Toto fórum používá cookies
Toto fórum využívá cookies pro ukládání vašich přihlašovacích údajů, pokud jste zaregistrováni. Pokud nejste, ukládá vaší poslední návštěvu. Cookies jsou malé textové dokumenty uložené na vašem počítači. Cookies uložené tímto fórem mohou být použity pouze na této webové stránce a nepředstavují žádné bezpečnostní riziko. Cookies na tomto fóru také ukládají konkrétní témata, která jste si přečetli a kdy jste je naposledy četli. Prosím potvrďte, zda chcete přijímat nebo odmítnout toto nastavení cookies.

Cookie budou uloženy ve vašem prohlížeči bez ohledu na volby, aby se zabránilo opětovnému pokládání tohoto dotazu. Budete mít možnost změnit nastavení pro soubory cookie kdykoliv pomocí odkazu v zápatí.


Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Termo úl
Autor Zpráva
docttor Offline
Member
***

Příspěvků: 138
Připojen(a): 20.07.2012
Hodnocení:  
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #1
Termo úl
Slovenský výrobce termo úlu:
http://www.hivet.sk/produkty/produkty/varroa-killer
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.09.2013 19:51 od docttor.)
23.09.2013 11:00
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
misan Online
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.331
Připojen(a): 11.06.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #2
RE: Termo úl
Termoúľ (bez toho "solár"), keďže potrebuje 230V.

Neviem aké má atestácie, ale veril by som mu viacej ako solárnemu systému.
(A zaslúžilo by si to iné vlákno)

Večný učeň
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.09.2013 13:38 od misan.)
23.09.2013 13:33
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Jaroslav Stoklasa Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 2.082
Připojen(a): 03.04.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #3
RE: Termo úl
300 eur za vyhrievacie zariadenie??? Uf... To za to sa dá kúpiť viacero kvalitných úľov, v ktorých sa dá v pohode držať klieštik na uzde inými, prírode blízkymi, spôsobmi. A ideálne by to bolo, ak by si záujemca kúpil rovno Hivet úle... Ak si dobre pamätám, stáli okolo 200 eur. 500 eur za jeden termoúľ... No comment.

Pozerám, že ten úľ, samotný, stojí dokonca 248 eur.

Oravské Veselé, 1000 mnm, SR.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.09.2013 13:45 od Jaroslav Stoklasa.)
Hlasování: JozefJ (+1), MilanBencúr (+1)
23.09.2013 13:42
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Grof Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 461
Připojen(a): 15.11.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #4
RE: Termo úl
U nás v Jeseníku je firma, která vyrábí tepelné sálavé panely fungující na bázi infračerveného záření viz. zde: http://www.fenixgroup.cz/pages/cs/produk...ch-pouziti

No a když jsem se koukl na net třeba sem: http://www.primotopy.eu/infra-panely-a86...e&dir-asc= nebo sem: http://www.zbozi.cz/?q=Ecosun%20300%20G&...nejsi&po=3

Tak ten panel koupím za 2,5 tisíce, k tomu nějaký termostat, takže bych se do třech tisíc mohl vlézt. Možná bude lepší to potuplovat vícero termostaty zapojenými do série, pro případ výpadku či přehřívání některé z partií. Tímto ohřevem by mělo být zaručeno rovnoměrné prohřátí a jsem si jistý tím, že po technologické stránce to bude úplně někde jinde, než předražený Hivet.

Dále se domnívám, že je zbytečné podstavovat druhý ohřívač pod úl, když termo-solární střecha funguje do hloubky cca. 30 cm a tak mi na mou jednu bednu Čechoslováku stačí koupit jedno topítko a během týdne s tím protočím všechny včely ve včelíně bez toho, abych musel vrtat díry pro sluníčko a pak na něj čekat. A dávat takové peníze za Hivet ohřev (navíc v pochybnostech o porušení autorských práv) tak to bych musel upadnout ze střechy rovnou na hlavu...

A když si to nejdřív vyzkouším, tak si můžu v klidu natáhnout časovač a odejít do práce.

P.S.: A možná, že se to dá z Číny dovézt za pětistovku.

