju prikryť koberčekom (robím to len pri poslednom vytáčaní, keď je vysoká sliedivosť), pred úľom mám umiestnený nábeh, kliešťami na dvíhanie rámikov si pridržím rámik a prudkým trhnutím väčšina včiel spadne na nábeh, zbytok včiel zmetiem zmetáčikom a kladiem do debničke na fúriku.

Druhá alternatíva je, na kozlík preloží jednotlivé rámiky a prázdnej debničky, striasam včely , zbytok zmetiem. Stredná vzdialenosť do medárni je 30 m a jedna debnička s plnými plástami, robím za 30 min. (vybratie z úľa, odvezenie do medárne, odviečkovanie na polomechanickom odviečkovači, vymetenie medu, preliatie do veľkoobjemového cedidla,, odvezenie späť, vloženie do úľovej zostavy. Anton

Příspěvek: #48

Pochopitelně Tono, že každému již zkušenějšímu praktikovi vyhovuje jím zažitý a vyzkoušený způsob. Způsob ometení včel do barelu jsem začal praktikovat ani ne tak pro potlačení bodavosti, na to jsou mé včely příliš hodné. Skutečnost je však taková, že včely, které oklepeme a ometeme zpět přímo do úlu, nebo na náběh před úlem působí ve včelstvu vzrušení které může vyústit do agesivity a může za určitých podmínek i vyprovokovat loupež. To je jeden důvod. Druhým důvodem je nebezpečí ztrát matek při medobraní. To bylo vlastně hlavní příčinou, proč jsem počal ometání včel do barelu používat. Nebezpečí ztrát matek hrozí především tam, kde není používána pro oddělení medníkových nástavků od plodištních mateří mřížka. Je to i zajímavé, pokud ometené včely v barelu lehkým úderem o zem sklepneme na dno a trochu pokýváním barelu převalíme spadlou masu včel, není problém matku na dně mezi včelami i spatřit, pokud je značená. Jak vidíš Tono, každý máme své důvody proč používáme právě tu kterou metodu odvčelení plástů.
Nyní však zvažuji, že opět počnu používat mateří mřížky pro medníkové nástavky. Důvodem je efektivnější používání včelích výkluzů k odvčelení medníkových nástavků. Při použití mateřích mřížek není v medníkových nástavcích plod, neměl by být, který brání odvčelelní. Plod v medníkových nástavcích je důvodem proč včely tyto nástavky výkluzem nechtějí a nechtějí opustit. Ono ometání jednotlivých plástů je přeci jen časově i fyzicky poněkud náročné. A s přibývajícími roky to i méně baví. Mám ale pocit, že je to téma již do jiného vlákna.

Příspěvek: #49

MM
pro začátečníky jako já, je to vděčná pomůcka. Včelaření bez MM bych doporučil až zkušenějším včelařům. I přes své nevýhody, má hlavně pro včelaře, velké výhody - už méně pro včely.

Ale ten klid kdy víte, že jsou rámky bez plodu a matky za to stojí.

Příspěvek: #50

(27.05.2011 21:58)Josef Křapka napsal(a):  Skutečnost je však taková, že včely, které oklepeme a ometeme zpět přímo do úlu, nebo na náběh před úlem působí ve včelstvu vzrušení které může vyústit do agesivity a může za určitých podmínek i vyprovokovat loupež. To je jeden důvod. Druhým důvodem je nebezpečí ztrát matek při medobraní. To bylo vlastně hlavní příčinou, proč jsem počal ometání včel do barelu používat. Nebezpečí ztrát matek hrozí především tam, kde není používána pro oddělení medníkových nástavků od plodištních mateří mřížka.

Pri včelách prevláda individualita a vyberie si tú svoju cestu, aj ke´d mnohokrát môže byť iná metóda lepšia.
Paradoxom je, že nič také ako Ty uvádzaš sa mi pri medobraní nikdy nestalo a už to robím hone rokov.
Len raz som vyskúšal v živote bezmriežkové včelárenie a povedal som si , už stačilo, preto sa mi nič také nemôže stať, aby som striasol M na nábeh.

