Příspěvek: #21

(12.02.2011 15:55)miko napsal(a):  Pokud chce někdo chovat včely v košnici či úlu ze slámy,tak mu to neberu.Je to jeho věc. Jen nevím k čemu je to dobré,když včely bez problémů prospívají v dřevěných úlech.

Napriek skutočnosti, že včelárim už len stacionárne a moje včielky majú každoročne v okruhu ich doletu zdanlivo rovnaké kvety i medonosné byliny, med, ktorý dorábajú, je každý rok iný. Dokonca aj v rámci Langstrotha146, TTBH440x300 či Warré285 sa na rôznych poschodiach a v jednotlivých plástoch trámikového ležana med od seba líši. Vôbec nie som prekvapený poznámkou mojich zákazníkov, ktorí kupujú moje zlatíčko zo dvora, keď s úsmevom spokojne podotknú, že im vždy predám gurmánsky vynikajúci originál, ktorý sa ani farbou, ani chuťou nepodobá medu z minulého roka. Čo ovplyvňuje farbu, chuť, hustotu, prosto zloženie medu od mojich včielok? Pri tradičnom chove včiel na prirodzenom diele sa celý plást medu vybral, med sa precedil alebo vylisoval, vosk sa zohrial a spotreboval. Všetko je to veľmi jednoduché: včely nektár zhromažďujú, spracúvajú, uskladňujú med. Ak chceme dosiahnuť čistý prírodný produkt, musíme sa aj my, včelári, vracať k prírode čo najjednoduchšími metódami včelárenia. Znovu objavované technológie prírodného včelárenia našich dedov, čo umožňuje aj úľ zo slamy, sa pre mnohých stávajú užitočné. Je možné, že pri dnešnom množstve manipulácií pri získavaní medu, počnúc lisovaním medzistienok, premiestňovaním rámikov, ošetrovaním nadstavkov pokračujúc a končiac oddelením medu z orámovaných plástov v medomete, aby sa dali ďalej použiť, získa včelár síce chutný med, ktorý je zaručene vynikajúcim prírodným produktom, ale so zmenenou kvalitou, farbou aj chuťou.

Příspěvek: #22

Dodal bych ještě vůni. Nedávno jsem našel roj v dutině lípy. Lípa se provoněla i do vosku.
Můžu jen potvrdit, že "lisovaný" med je prostě chutnější. Kdo nevěří ať to zkusí. Méně je někdy více.

Sláma má ještě jedno kouzlo. Absolutní ruční práce. To hřeje dvojnásob.

Příspěvek: #23

Kulandova kniha o jeho valcovitom slamenom úli vyšla v roku 1882 a ja jeho techniku včelárenia považujem za predchodcu dnešnej úžasnej nízkonadstavkovej technológie. Skutočnosť, že sú to všetko nezávislé postupy podporuje spoľahlivosť princípov, na ktorých je založená technológia včelárenia s týmito úľmi.
Profesionálny včelár zlepšuje metódy a výrobné zariadenia s cieľom uľahčiť a zjednodušiť si svoju prácu a zároveň vedie včelstvá v súlade s biológiou včely, aby sa vyvíjala zdravo a zabezpečovala včelárovi dobrú produkciu. Úľ Warré a aj Kulandov slamený úľ sú úle deliteľné, to znamená, že sa skladajú zo štandardných prvkov nadstavkovej úľovej zostavy, čo umožňuje včelárovi využívať všetky operácie spojené s rotáciou nadstavkov pre zvyšovanie produkcie medu. Možno chcete rozšíriť počet svojich včelstiev na niekoľko desiatok úľov a ja tu uvádzam verejné tajomstvá, čo všetko musí urobiť včelár vo svojom chove, aby s pomocou priemyselných metód včelárenia, ale zároveň v súlade s prírodou, tento pracovitý hmyz nabádal k dynamickému životu.

Příspěvek: #24

Slamený úľ v drevenom ráme izolovaný kravincom, nám predkladá niečo nové, čo môže zmeniť naše vnímanie sveta okolo nás a otvoriť našu myseľ, pretože včely nám môžu ukázať, že náš život nekončí pri pokožke nášho tela, ale zasahuje do životného prostredia Zeme, po ktorej chodíme.

Příspěvek: #25

V těch slaměných stěnách se dokáže ledacos zabydlet,ne?

