Příspěvek: #41

Buďme trpěliví. Apiguard se u nás legálně používá vlastně nyní druhou sezonu. Já mám kolegy, kteří jej používají bez problémů. Jenom sem nepíší. Takže moje prosba: kdo má zkušenosti, podělte se. Já to letos nestihl.
Jiří

Příspěvek: #42

každopádne překryje Apiguard vůní včelstva, což dlouhodobě znemožní veškerou komunikaci celého organizmu, vyřadí z provozu obranu včelstva a vyhubí nenahraditelně prospěšné mikroorganismy, které udržují patogeny v rovnováze.

Příspěvek: #43

Já Apiguard použil, moje dosavadní zkušenosti popsány v diskuzi Thymol.
Když to zkrátím - (alespoň zatím) bez problémů - krmím, měním matky - normálně včelařím a nic negativního nepozoruji. Co hodnotit nemůžu je účinnost, nemám dna kde bych mohl hodnotit spad.

Ještě dodám - když jsem kdysi na schůzi přinesl KM abych o ní jako o naprosté novince podal nějaké informace, taky na mne všichni hleděli jako na zjevení. Takže ta nedůvěra a opatrnost je naprosto normální věc.
Až mám někdy pocit, že se KM používá jako všelék a podle mého soudu mnohdy v dosti nevhodné době. Ale - každému co jeho jest.

Příspěvek: #44

To, že se vyřadí komunikace a vyhubí mikroorganismy je nějak někde ověřeno? Byl bych vděčen za odkaz, neb sháním informace.
Mimochodem mi to připomíná jeden postup proti brutálním loupežím, který navrhovali v polovině 19. století v Německu, totiž překrýt v noci šokujícím způsobem vůni včelstva, což zmate druhý den ráno lupičky, ale domácí včely vybudí k razantní obraně česna, což znamená, že se na ní dolmuví, komunikují. Používal se k tomu kousek pižma. Zmiňuje se o tom L. L. Langstroth na základě textů v Bienenzeitung.
Jiří

Příspěvek: #45

(11.07.2013 22:55)Jose68 napsal(a):  Máte někdo nové zkušenosti?
Já jsem letos zakoupil k vyzkoušení. Po aplikaci dám vědět.

Takže...

Už jsme psal výše - při aplikaci žádné problémy, žádná loupež, nic podobného.

Spad jsem po aplikaci nekontroloval. Jednak nemám varoadno a jednak jsem byl v té době zaneprázdněn.

Před a po fumigaci jsem čistil podložky, v té době (konec září a začátek listopadu) byly v jednotlivých úlech podložku buď zcela čisté, nebo jen minimum roztočů varoa. Až jsem si myslel, že je fumigace neúčinná. Ale tento názor měla spoustu kolegů v okolí.

Závěr. Znovu opakuji, že při aplikaci nula problémů. Co se výsledků týče je pravda, že po fumigaci byl spad minimální až nulový. Těžko to ale přičítat (jen) Apiguardu, když podobné výsledky měli i jiní bez jeho aplikace (zato s vyšším nasazením KM, nebo Gabonu).
Pokud nebude Gabon k dispozici, anebo jen omezeně, budu v používání Apiguardu pokračovat, doplním s ním ošetřování. Výsledná forma léčení: květen - červen: KM, červenec - srpen: Apiguard, listopad: fumigace.

Příspěvek: #46

Josefe, díky za informace, pár s dovolením otázek:
Kdy byla aplikace? Jaká byla teplota?
Pokud se dodrží instrukce a pravidla doporučená výrobcem, skutečně nejsou problémy, to jen se šíří v našem rybníce tak oblíbené mýty o loupežích a pod. Důvody těch mýtů jsou roztodivné ...
Metodicky je tu problém: je třeba sledovat spad a ověřit účinnost. Argument, že nebyl čas, raději neříkat. Musí čas být, je to priorita, pokud chci chovat včely za tohoto podivného času a mít na to nějaký vliv. Jinak je to jen hra na náhodu. Omlouvám se, zní to tvrdě, ale k tomu jsem dospěl za těch pár let.
Jiří

Příspěvek: #47

První aplikace byla 1.8. (5.8. ve voze), druhá +14 dní, teploty byly v té době dosti vysoké. Ve včelíně to vonělo (smrdělo, např. podle ženy) jak v apatyce.

