Toto fórum používá cookies
Toto fórum využívá cookies pro ukládání vašich přihlašovacích údajů, pokud jste zaregistrováni. Pokud nejste, ukládá vaší poslední návštěvu. Cookies jsou malé textové dokumenty uložené na vašem počítači. Cookies uložené tímto fórem mohou být použity pouze na této webové stránce a nepředstavují žádné bezpečnostní riziko. Cookies na tomto fóru také ukládají konkrétní témata, která jste si přečetli a kdy jste je naposledy četli. Prosím potvrďte, zda chcete přijímat nebo odmítnout toto nastavení cookies.

Cookie budou uloženy ve vašem prohlížeči bez ohledu na volby, aby se zabránilo opětovnému pokládání tohoto dotazu. Budete mít možnost změnit nastavení pro soubory cookie kdykoliv pomocí odkazu v zápatí.


Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 4 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Šlechtění včel
Autor Zpráva
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení:  
Příspěvek: #1
Šlechtění včel
Je mi jasné, že pro běžné včelaře je šlechtění včel těžší nebo málo přitažlivé téma. Nicméně týká se více či méně každého včelaře. A je to téma velmi široké. Pro úvod jen pár orientačních údajů a pojmů.
Často se pod pojmem šlechtění rozumí pouhý odchov matek. Pokud by to byl chov matek z jakéhokoliv plemeniva, nejde o šlechtění. Měl by být spojen alespoň s nějakou selekcí - výběrem matky - mámy nových matek (larviček ev. vajíček pro serii). Když píšu, že se šlechtění týká každého včelaře, mám na mysli, že by každý měl dělat docela obyčejný výběr, alespoň vyřazovat nevyhovující matky z chovu - negativní selekci. Jinak přispívá k šíření nevyhovujících genů do okolí. V chovu včel máme obrovskou výhodu, že nemusíme likvidovat celé nevyhovující včelstvo (jako u jiných hosp. zvířat), stačí vyměnit mu matku za novou, lepší. Aby se dala dělat selekce, musíme kvůli tomu včelstva hodnotit, a to ty jejich vlastnosti, které chceme výběrem zlepšovat. A pamatovat si to, anebo lépe zaznamenat!
Šlechtění se dá dělat na velmi různé úrovni. Chovatelé matek na vyšší úrovni se šlechtěním zabývají důkladněji, někteří zajišťují tzv. kontrolu páření nejdokonalejším způsobem - umělou (technickou) inseminací matek. Ta umožňuje rychlejší selekční pokrok. Některé metody plemenitby bez inseminace nejsou proveditelné, např. příbuzenská plemenitba, liniová plemenitba, zušlechťovací křížení.

To je jen několik pojmů na úvod z oboru šlechtění včel, někdy se hovoří o plemenitbě včel. Jsou to oba co do významu velmi podobné pojmy. Otázky šlechtění se opírají o poznatky genetiky, což je další velmi obsáhlá disciplina, kterou ovšem v praxi běžný včelař nemusí ovládat, stačí běžné znalosti ze školy...

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
Hlasování: Jose68 (+1), LumpyCZE (+1), palo (+1), Pavel Studecký (+1)
20.09.2010 21:55
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Havelka Jan Offline
Super Moderátor
******
Super Moderators

Příspěvků: 3.086
Připojen(a): 17.04.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #2
RE: Šlechtění včel
(20.09.2010 21:55)Čermák Kv. napsal(a):  Je mi jasné, že pro běžné včelaře je šlechtění včel těžší nebo málo přitažlivé téma. Nicméně týká se více či méně každého včelaře. . .

I když uvedené téma je pro mě španělská vesnice, jsem rád, že je zde někdo, kdo dokáže podat kvalitní informace a vnese trochu světla do tajů této záslužné činnosti i pro laiky. Aktivity pana Čermáka jsou pro toto fórum velkým přínosem.

Optimal + Vigor, Šumpersko, 300 m.n.m.
Mendelova společnost pro včelařský výzkum, chov matek
22.09.2010 7:14
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
petrmachac Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 642
Připojen(a): 27.10.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #3
RE: Šlechtění včel
Taky s napětím čekám na první dotazy... Otázka, kterou si asi musí šlechtitel položit jako jednu z prvních je, jak má vlastně požadovaný ideál vypadat. Jaký je tedy ideál vigorek? Já si myslím, že by mohli sbírat lépe ze zahrad - různé květinové záhony, keře, ovocné stromy - žádný lán. Ale když rozkvete lipová alej, nebo lán slunečnice za městem, tak ji oberou taky dokonale Smile
22.09.2010 17:48
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #4
RE: Šlechtění včel
Klidně se kdokoliv ptejte, co nejkonkrétněji, i na deaily. Co vím, pokusím se vysvětlit. Zdaleka totiž nevím všechno, protože je to velmi obsáhlá tematika...

