Příspěvek: #61

(13.12.2011 0:22)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Připomínám, že je zásadní rozdíl mezi PS úly kupovanými ve Vast Oilu a mezi těmi, které si uděláme za pár korun doma. Ten tovární je pevností naprosto srovnatelný s dřevěnými a zdá se, že bude minimálně náročný na údržbu. Mgr.Sciskala v nich sám včelaří již přes 20 let.
Ten doma dělaný má jednu špatnou vlastnost a to, že je křehký. To neznamená, že nic nevydrží . . .

Pro úplnost dodávám, že to co se nazývá polystyrenovým úlem průmyslové výroby z materiálového hlediska vlastně ani polystyren není. Je to nějaký druh polyuretanu či co. Prostě úplně jiný materiál, který se odstříkne do formy. Takže porovnávat tabule prodávané ve stavebninách s tímto materiálem z pohledu pevnosti je zcestné. Možná by se daly na trhu sehnat,kdo hledá, často najde.

Příspěvek: #62

Chcel by som sa spytat ako vyrezavate tie falce na ramiky - to vam vyrezu tiez v tej firme?
Ak to chapem spravne tak aj ten polystyren S 100 vydrzi na sebe vahu troch plnych nastavkov t.z. mozno az 100kg?
Neskusali ste nejako vyriesit spevnenie dotykovych ploch - napr. drevene ci laminatove dyhy?

Inak na britskej vcelarskej stranke tiez uvadzaju niektori vcelari cca. 20% narast medu oproti drevenym ulom.

Příspěvek: #63

Výřez na zavěšení rámků dělám na stolní pile. Pokud máte u pily pravítko a možnost nastavit hloubku řezu, je to pak otázka několika sekund. Pokud stolní pilku nemáte, můžete si zadat výřez už v objednávce. Výřez zpevňuji kovovým úhelníkem. Stačí tenký pozink, nebo aluminiový proužek tenkého plechu, šířky 2 - 3 cm , ohnutý po délce.
Používám polystyren 100 - 150 S, podle toho, co mají. Na nástavky tlouštku 5 cm, na plemenáče stačí 3 nebo 4 cm.
Jak jsem již psal, nástavky plné medu svážím na neodpérovaném přívěsném voziku nerovným terénem a u medometu je štosuji až 7 na sebe, tedy váha okolo 150 kg.
Dotykové plochy při výrobě natřu Latexem a nezpevňuji. Nezpevněné ploch si totiž daleko lépe sednou na sebe a dobře těsní.
Pouze u plemenáčů je možno natřít okolí horní vnitřní hrany tenkou vrstvou Epoxy 1200, protože v těch místech se to někdy včely v plemenáčích snaží kousat.

Příspěvek: #64

Pane Šumera, chtěl bych se Vás zeptat, jestli je možné použít na polystyrenové nástavky, které vyrábíte, nějaký úlový zvedák.
Když by bylo třeba vyměnit dno, podstavit nástavek a nemuset rozebírat nástavek po nástavku, apod.
Máte něco na zvedání? Nepoškozují se nějak nástavky?
Díky, Josef

Příspěvek: #65

Jistě by bylo možno na boky nástavků připevnít lišty, které by umožnily použití zvedáku, ale vhledem k tomu, že nástavek 39 x 24 plný medu nepřesahuje 25 kg a NN jsou pod 20 kg, zatím jsem o zvedacím zařízení neuvažoval.

Příspěvek: #66

(22.01.2012 11:31)Čermák Kv. napsal(a):  

(22.01.2012 10:52)RadimŠ napsal(a):  ... popřípadě, jestli má někdo přímé srovnání zateplený a nezateplený Optimal

Výsledky víceletého porovnávání na mém bývalém pracovišti máte zde:
http://web.quick.cz/pvzubri/clanky.html#utepleni

A kdyby jste nešetřil na tom polystyrenu a místo 6 cm použill 8 cm polystyren jako v posledním čísle časopisu Včelařství "Úly pro výnosy medu nad 100 kg" tak máte průměr 100kg medu tj. cca 80 kg plus oproti úlům neutepleným

Příspěvek: #67

"Úl medu nepotí".
Kdyby to bylo pravdou, tak dnes všichni mají zateplené úly 8cm polystyrenem a nedohadují se o to, co je lepší.
Ale chce to vyzkoušet na vlastní kůži.