Že je pořeba sledovat, to souhlasím. To platí obecně a vždy.
(já ke svým důvodům - v té době jsme dělali fasádu a bylo toho dost. Spíš jako větší problém vidím nepřítomnost varoaden. Měl jsem dané podložky a tu a tam se podíval. Ale to je otázka, jak moc měly včelky uklizeno. Z tohoto pohledu můžu připustit, že jsem - nedůsledný; taky se nebiju v prsa, jak Apiguard funguje. Toto se snažím vyrovnat tím, že se nebojím to či ono vyzkoušet - KM jsem taky široko daleko používal jako první - a hlavně si myslím, že nemá význam vymýšlet svoje postupy. Jestliže je v návodu něco napsáno, tak to dodržím, v tomto ohledu jsem konzervativní. V dnešní době plné žalob na kde co si prostě výrobce nedovolí riskovat, že prodá něco, co by někomu zlikvidovalo chov a pak se s ním soudil. Další věcí je chovat silná a zdravá - a to jsme už v kruhu - včelstva. Zdravotní stav pak hodnotím, možná špatně, jako celek, výsledek nějakých postupů, ošetřování a tak podobně. Ale souhlasím, že pokud se má sledovat např. účinek nějakého léku, je třeba sledovat jak "to" funguje)

Upozornění: nevím, jak příspěvek vyzní, ale zceli jistě jej nemyslím jakkoli konfrontačně či podobně.

Příspěvek: #48

V pohodě, Jose, prostě se učíme. Jsou to postupné kroky. Merta sice zpívá, že všechno už bylo napsáno / na rub loňskejch pohlednic, ale tu fakt nebylo, tu se prokousáváme zemí pro nás docela neznámou (terra incognita) a je dobře, že si tu o svých nejistých krocích můžeme psát. Varroadna by to chtělo ...
Za rok uvidíme a snad budeme vědět víc.
Jiří

Příspěvek: #49

Ja jsem davala Apiguard, druhy rok. Od kvetna do cervence. Me zkusenosti jsou jen pozitivni, zadne loupeze, zadny vliv na mikrofloru, podobne jako u kys. mravenci. v\(vysetreni mikroflory ve spolupraci s VU Brno, Dr Klima)
Od te doby co jsem naprosto vyloucila peparaty Dolu mam silna vcelstva, vyzimuji velmi silna vcelstva. Aplikace je jednoducha.
Doporucuji.

Příspěvek: #50

Od května do července Apiguard a poté KM? Nebo jen ten Apiguard? Mohla byste prosím popsat komplet léčení včetně počtu aplikací jednotlivých "přípravků"? Případně naznačit i vývoj spadu... Děkuji

Příspěvek: #51

Potom KM, a ted chci jeste v prosinci KS.

Příspěvek: #52

Taká otázočka: "Nespôsobuje Thymol kontamináciu vosku?"

Příspěvek: #53

(19.12.2013 15:10)Jiří Matl napsal(a):  Pokud se dodrží instrukce a pravidla doporučená výrobcem, skutečně nejsou problémy, to jen se šíří v našem rybníce tak oblíbené mýty o loupežích a pod. Důvody těch mýtů jsou roztodivné ...

možná, že někteří mají zkušenosti, které jiným nepřejou. To víš, že mám hodně proti léčbě včelstva, a když to jinak nejde, vyléčím. Ale rozhodně nebudu nikomu doporučovat nesmyslné kroky, jako je komplementární léčba Apiguardem. Jestli tu někdo úspěšně ĺéčí výhradně Apiguardem, at' se k věci vyjádří.

---

(19.12.2013 22:04)Sona Dubna napsal(a):  ... zadne loupeze, zadny vliv na mikrofloru, podobne jako u kys. mravenci. v\(vysetreni mikroflory ve spolupraci s VU Brno, Dr Klima)

prosím Tě nezlob se na mě za ten palec dolů, ale co tu píšeš je dost těkavý. Můžeš nám prosím vyšetření Dr Klími přiložit k náhlédnutí?

---

(19.12.2013 22:33)Sona Dubna napsal(a):  Potom KM, a ted chci jeste v prosinci KS.

Chceš? Můžeš nám prozradit proč?

Debora

Příspěvek: #54

(20.12.2013 1:06)Debora napsal(a):  

(19.12.2013 22:04)Sona Dubna napsal(a):  ... zadne loupeze, zadny vliv na mikrofloru, podobne jako u kys. mravenci. v\(vysetreni mikroflory ve spolupraci s VU Brno, Dr Klima)

prosím Tě nezlob se na mě za ten palec dolů, ale co tu píšeš je dost těkavý. Můžeš nám prosím vyšetření Dr Klími přiložit k náhlédnutí?