Ideál chovaných resp. šlechtěných včel se opravdu definuje, odborně se mu říká "chovatelský cíl". Je to ale spíš směr, ke kterému se chovatel snaží blížit, ale cíle sotva někdy dosáhne... A chovat. cíl se občas může měnit - aktualizovat. Pokud jde o můj kmen Vigor, chovatelský cíl v písemné formě nemám nikde napsán, tak se ho zde pokusím zformulovat - Vaší zásluhou Smile :
"Včela vhodná pro farmový chov, využívající dobře všechny druhy snůšek, mírná a současně dobře bránící svoje obydlí, dobře sedící na plástech, nerojivá, dobře stavící dílo, tvořící málo voskových můstků, maximálně přizpůsobivá různému prostředí i různému způsobu chovu včetně různého úlového prostoru co do velikosti a uspořádání (dvouprostorové vs. vícenástavkové úly), ukládající zásoby medu ve vrstvách (nástavcích), vzdušně víčkující med, dobře přezimující, přiměřené plodná, mající dlouhověké a výkonné včely, otužilá, odolná proti nemocem, varroatolerantní." Možná jsem na něco ještě zapomněl. Je toho hodně, co bychom od ideální včely chtěli, že?

A k otázce sběru medu včelami: Bylo by to na delší vysvětlování a podle mě velmi zajímavé! Jen stručně. Včelstvo jako celek i jednotlivé včely - létavky se chovají do vysoké míry ekonomicky. Sbírají sladinu na takových místech (zdrojích), které dávají maximální zisk (cukrů, energie v nich obsažené) při minimálních výdajích. Tedy např. pokud na poli 2 km daleko nasbírají více cukrů v nektaru při určitých výdajích energie než na jiném poli dalekém jen 1 km od úlu při stejných výdajích (námaze), budou létat na to vzdálenější místo. Samozřejmě nedovedou to tak jako my lidé přes složité výpočty a čísla, ale tato tendence byla u nich jasně prokázána. Zároveň bylo vybádáno, že tak jak se situace ve snůškách mění den ode dne, dokonce i v průběhu stejného letového dne, včely se tomu průběžně přizpůsobují. Některé včelstvo pružněji, jiné pomaleji. Včelstvo zde působí jako informační centrum, kde se sbíhají a předávají informace a probíhá rozhodování létavek, kam letět příště, atd. Podle mě je to velmi obdivuhodné co včely dovedou!

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
22.09.2010 20:37
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
František Kolčava Offline
Member
***

Příspěvků: 95
Připojen(a): 17.02.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #5
RE: Šlechtění včel
Dobrý den, chci se zeptat jestli se šlechtí i linie matek pro urcité typy úlů?
23.09.2010 12:03
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #6
RE: Šlechtění včel
Vysloveně s tímto záměrem asi ne. Ale pokud některý chovatel dlouhodobě selektuje včely v určitém typu úlu, měly by jeho včely pro takové úly být vhodné. Spíš bych měl ale psát skupinu úlů, hlavně jako kontrast dvouprostorové vs. vícenástavkové. Konkrétní typy úlů (např. Budečák, Univerzál) nebudou důležité.
Mám i nějakou zkušenost - když jsem včelařil teprve několik let v Koclířově, místní dobrý včelař mi nechal plemenivo a odchované matky jsem dal do svých NN (39×17 cm). Vůbec jim tento systém neseděl - plod měly jen tak ve 2 NN a med nad ním, další nástavky už neobsazovaly. Prostě byly dlouho selektované na malý prostor úlu, měl Moravské univerzály (jen plodiště a medník). Na druhé straně bych řekl, že včelstva vhodná do vícenástavkových úlů se mohou hodit i do menších, pokud to nejsou moc rojilky. Moje Vigor jsou tak přizpůsobivé prostoru úlu, že zvládají i menší úly. Např. mám asi 3 roky obsazené dva Gerstungy (viz moje webovky) a vedou si tam dobře, výnos medu je tam cca 2/3 proti průměru Optimalů. Také mám obsazeny plemenáčky jen na 5 rámků 42×17 cm celoročně, tedy extrémě malý prostor, a zvládají to, jen s tím, že v době rojivosti to už musím hlídat.

