Příspěvek: #501

Pavle ano, teď mu tam zbyly zásoby. Ale měl tam dostatek zásob i v době, kdy včely vychovávají zimní generaci včel? Neměl tam v té bezsnůškové době sucho, včely hladové, oslabené a se sníženou imunitou? Já bych hledal zde prvopočátek problémů. Jistě, může to být jinak, ale toto může být jedna z prvotních příčin uhynů včelstev.

Příspěvek: #502

Pavel ale ja som martina tiež pochopil tak, že včelár nie nedostatočne nezakŕmil, ale že nekŕmil včas, teda včely boli bez zásob v čase, keď sa mal zakladať základ zimnej generácie...

Příspěvek: #503

Citace: Na jaře vytočil 25kg na včelstvo, pak už tu žádná snůška nebyla, krmit začal 10. srpna.

Pokud po jarním vytočení už snůška nebyla a krmil až od 10.srpna, pak se spíše divím, že 4 včelstva
ještě žijí.

Příspěvek: #504

(18.01.2017 19:11)Kohout napsal(a):  jinak by zjistil že je bez včel až v květnu při vytáčení. Stanoviště má na zahradě u domu.

asi není potřeba toto dál komentovat...
bohužel pak takový držitel včel obchází včelaře a poptává oddělky, a za rok za dva přijde zase...

Příspěvek: #505

Nemyslím že příčina je pouze nedostatek nektaru v přírodě, úhyny jsou i tam kde příroda byla ke včelstvům štědrá. Zazimovaná včelstva tedy nakrmená, měla možnost odchovat plod a také chovala, stačilo nahlédnout jaký plod se líhne jak probíhá výměna včel včelař by snadno zjistil problém. Je samozřejmé když začne plošné ošetření plod odchovaný dlouhověkou generací odešel nebo odchází po svých je již pozdě na nějakou záchranu a dlouhověké včely, které se účastnili chovu plodu začali stárnout zkrátka dožijí ty které se neúčastnili krmení plodu a povinné léčení přerušilo postup úhynu přežijí jako slabá včelstva. Záleží tedy, kdy začne dlouhověká generace stárnout přitom zpracování cukru a uložení i když včelstvo ztmavlo se dlouhověkost neztratila včelstvo přežilo.

Příspěvek: #506

Připouštím, že takový výpadek snůšky může vyvolat plodovou pauzu. Včely ale jsou natolik adaptivním systémem, že to, pokud jsou zdravé, zvládnou. Vždyť je vcelku běžné, že se pozdní roj, oddělek a nebo smetenec z počátku července bez problémů zazimuje a přitom v něm je relativně málo včel i plodu. Dokonce někdo v tu dobu přemetá na mezistěny, dělá "ozdravný proces". Kdyby na tom ty včely byly tak zle, tak by si dostatečné zásoby nebyly schopny vytvořit.
To podletní hladovění může spíš vyvolat loupeže a vše, co s nimi souvisí (viry, roztoči z vyloupených včelstev).

Příspěvek: #507

u mne zatím dobré,všechno bzučí,ale v některých úlech se mi zdá zvýšený počet mrtvých včel,na konci února se uvidí co přežilo a co je ko,jak psal merkuri,10% je přirozený úhyn,snad se do toho vlezu ,když zůstane všechno tak se zlobit nebudu

Příspěvek: #508

Pavel Holub napsal(a):Včely ale jsou natolik adaptivním systémem, že to, pokud jsou zdravé, zvládnou. Vždyť je vcelku běžné, že se pozdní roj, oddělek a nebo smetenec z počátku července bez problémů zazimuje

V červenci záleží na každém dni. Pokud zakrmíme ,,suchá" včelstva s minimem plodu začátkem července, pravděpodobně to do zimy dobře zvládnou.
Od poloviny července se i po zakrmení rychle zvyšuje pravděpodobnost zimního úhynu.
Produkční včelstvo a roj nebo smetenec je něco zcela jiného.
Včely v produkčním včelstvu jsou v podstatě líné a na snůšce se prý podílí jen malá část létavek. Do stavění se jim v červenci už také moc nechce.
Pokud jsou vyhladovělé a matka podstatně omezí kladení, po nakrmení se naplno rozklade až tak za 2 týdny. Včel bude na podzim v úle dost, ale dlouhověkých nemusí být tolik, aby včelstvo přežilo.
Roj, i pozdní, ,,maká" naplno, postaví dílo a pokud mu trochu pomůžeme cukrem, jde do zimy silný jako produkční včelstva.
Oddělky jsou sice trochu pomalejší, ale když je dostatečně krmíme, jsou na zimu také dobře připraveny.
Přemetené včely se chovají stejně jako oddělek, mnohdy dokonce jako roj.

