Příspěvek: #61

(06.01.2012 10:39)miko napsal(a):  Dobře,ale tu "vrecovinu" také zatmelí.Takže pak vyměňujete tu vrecovinu.

Miko, hádam sa len dohovoríme veď sa rozumieme, vrecovina-pytlovina je tam dovtedy, kým sa nezačne trhať a dám novú. Pytle sa dajú u nás kúpiť hlavne v potrebách pre záhradkárov, ale kúpil som ich i v papierníctve. Pred 15 rokmi si ich chodil zberať na JRD-JZD. Včely vrecovinu pritmeľujú propolisom k rámikom a ja im ho každé 2 týždne odoberám stierkou z rámikov a na konci roka ponúknem výkupcovi za 32 € za kg. Vrecovinu včely netmelia preto, že im tiahne, ale preto, že sa bránia vijačke, aby nemohla do medzier klásť vajíčka vajíčka, kde sú pre včely nedosiahnuteľné. Ak niekto potrebuje doladiť detail, môže sa pýtať na súkromnej pošte. Anton

Příspěvek: #62

Miko napsal(a):Proč se tedy začaly používat ty folie,které jsou dnes u všech výrobců úlů?

Zaplať panbůh za folie. Včely ta prkenka okamžitě zatmelily a bylo nutno jedno po druhém vyloupávat rozpěrákem. A pak opět dávat na místo a přiskřípnout přitom co nejméně včel. Pokud byste například přehazoval nástavky a měl prkýnka, za dobu, kterou věnujete jednomu úlu, mám s folií hotové čtyři.
Prkénka byla většinou 50 mm široká, jejich tlouštka 8 - 20 mm, častěji těch 20.
Jak už bylo řečeno, na prkénkách filc, k jaru na filcu ještě noviny a na tom střecha buď šikmá, jako na jednoduché chatce, nebo dřevěné víko, jako na krabici od bot.
Na tu filcovou uteplivku dosedala vždy dřevěná část střechy, téměř vždy byla střecha dvojitá, vycpaná hoblinami. Nahoře pak většínou térpapír. Váha šikmé střechy mnohdy i přes 15 kg.

Příspěvek: #63

Mně šlo spíše o to,ve vztahu k té strůpkové folii,že se tady řeší to odvádění vysrážené vlhkosti. Když je to vlastně důležité tu vlhkost odvést z úlu pryč,jak zde někteří včelaři naznačují,proč se na rámky plácla najednou ta folie. Muselo být přece jasné,že všechna ta vlhkost co byla dříve v těch novinách, se zarazí na folii.Nebo se tehdy vlhkost v úlech také neřešila.Dostala se nějaká vůbec skrz ta prkénka?Když dám na strop folii,pak je jedno jakou izolaci použiji,protože přes folii nic neprojde.

Příspěvek: #64

Ani skrz prkénka žádná vlhkost neprošla. Včely je tak přepečlivě impregnovaly propolisem a všechny škvíry vzduchotěsně ucpaly, že mě to přímo svádí k myšlence, jestli včely odvod vlhkosti stropem vůbec chtějí?! Kdyby chtěly, tak proč ty škvíry tak pečlivě ucpávaly?

Příspěvek: #65

No právě. To je právě ono. Vždy na jaře vidím,jak tu a tam včelka olizuje kapky na folii. Mně můj zkušební "varré strop" také tmelily.A proč vlastně ne? Tmelí celý úl zevnitř plošně,rámky potáhnou celé,proč by vynechaly strop...

---

(06.01.2012 15:57)Anton Turčáni napsal(a):  Vrecovinu včely netmelia preto, že im tiahne, ale preto, že sa bránia vijačke, aby nemohla do medzier klásť vajíčka vajíčka, kde sú pre včely nedosiahnuteľné. ...

Neměl jsem na mysli,že by tmelily tu pytlovinu,že na ně táhne.To vůbec ne. Jestli ji tmelí kvůli zavíječi,nevím.Možné to je.

