Příspěvek: #61

Hezké a zajímavé video (alespoň pro mne), které nic "neřeší".

Příspěvek: #62

Totovideo sice "nic" neřeší, ale rozhodně ukazuje proč toto včelstvo není schopno se V.d. bránít.

Příspěvek: #63

Nedavno jsem byl na prednasce Z. Zaka, ktery tvrdi opak. Protoze tento jev zpozoroval u nekterych svych vcelstev. Popisoval jej vsak trochu jinak, rikal, ze vcela urciteho veku naskakuje na vcelu, ktera ma na sobe roztoce. Toho dokaze strhnout dolu. Ti to roztoci po tomto zakroku byvaji poskozeni a nasledne umiraji, nebo minimalne je poskozena jejich schopnost se dale mnozit. Ty strzene roztoce zkoumal pod mikroskopem a tvrdil, ze vzdy meli nejake mechanicke poskozeni.

P.

Příspěvek: #64

Tohle jste vážně slyšel? Dám krk na to, že jste špatně poslouchal nebo si to nesprávně vysvětlil. Z. Žák následoval cestu A. Walnera, ten ale nebyl úspěšný. Už ani nevím, zda žije a pracuje.

Příspěvek: #65

Ako vedel, že sú to práve tí "strženi" klieštiky, ktoré strhla iná včela? Veď aj v prípade, keď si pri premnožení Vd vo včelstve dokáže akarida zhodiť, nič tým nedosiahne, lebo pri svojej vrtkosti sa dokáže okamžite uchytiť na inej včele. A tie čo pozoruje predn. Žák, mohli uhynúť prirodzenou smrťou. Anton

Příspěvek: #66

Skutecne jsem hltal kazde slovo,ta prednaska byla velmi zajimava, termin byl 19 03 2011, misto konani Hradec nad Moravici. Mozna zde chodi jeste nekdo, kdo na te prednasce byl a muze to potvrdit. Nebo nekdo, kdo zna Zdenka Zaka osobne. Jsem presvedcen, ze to nevykladal jen nam vcelarum z Opavska. Bylo pro me zajimavym zjistenim, ze i pres tvrdost krunyre roztoce nachazel mikroskopem mechanicka poskozeni. Daval tento zajimavy jev do souvislosti s vcelou Buckfeldskou (odbornici prominou, jestli jsem to napsal spatne). Matku si privezl ze Svedska a delal s ni tady pokusy. Rikal, ze duvodem tohoto zjisteni bylo, ze nepouziva kour do vcel a zasadne jen rozprasovac s vodou. Kdyz rozprasil vodu, vsiml si, ze vcelstvo abnormalne silne reaguje cisticim pudem a vcely starsi naskakuji na mladsi a intenzivne je cisti. Stejne to melo fungovat i s roztocem. Pak u tohoto vcelstva zjitoval ty poskozene roztoce pod mikroskopem.
Vice by nam k tomu mohl rici jedine on.

P.

Příspěvek: #67

Což o to, poškozených V.d. se dá najít dost, buď s promáčklým, či prasklým nebo dokonce okousaným či odlomeným krunýřkem, jsou i tací, co mají ukousané nožičky ... Viz např. ilustrativní fotky vloni v MV (P. Holub, omlouvám se, že z hlavy nedám přesnou citaci ...).

Příspěvek: #68

Chtěl bych se zeptat pokud dnes vidím ve včelstvu na 1 nebo 2 dělnic kleštíka mám si z toho dělat starosti? Musím to přeléčit kyselinou mravenčí pro sichr nebo je to přirozené? Minulý rok jsem jak fumigoval tak i použil aerosol a zimní měl měla 0. Tak jak? Díky

Příspěvek: #69

Sleduj přirozený spad. Do třech roztočů denně Ok. Padá - li víc je třeba zbystřit.
http://www.varroamonitoring.cz/showArtic...oringHowTo

Příspěvek: #70

Mám tam podložky, ale jde o to, že i když tam dám síťku tak stejnak tam mám tolik mravenců, tak, že mi to stejnak zkresluje...

Příspěvek: #71

Když jsou již roztoči vidět na včelách je nejvyšší čas s tím něco dělat. Jde o to zda se jedná o ojedinělý nález či je roztočů na včelách více. Zkuste monitoring smyvem včel - postup najdete na stránkách VÚVč, popřípadě odvíčkováním trubčího plodu ve stádiu fialových očí.

Příspěvek: #72

(10.05.2011 21:51)Spede napsal(a):  Mám tam podložky, ale jde o to, že i když tam dám síťku tak stejnak tam mám tolik mravenců, tak, že mi to stejnak zkresluje...

Pak je třeba úly od mravenců "odizolovat", něčím na způsob Formistopů, o tom je zvláštní téma ... vyplatí se to ...

Příspěvek: #73

Léčení

Pořád mám v tom léčení přes rok trochu hokej nevíte někdo jak je to s lečením přes celí rok???