Příspěvek: #509

Díky za reakci. Vámi popsaný děj nezpochybňuji. Přesto si podle mých zkušeností myslím, že červencový výpadek v plodování nemůže vést ke zkáze jinak zdravého včelstva. Včelstvo je schopno populační deficit pocítit a kompenzovat ještě dlouho na podzim, může plodovat až do listopadu.
Popsaný scénář jsem měl možnost sledovat od toho července až po úhyny od konce října po začátek jara. Již při zakrmování bylo poznat, že "nejsou ve své kůži". Napadení roztočem bylo dost vysoké, ale zdaleka ne tak, jako při předchozím kolapsovém období. Přesto většina včelstev zkolabovala s přesně výše popsaným výsledkem. Podle mne byla včelstva nemocná, tedy mimo všudy přítomného roztoče tam s velkou pravděpodobností byla virová nákaza.

Příspěvek: #510

Problém je v tom, že včelstva napadená virózami (např. akutní či chronická paralýza, kterou nepoznáme, mebo DWV, což vidět můžeme) v podstatě odejdou v listopadu či v prosinci, i když v červenci či v srpnu měla minimální počet roztočů. Včely prostě už nejsou patřičně dlouhověké a vyletí umřít ven. Na sobotní konferenci v Plzni jsem mluvil s řadou kolegů, kteří popisovali naprosto stejné příznaky.
Mám zajímavou zkušenost: většinu oddělků jsem vloni na konci července daroval začínajícímu kolegovi a včelstva mu žijí a jsou v pohodě. Část oddělků jsem si nechal a ty už nejsou, odešly v prosinci, ačkoli v oteplení na začátku prosince ještě byly velmi aktivní. Šlo to pak rychle. Nákaza musela přijít někdy na podzim, buď vykradly něco v lese, nebo u někoho od sousedů, nebo to v sobě měly už v létě, ale to na nich nic vidět nebylo.
Oddělky šly do kariéry v podstatě s roztočovou nulou (KMl v plodové pause při jejich vytváření), podotýkám. Spad roztočů i na podzim prakticky v jednotkách nebo nula. Oddělené od produkčních včelstev.
Jiří

Příspěvek: #511

Jirko jen pro doplnění, DWV - česky virus deformovaných křídel, podle posledních poznatků, asi nejvýznamnější virus dospělých včel, také velmi často nemá klinické příznaky. Ty jsou vidět, pouze, pokud dojde k přenosu vysoké úrovně virů při sání samiček v plodových buňkách - pak můžeme pozorovat poškozená křídla. Ovšem při poškození dlouhověké generace velmi často je rozhodující přenos včela-včela...roztoči to spouští, ale z kopce to se včelstvy často následně po letním ošetření jde i bez roztočů...s koncem s typickým obrazem v měsících říjen-prosinec....kdo toto na svých včelstvech ještě nepoznal, prozatím neví o čem se tu někteří snaží diskutovat...chce to vytrvat

Příspěvek: #512

Myslím, Jiří, že jsi nakousl něco, co mnozí lidé nechtějí stále vzít na vědomí: Podle počtu roztočů ve včelstvech nelze ani přibližně předvídat počty úhynů.
Zkušenost, že včelstva v plné síle přezimovala i při vysokých letních spadech a s tisícovými spady po první fumigaci, mi v posledních dvou letech sdělilo už větší množství včelařů.
A samozřejmě naopak - jako ty Tvé oddělky.

Příspěvek: #513

Zdeňku, díky, jasně, vzpomínám si na přednášku Declana Schroedera na podzimní konferenci pořádané MSVV, kde zmiňoval i to, že deformovaná křídla být u DWV jako viditelný projev nemusí ... a v té chvíli mě poněkud zamrazilo ...
Vladimíre, je to vše sice smutné, ale taky je to cenná škola. Mě na tom zaujalo, jak ty, které šly pryč, žijí, zatímco ty, které zůstaly, to schytaly.
Jiří

---

(23.01.2017 23:20)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Podle počtu roztočů ve včelstvech nelze ani přibližně předvídat počty úhynů.

