Příspěvek: #81

Tady je dokonce prodávají http://www.ovcelach.cz/e-shop/2/uly-a-prislusenstvi/ (ale bez obalu)

Příspěvek: #82

já bych u tech nových kosnic byla opatrná, spousta jich je delaná v Cíne, a ty jsou impregnované spoustou svinstva.

---

Slamák ve vlastní výrobe:

Příspěvek: #83

Budúcoročné roje by som chcel dávať do košníc od LYSONA

http://lyson.com.pl/index.php?id_product...er=product

máte niekto s nimi skúsenosť...

Příspěvek: #84

dexter: ta košnice od lysoně je dekorační, včelky se v ní dají osadit, ale jejich stěna je slaba a česno ma dole. Při nacvakané košnici včelami a dílem je potřeba, aby košnice něco vydržela. Pěkné košnice má třeba Debora tady s fora.

Příspěvek: #85

Tomáši např. zde nabízí tu samou košnici a používají jí jako rojáček. V návodu píší, že se do ní setřese roj, pak se obrátil vzhůru nohama a nechá ležet na zemi. Pokud se do ní podařilo lapit matku roj se do ní natáhne a dle návodu může sloužit chvíli jako dočasný úl. Následně se může roj ve večerních hodinách převést a sklepnout do úlu.
A další možnost použití je zde. Otázkou je zdali by neblo lepší v našich končinách sehnat nějakou odolnější pokladničku.

Příspěvek: #86

zapomen na to, vetsina tehle veci pochází z Cíny, jsou naimpregnované, tam neudrzís ani roztoce. Dejme tomu, jako rojácek bych to nechala projí, usetrí se aspon jeden ostrik KM.
Kdo si ji nechce usít, ad si najde dobrou starou kosnici, ta stací jen vysírit nebo vypálit a natrít trusem a vydrzí dalsích sto let. Cena se pohybuje okolo 40 - 80 Euro, podle stavu.

Oprava kosnic:

Příspěvek: #87

Jak se z košnic dobívá med? Z videa mi je jasné že se asi vytáhnou ty držící kolíky, kterými je košnice propíchutá...

Ale asi se nevyndají všechny plásty, na některých bude plod...

Nepoškodí se ty plásty, které se nevyndavají?

děkuju za vysvětlení

Příspěvek: #88

Základom včelárenia v košniciach je deštrukcia

Příspěvek: #89

Mám to chápat tak, že se jim totálně zničí dílo a ony si vystaví nové?
Tak to bych tipoval že medobraní je 1x ročně na jaře

Příspěvek: #90

S košnicemi experimentuje Vašek Smolík, koukněte se na jeho stránky, kdyžtak se zeptejte přímo jeho.
http://mamevcely.wordpress.com/
Každopádně v dobách, než byl k dispozici rafinovaný cukr, medobraní probíhalo na jaře a včelám se odebíraly nespotřebované zásoby. Samozřejmě se jednalo o destrukční metodu, kdy se med nechal z plástů buď vykapat, nebo se lisoval speciálním lisem. Každopádně tento způsob včelařství je to podobný spíše brtnictví, kdy brtník zničil půlku díla a tu následně lisoval, než našemu klasickému včelaření s rámky, mezistěnami a medomety. Na druhou stranu, pokud se neženete za maximálními mednými výnosy i tento způsob včelaření má svoje kouzlo, každopádně zkuste projít fórum, již se tu o tom diskutovalo.

Příspěvek: #91

http://www.youtube.com/user/pxsloot07/videos

Příspěvek: #92

Tento způsob včelaření mě taky dost zajímá. Musíte hledat různě na internetu, číst články o volné stavbě a pořád se někde ptát. Postupem času se k něčemu podobnému chci dopracovat. Začal jsem na nastavcích než trochu pochopím jak na to. A pak uvidíme jak se to bude vyvíjet.

Příspěvek: #93

Děkuju za odkazy, tady na tom videu je to krásně vidět Zase jsem o něco chytřejší

Já o tomto způsobu včelaření neuvažuji, ale moc mě to zajímá, člověk najednou zjistí, jak jdou věci dělat snadno.
Jakého fištróna měli naši předci.

Příspěvek: #94

..Miloši,jarné vyrezávanie medu z košníc sa robilo,malo to svoju logiku,len mi vrtá hlavou,ten med musel byť skryštalizovaný,celkom ma to zaujíma,nedopátral som sa v žiadnej starej literatúre že čo sním(lisovať by asi nešiel)..nahrievali tie plásty?alebo to jedli aj s voskom?..

Příspěvek: #95

Mohu jen opravit některé omyli.
Ve starých návodech se medobraní provádělo destruktyvně,souhlasím,ale pozdější košnice byly jako válce.
Bez ukončení na vrchu ,tam se to jen přikrývalo,při snůšce se dával další koš - prostě klasika.
Česno bylo přímo v koši nebo některé měli uzpůsobenu podložku.
V Sudetech se používala košnice,dle p. Gerstrunga k rozchovu včel - rojením.Jeho navrhnutý včelín.
Kdo by chtěl vydět jak se včelařilo v košnicích,stavte se u nás ve Včelařském a vesnickém muzeu Dubicko.
Vlastníme orig. košnice,lis k medobraní i nástroje k obsluze včel.