Příspěvek: #68

Jo, u toho článku jsem tedy hodně divil. Papír snese ledaco, i když samotná myšlenka silných včelstev je samozřejmě bz debaty správná. Ale když jsem viděl, jak to obsluhuje z těch schůdků

Příspěvek: #69

(22.01.2012 18:26)NB1 napsal(a):  A kdyby jste nešetřil na tom polystyrenu a místo 6 cm použil 8 cm polystyren jako v posledním čísle časopisu Včelařství "Úly pro výnosy medu nad 100 kg" tak máte průměr 100kg medu tj. cca 80 kg plus oproti úlům neutepleným

Nestál jsem o taková kvanta medu! Kdybychom byli použili 8 cm polystyren, byl by to býval neřešitelný problém: Při výnosu min. 100 kg na včelstvo (proti skutečnému průměru kolem 20 kg) bychom nestačili med vytáčet, když hlavní prací na stanici byl chov matek, med by nebylo kam dávat - nebylo dost obalů ani místo na jejich uložení s medem, a pak - med je hrozně těžký produkt...

Omlouvám se za tu ironii, ale je to dobrá nahrávka na smeč.
Opravdu si zde někdo myslí, že 2 cm polystyrenu navíc proti 6 cm by zvýšily výnos medu nejméně pětinásobně ??? Zvl. když úly 6 cm polystyren proti dřevěným (2,5 cm) vycházely prakticky bez rozdílu...

Příspěvek: #70

(22.01.2012 18:26)NB1 napsal(a):  A kdyby jste nešetřil na tom polystyrenu a místo 6 cm použill 8 cm polystyren jako v posledním čísle časopisu Včelařství "Úly pro výnosy medu nad 100 kg" tak máte průměr 100kg medu tj. cca 80 kg plus oproti úlům neutepleným

Proč dávat jenom 8 cm, raději už 10 a pro jistotu grafitový, má lepší koeficient prostupu tepla . Kde tento boj a nej . . . úl skončí? Kdyby to bylo tak jednoduché, tak budeme med přídávat i do betonu, jaký by ho byl nadbytek. Včelaření není jen o kvantech medu.

Příspěvek: #71

Také něco přidám k nekonečné diskusi o "vděčné" úlové otázce v okurkové sezóně ve včelařství. Za ty roky co chovám včely jsem si uvědomil, že chov není jen o tom "nejlepším" úle, ale je to o tom, jak včelám umíme vyhovět. Všiměte si, že záměrně neříkám pomoci. Naši předkové a pamětníci mi dají za pravdu, říkali: "když v té přírodě ten med je a máme k tomu včely, tak ten med přinesou i do bedýnky od sádla". To je případ i ing. Smělého. Nechci se dotknout jeho PS úlů, ale jen ty úly ten med nedělají. Je to o tom, že on dokázal ve svých úlech metodicky zvládnout chov a že včely chová ve snůškově bohaté oblasti. Chci tím říci, že na Sahaře by mu ty úly byly také pro kočku. Vše je o zdrojích a umění. "Úl medu nepotí". To také říkali naši předkové. Ale, kdo si hraje, nezlobí. To jsem také někde slyšel .
JK

Příspěvek: #72

(23.01.2012 8:57)Josef Křapka napsal(a):  To je případ i ing. Smělého. Nechci se dotknout jeho PS úlů, ale jen ty úly ten med nedělají. Je to o tom, že on dokázal ve svých úlech metodicky zvládnout chov a že včely chová ve snůškově bohaté oblasti.