Příspěvek: #66

Tak s koberečky jsem to zkusil tuším už před loni.
Udělal jsem to že jsem asi dva a nebo i tři položil rovnou na rámky a na ně dal víko s polystyrenem.
Je fakt že kdyby ve víku nebylo nic jiného než ty koberce a byla by v tom víku větrací díra a nebo raději dvě tak by to dopadlo asi také jinak.V tom bude asi ten problém.Zkrátka zkusil jsem to takhle a nenadchlo mě to tak jsem zůstal u fólie.
U kolegy jsem už mockrát otvíral úly s prkénky nahoře a v úlech měl sucho ale ta práce s nimi je na h...o!
Zlatá fólie,na ní čtverec jekoru a víko s polystyrenem.I přes obyčejnou fólii se dá určit bez otvírání jestli sedí včelky nahoře a jak velký je chumáč.Odtrhávání koberečků od rámků je také chuťovka.Jednou jsem také položil u Langa jekor rovnou na rámky a při rozebírání to vypadalo že zvednu koberec rovnou i s několika rámky.U fólie nemusím ani odkrývat celý prostor stačí třeba jen kousek ohrnout a zjistit kolik mají na krajích zásob atd.
Takže u mě to bylo a je asi takhle.

Příspěvek: #67

(06.01.2012 18:21)miko napsal(a):  Neměl jsem na mysli,že by tmelily tu pytlovinu,že na ně táhne.To vůbec ne. Jestli ji tmelí kvůli zavíječi, nevím. Možné to je.

Do včelstva som pridal som pridal staršiu M v klietke Tic tac (miesto dna tam bola sieťka s očkami 2x2 mm a bola uzavretá) a zabudol som na ňu. Po určitej dobe som klietku odobral a siľ na dne klietky bola uzatvorená propolisom: tu sa nedá pochybovať o tom že v tejto klietke bol prievan. Včely naozaj ešte v tradičných úľoch, kde sa vnútorné steny popukali a istotne tam prievan nebol. Ak tieto pukliny boli širšie ako 4,5 mm, tak ich včely zatmelili len v užších miestach a puklinu nechali otvorenú, ale ak puklina bola užšia a včela sa do nej nedostala, tak ju vždy včely propolisom uzavreli.

Aj slamený koš-košnicu včely doslova vymažú z vnútra propolisom al znovu z toho istého dôvodu, sú v nej možnosti uloženia vajíčka vijačkou, má na to 8 mm dlhé kladielko, ktoré je upravené, na vkladanie vajíčka do hĺbky trhliny, aby ich včely starajúce sa o čistotu v úli, nemohli odstrániť. Larvička v trhline po vyliahnutí opúšťa a usadí sa na bezpečnom mieste plásta tam, kde ná prístup k vosku, ale hlavne k potrave v stene buniek.
Ja viem, že včelár veľa vecí sa dozvie zo staršej literatúry a taký je poznatok v nich uvedený, včely sa propolisom bránia proti prievanu, ale ja si myslím že je to inak. Anton

Příspěvek: #68

Do této "stříškové" diskuse by se hodil i dosti obsáhlý článek Denise Murrela, který byl otištěn v Moderním včelaři 6/2010 na stránkách 176 - 178.
Dle autora je vlhkost, která se sráží(zejména v zimě) na chladných plochách úlu důležitým zdrojem vody pro včelstvo. Proto nedoporučuje v zimě větrání horního nástavku, zejména ne větrání stropní.

Příspěvek: #69

Nič lepšie som nemohol vymyslieť pre svoje včely, ako povalové-stropové odvetrávanie úľového priestoru, možno aj preto, že predsa sa len niečo vodnej pary vyzráža aj na stenách úľa. Včely by mali ošetrovať plod vtedy, keď si môžu vodu prinášať z prírody. Anton

Příspěvek: #70

(06.01.2012 19:02)Anton Turčáni napsal(a):  Aj slamený koš-košnicu včely doslova vymažú z vnútra propolisom al znovu z toho istého dôvodu, sú v nej možnosti uloženia vajíčka vijačkou, má na to 8 mm dlhé kladielko, ktoré je upravené, na vkladanie vajíčka do hĺbky trhliny, aby ich včely starajúce sa o čistotu v úli, nemohli odstrániť. Larvička v trhline po vyliahnutí opúšťa a usadí sa na bezpečnom mieste plásta tam, kde ná prístup k vosku, ale hlavne k potrave v stene buniek.
Ja viem, že včelár veľa vecí sa dozvie zo staršej literatúry a taký je poznatok v nich uvedený, včely sa propolisom bránia proti prievanu, ale ja si myslím že je to inak. Anton