Čechoslovák 37 x 30, Jeseníky 400+ m. n.m.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.09.2013 18:01 od Grof.)
Hlasování: KaJi (+1), MilanBencúr (+1)
23.09.2013 17:56
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
KaJi Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 11.238
Připojen(a): 07.10.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #5
RE: Termo úl
Hlavně na tom slovenském postrádám info o zpětné vazbě - kde je tepelný snímač, pokud to má regulaci teploty.
23.09.2013 20:09
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
j.filip Offline
Member
***

Příspěvků: 100
Připojen(a): 22.03.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Facebook
Příspěvek: #6
RE: Termo úl
Stale si myslim ze elektrinou a nutenym obehom sa da dosiahnut lepsich vysledkov ako tu skor prepieranou metodou. Mozno v tomto VD zabijakovi je pouzity nuteny obeh, ale obeh vzduchu v zdroji tepla ohriateho len na potrebnu teplotu, a preto cidla nevidno. No tu na regulaciu nestaci bimetal . Podla dlzky liecenia by som na to typoval. Ale asi sa mylim.
Hlasování: MilanBencúr (+1), Albert Gross (+1)
23.09.2013 22:08
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Albert Gross Online
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.751
Připojen(a): 30.09.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #7
RE: Termo úl
Popis výrobku by mal byť podrobnejší. Ak má teplota pôsobiť na VD na včelách, tak musia zostať v priestore žiarenia. Podľa údajov v popise tam zostávajú len mladušky. Takže klieštik na "staruškách" zostáva ? Na akú teplotu je teda nastavený termostat, je asi výrobné tajomstvo. Riešenia f. Hivet sa zdajú byť prielomové, ale musia si získať zákazníkov presvedčivou argumentáciou, certifikáciou a cenou. Mali by požiadať o posúdenie aj nejaký dôveryhodný včelársky výskumný ústav, alebo požiadať o testovanie včelárov a na tento účel im veľkoryso poskytnúť zariadenie zadarmo. Ak to funguje, tak by sa časom mohla objaviť aj jednoduchšia a lacnejsia konštrukcia. Ako zdroj by možno stačil aj solárny panel. Inšpiratívna je aj rozsiahla diskusia v téme Termosolárny úľ, ale nechápem, prečo sa také efektívne riešenie varoázy už nepoužíva v praxi. Pri slnečnom dni by asi parametre ohrevu splnil aj termosolárny nástavok pre Waré úľ, ktorý spomína Milan Bencúr. Tak predsa funguje aj slnečné tavidlo.
Hlasování: MilanBencúr (+1)
24.09.2013 10:54
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Milan Havelka Online
Posting Freak
*****

Příspěvků: 3.620
Připojen(a): 23.03.2013
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #8
RE: Termo úl
Když ono je docela problém, podle mě, řešit u toho "termosoléru" regulaci teploty. To bych raději viděl stejné zařízení na elektriku.

znáš ten novej?Big Grin
Přijde chlap domů na oběd a čuchá...a čuchá....a ptá se manželky:" to máme dneska k obědu kachýnku?" a ona na to: " k obědu máme škubánky, ale u Linhartů zase lečej včely v termosoláru".....Big Grin

Takže s tím sluníčkem bych měl opravdu strach, že si je opravdu upeču....Dodgy

Benátky nad Jizerou 218 m n.m. BVD - 11r .39x24,39x17 - více než 50 včelstev
Hlasování: Anton Turčáni (+1), RadimŠ (-1)
24.09.2013 11:23
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
jaro Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 642
Připojen(a): 08.03.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #9
RE: Termo úl
Bolo tu viacej otázok. Na http://www.vcely.sk sa to už rozoberalo.
Kde je snímač teploty? Je v hornej a dolnej časti R zapichnuté v pláste, čiže sa meria teplot vosku v prostrediku úľa aj keď teplota je rovnaká v celom ND.
Aká je teplota? Teplota je 42 - 43 °C. ´
Další dotaz bol na starušky verzus mladušky- to je nešťastne napísané. Je to myslené tak, že pri prvom tepelnom ošetrení sa zlikvidujú klieštiky na plode a na včelách, ktoré sú v danom ND, ostatné klieštiky v ďalších ND a mimo úľa sú zatiaľ v bezpečí. A pri tom druhom ošetrení včelstva sa myslí na to, že zbytkový klieštik všššetok vojde na plod a tak ho dorazíme na tom druhom ošetrení. teoreticky je možné, že všetok zbytkový klieštik zalezie do plodu ale prax ukáže či to tak je.
Dotaz kolegu Grofa, že je zbytočné podstavovať aj druhý termo panel pod úľ - prešlo to viacerími pokusmi a nie je to zbytočné ale poterbné, ináč to nefunguje. Tiež nerozumiem aké diery chce vŕtať, kde a načo? To ako som už písal asi píše o niečom inom a potom sa nechápeme.
A podľa všetkého by termosolárna strecha ani solárny panel nefungoval a slnečné tavidlo je "trošku inšie" . Predsa v ňom nie sú ani včely narpr. Tie včely predsa niečo v tom úli robia keď sa začne prehrievať !!!!! a preto nie je potrebný ani žiaden nútený obeh ako píše filip, to urobia včely.
Nie je to termosolárny úľ lebo so slnkom to nemá nič spoločného. Nevyužíva solárnu energiu ale elektrickú tak neviem prečo to tu pletiete. To zariadenie na tepelné ošetrenie včelstva sa dá použiť aj na iné úle nielen na konkrétny Hive úľ, takže treba tieto dve témy od seba oddeliť, lebo jeden píše o termo úli a myslí Hive úľ a druhý píše tiež o termo úli a myslí na zariadenie slúžiace na tepelné ošetrenie včelstva. Takže píšme bud o jednom alebo o druhom, lebo sa tu neporozumieme.
Snažil som sa odpovedať na všetky dotazy, ktoré tu odzneli ale aby ste si nemysleli, že som jeho zástanca alebo nebodaj výrobca, je to čiste len preto, aby ste sa trošku zorientovali a určite to nemá praktické využitie už len preto, že potrebujete 220 V. Vhodné je to pre krížové hodnotenie účinnosti liečiv a teda pre Výskumné ústavy, nie pre včelársku prax. Berte to len ako môj názor.
Hlasování:
24.09.2013 16:18
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
MilanBencúr Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 766
Připojen(a): 09.10.2010
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání

Blogger Google+
Příspěvek: #10
RE: Termo úl
Pán Karáč v inom vlákne poskytol informáciu mailom: "...úmrtnosť vajíčok bola spočiatku 100 %, mladých lariev cca 80 % ná. Príčinou bolo radikálne zníženie relatívnej vlhkosti vo vyhrievanom priestore (vyschli). Vložením plochých nádobiek s vodou na spodný rám je úmrtnosť týchto štádií 0 alebo blízka 0."
Pán Linhart v inom vlákne napísal: "V úlu máte běžně vlhčeji než je venku. Venku je asi 60% relativní vlhkost a v úlu může být i 80%, když včely odpařují vodu z nektaru. Pokud se ale vzduch v úlu ohřeje, pak dochází k poklesu jeho relativní vlhkosti. Prostě čím je vzduch teplejší, tím (jak správně říkáte) roste jeho potenciál vodu vázat. Takže čím teplejší vzduch, tím vyšší potenciál vazby další vody. Proto je při termosolární léčbě běžně vlhkost na úrovni 20-10% relativní vlhkosti a to je vlastně pouštní klima. Když vydechujete vzduch a zrcátko se orosí, je to něco jiného. V plicích byl ten teplý vzduch spojen s obřím povrchem vlhkých epitelů plic a měl možnost se rychle vodou nasytit. Zde (v úlu) ale tuto možnost nemá. Nestýká se totiž s vlhkými povrchy v takové míře, jako v plicích. Proto zůstává velmi suchý a studenti z Nasavrk rádi potvrdí, že na přednášce viděli mé fotografie digitálních teploměrů a vlhkoměrů, kdy je kolem 50°C již vlhkost asi jen 10% i nižší. To je celá záhada toho, proč tyto teploty přežije i plod a mladé včely. Lépe totiž snesete 50°C v suchém vzduchu pouště o relativní vlhkosti 15%, než 35°C v horku tropického pralesa, o 100% relativní vlhkosti."
Ak včelí plod pod viečkom zomiera pri teplote 43°C a vyššej a roztoče Varroa hynú pri teplote 45°C a vyššej, ako je možné, že pri sauna metóde pána Karáča a pri hitzen metóde pána Linharta sú roztoče Varroa zabíjané už teplotou okolo 42°C? Ktorá z tých dvoch metód je bezpečná?
Myslím si, že najreálnejšia a najlacnejšia je šoková skleníková termo metóda, ktorú používajú včelári z Turkménska, o ktorej som sa už v niektorom vlákne zmienil. Ideálna teplota pre reprodukciu klieštika je 32-34°C. S možnosťami dnešného technického zabezpečenia sa termickou metódou vytváraním teplých zón a zamedzovaniu studených zón dá úspešne postupovať v každom úli. Vedomosť, že samičkám V-roztočov spôsobude teplota pod viečkom okolo 36 stupňov Celzia šok, a tie nie sú schopné ďalšej reprodukcie, je inšpiráciou pre každého včelára, vylepšiť si svoje zaužívané postupy v súlade s poznatkami vedy. Robotníčí plod ACC sa vyvíja pri teplote až do 38°C a robotníčí plod AMC pri teplote do 35,7°C.