Myslím, že tady je přesně meritum věci. Bydlet ve velkoměstě, kde se denně propálí statisíce kubíků plynu na vytápění - a kam mizí? Přece jako tepelné ztráty do ovzduší. Kam mizí statisíce kilowat el. energie? Opět přece ve formě tepelných ztrát do ovzduší. A to nemluvím o milionech litrů nafty a benzinu. Když přijíždíte ku Praze, všimněte si toho klobouku tepla, který nad ní visí. Proto je průměrná teplota vždy o několik st. C vyšší. Kolikrát napadl v Praze sníh? A když - tak jak dlouho vydržel? Jak zpívá Jahelka - a u Muzea čtyři.
Navíc, po Praze se denně motají stovky zahradníků, aby pořád někde něco kvetlo. U nás vykvete lán řepky, ten sedláci postříkají přípravkem proti blýskáčkovi. V něm je navíc repelent, takže to včelám smrdí a do porostu nejdou. Po odkvětu a do konce roku mnohdy nic. Zatímo v Praze kvetou v teple statisíce lip a různých neustále opečovávaných stromů a keřů. Té rozmanité pylové pastvy!!!!!
A úly? Klidně bednička od margarínu, jen vytáčet. Doplňování zásob? Nech "trochu medu z konce července, bohatě to stačí. Začátkem dubna je přece Praha opět v plném květu - u nás ještě leží sníh.
Tam by se to včelařilo!!!! A odbyt medu? Stačí pověsit na plot ceduli.

iRP

Příspěvek: #73

Rosťa to vystihl přesně.'Ul popsaný sám o sobě zas až takový fenomén není,spíše ty podmínky jsou hlavní důvod k dosažení popsaných výsledků.Troufám si říct že za ideálních podmínek a dostatečných znalostí lze dosáhnout vysokých výnosů i u jiných úlovích sestav dokonce bych řekl že u toho ani není potřeba schodů do nebe či naopak při práci v nižších patrech ležet na břiše.Tím nechci říct že především tepelné vlastnosti nejsou nezanedbatelnou výhodou zmíněných úlů,další výhodou bude zřejmě pořizovací cena která je výrazně nižší než u úlů celodřevěných a pokud se zlepšila i pevnost tak i to bude přínos, oproti tomu by bylo dobré se zmínit jak postupovat při čištění případně dezinfekci či případné likvidaci.
Při srovnání úlu s poliesteru s klasickým dřevěným na stejném stanovišti byl rozdíl nepatrný jednou ve prospěch toho a podruhé onoho úlu,že by to bylo tím že poliester byl jen 5cm a to snížilo výnos těžko říct.Oblastně už rozdíl markantní ale nikoli mezi úly samotnými jako mezi stanovišti.

Příspěvek: #74

K té části příspěvku Josefa Skaly, která se týká polystyrenu a jeho vlivu na výnosy. V době, kdy jsem včelařil ve dřevě i v polystyrenu, byly výnosy sice v průměru o 15 - 20% vyšší v PS, ale i v některých dřevácích byla snůška nad průměrem stanoviště.
Myslím, že materiál úlu nemá na výnos zásadní vliv.
O vlastnostech polystyrenu mám dvě zprávy - dobrou a špatnou. A jak je zvykem, začnu tou špatnou. Nesmí se s ním třískat do tvrdých předmětů, nedá se vypalovat a nemůžete v něm použít aerosol s acetonem.
A ta dobrá? Úl vás vyjde na 20 - 25% ceny stejného úlu dřevěného. Pokud si vymyslíte jakýkoliv typ úlu,třeba Optimal, můžete si ho vyrobit i
v obývacím pokoji doslova za chvilku. Nosit ho mohou i malé děti a pokud s ním budete zacházet alespoň jako s talířem, vydrží desetiletí.
Ještě k té desinfekci a likvidaci. Mechanicky vyčistím škrabkou jako dřevák. Nastříkám Savo. Kdo chce, může přidat louh. Lze omývat vodou i se saponátem.
Likvidace je ekologičtější, než u vyřazeného dřevěného. Rozlámat a dát do kontejneru na plasty.

Příspěvek: #75

Pane doktore ten aceton nejde použít ani když je úl dobře natřen?třeba kdyby byla vrstva nátěru bisil?Uvažuji styrodurových nádstavcích na rozchov tj. na rok.Pak do dřeva.Mně to tak vyhovuje...Momentálně používám styrodurové plemenáče a nemůžu si to vynachválit o nějakém vyhryzáváním není řeč pokud je to přesně řezané...