Ten problém se, pokud si dobře pamatuji, týká doposud panujících názorů o škodlivosti KM v trávicím traktu včel. Bylo to zmíněno i v rámci přednášky dr. Klímy i v diskusi po ní na konferenci Věda a výzkum včelařské praxi, již pořádala v říjnu 2012 MSVV ve spolupráci k olomouckou universitou. Pro účastníky vyšel sborník s referáty, zpráva o ní je v MV 6/2012 a také v e-Věstníku 20/2012. Byly tam krásné snímky trávicího traktu z elektronového mikroskopu ...
Na VF se o tom debatovalo ZDE.
Jak je to s thymolem, zajímavě popisuje stran některých aspektů Ivo Kovařík v překladu novozéladských metodik v MV 5/2013.

Příspěvek: #55

V článku píšeš, že pan Klíma provedl sofistikovaný (puntičkářský?) pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí, a že pokus neprokázal viditelné(?) poškození mesenteronu (střeva) včel, ale že ošetřování včelstev kyselinou mravenčí má negativní účinky, a že bude nutné provést více pokusů a posoudit více faktorů. Vliv microflóry nebyl kalkulován a vliv kyseliny mravenčí na mikroflóru nebyl součástí výzkumu. O Apiguardu nepadlo ani slovo.

Jak se tedy zasinapsovala představa, že přirozené akaricidy nemají škodlivý vliv na včelstvo a jeho mikroflóru s odvoláním na výzkumy Zdenka Klímy?

Příspěvek: #56

(20.12.2013 13:39)Debora napsal(a):  V článku píšeš, že pan Klíma provedl sofistikovaný (puntičkářský?) pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí, a že pokus neprokázal viditelné(?) poškození mesenteronu (střeva) včel, ale že ošetřování včelstev kyselinou mravenčí má (zvýraněnní JM) negativní účinky, a že bude nutné provést více pokusů a posoudit více faktorů. Vliv microflóry nebyl kalkulován a vliv kyseliny mravenčí na mikroflóru nebyl součástí výzkumu. O Apiguardu nepadlo ani slovo.
Jak se tedy zasinapsovala představa, že přirozené akaricidy nemají škodlivý vliv na včelstvo a jeho mikroflóru s odvoláním na výzkumy Zdenka Klímy?

Deboro, sofistikovaný není puntičkářský (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sofistikovan%C3%BD ). A cituj, prosím přesně, neboť jinak je z toho guláš.
Pro přesnost to ocituju celé z MV znovu, ale k tomu se musí vyjádřit povolanější:
Proběhl proto sofistikovaný pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí na celá včelstva i na vzorky včel. Pokus neprokázal viditelné poškození mesenteronu při odpařování 65 % kyseliny mravenčí. To samozřejmě neznamená, že lze tvrdit, že ošetření včelstev v rámci tlumení varroózy za pomoci kyseliny mravenčí nemá na včely žádný negativní účinek. Tento pokus byl prvním krokem, podobných kroků však bude muset být víc a bude třeba posoudit více faktorů. Kromě dalšího prověření poškození trávicího traktu včel se nabízí zejména posouzení úrovně probiotické mikroflóry jejich trávicího traktu při takových pokusech.
Část jich byla vykonána ve spolupráci s MVDr. S. Dubnou, Ph.D., a to s výsledky velice nadějnými.

Ale pozor, tohle je vlákno o thymolu, takže tuhle diskusi bychom měli vést ve vláknu o KM. Sám nevím, zda podobné výzkumy byly prováděny stran thymolu, zkusím se po tom podívat.
K tomu by se měli vyjádžit specialisté.
Jiří

Příspěvek: #57

(20.12.2013 14:01)Jiří Matl napsal(a):  Proběhl proto sofistikovaný pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí na celá včelstva i na vzorky včel. Pokus neprokázal viditelné poškození mesenteronu při odpařování 65 % kyseliny mravenčí. To samozřejmě neznamená, že lze tvrdit, že ošetření včelstev v rámci tlumení varroózy za pomoci kyseliny mravenčí nemá na včely žádný negativní účinek. Tento pokus byl prvním krokem, podobných kroků však bude muset být víc a bude třeba posoudit více faktorů. Kromě dalšího prověření poškození trávicího traktu včel se nabízí zejména posouzení úrovně probiotické mikroflóry jejich trávicího traktu při takových pokusech.
Část jich byla vykonána ve spolupráci s MVDr. S. Dubnou, Ph.D., a to s výsledky velice nadějnými.