©Milan Bencúr
našapravda Warré
24.09.2013 20:27
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
jaro Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 642
Připojen(a): 08.03.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #11
RE: Termo úl
Máme tu dve skoro rovnaké vlákna termo úľ a druhé termosolárny úľ a ja chcem vám napísať výsledok ošetrenia termického ošetrenia včelstiev pomocou varroa terminátor ako to nazval jeho výrobca. A neviem do ktorého vlákna to dať.
Pokus bol urobený len najednom včesltve, keďže je to zdĺhavé ale úplne stačí. Výsledok je : buď funguje alebo nefunguje. Bolo to na stanovišti kde je 10 včelstiev, takže ostatné 9 rodín bolo nazvime ich porovnávacích alebo kontrolných s tým, že boli ošetrené proti klieštikovi avartinom 1. augusta aby sme vylúčili zalietanie a reinváziu klieštika. Potom 7. augusta bol u týchto 9-tich rodín nasadený gabon. Termické ošetrenie včelstva sa urobilo 30. júla a 9. augusta, čiže po 10 -tich dňoch. Termoošetrenie malo zabiť všetkých klieštikov na včlách aj na plode. Včelstvo bolo na 2 VND + NND. Kedže tepelné ošetrenie sa robilo len na jednom VND očakávalo sa, že po zabití klieštikov na plode a na včelách, ktoré boli v tom ošetrujúcom ND, že všetky zbytkové klieštiky v , ktoré ostali na včelách v ostaných ND vlezú do 10 dní na plod. A pri druhom ošetrení ich valstne dorazíme, keďže sa ošetruje ND v ktorom je plod.
SPad klieštika sa počítal ažpo vyliahnutie poslednej včely ošetrenej teplom. Počítali sme klieštika až do 22. augusta ako spad po termo ošetrení. Teda 13 dní. (bunka z ktorej sa vyliahne robotnica je zaviečkovaná 12 dní). Od tohto dátumu sa spad už neprirátaval na vrub tepelného ošetrenia ale počítali sme ho ďalej. Ošetrenie avartinom sme robili 2. sept. a 9. sept. a aerosoól M1Aer 12. nov (spadli 2 klieštiky). Po zrátaní, vyrátaní, vydelení...sme zistili účinnosť termo ošetrenia prístrojom 70,04 % ! Toto čílso treba brať ako max. účinnosť. Vyššia určite nemohla byť, keď tak len nižšia keď nám niektoré klieštiky "ušli", lebo sa nám nepodarilo každý deň robiť varroamonitoring. Toho klieštika by bolo viac a tým účinnosť by bola nižšia.
Aj keď pokus nebol zameraný na gabon, účinnosť nemá vyššiu ako tých 70 %. Len tu si netrúfam povedať nejaké číslo, lebo pokus nebol zameraný priamo na gabon.
Takže termo terminátor so svojou pracnosťou, zdĺhavosťou a účinnosťou pri doterajšej metodike je odsúdený na zánik. Možno keby sa zvýšila teplota a dĺžka jej pôsobenia výsledok by mohol byť iný, čo nevylučujem. Včelstvo a plod pri doterajšom soôsobe ošetrenia nebol poškodený
Vo včelárskej ročenke som sa dočítal z r. 1983, že termokomora - táto metóda je pôvodne japonská (poznáme japonské včely ako livkidujú sršňov na letáči) a tám sa píše o teplote 47 - 49 °C, pri ktorej klieštik odpadáva zo včely. 50°C a viac dochádza k poškodeniu včely. My sme použili teplotu , ktorá sa pohybovala (včely vetrajú) medzi 42 - 43 °C počas 3 hodín. Čo tak zvýšiť teplotu? Vlhokosť sa zabezpečuje vodou v odparovači. Má význam poberať sa touto cestou??
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15.11.2013 11:03 od jaro.)
Hlasování:
Albert Gross (+1), Scipio (+1), Grof (+1), Anton Turčáni (+1), liptaka (+1)   Zobrazit vše

15.11.2013 11:00
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
stanislav karáč Offline
Newbie
*

Příspěvků: 8
Připojen(a): 03.11.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #12
RE: Termo úl
(23.09.2013 11:00)docttor napsal(a):  Slovenský výrobce termo úlu:
http://www.hivet.sk/produkty/produkty/varroa-killer

Náš úľ je teplodržný difúzny úľ, názov stránky je správny.



(23.09.2013 20:09)KaJi napsal(a):  Hlavně na tom slovenském postrádám info o zpětné vazbě - kde je tepelný snímač, pokud to má regulaci teploty.

Tepelný snímač je na hornom aj dolnom paneli, bez toho by samozrejme nebola možná regulácia. Karáč



(23.09.2013 13:42)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  300 eur za vyhrievacie zariadenie??? Uf... To za to sa dá kúpiť viacero kvalitných úľov, v ktorých sa dá v pohode držať klieštik na uzde inými, prírode blízkymi, spôsobmi. A ideálne by to bolo, ak by si záujemca kúpil rovno Hivet úle... Ak si dobre pamätám, stáli okolo 200 eur. 500 eur za jeden termoúľ... No comment.

Pozerám, že ten úľ, samotný, stojí dokonca 248 eur.