No dobře,jenže ony potáhnou propolisem i to,co by z tohoto důvodu,který zde uvádíte ,by ani nemusely.Polepí i rovná ohoblovaná prkénka (plochy). Není proto divu,že vymažou propolisem i košnici,kterou zmiňujete.Spíše by mě překvapilo,kdyby tak neučinily.Postupně potáhnou propolisem komplet celý prostor úlu zevnitř a to včetně hladkých ploch a rámků a tam nejsou žádné škvíry.Leda tu a tam nějaký ten prasklý souček.Ano,propolisem se brání i proti průvanu,pokud je to nutné.To mohu doložit i fotografií téměř zalepeného očka v bývalém vrchním nástavku.Domnívám se,že komínový efekt ve vysoké sestavě,který tam vznikal, byl pro ně už příliš a tak to zalepily.Plodiště měly totiž ve spodní části sestavy ( 4 nástavky 39x24).To jsem zde ale probírat nechtěl.Mě šlo o to,že ony tmelí i to co nesouvisí s průvanem a to i strop s vreckovinou.Tam nemůže být žádný průvan.Přes ten kobereček těžko.A je teď jedno jestli tu vreckovinu zalepí kvůli zavíječi,protože když ji zalepí celou,tak se vysrážená vlhkost do koberečku nad vreckovinou nedostane a to je to o co mi šlo.Zatmelí to ikdyž si tím znemožní odvod vysrážené vlhkosti stropem speciálně k tomu vyrobeným.

Příspěvek: #71

Ja som to mohol trochu upresniť, samozrejme, že pre včely usadené do nového ale i dlhšiu dobu nepoužívaného, je prvé čo urobia,starostlivo potiahnu propolisovým filmom, a tak isto aj rámiky a potom zakaždým vždy pred kladením M potiahnu filmom aj vnútro buniek.
V minulosti aj staršia literatúra zdôrazňovala, že včely utesňujú medzery v úli hlavne proti prenikaniu falošného vzduchu a keď tak premýšľam, možno i preto. Nič nemôžeme vylúčiť. Anton

Příspěvek: #72

Už několikrát bylo řečeno, že v extremních situacích vydrží včely všechno. Jedna menší kalamita je u mne potkala včera.
V minulých dnech jsme měli na návštěvě vánek Andreu a včera po obědě začalo lejt. Pro jistotu jsem se vypravil na chalupu zkontrolovat, zda mi neprší do baráku. Spíš by se dalo říct "nesněží", protože nahoře byla chumelenice. Střechu mi Andrea nechala, ale jednu stříšku s krajního úlu si odnesla. A tak včely měly přímo na rámcích krásnou sněhovou peřinku. Ometl jsem ji, úl přikryl, ale vděku jsem se nedočkal. Včely začaly okamžitě nadávat, že to bylo slyšet až metr od úlu. Asi za 1/4 hodiny už ale předly jako koťátka. Tak sladký zimní spánek.

Příspěvek: #73

(07.01.2012 10:23)Anton Turčáni napsal(a):  ... Včely by mali ošetrovať plod vtedy, keď si môžu vodu prinášať z prírody. Anton

Tomu nerozumím.Matka přece ploduje už v době,kdy včely ještě ven nemůžou.

Příspěvek: #74

Koukám, že odvětrání úlu je pořád zahadou.
Po nědělním obědu s dobrou kávou na stole přemítám na včelkama, proč, co a jak. Pokud si dám do souvislosti víc věcí jako včelstvo v dutině stromu, rašovskou metodu, zimování atd. začíná se mě něco rýsovat.

Budu-li brát v potaz, že je pro včelstvo přirozené se rojit a měnit stanoviště, tak se dostanu k tomu, že zmíněná vlhkost v úle není problém pro včely, ale včelaře! (hl. rámky a dílo).
Včelstvo pokud přijde o krajní plásty a třeba se zbortí, tak si na jaře vystaví nové (taky přirozená vlastnost). Pokud jsou stěny úlu vlhkem poškozené, včely prostor vyčistí a přemáznou to propolisem (tím asi zastaví další rozklad stěny. Navíc suchý strom má menší sací schopnost než strom živý (pokud se nepletu)
Dřevo samo o sobě je dobrý regulátor vlhkosti ať už v zimě nebo v létě (dřevo dýchá). Takové to příjemné klima z roubenek, by mohlo být příkladem.
Takže není ve finále problém vlhkosti v úlu problém včelaře?

tohle vše jsou jen doměnky budu rád za opravu, nebo vyvedení z omylu.