Příspěvek: #96

Gusto, ono v plástech ten med krystalizuje jinak. Když jsem si hrál s plástečkovým medem, tak jsem si všimnul, že med v plástečkách zůstal pod víčky pěkně tekutý a ten samý med z toho samého úlu ve sklenicích zkrystalizoval. A pokud měli melicitózu a med zkrystalizoval v plástech, tak ten med mohli rozpustit ve vodě a dělat medovinu. O dílo jim nešlo, vosk pak vytavily na svíčky.

Příspěvek: #97

to můžu potvrdit, v plástech nám vydrží med v tekutém stavu léta. Destrukční je vytočit před slunovratem trochu medu a pak to dohánět krmením.

---

(07.07.2014 13:09)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Základom včelárenia v košniciach je deštrukcia

Základom včelárenia v košniciach je šľachtenia a selekcia

Příspěvek: #98

Pri medobraní zo slamenných košníc "padlo" deštrukciou vždy najlepšie včelstvo.

Příspěvek: #99

Pepo, přijde na to, co považuješ za nejlepší včelstva. Košničaření je včelaření s roji. Nejlepší včelstva musí být silná, ale nesmí mít hodně medu, aby v zimě neseděli v chladu, a matka měla na jaře dostatek místa na kladení, nebot' jen taková včelstva dají dostatečně silné roje, které jsou základem včelaření v košnicích. Nejlepší (chovná) včelstva musí mít pro dobré zimování pod stříškou okolo 10-12 kg medu, to dělá hrubou váhu košnice okolo 15-20kg. Z toho důvodu ruší košničáři především ta včelstva, která mají na podzim nadmíru medu a slabá včelstva se využívají na posílení jiných včelstev. Košnice s krátkým dílem se osadí a košnice s dlouhým dílem se uskladní na jarní dokrmování včelstev, která v letech špatné podzimní snůšky nemají dostatek zásob na jarní rozvoj. Za tím účelem se hladijící včelstva v únoru, nebo březnu sklepnou do těchto košnic. Med se sklízí jen z včelstev, která se na chov nehodí.

Příspěvek: #100

(07.07.2014 13:24)Mlha napsal(a):  Každopádně tento způsob včelařství je to podobný spíše brtnictví, kdy brtník zničil půlku díla a tu následně lisoval, než našemu klasickému včelaření s rámky, mezistěnami a medomety.

Klasické včelárenie je včelárenie v brtiach, klátoch, košniciach a podobných úľoch s nerozoberateľným dielom. Včelárenie s mobilnými rámikmi, medzistenami a medometmi nie je klasickým včelárením, ale konvenčným.

---

(07.07.2014 14:07)Mlha napsal(a):  ...jsem si všimnul, že med v plástečkách zůstal pod víčky pěkně tekutý a ten samý med z toho samého úlu ve sklenicích zkrystalizoval.

Ako parameter kryštalizácie medu je známy pomer glukózy ku fruktóze v mede. Pomer týchto cukrov v repkovom mede je G : F = 1 : 1,2 a v tomto prípade med rýchlo kryštalizuje. V agátovom mede je pomer cukrov G : F = 1 : 1,7, preto agátový med nekryštalizuje alebo len veľmi pomaly.
Kryštalizáciu medu ovplyvňuje aj aktivita vody, presnejšie je to pomer glukózy a vody v mede. Ak pomer glukózy a vody G : V sa rovná hodnote 1,7 a menšej, tak tieto medy nekryštalizujú. Ak je pomer G : V rovný 2 alebo menší, tak tieto medy nekryštalizujú do 1 roka.
Obsah vody v mede v rozpätí od 14% do 18% tiež oddiali kryštalizáciu medu.
Pri obsahu vody v mede medzi 17,3% až 17,8%, vzniká prijateľná roztierateľná konzistencia medu, čiže pastový med.
Ak sú plásty s medom alebo med vo fľašiach v prostredí s teplotou od 5°C do 14°C, tak kryštalizácia medu bude určite rýchlo pokračovať. Naopak je tomu pri teplote prostredia od 0°C do 4°C, kedy je kryštalizácia medu zastavená.
Kryštalizáciu medu urýchľuje aj jeho mechanické spracovanie, čiže vytáčanie a stláčanie,
Peľové zrná v mede sú tiež zárodkom jeho kryštalizácie.
Kryštalizácii medu sa dá zabrániť pridaním 2% až 5% množstva medového destilátu "medovec".
Med nebude kryštalizovať po jeho zahriatí na teplotu 80°C a viac, lenže v tom prípade to už nebude med, ale obyčajné sladidlo.
Kryštalizácia medu je jeho prirodzená vlastnosť a zároveň je známkou jeho kvality a pravosti.