Vaše počty nie sú dobré a Varroa Terminátor (tak sme ho premenovali) s difúznym teplodržným úľom nesúvisí. A už vôbec nejde o termoúľ. Ak sa lepšie pozriete na našu stránku, zistíte niečo iné ako tu uvádzate. Varroa Terminátor je zariadenie na hypethermickú likvidáciu klieštika bez použitia chemických prostriedkov. Karáč



(23.09.2013 17:56)Grof napsal(a):  U nás v Jeseníku je firma, která vyrábí tepelné sálavé panely fungující na bázi infračerveného záření viz. zde: http://www.fenixgroup.cz/pages/cs/produk...ch-pouziti

No a když jsem se koukl na net třeba sem: http://www.primotopy.eu/infra-panely-a86...e&dir-asc= nebo sem: http://www.zbozi.cz/?q=Ecosun%20300%20G&...nejsi&po=3

Tak ten panel koupím za 2,5 tisíce, k tomu nějaký termostat, takže bych se do třech tisíc mohl vlézt. Možná bude lepší to potuplovat vícero termostaty zapojenými do série, pro případ výpadku či přehřívání některé z partií. Tímto ohřevem by mělo být zaručeno rovnoměrné prohřátí a jsem si jistý tím, že po technologické stránce to bude úplně někde jinde, než předražený Hivet.

Dále se domnívám, že je zbytečné podstavovat druhý ohřívač pod úl, když termo-solární střecha funguje do hloubky cca. 30 cm a tak mi na mou jednu bednu Čechoslováku stačí koupit jedno topítko a během týdne s tím protočím všechny včely ve včelíně bez toho, abych musel vrtat díry pro sluníčko a pak na něj čekat. A dávat takové peníze za Hivet ohřev (navíc v pochybnostech o porušení autorských práv) tak to bych musel upadnout ze střechy rovnou na hlavu...

A když si to nejdřív vyzkouším, tak si můžu v klidu natáhnout časovač a odejít do práce.

P.S.: A možná, že se to dá z Číny dovézt za pětistovku.

Nepoznám panely o ktorých píšete, ale ak by fungovali, nutne je treba dva.
Chýbajú Vám ešte lapače klieštika (súčasť patentu) a výsledok bude opajcovaný náš Varroa Terminátor. Skvelé. Môžete začať počítať znova. Ale zas až také jednoduché to nie je. Karáč
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.11.2013 18:58 od stanislav karáč.)
24.11.2013 18:24
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
stanislav karáč Offline
Newbie
*

Příspěvků: 8
Připojen(a): 03.11.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #13
RE: Termo úl
(23.09.2013 22:08)j.filip napsal(a):  Stale si myslim ze elektrinou a nutenym obehom sa da dosiahnut lepsich vysledkov ako tu skor prepieranou metodou. Mozno v tomto VD zabijakovi je pouzity nuteny obeh, ale obeh vzduchu v zdroji tepla ohriateho len na potrebnu teplotu, a preto cidla nevidno. No tu na regulaciu nestaci bimetal . Podla dlzky liecenia by som na to typoval. Ale asi sa mylim.

Naše zariadenie využíva činnosť včiel počas ohrevu. Snaha včiel o chladenie vetraním zabezpečuje pohyb vzduchu vo vyhrievanom plodisku, takže nútený obeh nejakou ventiláciou nie je potrebný. Použiť ventilátor v plodisku plnom včiel je technický logický nápad, nefunguje však bez toho, že by ste neupravovali šírku uličiek. Takéto riešenie vyvolá vznik ďalších problémov, ktoré by bolo treba riešiť. Toto mám za sebou.
Keby riešenie bolo také jednoduché, mali by sme už aspoň 20 rokov po probléme s varroázou. Jediné riešenie varroázy s využitím hypertermie je riešenie s rakúskym
zariadením varroa-kontroller. ten likviduje klieštika len na plode. Tam treba zmiesť včely z plodových rámikov a v tomto externom zariadení ich prehriať. Naše zariadenie pracuje v plodisku a likviduje klieštika aj na plode aj na včelách nachádzajúcich sa v plodisku. A to nehovorím o cene.
Čidlá nevidno ale sú tam. Karáč



(24.09.2013 10:54)Albert Gross napsal(a):  Popis výrobku by mal byť podrobnejší. Ak má teplota pôsobiť na VD na včelách, tak musia zostať v priestore žiarenia. Podľa údajov v popise tam zostávajú len mladušky. Takže klieštik na "staruškách" zostáva ? Na akú teplotu je teda nastavený termostat, je asi výrobné tajomstvo. Riešenia f. Hivet sa zdajú byť prielomové, ale musia si získať zákazníkov presvedčivou argumentáciou, certifikáciou a cenou. Mali by požiadať o posúdenie aj nejaký dôveryhodný včelársky výskumný ústav, alebo požiadať o testovanie včelárov a na tento účel im veľkoryso poskytnúť zariadenie zadarmo. Ak to funguje, tak by sa časom mohla objaviť aj jednoduchšia a lacnejsia konštrukcia. Ako zdroj by možno stačil aj solárny panel. Inšpiratívna je aj rozsiahla diskusia v téme Termosolárny úľ, ale nechápem, prečo sa také efektívne riešenie varoázy už nepoužíva v praxi. Pri slnečnom dni by asi parametre ohrevu splnil aj termosolárny nástavok pre Waré úľ, ktorý spomína Milan Bencúr. Tak predsa funguje aj slnečné tavidlo.