Tohle tu ale Karel Jiruš píše už léta ...
Jiří

Příspěvek: #514

(23.01.2017 23:20)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Myslím, Jiří, že jsi nakousl něco, co mnozí lidé nechtějí stále vzít na vědomí: Podle počtu roztočů ve včelstvech nelze ani přibližně předvídat počty úhynů.
Zkušenost, že včelstva v plné síle přezimovala i při vysokých letních spadech a s tisícovými spady po první fumigaci, mi v posledních dvou letech sdělilo už větší množství včelařů.
A samozřejmě naopak - jako ty Tvé oddělky.

Počty úhynů opravdu těžko.
Podle počtu roztočů bez souvislostí sice nelze až tak přesně, ale podle vývoje situace a souvislostí už dost přesně stanovit míru rizika.
U sebe konkrétně vyhodnocuji míru rizika pro rok 2017 jako velmi vysokou. Podle toho si sám sobě vyhlásím své MVO.

Příspěvek: #515

Z přednášky Declana Schroedera mi utkvělo, že vražedná forma viru deformovaných křídel (tuším na Hawaji) postupně vytlačila ty méně nebezpečné typy tohoto viru. Proto si kladu otázku, zda-li se toto neděje i u nás - stejně jako vytlačení nosemy ap. nosemou ceranae, což může být další hřebík. V Brně to byla opravdu mrazivá přednáška - mé zamrazení přišlo ve chvíli, kdy mluvil o téměř nemožnosti viry zničit..

Příspěvek: #516

SKoro přesně před sto lety velký český vynálezce průkopník slepých uliček učinil zásadní objev.
Foukáním cigaretového dýmu do odpadní trubky zlato nevuniká.

A sto let poté je zde v české kotlince učiněn další neméně významný objev.
Foukání dýmu a aerosolu do úlů zdravá včelstva nezajistí.

A tento objev byl tento týden prezentován i v NASA.

Pokrok se nedá zastavit.

---

Zrovna tak vám nechci brát iluze, ani trvale sytá včelstva to nemají jisté, jak se utěšujete a hledáte nějaké zdůvodnění. Ani sytá a nevytáčená to nemají jisté.

Příspěvek: #517

(24.01.2017 0:06)Ivík napsal(a):  Z přednášky Declana Schroedera mi utkvělo, že vražedná forma viru deformovaných křídel (tuším na Hawaji) postupně vytlačila ty méně nebezpečné typy tohoto viru. Proto si kladu otázku, zda-li se toto neděje i u nás - stejně jako vytlačení nosemy ap. nosemou ceranae, což může být další hřebík. V Brně to byla opravdu mrazivá přednáška - mé zamrazení přišlo ve chvíli, kdy mluvil o téměř nemožnosti viry zničit..

Zatímco ve Swindonu v Britanii u Rona Hoskinse převážil typ B a nikdo neví, proč zrovna tam a jinde ne ...
http://www.nature.com/ismej/journal/v10/...5186a.html
http://www.nature.com/ismej/journal/v10/...5178a.html
http://www.deanforestbeekeepers.co.uk/su...to-varroa/

---

Cattus amat piscem, sed non vult tangere flumen ... / Po rybce kočič moc touží, však do vody jít se mu nechce ...
Svobodné rozhodnutí je i přijetí odpovědnosti za slova i činy. Ukrytí jména či kukla přes hlavu jí nikoho nezbaví.

Příspěvek: #518

Pane KaJi u nás v ZO to stále funguje a přesto že Gabon se několik let nepoužil, nevšiml jsem si loni úhynu u sebe ani ve svém obvodu u včelařů. Zřejmě nikdo nezkoušel odolnost svých včel.

Příspěvek: #519

Co u vás v ZO funguje? Varidol proti viru deformovaných křídel?

Příspěvek: #520

Pane Kohout používáme Varidol u dvou ošetření a poslední M.1AER + Aceton. Používá se to stále stejně a u každého ošetření jsou majitel a důvěrník, nedá se léčení nějak odbýt co do teploty atd. Včelaři tyto léčiva nevlastní.