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.09.2010 13:51 od Čermák Kv..)
23.09.2010 12:55
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Havelka Jan Offline
Super Moderátor
******
Super Moderators

Příspěvků: 3.086
Připojen(a): 17.04.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #7
RE: Šlechtění včel
Když už začaly padat konkrétní otázky, rád se přidám. Zajímalo by mě, jak moc je ovlivněná genetika, respektive vlastnosti včely při volném páření, budu-li mít matku F1, která se spáří s kdejakým blbcem, který letí kolem. Dokáže si i přes tento "handicap" udržet své vlastnosti, popřípadě do jakého pokolení ( F2, F3 . . . ) ?

Optimal + Vigor, Šumpersko, 300 m.n.m.
Mendelova společnost pro včelařský výzkum, chov matek
23.09.2010 12:59
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #8
RE: Šlechtění včel
Dá se to spočítat, resp. vypočítat odhad, realita se tomuto odhadu bude více či méně blížit.
Trubci létají na místa páření dále než matky, obvykle do 10 km daleko, někdy ještě dále, vezměme 10 km. Průměrné zavčelení našeho území je 6-7 včelstev na km2. Tak můžeme vypočítat počet včelstev, jejichž trubci mají šanci spářit se s našimi matkami: pí × 10na2 × 6,5 = 2000
Pokud mám 10 včelstev určitého chovu (linie, kmene) na stanovišti s panuškami, je šance (pravděpodobnost) páření mých panušek s mými trubci 10/2000 = 0,5%, mám-li 100 včelstev, je tato šance 100/2000 = 5%.
Tato pravděpodobnost se dá reálně zvýšit tam, kde v okolí je málo jiných včelstev, výpočet teď zvládne každý sám. Dá se zvýšit také tím, když v mých včelstvech bude mnohem více kvalitních trubců než ve včelstvech okolních včelařů, což v mnohých slabých včelstvech a omezovaných v chovu trubců skutečně bývá. Ale i když se zvýší např. 4-krát, pořád nemůžeme počítat s velkou šancí páření panušek s našimi trubci! Takže věřit v udržení určitých vlastností matek pár generací po sobě je iluze!
Ještě lepší může být situace, pokud chovatel s větším počtem včelstev více let ovlivňuje svými trubci a matkami dodávanými do okolí cca 10 km genetické založení populace včelstev a tedy i jejich trubců. Může to kvalitu páření výrazně zvýšit.
Ještě jeden výpočet - při šanci čistého páření v průměru 5%, tedy 1/20, se jen každá druhá naše panuška spáří s jedním naším trubcem, ostatní budou z jiných včelstev, jelikož se v průměru páří s cca 10 trubci.

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
23.09.2010 19:27
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
vasilisa Offline
Member
***

Příspěvků: 86
Připojen(a): 03.10.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #9
RE: Šlechtění včel
...a to si niektorí namýšľajú, že vyšľachtia včelu F1, F2, F3... Vyšľachtia odolnú na klieštik a čo ja viem načo všetko.
Hlasování: Čermák Kv. (+1)
24.09.2010 16:20
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #10
RE: Šlechtění včel
Přenesl jsem příspěvek p. Holuba z jiného vlákna do tématu šlechtění, protože patří více sem.
(31.10.2010 17:25)Pavel Holub napsal(a):  Přírodními procesy se možná někdo zabývá, ale realita chovu je katastrofální. Kopírovací systém na hraně inbreedingu s totální ignorací jiných vlastností než je výkon a mírnost. Řekněte mi, kde u nás probíhá výběr na základě tlaku patogenů tak, jako je to v přírodě? Stovky studií na toto téma ale z pohledu reality jen omáčky a skutek utek. Tvrdý byznys.