Pre potreby včelára nie je podrobnejší technický popis potrebný. Účinná teplota nie je tajomstvom, je známa už 30 rokov (42 stupňov). Súhlasím s Vami, že je nutné spolupracovať s výskumným ústavom kvôli nezávislému posúdeniu. To je naša úloha od včasnej jari 2014 ale len kvôli nezávislému posúdeniu. Kľúčové problémy sú vyriešené (ohrev, zabránenie úniku opadnutých živých klieštikov).
Foretické klieštiky (tie na včelách, nie na plode) sú aj na lietavkách. Účinnosť zariadenia závisí aj od toho, kedy zariadenie použijeme. Foretické klieštiky predstavujú na jar asi 20 % zo všetkých lieštikov, neskôr ich podiel stúpa (literatúra). Najúčinnejšie je aplikovať zariadenie na jar, kedy je väčšina včiel v plodisku. Cieľom nie je a nemôže byť úplná likvidácia klieštika vo včelstve ale jeho udržiavanie na nízkej úrovni. Ak by bol stupeň zamorenia včelstva na jar vysoký, liečenie treba s časovým odstupom (12 dní a viac) opakovať.
Ešte odpoveď na vašu otázku, prečo sa takéto zariadenie nepoužíva v praxi.
Produkt je výsledkom nášho výskumu z roku 2013 a do praxe ho širšie uvedieme na jar budúceho roka.



(24.09.2013 20:27)MilanBencúr napsal(a):  Pán Karáč v inom vlákne poskytol informáciu mailom: "...úmrtnosť vajíčok bola spočiatku 100 %, mladých lariev cca 80 % ná. Príčinou bolo radikálne zníženie relatívnej vlhkosti vo vyhrievanom priestore (vyschli). Vložením plochých nádobiek s vodou na spodný rám je úmrtnosť týchto štádií 0 alebo blízka 0."
Pán Linhart v inom vlákne napísal: "V úlu máte běžně vlhčeji než je venku. Venku je asi 60% relativní vlhkost a v úlu může být i 80%, když včely odpařují vodu z nektaru. Pokud se ale vzduch v úlu ohřeje, pak dochází k poklesu jeho relativní vlhkosti. Prostě čím je vzduch teplejší, tím (jak správně říkáte) roste jeho potenciál vodu vázat. Takže čím teplejší vzduch, tím vyšší potenciál vazby další vody. Proto je při termosolární léčbě běžně vlhkost na úrovni 20-10% relativní vlhkosti a to je vlastně pouštní klima. Když vydechujete vzduch a zrcátko se orosí, je to něco jiného. V plicích byl ten teplý vzduch spojen s obřím povrchem vlhkých epitelů plic a měl možnost se rychle vodou nasytit. Zde (v úlu) ale tuto možnost nemá. Nestýká se totiž s vlhkými povrchy v takové míře, jako v plicích. Proto zůstává velmi suchý a studenti z Nasavrk rádi potvrdí, že na přednášce viděli mé fotografie digitálních teploměrů a vlhkoměrů, kdy je kolem 50°C již vlhkost asi jen 10% i nižší. To je celá záhada toho, proč tyto teploty přežije i plod a mladé včely. Lépe totiž snesete 50°C v suchém vzduchu pouště o relativní vlhkosti 15%, než 35°C v horku tropického pralesa, o 100% relativní vlhkosti."
Ak včelí plod pod viečkom zomiera pri teplote 43°C a vyššej a roztoče Varroa hynú pri teplote 45°C a vyššej, ako je možné, že pri sauna metóde pána Karáča a pri hitzen metóde pána Linharta sú roztoče Varroa zabíjané už teplotou okolo 42°C? Ktorá z tých dvoch metód je bezpečná?
Myslím si, že najreálnejšia a najlacnejšia je šoková skleníková termo metóda, ktorú používajú včelári z Turkménska, o ktorej som sa už v niektorom vlákne zmienil. Ideálna teplota pre reprodukciu klieštika je 32-34°C. S možnosťami dnešného technického zabezpečenia sa termickou metódou vytváraním teplých zón a zamedzovaniu studených zón dá úspešne postupovať v každom úli. Vedomosť, že samičkám V-roztočov spôsobude teplota pod viečkom okolo 36 stupňov Celzia šok, a tie nie sú schopné ďalšej reprodukcie, je inšpiráciou pre každého včelára, vylepšiť si svoje zaužívané postupy v súlade s poznatkami vedy. Robotníčí plod ACC sa vyvíja pri teplote až do 38°C a robotníčí plod AMC pri teplote do 35,7°C.