Keď som už pri písaní, spomeniem, agátovú znášku, ktorá už definitívne skončila. Vrcholný výkon bo 8 deň a potom prudko prínos upadol na včerajších 1 kg. Je zaujímavé, že v plnej znáške sa včelstvo dostalo znovu do RN a to len zásluhou môjho zásahu, pretože ho posilnil rojovými včelami, ktoré ju vyvolali. Aj preto ten náhly pokles.

Znáška z agátu u mňa vždy končí keď začne kvitnúť šípová ruža v prírode a tá už začala. Teraz vytočiť a čakať na zázrak, či včelám ponúkne niečo viac, ako len na ich prežitie. Ale i to môže byť pre včelára zaujímavé, aby váha neklesala, lebo čo deň, to spotreba 0,4-0,5 kg. Tono

Příspěvek: #51

Jednou se mi stalo, ze pri naprave zlych vcel mi novou matku zamordovaly. Nez aby ji prijaly tak ji ustipaly a radsi narazili nove matecniky. Chtel bych jim dat matecnik z jineho vcelstva, ale mam obavu ze jej taky zlikviduji a radsi narazej svoje. Chtel bych se zeptat jakou mam nadeji ze matecnik prijmou. Jsou to strasny jedule, cloveka by nejradsi ustipali uz nevim co s nima, bylo mi lito je zlikvidovat

Příspěvek: #52

Taky jsem měl takové potvůrky. Jen se na ně někdo špatně podíval, už sekali a to jsi byl 5 metrů od úlu. Zásoby vždycky vyžraly a tak jsem je musel zjara dokrmovat. No a pak jednou nedožili jara(asi po3 letech). Proč to už si nevzpomínám, ale jsem si říkal, že možná ta zvýšená útočnost měla něco společného s tím že se uvnitř včelvstva něco dělo.

Příspěvek: #53

To, že sú včely niekedy "ostré", si zapríčiní aj sám včelár neodborným zásahom do včiel, narazením spodkom rámikov pri prekladaní debničiek, pritlačením včely a pod. Včela je tvor zvlážtny, "zapamätá" si ak včelár bol netolerantný k nej a potom za tú krátku chvíľu vie kto to spravil a prenasleduje ho po celej včelnici. Aby sa takto podráždené včely upokojili odídem npr. k tavidlu (medzi mnou sú vysoké prekážky) a 2 - 3 ma nájdu otravujú dotiaľ, kým ma nepichne. Raz som dakto zle zachádzal s včelami, musel som odísť zo včelnici, sadol na bicykel a uháňal domov, dve so stratil, ale jedna mi letela pred obličajom asi 200 m, až tam som ju stratil. Vždy rozmýšľam nad tým, ako ma takto nahnevaná včela nájde aj 25 m od miesta úľa, veď to sú niekedy sekundy.

Včera Som musel prekladať 12 úľov, opatrne som debničky od seba oddelil a položil na kozlík a ony ma dopichali od chodidle až po hlavu. Až vtedy som si uvedomil, že mám v sandáloch ponožky, ktoré sa v sandáloch elektrizovali, okamžite som ich vyzul a zbytok 12 úľov som dokončil bez útočenia.Ešte jedna poznámka, podráždené včely v úli zostávajú a keď náhodou o dni 2-3 príde a môže to byť aj týždeň, tieto včely sa hneď mobilizujú a útočia.

Aj ja som počúval radu starších, vymeň M a máš pokoj, nebolo to tak, jednak aj keď vymením M, včely ostávajú v úli, no hlavne platí, ako ty zachádzaš s včelami, tak sa ti aj odmenia.

Příspěvek: #54

Včela je ženského rodu a niekedy jej agresivitu musíme riešiť útekom!Ale vážne!Problém agresivity je zložitý!Sú veci ktoré môžme ovplivniť a toje správne načasovaná práca,včelárová pohoda a rozhodnosť a genetický materiál na včelnici!Niekedy to všetko nestačí!Včela je proste živý tvor a má svoje nálady,ktoré musíme rešpektovať!