Příspěvek: #74

Základní rámec tomu ošetření (nenazývám to léčení ... ) proti Vd určuje oficiálně nařízení příslušné veterinární správy ... Rámcově je to tak, že v podletí (po vytočení medu) je podle situace nařízen či doporučen Gabon a pak tuším po 10. říjnu 2x fumigace Varidolem s pausou tak 10 - 14 dní (a při teplotě do 10°C) plus později aerosol. A sledování spadu Vd ... Pak očištění podložek a min. po měsíci povinné odevzdání vzorků zimní měli cca do 15. 2. - a podle výsledků může být nařízeno jarní ošetření - nátěr plodu s následnou fumigací. Tohle je základní rámec, může se to lišit podle lokální situace a výnosů jednotlivých krajských vet. správ. Detailní znalost situace a zájem o věc jsou ale u těchto institucí někdy problematické, mám-li to napsat hodně diplomaticky ...
Existují alternativy, jak omezit přísun chemie do úlů (zejména fluvalinátu, ale i acrinathrinu, který prakticky v zemích EU nemá registraci a na našem území je uznán jen v rámci jaksi "výzkumu a testování" - pokud se mýlím, opravte mne ...): např. na jaře lze ošetřit včelstva, o nichž včelař usoudí, že by to potřebovala, některým z dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí (Nassenheider, Mite-Gone, houbičky s KM, všude v okolních zemích se používají, ale u nás oficiálně nejsou registrované, i když mají při správném užití výborné výsledky, jediným zatím registrovaným prostředkem u nás je zatím Formidol), čímž se sníží startovací počet Vd. Totéž lze provést v podletí, tedy po vytočení medu, místo Gabonu, k tomu je ale dobré systematicky sledovat stav napadení (odečet spadu z podložky, smyv a pod.). Jsou oblasti, kde Gabon ztrácí účinnost, Vd si vytváří resistenci, residua acrinathrinu a fluvalinátu se usazují ve vosku. S Varidolem (Amitraz), pokud vím, tolik problémů není.
Celý systém má dle mého tu vadu, že nařizuje plošně ošetřovat i ta včelstva, která to prakticky nepotřebují (vyžaduje to, aby včelař dobře znal jejich stav a vzal na sebe veškerou odpovědnost za svá včelstva - i za včelstva sousedů). Tím plošným a povinným ošetřením vlastně také bereme včelám možnost vyvinout si postupně geny a schopnosti s napadením se nějak poprat ... Proto se vede i na tomto foru v jiné kapitole debata o změně rámcových pravidel. Vede se i v řadě evropských zemí, kde jsou ale o dost dál ...
Tož snad jsem na nic nezapomněl, pokud ano, prosím kolegy o doplnění ...

Příspěvek: #75

(12.05.2011 7:37)David napsal(a):  Léčení

Pořád mám v tom léčení přes rok trochu hokej nevíte někdo jak je to s lečením přes celí rok???

Jak je to dáno svs - je potřeba nastudovat na příslušných místech.
Pro letošní rok např.
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/SVS%2024...EDloha.pdf
Jinak sledovat vývěsní desky veterinární správy pro příslušný kraj:
http://www.svscr.cz/

Pokud Ti jde o ošetřování přes sezónu, kdy může být v úle med k vytočení, jediný oficiálně povolený léčebný přípravek je u nás KM v množství, které zásadně nezvýší kyselost medu.
V Dole dělají formidol se 40ml 85% KM
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/...ol-web.pdf
Je možné ho nahradil např. houbičkou s cca 50ml 65% KM nad plod.
O houbičkách na straně 6 tady:
http://www.pv.sk/vcely/varroa_podkontrolou.asp?strana=4)

Příspěvek: #76

Tak jsem dneska viděl mravence, jak na podložce našel živého roztoče.
K mému velkému překvapení jej jen "očichal" a nechal ležet. Předpokládal jsem, že si ho odnese, ale nejevil žádný zájem.

Příspěvek: #77

To je informace za pět minut dvanáct. Co já jsem se namordoval s formistopama aby unesly celý včelín, králíky zapojil do likvidace porostu, mravenčí převozníky likvidoval a marně. Pořád mi to nešlo na rozum, proč se ve včelíně vyskytují. A včera jsem jednoho šoupnul pod mikroskop a ejhle! na nášivce mundůru měl označení - SPJ - speciální paradesantní jednotka. Rozložité větve třešně rozklenuté nad včelínem slouží jako cvičiště. Takže kácet ještě nebudu.

Příspěvek: #78

Po 24 hodinach od aplikace kyseliny stavelove mi spadlo priblizne 200-250 roztocu. Cast jich bylo i svetlych. Takze doporucuji vsem lecit dostupnymi prostredky. Jeste by to asi nebylo na kolaps vcelstev,ale oslabeni vcelstev a mozne jine viry urcite.

P.

Příspěvek: #79

(08.08.2011 21:27)Pavel Zajicek napsal(a):  Po 24 hodinach od aplikace kyseliny stavelove mi spadlo priblizne 200-250 roztocu.

Kolik po 24 hodinách, dvou, třech, pěti, deseti, dnech, ... . KŠ podle mých pozorování funguje pomalu ale jistě oproti varidolu._gp_

Příspěvek: #80

Tak snad to tak bude. Po prvni aplikaci KS - OA jsem do tydne napocital priblizne tak 800 roztocu (pocitano ctvercovou metodou). Po tydnu ted minulou sobotu jsem aplikoval kyselinu opetovne,dnes po trech/ ctyrech dnech opet tak 400 -500 roztocu, nekteri svetly jeste se hybajici na podlozce. Z 15 vcelstev na stanovisti dve dost extremne zeslabla a posleze byla vyloupena- CCD ? - prazdne uly bez vcel a samosebou i ted bez zasob. Zbylych 13 i pres velky spad-vitalni - tak snad to zvladnou.
Zimni vysetreni-bylo tusim 6 roztocu celkem.

P.