Jirko, nejsem Tvá nepřitelkyně a ráda Tvé články čtu, tekže slovíčkařit nad puntíčkařením nebo důmyslností tu nemusíme. Tvůj článek jsem podala svými slovy bez změny obsahu.
A určitě to sem patří, nebot' se tu neškodnost Apiguardu prokazuje na základě tohoto vyzkumu.
Šabat šalom
Debora

Příspěvek: #58

Jasně, v pohodě, jde o debatu a jiný názor neznamená nepřátelství, to bychom asi hodně klesli, ne? , Já chtěl jen upozornit, že jsi posunula význam, napsala si, že ošetření KM má negativní vliv a v původním textu je to opravdu jinak. Nejde o slovíčkaření.
Ale: celé to vzniklo interpretací té jedné věty, v níž se smíchalo ošetření thymolem i KM. Já nevím, jak je to s eventuálním poškozením mikroflóry u thymolu (pokud je a o jakou mikrofloru se jedná) a budu se to snažit někde najít. Nebo máš nějaké informace? Pak je sem pusť, protože to bude zajímat víc kolegyň i kolegů. U nás je s thymolem ten problém, že ouředně byl schválen teprve vloni (tedy Apiguard a Thymovar, nikoli thymol jako biocid) a zkušenosti moc není, stejně tak není ani moc kolegů, kteří jej aplikují. Navíc je tu spousta mýtů, způsobených onehdá tím podivným článkem ve Včelařství, který před jeho užitím varoval na základě informací z tuším Chorvatska či Slovinska, což bylo cílené a nakonec se ukázalo že tamní včelaři jej užili nikoli v souladu s návodem a v korelaci s typy úlů. Bylo to ku podivu hned poté, co Apiguard i s dotací začal prodávat jiný obchod než Dol ... A nakonec se autor toho článku ve Včelařství musel za ten článek omluvit ... To je ale jen historická reminiscence a dnes už marginalie, jsme už dál a bavme se o užití.
Je to ale téma pro odborníky. Já jím nejsem. Omne bonum .
Jiří

Příspěvek: #59

(19.12.2013 22:40)Vojtech Langer napsal(a):  Taká otázočka: "Nespôsobuje Thymol kontamináciu vosku?"

Žiaľ, nikto mi nedal odpoveď, tak si odpoviem sám. Odpoveď je v tomto zaujímavom dokumente. Pre tých, čo nevedia po nemecky asi toľko: po aplikácii thymolu alebo produktov, čo ho obsahujú, nesmú sa plásty použiť v medníku! (strana č. 9 uvedeného dokumentu. 5. riadok od spodu.... ) Inak celý dokument je zaujímavý....

Příspěvek: #60

To je zajímavé, Vojto, díky! Je to sice trochu straší dokument a určitě už řada věcí bude jinak, ale i tak je to cenné. No a pro nás hlavně pro to, že tam taky mají sloupy (Die drei Säulen der Varroabekämpfung) . Od koho to jen asi autor opsal ...

Odkaz, který jsem dával minule, tedy MV 5/2013, s. 19: zajímavé věci o thymolu, cituji pasáž o residuích:
Thymol zanechává chuťové stopy v medu a vosku, avšak nepřetrvávají dlouho. Z tohoto důvodu je doporučena aplikace až po posledním medobraní.
Víc by k tomu asi řekl autor překladu Ivo, jestli je tu a má ještě originální versi té novozélandské metodiky. Mohly by tam být i odkazy na literaturu ...
Ostatně totéž tvrdí ona moc zajímavá německá příručka: po vytáčení nebo u oddělků, které nebudou na med.
Také bych ho použil po medobraní, tu je ale dobré sledovat teplotu, protože se uvádí efektivita za teploty 15 - 20 °C, přečemž by neměla dlouhodobě klesnout pod 12 °C. Z tototo důvodu třeba nechápu, proč jej letošní MVO zařadila mezi varianty podzimního ošetření.
U thymolu je jeden problém: nepůsobí pod víčky ... Pokud KM ano (o tom se ale stále vedou debaty), pak by měla KM pro mne přednost. Ovšem pro ošetření v bezplodém období, u oddělků a pod. ... Proč ne? I když tu třeba u oddělků udělá asi stejně dobrou službu kys. mléčná.
Zajímavé je, že naznačují lepší výsledky u Thymovaru. S tím ale u nás nejsou prakticky žádné zkušenosti, ačkoli jej také máme schválený. Nevím, jak u vás, ale soudím, že taky.
Co je také zajímavé, jak uvádějí: dlouhodobé působení thymolu (ještě delší než u KM) je dobrá taktika proti reinvazi.
Jiří