Děkuji

Příspěvek: #76

Ja som skoro na jar v roku 2011 zateplil stropy 8 cm utepliviek a steny na 5-3 cm polystyrenu a priemerny vynos mi vyskocil na 116 kg na rodinu. Okrem ovocnych stromov som nemal ziaden zdroj znasky blizsie ako 3 km vzdusnou ciarou. Priemerny vynos v predchadzajucich 10 rokoch som mal cca. 65 kg v nezateplenych mednikoch a 2 cm zateplenych plodiskach.
V roku 2012 zacnem prechadzat na poly-ule (stena 8 cm) - niet co riesit, efekt je rychly a oproti cene materialu stonasobny.

Příspěvek: #77

(23.01.2012 16:13)Oldřich Žák napsal(a):  Pane doktore ten aceton nejde použít ani když je úl dobře natřen?třeba kdyby byla vrstva nátěru bisil?Uvažuji styrodurových nádstavcích na rozchov tj. na rok.Pak do dřeva.Mně to tak vyhovuje...Momentálně používám styrodurové plemenáče a nemůžu si to vynachválit o nějakém vyhryzáváním není řeč pokud je to přesně řezané...

Děkuji

Nezkoušel jsem (raději), co by udělal v úlu acetonový aerosol, protože jsem zkusil udělat na Latexem natřeném kusu PS čáru acetonovou barvou a zažralo se to o několik mm. Pokud byste si riskl udělat pokus přímo s aerosolem, rád bych se dozvěděl, jak to dopadlo.

Příspěvek: #78

(22.01.2012 20:19)Čermák Kv. napsal(a):  Nestál jsem o taková kvanta medu! Kdybychom byli použili 8 cm polystyren, byl by to býval neřešitelný problém: Při výnosu min. 100 kg na včelstvo (proti skutečnému průměru kolem 20 kg) bychom nestačili med vytáčet, když hlavní prací na stanici byl chov matek, med by nebylo kam dávat - nebylo dost obalů ani místo na jejich uložení s medem, a pak - med je hrozně těžký produkt...

No mě by se ten metrák medu na včelstvo celkem hodil. Místa mám doma dost, a kdyby bylo málo, tak dostavím. A jelikož matky chovám jen pro potřebu vlastních včelek, tak zítra asi zajedu do stavebnin pro 8cm desky STYRODURu za stovku koupím pěnové lepidlo a všechen med z Drahanské vrchviny je můj.
No ještě nemám ty zkušenosti, ale sousedovi se zdálo 35 kg ze včelstva v naší oblasti dost. To bude koukat po našem "čomnět", až budu mít tak výnosné včelstva.

Příspěvek: #79

Už je neskoro! Na jeseň im bolo treba pridávať do krmenia čili papričky, aby rýchlejšie lietali

Příspěvek: #80

Zakladna idea vyssich vynosov v poly uloch (8cm) sa zaklada na 3 faktoch:

1. Vcely menej medu prekuria - vcelstvo v case chovania plodu potrebuje vykurit plodisko az na +35 stupnov (priemerna teplota v SR je cca. +8 stupnov) a jediny topny material pre vcely je med. Je to ako pri dome - lepsie zateplenie, mensia spotreba plynu ci ineho topneho materialu.
2. Skorsie a silnejsie jarne plodovanie - kedze vcely su schopne vyhriat vecsiu plochu ula na jar, matka viac ploduje co sa prejavi v silnejsich skorych jarnych znaskach (najme ovocne stromy, repka ale aj agat).
3. Viac vciel moze ist na znasku - menej vciel je schopnych ohriat plod a tak je schopnych viac vciel sa vydat nosit nektar.
4. Jeden z vedlajsich pozitivnych efektov je, ze vcely v lepsie vyhriatom uli dokazu rychlejsie odparit vodu zo sladiny a med sa da skor vytacat. (vecsi rozdiel teplot medzi ulom a vonkajsim prostredim = rychlejsie prudenie vzduchu + teply vzduch pojme viac vodnej pary ako studeny)