Moje pozorovania hovoria, že zaviečkovaný plod vydrží viacej ako 43 stupňov, citlivý je otvorený plod a vajíčka bez zabezpečenia dostatočnej vlhkosti. Tento problém máme vyriešený.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.11.2013 10:11 od stanislav karáč.)
25.11.2013 9:34
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Albert Gross Online
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.751
Připojen(a): 30.09.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #14
RE: Termo úl
Účinnosť 70 - 80% je vysoká, ak berieme do úvahy, že zariadenie môžeme použiť kedykoľvek, teda aj v znáškovom období. Za najvyššiu hodnotu zariadenia považujem nahradenie doteraz používaných liečiv. Nevýhodou je relatívne vysoká cena a zvislosť od zdroja el. energie. Ďalšie testovanie by malo potvrdiť aj nezávadnosť prístroja pre kondíciu včelstva - vedľajšie účinky z prehriatia. Pokus v LH považujem za chaotický a neprofesionálny a treba to skúsiť znova. Mohla by to byť alternatíva liečenia pre ekologický chov včiel ?
Hlasování: jaro (-1)
25.11.2013 12:05
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
jaro Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 642
Připojen(a): 08.03.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #15
RE: Termo úl
(25.11.2013 12:05)Albert Gross napsal(a):  Pokus v LH považujem za chaotický a neprofesionálny a treba to skúsiť znova.

Či bol profesionálny to neviem posúdiť, lebo najväčší profesionál je Albert Gross. Ale chaotický nebol. A Albert Gross bol ďaleko na míle keď sa ten prístroj testoval, takže veľmi ľahkko a priblblo sa píšu takto názory keď nemá ani potuchy o tom.
najlepšie je urážať druhých, možno som to tu nemal napísať , aby sa tu Albert neodbavoval na niečom do čoho ani zďaleka nevidí.
Hlasování: Albert Gross (+1), Jaroslav Stoklasa (-1)
25.11.2013 12:33
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Albert Gross Online
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.751
Připojen(a): 30.09.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #16
RE: Termo úl
Jaro, nemal by si to brať tak osobne a viac sa sústrediť na predmet diskusie. Ale aj tak ťa mám rád Heart Smile.
Prístroj by sa mal testovať od jari a na viacerých včelstvách. Jedno včelstvo je určite málo. Ale vykonať solídne testy na svoj výrobok je skôr záujem p. Karáča, ako LH. Zariadenie aj pricíp je jednoduchý a na jeho testovanie netreba mimoriadne IQ, ale dôveryhodnú inštitúciu a nakoniec certifikát.
25.11.2013 14:24
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
stanislav karáč Offline
Newbie
*

Příspěvků: 8
Připojen(a): 03.11.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #17
RE: Termo úl
(25.11.2013 12:05)Albert Gross napsal(a):  Účinnosť 70 - 80% je vysoká, ak berieme do úvahy, že zariadenie môžeme použiť kedykoľvek, teda aj v znáškovom období. Za najvyššiu hodnotu zariadenia považujem nahradenie doteraz používaných liečiv. Nevýhodou je relatívne vysoká cena a zvislosť od zdroja el. energie. Ďalšie testovanie by malo potvrdiť aj nezávadnosť prístroja pre kondíciu včelstva - vedľajšie účinky z prehriatia. Pokus v LH považujem za chaotický a neprofesionálny a treba to skúsiť znova. Mohla by to byť alternatíva liečenia pre ekologický chov včiel ?