Výběr pod tlakem patogenů probíhá vlastně ve všech chovech, kde jsou včelstva na jednom stanovišti nebo i na několika hodně blízkých stanovištích, a to mnohem přísnější než v přírodě - mám na mysli při přirozeném rozmístění včelstev, které se nepochybně více blíží (resp. dříve blížilo) stejnoměrnému než je nynější stav! Je fakt, že selekci na vitalitu včel cíleně málokdo dělá, proto jsem napsal článek http://vigorbee.cz/files/MV1-2007-zodp.pdf , i když si nedělám iluze, že se tím něco změnilo, snad jen něco maličko v uvažování a konání několika včelařů. Přesto příroda působí, a to tak, že málo životaschopná včelstva včelaři buď uhynou anebo jsou méně vitální a v důsledku toho se tolik nerojí a nevysílají do okolí moc trubců, příp. ti "vyslaní" trubci mají menší šanci s matkou se spářit, pokud jsou méně zdatní.
K tomu doplňuji informaci o obecný poznatek, že přenos patogenů narůstá se čtvercem zkracování vzdáleností mezi hostiteli. Např. tedy pokud mezi dvěma včelstvy od sebe třeba 300 m vzdálenými se za určitý čas přenese 10 samiček kleštíka V.d., tak při zkrácení této vzdálenosti na 150 m už to bude 100 samiček za stejnou dobu! Když si to aplikujeme na koncentrovaná stanoviště včelstev na našich včelínech a včelnicích, hodně nám to vše osvětlí.

Pokud jde o zmíněný inbríding, námitka by se měla upřesnit, protože on může být velmi různé úrovně. Vím (mám ověřeno) např., že včelstva s inbrídingem do 10 až 15 % nerozeznáte od těch s nulovou hladinou inbrídingu. Zároveň je třeba si uvědomit, že inbríding má negativní i pozitivní stránky, podobně jako křížení. Přes silný inbríding dokonce vznikaly nové druhy živých tvorů (tzv. proces speciace)...

Možná jsem nepochopil úplně správně Váš příspěvek. Nicméně pro ostatní sledující diskuse jsem považoval za potřebné věc vysvětlit.

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
Hlasování: FJFPytela (+1)
31.10.2010 18:13
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Pavel Holub Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.975
Připojen(a): 08.11.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #11
RE: Šlechtění včel
Dobrý večer pane Čermák, dík za reakci. V tu chvíli mého vznícení jsem zrovna varroózu neměl na mysli. Ale pokud jde o ni, tak mimo Vás a pár výjimek si existenci varroatolerance či s ještě větším nadhledem VSB nikdo nepřipouští.
V souvislosti s panem Linhartem mám stále na první jen mor vč. plodu. Takový výběr trubců z kontaminovaných chovů morem a zvápenatěním (u nás v Česku asi problém) v rámci šlechtění by byl podle mé úvahy způsob, jak zmírnit dopady z této strany.
31.10.2010 18:53
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Čermák Kv. Offline
Member
***

Příspěvků: 153
Připojen(a): 02.05.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Příspěvek: #12
RE: Šlechtění včel
Pane Holub, já jsem jako příklad uvedl kleštíka, protože je to snadno představitelné, ale princip je obecnější, tedy pro všechny patogeny, tj. i pro bakterie, viry atd., ve smyslu tendence.

Asi by to chtělo vysvětlit ostatním význam symbolu VSB, což je z angl. "Varroa Surviving Bees", česky "včely přežívající s varroózou" (má se na mysli bez ošetřování varroacidy). Přežívání může být díky varroatolerantním včelám (VT) nebo díky klimatu, které nepřeje množení kleštíka, jako je tomu v tropech.

Máte pravdu, že na VT včely u nás skoro nikdo nevěří. Já to chápu tak, že nevěří proto, že se s takovými včelami dosud nesetkali, vcelku pochopitelně... Smile

Květoslav Čermák, Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov, Mendelova společnost pro včelařský výzkum
31.10.2010 19:03
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
jonn Offline
Member
***

Příspěvků: 58
Připojen(a): 06.12.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #13
RE: Šlechtění včel
Zdravím všechny, a hlavně šlechtitele p. Čermáka.

Mám zemědělské VŠ vzdělání tak o genetice něco málo vím, ale šlechtěním jako takovým jsem se nikdy nezabýval. Některým článkům a příspěvkům rozumím, a přiznám se že některým už ne, ale to nevadí, aspoň se člověk začne pídit po informacích a nezakrní.

Teď k věci:
Rád bych se dočetl něco o porovnání vlastnostností kmenů (Vigor, Sklenar, .... atd. atd..) včel které jsou v ČR šlechtěné případně množené a distribuované různými chovateli.
Jelikož jsem nikde nic takového neobjevil prosím o navedení na nějaké stránky, případně o odpověď na tomto fóru. Zajímalo by mne určitě taky to jaký kmen si vybrat do svých podmínke a svého chovu.