Příspěvek: #55

ale vcela sama o sobe není zlá, zlý múze být je vcelar

Příspěvek: #56

Mne jednou honily skoro domů, ale jen kvůli tomu, že jsem si umyl ruce v bečce, kam můj malý syn vhodil plechovku s barvou, a já si toho nevšimnul. Když jsem k nim přišel, divil jsem se, že se chystají rojit, ale vyvedly mne z omylu, měly jiné, čestnější úmysly. Do včel jsem přitom vůbec nešel, jen jsem se prošel několik metrů před česny.
Když jsem si potom ruce několikrát umyl mýdlem a vzal si nové tričko, byly zase úplně v pohodě, a to od toho turboútoku neuplynula ani půlhodina.

Příspěvek: #57

Vždy jsem si zakládal na tom, že mám klidné a mírné včely. Včelařím na zahradě u domu, ve městě, takže je to u mě nutnost. V podletí u jednoho včelstva proběhla TV, zjistil jsem to až při jarních prohlídkách.
O víkendu jsem dělal kontroly a tyto včely mě donutily k ústupu, vrhly se na mě jak stíhačky. Běžně pracuji v tričku nebo plátěné košili, bez rukavic. Kontíky jsem měl obaleny včelami, že jsem musel hupsnout do kbelíku s vodou, abych se jich zbavil.
Následně začaly obtěžovat kohokoliv, kdo se objevil na zahradě, nalétávaly na obličej, do vlasů. Včera se mi podařilo vysledovat, ze kterého úlu tyto letky startují, potvrdilo se včelstvo po TV. Byly dvě možnosti, buď je utratit, nebo převézt. Podařilo se mi sehnat osamocené stanoviště, kde kolega začíná budovat zázemí. Takže dnes jdou do světa.
Bohužel jsem nesehnal vozík, takže jsem je potřeboval snížit na 3 nástavky a dát na nízké dno, abych je dostal do auta. Toto byl můj nejhorší zážitek se včelami. Začal jsem kolem 20 hod. skončil v cca 21:30 Takové dávky jedu jsem snad nikdy nedostal. I přes to, že jsem měl kombinézu, přes ni montérky a košili, dlouhé kožené rukavice, gumáky ... si včely našly cestu i pod klobouk, do rukavic, do bot. Krk a nohy mám celé zarudlé od desítek žihadel a kousanců. Problém nastal, co se včelami, které lezly po mě. Jakmile jsem udělal náznak sundání části oděvu, hledaly cestu k útoku. Musel jsem je postupně na svém těle rozmačkat. Už mi to bylo jedno. Bez dostatečně trénované imunity bych asi nedopadl dobře. Svoji roli v jejich chování při práci určitě sehrál stres, když do nich lezu po setmění, ale to nic nemění na faktu, že jsou ostré a agresivní.
Nakonec jsem je nedokázal zavřít pod víko, zůstaly otevřené do rána a před rozedněním jsem to dodělal, uzavřel a dnes je převezu. Zajímavé bude, jak jim nahodím medníky, které jsem na převoz musel odebrat. Jakmile budou první matky, starou zamáčknu a přidám novou. Doufám, že to nebude taková divočina, jako jsem si užil. Kdyby žil pan Hitchcock, mohl by natočit pokračování ke svému hororu, tentokrát s názvem včely

Příspěvek: #58

Znám. S takovými včelami jsem začínal, vyzkoušely můj vztah ke včelám.

Ale proč nechováš Kraňku? ;-)Zeptám se za mnohé fanatiky na tomto foru i odjinud?

Příspěvek: #59

Ja som namnožil agresívne včely, včera s takých vyletel roj. než som ho usadil ma bodlo 93 čo som čítal žihadlá na rifliach, končatinách a krku Dalo sa to zvládnuť v pohode

Příspěvek: #60

Tak to znám, včetně převozu.
Díky této zkušenosti mám dobré stanoviště v lese.