Hodnota 70% bola dosiahnutá pri takom stupni nákazy, že denne po prvom ohreve odpadávalo do varroa dna 100 ks mŕtvych klieštikov denne. Treba pripomenúť, že pri tomto zásahu medníkové včely neboli vôbec prehrievané (prvé pokusy) a foretické klieštiky neboli dostatočne odstránené. Technológia liečenia hypertermiou nemôže byť napodobňovaním chemickej terapie, ktorá kladie dôraz na neskoršie ošetrovanie (inak ani nemôže). Ak napríklad v polovici apríla máte 200 klieštikov (čo bol pravdepodobne náš prípad), tak v čase nášho liečenia je ich už vo včelstve okolo 2000 (v skutočnosti spadlo takmer toľko). Opustiť plodisko môžu včely kedykoľvek počas ohrevu. Ďaľšie pokusy v jarných mesiacoch spresnia technologický postup. Vsunúť jeden panel pod plodisko, zapichnúť dve čidlá kontrolných teplomerov do rámika pod hornú a nad dolnú latku a zakryť plodisko horným panelom je väčšia robota ako vložiť napr. gabon . Ale to nahradí všetky tie nepríjemnosti a dôsledky chemického liečenia varroázy. A mať počas sezóny nízku hladinu klieštikovej
nákazy tiež nie je na zahodenie.
Hlasování: Albert Gross (+1)
25.11.2013 14:49
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
jaro Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 642
Připojen(a): 08.03.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #18
RE: Termo úl
ALbert nerozumieš tomu vôbec, podľa toho čo si teraz napísal, alebo nevieš čo píšeš. Toto nie je termo úľ p. Lindharta. Toto je prístroj, ktorý sa použije raz za čas na zlikvidovanie klieštika. A robilo sa to podľa metodiky p. Karáča, korý bol prítomní. Vážne nehnevaj sa, nerozumieš tomu a miešaš dve veci dokopy.
Teraz treba zmeniť metodiku, aby bolo účinnosť vyššia alebo sa o to aspoň pokúsiť. Ja mám na tom eminentný záujem a nie ÚVč. Ty zase propaguješ niečo, čo si neodskúšal, píšeš o účinnosti, čo si si vygúglil v mozgu a ďalej už nepíšem.
Takých mudrlantov čo od PC vedia ako to bolo robené a dopredu píšu, že je to výborná vec je veľa. Málo je takých, ktorý to aj odskúšajú a potom mudrujú.
Kedže nám bol daný len jeden prístroj na použitie tak sme nemohli použiť dva, na to aké IQ je poterbné? Ináč vôbc nie je v tomto prípade potrebné testovať dva prístroje. Včelstvo bolo klieštikom dostatočne zásobené, takže pokus vyšiel a ja si myslím, že aj majiteľ verí tomu výsledku. Presný postup, kde som vylúčil aj reinváziu som tu už popísal.
Ja viem, že je to len preto, že si si pomýlil termo úľ, ktorý je napísané na vlákne z prístrojom terminátor, ktorý je celý rok v sklade a raz za čas sa použije. A keď krížovo použijem amitraz, po presne prevedenej metodike ako určí jej výrobca, zisťujem účinnosť. Bolo to urobené predpisovo, keby som tam nebol tak to tu nepíšem. tak neznevažuj niečo čomu nerozumieš. Kryštáľová guľa v takýchto prípadoch nepomáha.
Podľa všetkého si si asi neprečítal celé vlákno, alebo veľmi rýchlo si ho len tak prebehol. Ale máš možnosť si kúpiť aj tri takéto prístroje a stáť pri nich 3,5 hod. pri úľoch (to je dobapoužitia + príprava) a potom nám povedz, keď poskladáš poledné káble od elektriky aké je to praktické pre včelárov, či už s malým počtom včelstiev alebo aj s väčším počotm včelstiev. Budem ti vďačný, keď nám všetkým opíšeš priebeh pokusu.
Hlasování: Albert Gross (+1), Scipio (+1)
25.11.2013 15:17
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Albert Gross Online
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.751
Připojen(a): 30.09.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #19
RE: Termo úl
Takže ani 200 prezimovaných VD nie je pri takomto liečení žiadna katastrofa. Dotácia by sa potom mohla poskytnúť na toto zariadenie a VAT s kompresorom by zostal na striekanie kočovných vozov. Obmedzila by sa tiež distribúcia a výroba liečiv a väčšina včelárov z horských a podhorských oblastí bez intenzívnej poľnohospodárskej výroby /repka, slnečnica, / by mohla včeláriť v ekologickom režime. Pekná perspektíva len za 300€. Drahšie sú povolenia a poplatky pre periodické kontroly "ekoagentúr".
Ako rýchlo sa včelstvo spamätá po takejto termoterapii ?

https://www.facebook.com/media/set/?set=...250&type=3
Jaro, nemôžem reagovať, lebo ma admin zase zmrazí...Smile
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.11.2013 15:47 od Albert Gross.)
25.11.2013 15:32
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
stanislav karáč Offline
Newbie
*

Příspěvků: 8
Připojen(a): 03.11.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #20
RE: Termo úl
Ako rýchlo sa včelstvo spamätá? Asi 2/3 včiel počas ohrevu opustí
plodisko a zavesí sa do dna (ak je vysoké) alebo na letáč. Žiadna agresivita. Po skončení ohrevu a odkrytí plodiska teplota ide dole, včely vtiahnu na plod a všetko
beží tak, akoby sa nič nebolo dialo.

PetrM upravil 26.11.2013 8:12 tento příspěvek z důvodu:

Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečná citace odstraněna.

25.11.2013 20:31
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 2 Host(é)