Díky


Jonn (5 x univerzál (letos snad Langstroth), 450 m n.m., místo s výhledem na Šumanské hraniční hory-Klatovsko)
13.01.2011 14:18
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
pavelno Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 378
Připojen(a): 01.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #14
RE: Šlechtění včel
Já genitice nerozumím vůbec, ale za tu chvíli, co se věnuji včelařině jsem se něco dozvěděl a z těchto získaných zkušeností by jsem sem chtěl něco napsat.
Před nedávnem jsem četl na stránkách pana Danihlíka, že není zpětná vazba mezi včelaři, kteří prodávají matky a včelaři, kteří je od nich kupují. To je totiž to jádro pudla, a proto se nikdo nikde nedočte o porovnávacích vlastnostech těch daných matek, však různých kmenů na jednom stanovišti. Toto by, dle mého názoru, obnášelo letitý výzkum, protože, ať už tak, či onak, každá matka, i když stejného kmene, je přece jenom trochu jiná. Na to má vliv mnoho faktorů, které ovlivňují již vývin a následně život matky a především její doprovodné vlastnosti, o které Vám asi především jde. Vlastnosti toho daného určitého kmene Vám popíše nebo spíše má chovatel napsané na svých stránkách. A vybrat si matky do svého chovu a podmínek, je třeba učinit jedině tak, že si různé kmeny budete kupovat, chovat a hodnotit, avšak v průběhu několika let Vy sám na svém stanovišti, protože už jen každý rok nemá stejný průběh. Výzkum by toto mohl provést, ale opět pouze v určité části republiky. Po vyhodnocení všech roků a testů, by stejně nevyšel jako vítěz pouze jeden kmen, jelikož všechny kmeny jsou dnes kvalitně šlechtěny poute na kladné doprovodné vlastnosti, a ty by se jistě v určitých letech tak blízce prolínaly, že vybrat ten nejlepší kmen pro danou oblast, by bylo opravdu velmi těžké.
Protože, např. pokud by celý výzkum trval třeba sedm let a poté by se přesunul třeba o 50km jinam, ale zůstal ve stejné nadmořské výšce, tak by následný sedmiletý výzkum a jeho výsledky v porovnání s prvním byl, troufám si říct, dosti rozdílný. A to z jednoho prostého důvodu: snůšková oblast. A to je pouze jeden faktor, který by výzkum ovlivňoval.
Tímto chci říci, že dané kmeny, které se chovateli zamlouvají, si musí každý zkoušet na svém stanovišti a hodnotit sám. Následně vybrat kmen pro svou oblast a ten chovat.
Tolik moje laická úvaha, Pavel.
Aby byly nějaké informace o různých kmenech, které jsou do určitých oblastí vhodné, ze kterých by se dal vybírat kmen pro chov do podobných oblastí, musela by právě fungovat ta zpětná vazba mezi prodávajícím a kupujícím matek, a tu by musel někdo zpracovat a publikovat.
A to se nepodaří provést za pět, ani za sedm let, ale možná už za těch sedm let by mohli chovatelé nějaké podklady mít, a z nich vycházet. To by ale chovatelé matek tuto zpětnou vazbu museli požadovat.
Již před několika lety jsem se tomu sám divil, že ji chovatelé matek ani moc nepožadují.
A ještě takové porovnávání a výběr kmene pro tu svou oblast, se musí provádět naráz se všemi vybranými kmeny a každý kmen mít alespoň v pěti včelstvech, takže takováto porovnávání jsou tak trochu běh na delší trať, a hlavně s poctivým zaznamenáváním údajů.
Ale podaří-li se nějaký vítězný kmen vybrat, tak má pak člověk radost.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13.01.2011 15:54 od pavelno.)
13.01.2011 15:25
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
rurgki Offline
Newbie
*

Příspěvků: 5
Připojen(a): 13.01.2011
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #15
RE: Šlechtění včel
Také přidám jeden laický názor Smile

Nejlepším šlechtitelem je matka příroda. A to už miliony let. A vše fungovalo celkem bez problémů dokud jí do toho nezačal zasahovat člověk .Bohužel se ukazuje že čím více se člověk snaží přetvořit vše k obrazu svému a svým požadavkům, tím fatálnější následky to přináší.

Ztráta rezistence vůči chorobám ,nepřirozený výběr vlastností které nám připadají v dané době žádoucí a totální ztráta původního genofondu. Ta je ovšem nenávratná.

Až v poslední době se začaly objevovat první vlaštovky uvědomění si ,že narušování přirozeného vývoje a přílišné zasahování nevede vždy po správné cestě.

A můžete mě ukamenovat Smile

12x Langstroth nástavky 15,9 a 23,2
700 m.n.m horské mikroklima.