Příspěvek: #26

Miko, docela se bavím. Vidět, že máš s přijetím slámy s kravincem těžké dilema. Sláma byla a je stavebním materiálem od pradávna. Smíchaná s hlínou vytváří z lidských příbytků „druhé plíce“. Pro včely…, to bych se opakoval. Jen přidám vzpomínku na kravinec. Při jednom z přechodů Pyrenejí si kamarád pádem strhnul velkoplošně kůži ze stehna až do masa. Nemaje dostatek léčiv jsme celou plochu proti infekci napatlali čerstvým kravincem a zavázali. (Ještě předtím, celou ránu polili jeho vlastní močí). Po dva dny udržovali obklad lehce vlhký. Pak mu lékař konečně ošetřil ránu civilizovaně, ale za ten kravinec jsme byli pochváleni. To videíčko je ale nádherné, což?

Příspěvek: #27

No nevím co Vás tak pobavilo? Já ale dilema se slaměnými úly vůbec žádné nemám.A už vůbec ne těžké. Já Vám to neberu.Mě jen zajímá proč to dělat hůře,když jsou lepší metody.Také si dovedu představit slušnou rodinku škvorů v takové slámě,když jsou klidně k vidění v úlech dřevěných.Třeba se ale mýlím.:-)To že se sláma používala jako stavební materiál mi je známo a že moč funguje jako dezinfekce je mi také známo.Pokud vím,tak se dokonce i pije. Já Vám ty úly ze slámy neberu.Proč taky? Já žiji celý život(možná jako většina lidí tohoto fóra) na vesnici,takže vím kam se různá zvířátka dokáží prokousat,zavrtat,uhnízdit.Např.myšky jsou v tomto přímo mistři.No a sláma mi připadá v případě ulů v tomto směru nepraktická.Ona je nepraktická i v případě lidského obydlí.Došková střecha ale vypadá jako z pohádky.Jo to video je hezké.Pohled na včely potěší.
Ještě by mě zajímalo jak ten kravinec odolává třeba pořádnému lijáku.

Příspěvek: #28

Neděle byla na takový pohodový pokec, nějaký ten šprým, pobavení a tak. Rozhodně ne v mentorském duchu. Na závěr dodám argument, víceméně parafrázi, s kterým nelze již polemizovat: Proč to dělat ze slámy? Protože to jde! Příjemný týden všem.

Příspěvek: #29

A mé otázky zůstaly bez odpovědi. Nešlo by to také z rákosu?

Příspěvek: #30

Samozrejme, že namiesto slamy sa dá použiť aj rákos. Je to náročnejšie v tom, že rákos treba kosiť v zime, keď je byľ zrelá, je zamrznutá voda a bažina kde rákos rastie.

Příspěvek: #31

myslenie včiel je často diametrálne odlišné od našeho,o čom som sa často presvedčil vo včelárskej praxi.Niektoré zásahy do úlov,ktoré som úpovažoval za rozumné,častokrát priniesli opačný efekt

Příspěvek: #32

(23.02.2011 16:26)micouche napsal(a):  myslenie včiel je často diametrálne odlišné od našho,o čom som sa často presvedčil vo včelárskej praxi. Niektoré zásahy do úlov,ktoré som úpovažoval za rozumné, častokrát priniesli opačný efekt

Včely vôbec nemyslia, konajú pudove a to je rozdiel.

Příspěvek: #33

myslenie a pudové chovanie je čistá chémia,kde je medzi nimi rozdiel?Vsetko záleží na podnetoch a ích spracovaní.

Příspěvek: #34

Nedá mi to. Já jsem pisnu ještě něco co se týče toho myšlení zvířat,ikdyž to je asi další téma mimo toto vlákno.Před časem jsem viděl v televizi dokument o zvířatech a pozastavovali se tam,mimo jiné, na jedním druhem pavouka,který tká takové malé sítě a ty pak jednoduše hází na nic netušící kolem jdoucí oběť.Zvláštní ale je,že tu síťku před použitím chvíli různě předními nohami natahuje,povoluje a pak zase natahuje a různě převrací. Naprosto evidentně zkouší její kvalitu.Vypadá jako myslící a uvažující tvor.Je to až zarážející.Zazněla tam v souvislosti s tím jedna poznámka,že nejspíš asi ten pavouk nepřemýšlí,ale Někdo myslí za něj.