Příspěvek: #75

Jiří,živý strom je plný volné vody.Čerstvě nařezané dříví rovněž.Právě suché nasaje vodu jako houba.Je to podobné jako suchý a nebo mokrý hadr.Zaprší na prkénko,nasaje vodu.Vysvitne slunko,uschne.Žádná věda.U těch stromů to je ale podle mne trochu jiné,než u nařezaného dřeva.Tedy u stromů,které uhynuly "nastojato".Tam ta nasákavost může být jiná,protože nejsou přerušená vlákna jako u řeziva.Pokud ale strom ještě žije,tak je plný vody až na uhynulé části(větve,vnitřek dutiny,atd.).Ty jsou relativně suché.Podle rel. vlhkosti vzduchu v okolí.Když je vlhko,nasají vodu,když je pařec a svítí slunce,tak jsou suché jako troud.

Příspěvek: #76

Na ty prkénka si dobře vzpomínám, měli jsme je s otcem po celou dobu, co jsme včelařili. Hlavně táta je pečlivka, tak měl každé prkénko popsané (z kterého úlu je a jaká pozice), protože když se to naskládalo jinak, tak to nevycházelo. A té práce kolem, rozebírání jedině s rozpěrákem a při dávání dohromady se každé to prkénko muselo očistit od propolisu, aby to nakonec sedlo. Proto jsem byl tak nadšený ze strůpkové fólie. Mám teď langstrotha (sestavu od pana Zeleného) a jako nováčka v této branži by mě zajímalo zdali je dobře sestavení - Tvrdá PVC, tloušťky 0,4 mm, víko vnitřní, víko vnější s plastovou výplní a stříška handmade (viz příloha), nebo zdali máte nějaký lepší tip. Každopádně jsem rád že jsem se zbavil všech těch filců, novin, koberečů a podobných vymožeností, přesto mám takové maržení v zádech, že by někde nějaká uteplivka měla být nacpaná to víte zvyk je železná košile.

Příspěvek: #77

Mám Optimal s originální stříškou, na nejvyšším nástavku strůpková fólie, plechové víko, v něm dřevěná výztuha a 3 cm polystyren. Vůbec mě nenapadlo přemýšlet o nějakých dodatečných filcech, koberečcích . . . Jaksi netuším, o čem je tady pořád řeč, v jednoduchosti je síla.

Příspěvek: #78

Mám také Optimaly a víko mám dřevěné - dřevěný rám ( laťky cca 4 x 1,5 cm ) na něm tenká cca 3 mm dřevotřísková deska ( samozřejmě z obou stran ). Uvnitř polystyren. Víko 3x natřeno bílým Latexem. Pod víkem folie. A na závěr mám na tom všem položenou vlnitou střešní krytinu, něco jako eternit,která mi rozměrově vychází přes dva úly a na šířku je také přesně na úl ( tzn. 50 x 100 cm jeden díl krytiny - jen aby sme si rozuměli )

Příspěvek: #79

Mám také OPTIMALY a víka dělám z plastových desek o šířce 3-10mm. Dovnitř dávám dva kusy dva cm tlustých styrodurových desek, také jsou zdarma, protože jimi balí plastové dveřní výplně, které můj zaměstnavatel nakupuje. Rozměr plastové části střechy dělám 65*65cm, ze spod nalepený dřevěný rám z paletových bočnic (také zadarmo ) a kraje olepené "L" plastovým profilem 4*2 cm jako okapnička (aby nevzlínala voda k dřevěné části víka, sehnal jsem také zadarmo jako plastový odpad). Vše sháním v zaměstnání. Reklamních plastových desek, které byly někde odložené a poškrabané bylo dost a dost. Mám 7 včelstev, ale střech mám udělaných 20.

Příspěvek: #80

Stříšky na úlech mám řešeny velmi jednoduše a zejména lacino. Přímo na strůpkové folii je položen 5 cm tlustý polystyren S100, nijak neupravovaný, nenatřený. Stačí zatížit třeba cihlou. Tyto střechy používám již 10 let a nejeví známky opotřebování. Možno vidět v př. 72 na obrázku s bílými úly.