13.01.2011 18:15
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Nery Offline
Member
***

Příspěvků: 132
Připojen(a): 11.01.2011
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #16
RE: Šlechtění včel
Kamenovat nebudu, ale můžu přenechat hodně zajímavou matku abys na vlastní otoky poznal, kam vede přírodní výběr... Big Grin

(-(-(-_-)-)-) Nerad Ladislav ml.
© - příspěvek je chráněn autorskými právy - bez povolení autora je zakázáno na text zírat !
Apiarius tipica : "Nevěřím tomu. Dokaž mi to a já tomu stejně nebudu věřit."
Hlasování: Albert Gross (+1)
13.01.2011 21:01
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Radek Krušina Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 276
Připojen(a): 21.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #17
RE: Šlechtění včel
(13.01.2011 14:18)jonn napsal(a):  Zajímalo by mne určitě taky to jaký kmen si vybrat do svých podmínke a svého chovu.
Díky


Zkusím fakta - nenašel jsem zatím v celé republice nikoho ze šlechtitelů, kromě přítele Čermáka, kdo by se zabýval varroatolerancí u našich včel.
Celý svaz mlčí o varroatoleranci, přítel Čermák přednáší o tom, co se o varroatoleranci ví. (viz např. setkání VMS)

Pokud někdo z vás ví o někom dalším, prosím napište to sem a zveřejňujte to, kde se dá, ať se o tom ví.

Ale za těchto okolností bych s volbou kmene neváhal a kupoval vigor.Shy
Je to zřejmě také jedna z cest, aby se o tom přestalo mlčet v široké včelařské veřejnosti a také začalo něco dělat se šlechtěním včel odonějších proti kleštíku
(myslím kupovat matky tam, kde o tom alespoň přemýšlí, a ignorovat chovy, kde se tím nezabývají).

Radek Krušina
Hlasování: palo (+1)
14.01.2011 8:31
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Havelka Jan Offline
Super Moderátor
******
Super Moderators

Příspěvků: 3.086
Připojen(a): 17.04.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #18
RE: Šlechtění včel
Varroatolerance je v budoucnu nejspíše jedna z hlavních cest, jak se ubránit VD. Cpát do včelstev množství léčiv je krátkozraké řešení, je to vidět na lidech a používání antibiotik. Raději léčit, až když je to nezbytně nutné a chovat kmeny, které mají přirozenou varroatoleranci.

Optimal + Vigor, Šumpersko, 300 m.n.m.
Mendelova společnost pro včelařský výzkum, chov matek
14.01.2011 8:50
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
rurgki Offline
Newbie
*

Příspěvků: 5
Připojen(a): 13.01.2011
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #19
RE: Šlechtění včel
(13.01.2011 21:01)Nery napsal(a):  Kamenovat nebudu, ale můžu přenechat hodně zajímavou matku abys na vlastní otoky poznal, kam vede přírodní výběr... Big Grin

Taky mám takové .V podmínkách a nadmořské výšce ve které včelařím jiné nepřežijí.Je jim vrozená agresivita a to někdy až hraničící s fanatismem Big Grin

A taky výkonnost nad kterou zůstává rozum stát.


Instinktivně se brání jakékoliv změně .Kdž přijmou šlechtěnou matku tak do roka do dvou uhynou pokud nepřistoupí a nedovolíme jim vlastní výměnu k původnímu stavu.
Mám to odzkoušené Smile

12x Langstroth nástavky 15,9 a 23,2
700 m.n.m horské mikroklima.




14.01.2011 9:27
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
PetrM Online
Administrátor
*******
Administrators

Příspěvků: 2.710
Připojen(a): 07.09.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Facebook Google+ YouTube
Příspěvek: #20
RE: Šlechtění včel
(14.01.2011 9:27)rurgki napsal(a):  V podmínkách a nadmořské výšce ve které včelařím jiné nepřežijí.

V jakých je to podmínkách a jaké nadmořské výšce?
Ideální by bylo tyto údaje doplnit do uživatelského profilu, aby ostatní měli srovnání.

Langstroth 2/3 – Praha (227 + 245 + 258 m n.m.) + Kokořínsko (278 m n.m.)
14.01.2011 9:36
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Pravděpodobně související témata ...
Téma Autor Odpovědí Shlédnutí Poslední příspěvek
  Testování čistícího pudu včel - hygienický test (HT) PetrM 14 7.235 05.05.2015 5:45
Poslední příspěvek: Havelka Jan

Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)