Příspěvek: #35

Myslenie rozvíja reč a reč je prostriedkom formulovania myšlienok; rečou sa rozvíja myslenie.
Pes dokáže aspoň brechať, včela nevie ani to.

Příspěvek: #36

Správanie sa včiel je fascinujúce. Dokážu prispôsobiť stavbu diela v slamenom koši akémukoľvek tvaru, môžeme ich teda ukladať na veľa spôsobov. Počas života dokážu pracovať na niekoľkých pozíciách. Slama, ako tepelnoizolačný prírodný materiál, im vždy vyhovovala, pretože v takomto dome si včelstvo udržuje zdravé a teplé prostredie. Teplo zvyšuje inteligenciu včiel. Podotýkam, že ich chumáč je úžasným produktom a príkladom dokonalého využívania fyzikálnych zákonov v prírode. O chumáči treba hovoriť po celý rok, lebo pomocou neho včelstvo dokáže regulovať teplotu a vlhkosť v úli. Ich orientačné schopnosti v teréne, osmičkové tance, dorozumievanie sa medzi poschodiami úľa možno prirovnať k dnešným bezdrôtovým technológiám. Čím to je, že letné včely žijú najviac šesť týždňov, zimné včely až desať mesiacov? Alebo ako to, že schopnosť naučiť sa u nich s vekom stúpa, presne naopak než u človeka?

PetrM upravil 27.02.2011 18:44 tento příspěvek z důvodu: Zbytečná citace odstraněna

Příspěvek: #37

ak by myslenie bolo podmienkou existencie,prípadne prežitia,ako je možné,že napríklad včely majú svoje existenciu niekoľko milionov rokov a mysliaci človek so svojím myslením,logikov a schopnosťou riešiť situácie je tak povediac na hranici svojej existencie,vytvára prostredie neúnosné pre jeho existenciu?

Příspěvek: #38

Včelárenie v úli Warré je prírodným včelárením, kedy včelstvo najlepšie prežíva s geneticky rozmanitou populáciou. To znamená, že matka sa pári s 15. až 20. trúdmi, čím sa do úľa dostane komplexný genetický fond. Systém Warré, to je úľ, ktorý vytvára so včelstvom superorganizmus. Superorganizmus, ktorý je komplexným, koordinovaným systémom individuálnych činností zameraných na získavanie a asimilovanie zdrojov z oblasti životného prostredia. Keď o úli uvažujeme takýmto spôsobom, znamená to, že si ho predstavujeme ako zdravé, komplexne fungujúce telo s vaječníkmi kráľovnej, semeníkmi trúdov, pľúcami a tráviacim traktom robotníc, pečeňov je voskové včelie dielo a meternicou je plod v bunkách. Pevnou kostrou je úľ.
Ak považujeme včelie dielo za pečeň úľa, to znamená, že absorbuje všetky odporné látky z procesov v úli, nečistoty, chemikálie, stopy po kuklách, atď. Takže úľ, ktorý umožňuje včelstvu dlhodobo používať staré plásty, v podstate umožňuje hromadenie nečistôt v pečeni organizmu.
V úli Warré žije včelstvo prirodzeným spôsobom a v priestore tohoto úľa je včelárovým jednoduchým postupom povzbudzované každoročne obnovovať svoje dielo. V tomto úli stavajú včely dielo smerom dolu a nové plásty sa tak každoročne stávajú maternicou superorganizmu. Nasledujúci rok sa tieto zakladené plásty dostanú do horných poschodí úľa Warré, včely uložia do nich med a opäť postavia nové dielo v dolných poschodiach. Vyradené plásty pri medobraní dávajú včelám príležitosť stavať novú a čistú pečeň superorganizmu v úli Warré. V záujme zdravia včelstiev, Warré včelár venuje pozornosť hustote úľov na záhrade, na zimu ich zásobuje tým najkvalitnejším krmivom a v prirodzenom včelom diele dáva včelstvám príležitosť chovať dostatočné množstvo tých najkvalitnejších trúdov.

Příspěvek: #39

ak chcete debatovať o včelarení Warre,je tu originál stránka: www.ruchewarre.net, a tám nájdete odpovede na vaše všetky problémy,ale aj skúsenosti

Příspěvek: #40

Tohle mi vyrostlo dnes na zahradě.



JK